Mrňousové Archives - Strana 3 z 4

Nástup do mateřské školy

Náš mazlíček už bude mít tři roky a my řešíme nejen svou vlastní práci, ale
taky jeho školku. Potažmo jsme to začali řešit už před rokem, kdy jsme
museli dítě do školky zapsat. Měli jsme štěstí a do školky, kterou jsme si
vybrali, naše dítě přijali. My jsme šťastni, je to o starost míň.

Ale co náš malý drobek, který byl dosud převážnou většinu svého života s námi doma a nemá moc rád, když ho dáváme na víkend k babičce nebo na chvilku ke kamarádce. Zvládne vůbec nástup do školky? Co bychom si měli před nástupem do předškolního zařízení uvědomit? Naše dítě bude muset splňovat několik základních záležitostí.

Co by mělo dítko umět

1. Většina školek nepřijímá dítě, které má dosud pleny – ať už na poobědové
spinkání nebo na celodenní nošení. Taky se školky brání tomu, aby dítě
chodilo na nočník, hovoří to o jeho nezralosti, a proto bychom si takové
dítě měli ještě nechat doma.

2. Před nástupem do školky by dítě mělo umět samo smrkat, nespoléhat se na
pomoc dospělého, kamaráda nebo rodiče, ale vzít si kapesník a sám si umět
vyčistit nos.

3. Další záležitostí je vyzouvání botiček. Pokud si neumí vyzout své
bačkůrky nebo jiné botky, které nejsou zrovna na zavazování, pak má maminka
problém. Proto by dítě mělo i tuto dovednost trénovat před nástupem do
školky.

4. Dále mají učitelky rády, když dítě umí hezky pozdravit a umí se nějak
dorozumět. Mělo by vědět své jméno – pro případ, že by se ztratilo – a taky
obec, ve které bydlí a svůj věk (alespoň jej ukázat na prstech).

5. Pokud bude dítě neustále plakat, když neuvidí své rodiče, také to se
považuje za rys sociální nezralosti. Mělo by si uvědomit, že maminka musí
taky chodit do práce, aby vydělala peníze na oblečení, na jídlo a na hračky
a že se pro dítě hned jak bude moct, do školky zastaví, vyzvedne si jej a
půjdou domů. Dítě by mělo být ubezepečno, že to, že je teď ve školce
neznamená, že už ho rodiče nemají rádi, ale že už je velké a může si hrát
samo bez maminky a tatínka, jen za doprovodu paní učitelky se svými
spolužáky. Taky najde ve školce řadu nových a krásných hraček, naučí se
hodně hezkých her, které může doma rodiče a sourozence naučit a taky si
najde nové kamarády.

6. Rodiče nesmí děti stresovat slovy: To dělat nesmíš, pokud to uděláš ve
školce, bude zle. Dítě se tak začne podvědomě školky obávat a místo, aby se
těšilo na nové místo, paní učitelku, kamarády a hračky, stane se pro něj
školka noční můrou.

Nástup do školky znamená začátek nové životní etapy pro vaše dítě, ale také
pro vás, protože někteří rodiče pochopí právě tímto krokem, že jejich dítě
už je natolik velké, že zvládne být celý den bez nich.

Převleky

Také Vám, milé maminky, vstávají vlasy hrůzou, jakmile zpozorujete pootevřené skříňky s oblečením? Pak rozhodně nejste jediné. Může to znamenat pouze jediné! Vaše milá ratolest se rozhodla, že vyzkouší téměř všechno oblečení, které ve skříňce má a zcela jistě si na sebe navleče několik vrstev oblečení najednou.

218. Faith — Autor obrázku: InAweofGod’sCreation

Nemá smysl se nad tím příliš rozčilovat, protože Vám stejně Vaše dítko s úsměvem na tváří oznámí, že si to oblečení musí přece vyzkoušet, aby vědělo, jestli z toho už náhodou nevyrostlo a rovnou že Vám předvede přímo módní přehlídku. V tu chvíli nevíte, zda se máte začít smát, nebo mu vyhubovat.

Nejčastěji to dělají malé holčičky, které se vždy rády líbí. Nejprve začnou „prsenkou“, aby byly jako jejich velké maminky, které nosí podprsenky. Následně bude následovat tílko, na to tričko s dlouhým rukávem, a na to ještě přidají vrstvu trička s krátkým rukávem.

To jim, ale stále nestačí. Na punčošky si navléknou tepláčky, nebo legíny a na to přidají sukýnku. Ale ani to nestačí! Přichází na řadu ještě šatičky, které přece patří úplně nahoru. Na nožičky ještě přidají několik vrstev ponožek a maminčiny nejlepší lodičky. Na hlavičku si „napaří“ zimní čepici a přehlídka může začít.

Maminka pak nestačí zírat, co vše si dokáže vlastní potomek na sebe navléci, jen aby předvedlo módní přehlídku pro své okolí.

A jak to vše dopadne? Budete muset Vaši holčičku pěkně svléci vrstvu po vrstvě, takže máte pocit, jako byste rozlupovali slupky cibule na jednotlivé části. Jen velmi ztěžka budete zadržovat smích nad jejich vynalézavostí a v konečné fázi Vás dozajista bude čekat přeskládání celé skříňky, protože celý obsah ošacení v jednotlivých poličkách bude přehrabáno a přeházeno.

Pobavíte se sice u toho, ale navíc Vám ještě přidělají práci navíc, která by bývala byla zbytečná, kdyby se tam „nehrabošila“. O to více Vám pak vstávají vlasy hrůzou, pokud máte doma dvě malé holčičky, a obě dvě se rozhodnou, že se pustí do zábavných PŘEVLEKŮ.

Takže, milá dítka, Vás to sice velice baví, ale Vaše rodiče asi už tolik ne. Rodiče se chudáci musí obrnit trpělivostí a porozuměním, protože jinak jim akorát tak ujedou nervy. Vyhrnout rukávy a hurá do úklidu!

Malování a líčení dívek

Už v dětství se každá malá holčička ráda maluje maminčinými malovátky. Rády se potají proplíží k místům, kde si maminka své malovátka schovává, a nenápadně se jich zmocní. Dokáží si poradit i s místy ve vyšších polohách a postačí jim k tomu jedna židlička nebo stolička.

Jakmile se těchto, pro ně zajímavých věciček zmocní, tak se každá maminka může připravit na to, že jí ze všech malovátek zbyde asi tak polovina. A zbytek skončí buď na samotné holčičce, v ústech, nebo na zdech či nábytku.

Rtěnka rozmazaná po obličejíčku dívenky od ucha k uchu, barevné oční stíny táhnoucí se po celém čele, tužkou na oči udělané pihy krásy po obou tvářích, popřípadě make – up, pudr či tvářenka bude přes všechny předchozí zkrášlovací procedury.

Finální výsledek? Vaše holčička bude zcela určitě vypadat v obličeji, jako malý klaun a další část těchto výrobků bude na oblečení a v okolí místa, kde se holčička rozhodla zkrášlovat.

A aby toho nebylo málo, svými zapatlanými prstíčky a ručičkami bude dělat různé obrazce po zdích, dveřích a nejbližších kusech nábytku. Zbytky zlomených rtěnek se budou povalovat po podlaze a navíc rozšlapané, protože v zápalu boje s malovátky si ani nevšimne, že po nich dupe.

Pak maminku čeká nejen praní prádla, ale i pořádný úklid, a co víc i koupě nových malovátek.

Starší dívky pak již mají, po náležité průpravě od maminky a zkušenějších kamarádek, o náležitý vzhled pečlivě postaráno. Dokáží se zkrášlit během několika minut a za pomocí jen několika malovátek. Bohužel to občas s množstvím použitého make – upu či moc výrazných očních stínů přeženou, a Vám jako jejich rodičům se to nebude příliš líbit.

Proto většina rodičů svým dcerám říká, že se líčit mohou, ale střídmě a s rozvahou. Většinou si ale dívky i s tímto problémem dokáží poradit. Vezmou si veškeré potřebné věci s sebou do školy a nalíčí se dle svého gusta při přestávkách.

Collective Lipsticks — Autor obrázku: egonzalesmarquez

Je to už jakási tradice, že se o přestávkách ve škole většina dívek sesedne u jedné lavice, vybavené vším potřebným. Veškerá líčidla jsou rozložena po celé délce lavice a každá z dívek si vybere ze všech nabízených možností tu nejvhodnější, která se jí nejvíce líbí, či po poradě ostatních dívek jí nejvíce sluší. Jakmile se vytasí se zrcátky, okamžitě se pustí do díla. Pokud se jim výsledná fazóna nelíbí, použijí odličovadla a zkusí to znovu, dokud nebudou všechny dívky dostatečně spokojeny se svým zjevem.

Každá dívka či žena má svůj vlastní vkus a styl, kterého se snaží držet a pokud mohou, poradí se s někým, kdo má s líčením více zkušeností, než ony samotné.

U malých holčiček je to spíše úsměvné, když ji načapete s rtěnkou rozmazanou přes půl obličeje a křikem, abyste se podívaly jak je krásná a jak jí to sluší. U starších nevhodné líčení může dospět až ke zdravotním problémům s pletí.

Takže, milé dívky, pokud jste v líčení nováčci, zeptejte se maminek, nebo starších kamarádek, jak na to.

A Vy, milé maminky, pokud nechcete přijít o vlastní sadu na líčení a zkrášlování, kupte Vašim dceruškám dětské sady na malování, které jsou v dnešní době již běžně k sehnání.

Školky

Výběr vhodné školky je problémem každého rodiče, jakmile nastává ten vhodný okamžik. Tento vhodný okamžik může nastat kdykoliv, ale ve většině případů záleží na mnoha různých faktorech. Jedním z nich je – věk dítěte!

Většina školek totiž požaduje minimální věk dítěte 2-3 roky. Dvouleté děti však mají šanci na umístění do školky jen velmi malou. Obvykle se jedná o mateřské školky v menších městech či vesnicích. Tam je totiž dostačující kapacita pro takto malé dětičky.

Ve větších městech je však kapacita silně nedostačující, a proto ředitelé a ředitelky těchto mateřských školek, musí brát v potaz již zmíněné další faktory ovlivňující přijmutí dítěte do jejich zařízení. I v těchto případech hraje obrovskou roli věk a adresa trvalého bydliště.

Dávají v prvé řadě přednost dětem tzv. „předškolního věku“. Jedná se o děti, které jsou ve věku kolem pěti let a chybí jim pouhý rok do nástupu do základní školy. Dalším kritériem pro přijetí, je mít trvalý pobyt na území města, v němž se školka nachází. Dále pak mají šanci děti ve věku od 3-4 let, jejichž matka, popřípadě otec, bude ukončovat rodičovskou dovolenou a bude se vracet do zaměstnání.

Každého rodiče budoucího školáčka v mateřské školce, čeká mnoho papírování a zařizování. Je třeba si vyzvednout příslušné formuláře v dané školce.

Jedná se o :

– Žádost o přijetí

– Evidenční list

Některé části těchto formulářů vyplňují sami rodiče, některé zaměstnavatel a Evidenční list zase vyplňuje dětský lékař.

Brother & Sisters — Autor obrázku: Remy Snippe

Další body k dobru pro přijetí, jsou za to, pokud již v dané školce je sourozenec dítěte, které se tam teprve hlásí, nebo podáváte žádost pro více svých dětí najednou. Takže zařizování přijetí dítěte do mateřské školky není vůbec žádná lehká prácička…..

Milý rodiče, obrňte se trpělivostí a nebojte se ve školkách dotázat na vše co Vás bude zajímat, přece jen jim budete svěřovat Vaše milované dítko a svěřit ho zařízení, o němž nic nevíte, může vést ke katastrofálním důsledkům.

A, Vy, milé dětičky, těšte se na čas trávený v mateřské školce, zažijete tam mnoho nového a zajímavého.

Grimasy

Pozorovaly jste někdy tvář Vašeho dítěte, když spí nebo když se na něco pečlivě soustředí? A všimly jste si u nich něčeho? Během mžiku dokáží ve tváři vystřídat několik grimas.

I ve spánku jsou toho schopni. Pokud se jim zdá o něčem krásném, objeví se jim na tváři úsměv, pak našpulí rtíky a v okamžiku, kdy se sen změní, mohou začít i pofňukávat a celý obličej se jim zkrabatí zamračením.

Při jednotlivých činnostech, se jejich výraz v obličeji dokáže změnit několikrát a aniž si to samy uvědomují, jsou mnohdy velmi úsměvné pro ostatní v jejich okolí.

Například když si hrají s novou hračkou a zjišťují, jak vlastně funguje, špulí ústa nebo mají dokonce povystrčený jazýček, jak se na danou hračku zkoumavě soustředí. Navíc k tomu dokáží i nakrčit nosík, takže výsledný efekt je pro rodiče přímo okouzlující a zároveň směšný.

Většinu grimas dokáží doprovodit různými těžko identifikovatelnými zvuky a Vás to dokáže často tak ohromit, že nevydáte ani hlásku, abyste jejich dovádění udělaly přítrž. U sourozeneckých šarvátek to bývá ještě zajímavější.

Rodiče stojí ve dveřích, pozorují a nestačí se divit, jak se nejmladší člen rodiny s vervou pustil malými pěstičkami do starších sourozenců. Nafoukne u toho tvářičky, jako křeček, který si právě do úst nasyslil spoustu dobrůtek, a hurá na staršího brášku nebo sestřičku. Povytáhnou obočí, aby vypadalo ještě zuřivěji a dalo tím najevo, že se mu počínání ostatní rozhodně nelíbí.

Pomocí grimas dokáží v jednom okamžiku vyjádřit své pocit radosti, štěstí, nelibosti, nevrlosti, vzteku i lásky.

Pia Thinking... — Autor obrázku: darkwing_flick

I zamhouření očí může mít několik významů:

– přemýšlím, nerušit!

– to ti nedaruju!

– já na to stejně přijdu!

– kam to ta máma mohla asi tak schovat?

Každá grimasa a změna výrazu ve tváři vyznačuje v jakém citovém rozpoložení se právě Váš potomek nachází , ale pozor, abyste si nevysvětlily jejich význam jinak, než bylo dítětem myšleno.

Zkuste, milý rodičové, chvíli Vaše dítka pozorovat a zcela jistě se neubráníte úsměvům.

Úsměv vs. pláč

Během několika minut se dokáže dobrá nálada dítě změnit v pláč, či vztekání. Stejně jako u dospělých. Hlavně u velmi malých dětiček je tento obvyklý fenomén k vidění. Stačí mžik a smějící se a skotačící dítě se změní v ječící a vztekající se stvoření. A právě děti ani nepotřebují žádný vážný důvod, proč se jejich chování dokáže v okamžiku změnit.

I Vás rodiče dokáže překvapit pohled na radostný výraz ve tváři Vašeho potomka, stejně jako jeho tvářička pokrytá slzičkami. Radost a nadšení Vašeho dítěte je něco, co se nedá nikým a ničím nahradit. Rozzářený obličej dítěte, když dostane novou hračku, je něco nádherného.

Důvodů k radosti, nadšení a štěstí je u dětí mnoho. Stačí maličkost k jejich spokojenosti. I obyčejné hraní s rodiči, nadšení z hraní s dětmi ve školce, na dětském hřišti, uvaření jeho oblíbeného jídla nebo dokonce dovádění doma s rodiči, kteří je rádi pozlobí. Někteří rodiče tomu říkají „lechtací útok“. Povalí dítko do polštářů a hurá na lechtání. Váš potomek má pak rozzářený obličej úsměvem od ucha k uchu.

K pláči však také nemají tak daleko. Když si například sourozenci spolu hrají, dovádějí spolu a v mžiku se ze smíchu stane pláč. Třeba v okamžiku, kdy se praští do prstíčku, nebo jim sourozenec vezme jejich oblíbenou hračku.

Smutné dokáží být i v případě, že se jim něco nedaří nebo když je někdo zklame. Nejvíce je trápí, když jim někdo blízký něco slíbí a nakonec to vůbec nedodrží.

Noland Tears — Autor obrázku: Alexandre Normand

Proto většina rodičů upozorňuje okolí, aby jejich potomkům nic neslibovali a pokud jim chtějí něco koupit, z vlastní vůle, pak ať tak učiní a rovnou přinesou. Nikdy aby jim ale neslibovaly nějaký dárek a pak jim ho nepřinesly. Protože utěšovat Vaše milované dítě, které usedavě pláče nad nedodrženým slibem, není vůbec nic snadného. Vysvětlovat dětem, proč někteří lidé nemají srdce a nedokáží držet slovo, navíc opakovaně, je velice nesnadné.

Nedodržení slibu jde omluvit, pokud se stane díky určitým okolnostem, ale pokud jde o opakovaný problém, pak to rozhodně dítě nepochopí. Děti jsou velmi citlivá stvoření, a plané sliby neodpouští tak snadno.

Smích a pláč je životem každého ruku v ruce, protože se dá i smíchy plakat. Když se někdo směje tak mocně a nemůže přestat, dokáží mu do očí vyhrknout slzy a právě děti se smějí nejčastěji, protože ještě nemusí řešit běžné starosti dospělých, kteří občas nemají důvod se smát, přestože se přetvařují.

Když se dítě smíchy za bříško popadá, je to pro duši Vás rodičů jako rajská hudba a když Vaše dítě pláče, držíte ho v náručí a úpěnlivě se ho snažíte utišit, když si rozbije kolínko, nebo se mu rozbije jeho oblíbená hračka.

Snažte se s Vašimi dětmi trávit tolik volného času, kolik můžete, protože každý úsměv, kterým Vás obdaří, pohladí Vaši duši, a zažene mnoho chmurů běžných problémů života.

Schovávačky

Každé dítě miluje různé schovávačky a bunkry. Jejich nápaditost a představivost je ohromná, až to udivuje i všechny kolem nich. Nepotřebují k tomu ani společnost jiných dětí a vystačí si samy.

Jens' new hiding place — Autor obrázku: Martin von Haller Groenbaek

Akorát pak rodiče doma chodí po bytě a hledají svého nezbedného potomka. V duchu si říkají, kampak se asi zase schoval ten jejich zlobil…

Děti si rády ke svým schovávačkám vybírají nejčastěji různé pootevřené skříňky, temné kouty, prostory mezi nábytkem, za dveřmi, prostory pod postýlkou, za křeslem a gaučem (pokud jich máte více, jste ztraceni zcela), pokud za nimi máte volný prostor. Někdy jim dokonce postačí i nedokonale postavené bunkry pomocí dek, židliček či za využití křesílek.

Postaví si sice nedokonalou a chatrnou schovávačku, když si deku či více dek přehodí přes různý nábytek, aby se jim vytvořil volný prostor dole. Zalezou si tam jako do domečku, obklopeni spoustou hraček, a dokáží si v tomto ručně postaveném příbytku vyhrát i několik hodin.

Pokud je podplatíte něčím dobrým, zcela jistě Vám umožní, abyste do jejich domečku nakoukli a možná si i s nimi chvilku pohráli. Někdy s připomínkou, že Vám to dovolí, jen když budete hodní…

Pokud si hrají děti venku, i tam si dokáží najít mnoho schovávaček na místech, kde by Vás samotné ani nenapadlo, že budou právě tam.

V dřívějších dobách bylo velmi obvyklým jevem, že si parta dětí ze sousedství postavila bytelný bunkr, který by nezboural ani silný vichr. Ke štěstí jim postačilo pár klacíků nebo pevné plátno natažené mezi stromy ovocného sadu do všech čtyř světových stran a pevně upevněný provazem, uzmutým potajmu rodičům v dílně. Jako střechu též mohou použít další kus plátna, aby jim v případě deště nepršelo na hlavu.

Ve většině případů však pomáhají se stavbou těchto bunkrů rodiče, ze starých prkének jim stlučou jakýsi malý domeček, v němž si všichni z okolí mohou hrát. V dnešní době to mají už v tomto ohledu rodiče snazší, protože tyto malé domečky mohou zakoupit v obchodech.

Bohužel již onen pocit radosti ze samotné stavby, jíž se mohou nápaditě účastnit, nic nedokáže nahradit. A kolik legrace se dá při tom zažít…

Navíc to může ještě více upevnit vztah mezi rodiči a jejich dětmi, protože něco tvoří a podílí se na tom všichni, jako správná milující rodina. Tatínci stloukají za asistence dětí, které podávají různé součásti stavby a maminky pak pomáhají dotvořit jednotlivé části, jako dekorace či volbu venkovní barvy.

Dejte však pozor v případě různých schovávaček doma i venku, snadno může dojít ke zranění. Pokud mají děti tendenci schovávat se do skříní, okamžitě jim to do budoucna rozmluvte, protože pokud by se dvířka zavřela, mohly by se udusit.

Venku zase může například dojít ke zranění při lezení po výškách a i v tomto případě je lepší Vaše dítě upozornit na to, aby dbalo opatrnosti při hraní, ani se neschovávaly do úzkých prostorů, odkud by se již nikdy nemusely dostat. Aby si vybíraly pouze bezpečná místa.

Zoubky a zubaři

Vyklubání prvního zoubku je pro každého z Vás, rodičů, i pro Vaše dítko, velmi důležitým zážitkem. Radostným a bohužel někdy i bolestivým. Většinu miminek totiž klubání prvního zoubku provází bolestivé komplikace. Každé mimčo reaguje na „klubání“ jinak. Některé mají horečky i průjem, popřípadě doprovázené bolestí a nevrlostí.

V takovýchto případech přichází na řadu různé sirupy ulevující od bolesti, kousátka, homeopatika a co je nejdůležitější – trpělivost Vás, rodičů, protože děťátko bude plačtivé, nevrlé a celé nesvé. Ale jakmile se první zoubeček pořádně „proklofne“, máte vyhráno.

Tedy, až do doby, než vylezou i ostatní mléčné zoubky. Mnoho rodičů má takové zkušenosti, že ani nevědí, že nějaký zub jejich miminku vylezl, protože vůbec žádné komplikace nemají. Poznají to až v okamžiku, kdy se při kojení zahryznou svým zoubkem při sátí mléka a maminka pocítí lehkou bolest.

Každý zubař Vám řekne, abyste čistily zuby Vaší ratolesti již od miminkovských dob. A to v množství zubní pasty ve tvaru malé slzičky. Malé děti mají rády zubní pasty s různými příchutěmi a málokdy chtějí větrovou, jako dospělí.

Jakmile bude mít Váš potomek plnou pusinku zoubků, čeká Vás povinná návštěva poprvé u dětského zubaře. Většina lékařů doporučuje učinit tak až bude dítěti rok.

Naučte dítě čistit si zuby pravidelně a zároveň, přestože Vám příliš nerozumí, připravovat ho na první návštěvu u dětského zubaře. Například ho navnazovat na to, že paní doktorka, nebo pan doktor, si prohlídne jejich krásné zoubečky, jestli jsou zdravé a silné, aby mohli kousat papání a nemusely se bát, že jim nějaký ten zoubek upadne. A až skončí prohlídka, určitě je odmění nějakým hezkým obrázkem nebo malou hračkou.

U dětského zubaře si pak Vaše dítko posadíte na klín, a ani se nenadějete a už budete na odchodu. Většina těchto zubařů opravdu dítko odmění nějakým tím obrázkem nebo malou hračkou a Vaše děťátko bude nadšeno.

Od té doby bude rádo Vaše dítě chodit na pravidelné kontroly k dětskému zubaři, doma před chodem bude nadšeně poskakovat a ptát se stále dokola, kdy už půjdete k té hodné paní doktorce nebo panu doktorovi, co jim kontroluje jejich „raťafáčky“.

Nikdy Vaše dítě nestrašte. Někteří rodiče totiž dělají tu chybu, že pokud dítě zlobí, straší je, že půjdou k zubaři a ten jim vytrhne zlobivý zoubek, aby je ty rošťárny přešly, nebo že je ta sranda přejde, až jim budou vrtat zoubky. Tím jen spíše u dítěte vypěstujete averzi k návštěvám zubaře a budou odmítat hnout se z místa, natož vstoupit do ordinace. Proto se snažte dítě motivovat než půjde poprvé navštívit dětského zubaře. A za každý nově vyrašený zoubek jeho nebo ji nezapomeňte pochválit.

Časem se zcela jistě začne některý z těch zoubečků kývat a bude chtít ven, aby ho mohl nahradit jiný, nový. I v tomto případě Vaše dítě motivujte a ujistěte ho, že je to normální, když se mu kýve zoubek. Že brzy přijde „zoubková víla“ jako v pohádkách a jeho zoubek si odnese a nechá mu místo něj pod polštářem nějakou korunku.

Takže, milý rodičové, žádné strašení ale podpora a motivace.

A Vy, milé děti, růst zoubků je něčím výjimečné a i Vy jste výjimečné, nebojte se pánů doktorů přes zoubky. V případě potřeby Vám je jen opraví a Vy zase můžete s radostí kousat své oblíbené papání…

Sprostá slova

Milionům rodičů na celém světě jde hlava kolem ze slovníčku sprostých slov jejich potomků. V duchu si zcela jistě říkáte, že i Vy samotní, máte velmi vytříbený slovníček sprostých slov, ale na Vašeho potomka rozhodně nemáte.

Přemýšlíte usilovně, kde k tolika sprostým slovům přišlo, když Vy se před ním snažíte mluvit slušně, popřípadě nahrazujete sprostá slova, pokud si potřebujete ulevit, jinými přirovnáními, mnohem slušnějšími než originály, který máte na jazyku.

Nejste na vině vždy Vy, jako rodiče, postačí, aby sprostá slova zaslechly v MHD, nebo v autobusu cestou do školky nebo školy. Někdy postačí i to, že je zaslechnou někde venku mezi lidmi při nákupu v obchodě, nebo bohužel dokonce i na dětských hřištích od ostatních dětí. Velmi často se stává, že Vás Vaše dítě překvapí novým sprostým slovem, poté co přijde ze školky domů a Vy jen „vyvalíte“ oči, že zrovna Vaše dítě takové nehorázné slovo, dokázalo vypustit z úst.

Jediné řešení je takové, že se budete snažit Vašemu dítěti neustále opakovat, aby taková sprostá slova neříkalo nebo ho nahradilo jiným, mnohem slušnějším.

Bohužel se najdou i tací rodiče, kteří řeknou svému potomkovi, že pokud chce nadávat a být sprostý, ať to dělá někde za rohem, kde ho neuvidí a hlavně ani neuslyší. Nedá se nijak zamezit tomu, aby se zrovna právě Vaše dítě nenaučilo mluvit sprostě, pouze se to snažit omezit či zjemnit.

Je snadné to zaslechnout mezi jinými členy rodiny, stejně jako od cizích lidí, které někde potkáte. Lze to zaslechnout i v rádiu v textech písní či ve filmech v televizi.

Děti jsou velmi vnímavá stvoření a hlavně ty malé rády opakují slova, která slyší kolem sebe. Ani samy netuší, co dané sprosté slovo vlastně znamená. A co hůř, někdy i po Vás vyžadují vysvětlení tohoto pro ně neznámého výrazu.

Pokud se jedná o slova, která se používají i v běžné mluvě, jako označení domácích chovných zvířat, pak postačí, když dítěti řeknete, že se jedná o zvířátko, a že takové označení se lidem neříká. Pouze pokud chtějí označit právě dané zvířátko, ale nikdy ne člověka. Že by se dotyčný mohl velmi urazit, kdybyste ho takto označily a nemuselo by to pro něj dopadnout dobře.

Některé děti, které takto budou označeny mohou reagovat i fyzickou odplatou a pak Vaše dítě může domu přijít ze školky či školy s „jojem“ na oku.

Po každém sprostém slovu požadujte nějaký trest formou úklidu. Za jedno prosté slovo, jedna uklizená hračka, s ním si dítě nesmí po určitou dobu hrát. V případě starších dětí můžete například jako trest za sprostou mluvu, požadovat strhnutí jedné koruny za každé nevhodné slovo, a to z jejich kapesného nebo dalších deset minut navíc při domácí přípravě do školy.

Dětské kolo – druhá část

Když se poškrábe starší kolo nebo se na něm něco ulomí, pak Vás to nebude tolik mrzet, jako když se to stane u kola, za které jste v obchodě nechaly několik tisíc korun. Nezapomeňte na přilby a loketní a kolení chrániče. Tím rozhodně zamezíte zranění Vašeho dítěte.

Pak nastává čas výuky Vašeho dítka na kole. Přídavná kolečka jsou velkým pomocníkem při výuce a Vaše dítko za pomoci a rad Vás, milé maminky a tatínkové, brzy bude „pirátem silnic“.

Pokud usoudíte, že již nastal čas na sundání koleček a přechod na tu pravou jízdu pro velké šikuly a šikulky, pak hurá do toho. Při častém zkoušení udržet balanc, správně zatáčet a brzdit, pak bude průběhem času Vaše dítko postrachem okolí.

Jakmile toto všechno hravě zvládne, je na čase pořídit „lepší“ kolo a to výukové, pokud je jízdy schopno, poskytnout dalšímu prckovi, který se chce naučit jízdě na kole.

Nechte Vaše dítě při tomto výběru asistovat, aby si mohlo vybrat barvu a celkový vzhled, protože hlavně holčičky požadují, aby jejich fajnová kola měla různé nosiče či košíčky, v nichž mohou převážet hračky nebo flaštičky s pitím.

Poté co Vaše dítě zvládne bez větších problémů jízdní dětské kolo, nic Vám nebrání v tom, abyste vyrazily na vyjížďku do parku, či výlet na kolech, vybaveni na piknik či hraní na dětském hřišti, na které cestou narazíte.

Při výuce se nezapomeňte vybavit trpělivostí, protože ne každé dítě musí být zručné a někdy jim to trvá delší dobu, než vše zvládnou. Za každý pokrok je pochvalte či odměňte nějakou dobrotou, to je bude motivovat k další a další jízdě, která jim napomůže vše hravě zvládnout ke spokojenosti všech.