Hedy, Author at Bobeček.cz

Jak se stát dobrou nevlastní matkou

Našla jste si partnera, který má děti, má je buďto ve své péči nebo v péči střídavé anebo si je jen bere na víkendy? Ať se jedná o jakoukoliv z těchto variant, tak se kontaktu s jeho dětmi prostě nevyhnete.

Určitě toužíte potom, aby vás měly rády a to hlavně proto, že pokud vás budou mít rády, bude za to rád i váš partner.

Jak se ale stát dobrou nevlastní matkou?

Nikdy si nehrajte na matku vlastní a vlastní matku před dětmi ani nepomlouvejte. Ony ji mají rády a pokud se o ní budete zmiňovat ve špatném, tak se jim to určitě nebude líbit. V dnešní době už jen výjimečné množství lidí spolu zůstanou a tvoří pár do konce svého života. Spíše se lidé rozcházejí a tak být macechou není žádná výjimka.

K nevlastním dětem si pak snažíme najít tu správnou cestu. Často to ale může být oříšek. Pokud jsou děti neposlušné, tak by měl zasáhnout jejich vlastní rodič, nikoliv ten, který jejich není. Pak byste se mohli dočkat toho, že vám děti vmetou do obličeje, ať na ně nenadáváte, protože nejste jejich rodič. V takovém případě ale děti ihned usaďte s tím, že sice rodičem nejste, ale zase jste člověk, který je dospělý a měly by se nad vašim názorem alespoň zamyslet.

Paní učitelka také není jejich rodičem a přesto jí poslouchají. Od začátku určete hranice. Děti by měly vědět hned od první chvíle to, co si k vám mohou dovolit a co naopak ne.

Rozhodně se vyhněte fyzickým trestům. Těmi rozhodně dobře neuděláte. Najděte si s dětmi společné zájmy. Pokud má váš přítel holčičku, tak jí zasvěďte do holčičích tajů jako je oblékání se, líčení se a podobně. Pokud má kluka, tak si nechte vyprávět o slavných fotbalistech a také se ptejte na to, za co který fotbalista hraje a podobně. U úplně malých dětí se bavte o pohádkových postavách, které děti tolik milují. Ukažte jim, že se s vámi mohou bavit a že jste jejich kamarádka.

Jak zabavit děti aneb Razítka

Každé malé dítě zlobí, neboli má plno energie, kterou by nejraději strávilo nějakou zajímavou aktivitu. A pro rodiče je někdy náročné zaměstnat děti a vymýšlet jim zábavu, která by je bavila. Před Vánoci s dětmi vyrábíte různé vánoční období, na podzim zase draky. A co takhle razítka?

Razítka zábava i kreativita

Jedná z věcí, která funguje na energii dětí je tvoření. Můžete s nimi vytvářet mnoho zajímavých věcí a jednou z nich jsou i razítka. Není nic krásnějšího, než když si dítě udělá vlastní razítko a pak plné očekávání jej namočí do barvy a otiskne na papír, aby vidělo, co z něj vzniklo. Samozřejmě, že to nelze dělat s dětmi v každém věku. Pokud máte malé děti, tak je lepší když jim razítka vyrobíte sami, aby si neublížili, a oni pak jen tisknou a po případě si vyražený vzor vybarví. Ale pokud máte děti, které už jsou větší, opatrné a mají rozum, tak je můžete nechat razítka vyrábět samotné a pak se projeví i jejich kreativita. Tady se ukáže, zda má vaše dítko nějaký umělecký talent.

Jak razítko vyrobit?

Razítka si můžete vyrobit z mnoha materiálů. A princip je vždy stejný. Vezmete daný materiál, do něj si vyryjete nějaký vzor, který vás třeba napadne. Pro začátek každý volí nějaké jednoduché vzory, jako jsou geometrické tvary, z kterých může dítě stavět různé tvary. Anebo srdíčka, květiny a pak, když už to budete mít nacvičené, můžete se pustit rovnou do nějakých zvířátek či postaviček a podobně. Nejjednodušší je vyrobit si takové razítko z klasické brambory, protože jde o měkký materiál, do kterého se dobře ryje, ale jsou i lidé, kteří používají dřevo, korek anebo dokonce i různé druhy gumy, což už je poněkud obtížné, ale zato to vypadá profesionálně.

Jak razítko otisknu?

Když máte vybraný materiál a už máte v něm vyrytý nějaký tvar, tak stačí jej namočit do nějaké barvy a otisknout. Někteří rodiče volí klasické temperové barvy, ale ty jsou poměrně husté, takže se stává, že u složitějších tvarů se dobře neotisknou, proto je lepší volit obyčejný inkoust, který lze zakoupit nejen v klasické černé či tmavě modré barvě, ale také i mnoha jiných barvách. Někteří rodičové to chtějí dětem udělat ještě zajímavější a koupí speciální barvy na textil a pak nechají své ratolesti tisknout razítka na látku, aby si sami ozdobili tričko či polštář, na kterém budou usínat a podobně.

Razítky děti nejen zabavíte, ale také se vám ukáže jejich umělecké cítění. Kromě toho můžete mít originálně vyzdobenou třeba nákupní tašku a podobně.

Jak cestovat s malými dětmi

V dobách před čtvrt stoletím bylo samozřejmé, že s dětmi se bývalo tři roky doma. Nejenom maminky na mateřské dovolené, bylo jaksi samozřejmé, že děti měly být v blízkosti domova. Jistěže se na výlety či na víkendy k babičce chodívalo stejně jako dnes, i dovolené s dětmi nebyly nic výjimečného, ale dítě bylo jaksi izolovanější.

Dnes se rodiče potřebují snad chválit, kde strávili dovolenou čtyři týdny po narození miminka, spoustu hodin cestují automobily za hranice všedních dnů, chtějí si užít alespoň pár dní jinak. Volně, u moře, na slunci.

Takovéto uvažování trošku zavání sobeckostí vůči maličkému stvoření, které s sebou na dovolenou rodiče berou. Ne nadarmo se dodržovala doba šesti týdnů po narození dítěte. Jednak to byla jakási ochranná doba pro maminku, ale zrovna tak důležitá doba aklimatizace to byla pro nového človíčka. Určitě by se mělo miminko zdržovat doma, bez styku s mnoha cizími lidmi.

I když maminka dbá na komfort šesti týdnů pro sebe i pro děťátko, měla by vydržet aspoň do dvou let věku dítěte, než se spolu vypraví na delší cestování.

Vzít s sebou dostatečné množství pití i potravin na cestu, je samozřejmostí. Daleko horší je vyřešení zábavy dítěte po dobu cestování. Dítě je uvězněno v sedačce, moc se podle libosti na sedadle nenavrtí, je tedy nezbytné dítě zabavit. Ideální je cestování v noci, kdy pravděpodobně bude capart spát. Podle stáří potomka je dobré dát na cestu lék proti případné nevolnosti, ten zpravidla dítě i uspí.

V čase bdělosti určitě naplánujte pauzu, dítě nechejte protáhnout se, projděte se, dítě přebalte, vhodné je malé občerstvení, napití, protože jenom spokojené dítě bude klidně sedět, sledovat okolí a případně zdřímne.

Hračky rozhodně na cestování patří. Taková obrázková knížka bude jistě vhodná.

Dnes už rodiče většinou pořizují dětem samostatná videa, anebo cd disky, ze kterých jdou pohádky samy, ale tento způsob zábavy na cesty je vhodný až pro starší děti.

Proto zvažte, zda nebude vhodnější s dítětem do dvou let věku užít si dovolenou u nás. Cestování není zdlouhavé, můžete zastavit každou chvilku, a k užívání si je krásný kdejaký kout naší vlasti.

Jak představit nového partnera dětem

Krachnul vám vztah a tak přišla situace, kdy jste se dostali do vztahu nového. Pokud máte děti, je třeba jim nového partnera představit. Jak to ale udělat? Co nepodcenit a jak se postarat o to, aby děti partnera přijali a neděli kvůli tomu naschvály, nezlobily? Není to jednoduchá situace a je třeba se na ní pořádně připravit.

Partner musí mít určité pochopení a musíte z něj cítit to, že má vaše děti rád. Jakmile vidíte, že nemá k dětem dobrý vztah, tak si s ním promluvte a situaci řešte. Nepřivádějte do vztahu nikoho, kdo nebude mít rád vaše děti. To je totiž strašně moc důležité. Pokud to nepůjde, s dětmi raději zůstaňte sama, i když je to samozřejmě těžké.

Když se rodiče rozejdou a na řadu přijde nový partner, je to pro děti obrovský zásah do života a je třeba se na něj připravit. Děti jsou křehké duše. Pokud je to jen trošku možné, tak ulehčete situaci svým dětem maximálně.

Děti touží po tom být ve vztahu, který funguje a kde se cítí být šťastní. Jestliže vám to s bývalým partnerem neklapalo a dávali jste to hodně najevo, tak si to teď vynahraďte. Problém s přijetím vašeho partnera do rodiny může nastat i tehdy, když se partner věnuje dětem naplno, tráví s nimi čas, kupuje jim dárky a snaží se, co může.

Dítě totiž může trpět pocitem, že se musí o lásku se svou matkou dělit a to nevidí rádo. Do té doby na to nebylo zvyklé, protože u rodičů bylo zvyklé na hádky, ale pokud je tomu nyní jinak, tak může žárlit. Proto se dítěti věnujte mnohem více a ukazujte mu, že ho máte rádi. Je to velmi důležité a vaše dítě to nutně potřebuje vědět. Jinak se může stát, že vašemu partnerovi vyhlásí tichou válku.

Partnera představte jako nového přítele, který bude mít rád i vaše dítě a který se na něj těší. Zkuste zajistit to, aby vaše dítě vzal společně na výlety a na místa, kde se mu bude líbit.

Pošlete přání Ježíškovi na Boží Dar

Věří vaše děti v Ježíška a píší mu dopisy, ve kterých sdělují, co by si od něj přály? Chcete jim udělat radost a opravdu dopis poslat? Pak jej můžete poslat na poštu na Boží Dar. Zde funguje Ježíškova pošta.

Posílat vánoční přání můžete kdykoliv v roce a nejen před Vánocemi. V prosinci, pak dětem bude dopis doručen zpět i s razítkem od Ježíška, jako důkaz toho, že si dopis přečetl a zaregistroval přání vašich dětí. Každý rok je speciální Vánoční razítko jiné. Děti si tak mohou razítka schovávat. Razítka se na přání dávají od 1. do 23. prosince.

Každý rok je o razítko obrovský zájem. Loni sem přišlo skoro 80 000 přáníček. Dětem se líbí fakt, že budou mít razítko od Ježíška a těší se na to, až se jim jejich dopis do schránky vrátí. Je to takové znamení pro ně, že na ně Ježíšek myslí a zaregistroval jejich dopis a proto takovýto dopis posílají. Na poště na Božím Daru tak mají napilno a před Vánoci razítkují ostošest. Také chcete poslat Ježíškovi dopis a nevíte kam, aby došel na to správné místo?

Adresa Ježíškovi pošty:

Vánoční Pošta

Boží Dar 1

362 62 Boží Dar

Na nic nečekejte a pošlete dopis nebo pohled s vánočním přáním. Máte nejvyšší čas.

Na Božím Daru mají teď skutečně mnoho práce, tak neváhejte a pište, abyste se dočkali toho tolik očekávaného razítka pro vaše děti. Pokud si myslíte, že tato tradice je krátkodobá, tak vězte, že již 20 let máte možnost posílat dopis s přáním na Boží Dar. Podle tradice, si zde Ježíšek dopis osobně vyzvedne.

Pokud to na Boží Dar nemáte daleko, tak tam můžete dopis na poštu odnést osobně. Boží Dar je nejvýše položené město ve střední Evropě a pošta pro Ježíška tu funguje již od roku 1994. Jestliže nestihnete dopis poslat ještě letos, tak si pamatujte, že příští rok, na to nesmíte zapomenout. Pamatujte na to, dokud vaše dítě ještě věří na Ježíška, bude to pro něj skutečně velký zážitek.

Jak motivovat děti

K motivaci dětí se požaduje především nekonečná zásobárna nápadů rodičů.

Dítě od samotného probuzení bude na nás zkoušet, abychom se chovali my podle něj, nikoliv naopak a bude tak trochu zlobit. Jsou i děti, které s uposlechnutím nemají žádný problém a vykonávají vše, co se po nich požaduje, avšak ani tu bychom neměli být moc natěšeni, protože se nám může projevovat dítě, které bude spokojené, když bude po celý život ve vleku.

Budeme se tedy utěšovat, že dítě odmlouvající a vzdorující je normální.

Tím, že takové kluky a holčičky musíme neustále nějak motivovat, s nimi vlastně pořád hrajeme jakousi hru. A musíme samozřejmě ukázat naši nápaditost, abychom zaujali a motivovali směrem, který právě potřebujeme. Zkusme si ukázat některé situace. Předpokládejme, že naše dítě má čtyři roky.

Ráno nechce z postele a my prostě musíme do práce a s dítětem předtím do školky. „Nedomluvili jste se večer s kamarádem, že se pro tebe ráno zastaví? … se mi zdálo, jako by někdo za dveřmi už na tebe volal…“ Určitě se dítě probere. A my, abychom vyrušili naši lest, popostrčíme dítě, protože se kamarád ve školce určitě už na něj těší.

Další příklad: dítě si nesklízí hračky, blíží se večeře a koupání. Můžeme použít další neškodnou lest, že právě vykouknul z televize Večerníček! „Ty jsi jej neviděl? No, když tu uviděl tuhle spoušť, tak dnes určitě pohádka nebude.“

Dítěti si nechce umýt si zoubky? „Musíme přece vyhnat všechny kaziče. Byli by šťastni, že jsme je v ústech nechali. Těšili by se až zaspinkáš, potom by ti ohlodávali zoubky a pak by tě zlobili v postýlce celou noc. Proto je musíme pořádně všechny z pusy vyhnat.“

Anebo sedíte dlouho v čekárně a dítěti dochází trpělivost? Zkuste upozornit na cokoliv, co se vám dostane do zorného úhlu. Za oknem letící pták, kam asi letěl, kdoví, kde má hnízdo, možná si jenom rychle odletěl na nákup a malí ptáčci určitě vykukují z hnízda a pěkně čekají, co jim maminka přinese, až se vrátí.

Či například uslyšíte štěkajícího psa. Tolik historek se dá vymyslet o psovi, aby dítě zaujaly a aby vydrželo čekat vlastně při poslechu pohádek. Pejsek může štěkat radostně, určitě se těší, že si zahrabal kost a upozorňuje všechny ostatní pejsky, že tato kost je jenom jeho.

Anebo holčička, která prošla kolem, měla na botičkách obrázek sněhuláka? Hned máme nové téma k motivování dítěte, aby ještě vydrželo čekat…

Když dítě zlobí

Každý z nás se snaží být tím nejlepším rodičem a doufá, že se mu to i podaří. Ještě než se rodiči staneme, máme utkvělé představy o tom, že budeme rodiči dobrými a že výchova dětí není až tak těžká. Často se v této fázi pozastavujeme nad tím, jak ostatní děti zlobí a že si s nimi jejich rodiče nedokážou poradit. Nechápeme, jak je to možné. V momentě, kdy už sami rodiči jsme, pak řešíme často opačný problém. Nevíme si sami rady s tím, co dělat, když dítě zlobí. Přichází pocity selhání a řešení, zda to, co děláme je správné, či nikoliv a přemýšlíme, kde jsme vlastně udělali chybu.

Nezoufejte, je to normální jev

Malé děti se skutečně velmi často vztekají a důvod je ten, že neumějí vyjádřit své emoce jinak, než tímto způsobem. Pokud se dítě neprojevuje, tak je něco špatně. V pozdějším věku pak bude zakřiknuté a nebude umět říct, co chce, či nechce. Bude uzavřené do sebe.

Vztekáme se i my dospělí, a to už jsme ve věku, kdy sami sebe dokážeme ovládat mnohem více. Při výchově buďte důslední, nikdy nedovolte svým dětem to, co jste jim jednou zakázali. Pak by vaše slova neměla žádnou váhu a dali byste tak své ratolesti prostor k tomu, aby vás ovládala. Období vzdoru vzniká ve věku okolo dvou let dítěte. Další pak nastává v pubertě.

V tomto období pak vaše dítě začne opět zkoušet to, kde jsou hranice a co vše si k vám může dovolit. Oba rodiče by měli být sehraní a to, co zakáže jeden, by rozhodně neměl povolit druhý. Někdy je to ale těžké, obzvláště, když jsou rodiče rozvedení, nebo spolu nežijí a oba rodiče se snaží být lepší, než ten druhý a povolují dětem více, než by měli jen proto, aby v jeho očích byli za toho lepšího. Když dítě zlobí, tak je to tím, že postrádá určitý řad ve svém životě, nebo že je doma něco špatně. Denní režim, by rozhodně mel mít svůj řád a mělo by vše fungovat stejně každý den tak, jak je dítě zvyklé.

Svému miminku dejte všechen svůj volný čas

Pokud si lidé pořídí miminko, tak se na něj těší. Dělá jim radost představa, že budou mít to roztomilé stvoření v náručí. Ale po čase si uvědomí, že to není jen panenka, ale že miminko pláče, potřebuje jíst, přebalit, křičí při cestování v autě a na některé rodiče je toho najednou hodně, proto své miminko odkládají k babičkám, chůvám a podobně.

Odkládání miminek babičkám či jiným pomocníkům

Pravdou je, že občas si musí oddechnout i maminka a trochu se odreagovat od toho stereotypu, navíc babičky jsou z dětí nadšené a mnohdy se hlásí samy, aby miminko dostali na pohlídání. Někdy je to strašná pomoct, ale na druhou stranu by miminko nemělo u babičky trávit až moc času, protože to je období, kdy má dítě velice silné emocionální pouto a vytváří si vztahy se svým okolím. A jestliže uvidí, že jeho maminka ho dává raději babičce či chůvě, než aby byla s ním, tak je přirozené, že k matce bude trochu chladnější vztah, než právě k babičce.

Péče je na prvním místě

Kromě toho mnoho babiček jsou už postarší ženy, které také mají rády své pohodlí a z výchovy miminka už vyšly. Přesto babička svá vnoučata milují a chtějí mu dát všechno, co mu na očích vidí, proto jej mnohdy rozmazlují, ale občas si neuvědomí, že dítě potřebuje péči. Takovou péči, kdy s ním budete mluvit, hrát si s ním, malovat a mnoho dalších aktivit, které rozvíjí jeho schopnosti. A pokud se tato péče zanedbá, tak to dítě může být pozadu. Samozřejmě, že každé dítě se učí něco jiného a jinak dobře, takže se občas stává, že vaše miminko může trošku pozadu, než geniální dítě souseda, ale to je normální a nic, co by pak nedohnalo.

Správné mluvení

Je důležité s miminek mluvit, nejen proto, aby se to samo naučilo, ale také protože potřebuje dát věcem název, aby si jej mohlo někam zařadit. Avšak jsou lidé, kteří na miminka nemluví správně, protože používají různé zdrobněliny či jiné patvary slov, čímž se snaží být na miminko milejší. Mnozí to berou, že je to pro miminko bližší, ale opak je pravdou, pak může dojít k tomu, že vaše dítě bude mít problémy s řečí. Samozřejmě, že některé slova můžete použít jako zdrobněliny, jako například když řeknete pejsek namísto pes, to je běžné, ale nesmíte to přehánět.

Práce versus Miminko

Pravdou je, že většinou to chodí tak, že jeden rodič je doma s dítětem a druhý musí chodit do práce, aby svou rodinu uživil. Ale měli byste zkombinovat práci a miminko, tak aby to bylo aspoň v rovnováze, pokud budete celý den v práci a pak přijdete a jdete spát, tak miminko na vás nebude zvyklé a nevytvoří si ten správný vztah. Někdy je dobré, pokud vám to povolání dovolí, si vzít miminko sebou, ale mnohdy to není možné. Proto se snažte přijít z práce a jít si pohrát s vaším maličkým pokladem anebo ho vezměte do kočárku a procházku a mluvte na něj. Hlavní je, abyste si na něj našli čas.

Nepodceňujete čas strávený se svým miminkem.

Miminka a jízda v autě aneb Co všechno si do auta mají maminky vzít

Miminka jsou roztomilí tvorečkové, kteří mnoho dne prospí, ale když nespí, tak pláčou, chtějí jíst a potřebují na záchod. Doma jste na všechny jejich potřeby perfektně připravení, ale co když se rozhodnete, že se potřebujete přepravit někam autem, obzvlášť když jde o nějakou delší vzdálenost?

Balení na každou jízdu?

Jezdit v autě s miminkem nemusíte jen jednou ročně, kdy jedete na dovolenou a všechno potřebné máte zabalené v kufru, ale běžně ho vozíte v autě, třeba když jedete na nákupy, či odvést druhé dítě do školy nebo školy, ale také když jedete za babičkou či nějakou přítelkyní. A může se stát, že i na takové krátké vzdálenosti dítě bude potřebovat třeba přebalit anebo si pohrát, proto byste měly být stále připravené.

Co všechno je nezbytné při cestování s miminkem?

Asi žádný rodič by své miminko jen tak neposadil do auta, všichni vědí a mají autosedačku, která je pro miminko nejen pohodlnější, protože je přizpůsobená jeho velkosti, ale hlavně jde o bezpečnostní prvek, který vaše dítě chrání, kdyby se náhodou něco stalo. Ale autosedačka není jediné, co byste měli v autě vozit. Nejlepší je, když si pořídíte velkou tašku, kde nabalíte tyto věci:

Plenky

Je úplně běžné, že miminko vykoná svou potřebu do plínky, ale když se to stane zrovna v autě, tak je dobré mít při ruce náhradní plenku, abyste ho mohli přebalit, protože většina miminek s plenou plenu se rozpláče, protože se cítí nepohodlně. A s plenkami souvisí další věci.

Sáčky

Ačkoliv se vám to možná zdá jako zbytečnost, tak právě sáček může být dobrá pomoc, obzvlášť když vaše dítě vykoná svou potřebu, vy jej přebalíte a nemáte po ruce koš. Jednoduše dáte použitou plenu do sáčku a vyhodíte ho později. Podobně ho můžete využít, když budete chtít vyhodit cokoliv, ať už jde třeba o vlhčené ubrousky či jiné odpadky.

Deku

Deka se vám bude hodit hned v několika případech. V prvním, když budete dítě přebalovat, tak deku můžete použít jako podložku, i když některé maminky jsou vybavené jednorázovými podložkami. Ale deku můžete také využít, když budete dítě kojit, zabalíte ho do deky, a tak nebudete ani vy úplně odhalená. Kromě toho je to pomocník, když je venku chladno, ale dokonce i když je venku horko, protože z deky můžete udělat stínítko na okno, aby vaše miminko chránilo před sluníčkem.

Hračka

Každé miminko je jiné, některé jízdu v autě mají rády, ale jsou i takové, co neradí, jezdí v autě, proto je dobré mít u sebe nějakou oblíbenou hračku, čímž své dítě nejen zabavíte, ale také odvedete pozornost od toho, že je v autě.

Jídlo

Pokud své miminko kojíte, tak s jídlem nebude až takový problém, ale až dojde k přikrmování, tak je dobré vždy sebou mít nějakou malou svačinku.

Zrcátko

Jsou rodiče, kteří si na přední sklo připevňují další zrcátko, které natočí tak, aby viděli na své miminko a nemuseli se otáčet. Protože když se rodič otáčí a dívá se, co tam právě jeho malá ratolest dělá, tak může jednoduše dojít k nějaké nehodě.

Když se vaše dítě poprvé zklame v lásce

Asi každému z nás se stane to, že se v lásce zklame… Musíme být silní a tuto situaci zdolat, jenže co když se to stane našim dětem? Nic je nebaví, nevíme, jak je zabavit… Vezme nás to za srdce mnohem více, protože samozřejmě neradi vidíme to, že se naše dítě trápí a je nešťastné.

Zamilovaní ve školce

Láska dětí začíná již ve školce. Vzpomeňme si na to, když jsme se poprvé zamilovali my sami. Bylo to už ve školce, nebo až ve škole? Tyto lásky jsou snad těmi nejkrásnějšími. Jsou nevinné a nikomu neubližují. Horší to je potom tehdy, když se zamilujeme skutečně a nejhorší je, když přijde zklamání. Jak ho svým dětem co nejvíce ušetřit?

Pokud dítě za vámi přijde proto, abyste jej podpořili a utěšili, určitě mu nevykládejte to, že takových zklamání ještě přijde. Toto je věc, kterou vaše dítě určitě slyšet nechce a která jej jistě neuspokojí. Raději by slyšelo to, že na něj čeká někde někdo lepší. A skutečně na to časem přijde. Vysvětlete mu, že ta pravá láska, kterou může čekat, ještě vyčkává na pozdější dobu. Že se stoprocentně najde někdo, kdo vaše dítě udělá šťastným a kdo je mnohem lepší než ten, který jej opustil. Láska není věčná a to asi každý z nás poznal na vlastní kůži.

Dětská duše je citlivá a i když vy třeba můžete mít pocit ten, že nemůže být vaše dítě až tak zamilované, ono to vnímá jinak. Vyhněte se jakémukoliv vysmívání a prezentování na rodinných oslavách, nebo před kamarádkami to, jak se vaše dítě zamilovalo a zklamalo. Buďte maximální oporou, protože pokud je byť v nízkém věku vaše dítě zamilované a zklamané, nese to stejně špatně, jako vy, jako dospělý a vy také nechcete poslouchat směšné poznámky na vaší adresu, ale co si přejete je to, aby vás někdo podržel. Chovejte se ke svým dětem tak, jak byste si přáli, aby se okolí chovalo k vám, kdybyste byli v jeho kůži. Každý z nás je jinak citlivý a každý to neseme jinak, ale obecně platí to, že všichni potřebujeme podpořit.