Se svým manželem už nemůžete, nebo ani nechcete být a rozvod je to jediné, co přichází v úvahu. Jak to ale udělat, aby děti trpěly co nejméně? Pro ně rozhodně není tato skutečnost jednoduchá a my často řešíme, jak jim to vysvětlit a co dělat.
Nejlepší by bylo, kdybyste s manželem alespoň před dětmi fungovali normálně, aby děti nebyly svědky hádek a něčeho podobného. Ony si to na sebe velmi vztahují a někdy si to dokonce dávají i za vinu.
I já teď tuto situaci řeším a své dceři a to především proto, že bydlíme na vesnici, jsem řekla, že se spolu odstěhujeme blíž školce a jejím kamarádům a tatínek zůstane bydlet doma proto, že on to má zase blíž do práce sem.
Nicméně jsme se dohodli na tom, že nepůjdeme k soudu, ale péči si rozvrhneme sami. Kdykoliv bude dcera chtít k tatínkovi, tak půjde a když bude chtít zůstat doma, tak jí nikdo z nás nutit nebude. Jenže takto to asi nefunguje všude. Uvědomte si ale fakt, že ať vám partner ublíží jakkoliv, tak vaše dítě za to nemůže a nemůžete se za to po něm vozit.
Proto byste měli udělat ústupek. Pokud partner uvidí, že jste v pohodě a nemstíte se mu za to, co vám udělal, tak si myslím, že jej pak za to můžete kdykoliv požádat o pomoc v případě, že jí budete potřebovat, protože uvidí, že jste rozumná a celou situaci mu nekomplikujete.
Je samozřejmě těžké se smířit s tím, že vám lhal a že vám ubližoval, ale kvůli tomu není třeba trápit vaše dítě. Když spolu dva partneři, kteří se rozejdou, dokáží domluvit, tak je to jen plus. Ušetříte si tím spousty nervů a energie. Navíc docílíte toho, že děti nebudou ve stresu a o to přeci jde.
Neříkám to jako frázi, ale skutečně mluvím ze své zkušenosti a to jsme se dočkala opravdu velkého zklamání, které mi velmi ublížilo. Zjistila jsem, že můj partner žije dvojí život a že to není otázka pár měsíců. Samozřejmě jsem byla psychicky na dně, ale vím, že je tu dítě, kvůli kterému musím fungovat dál.
