Každá těhotná maminka se netrpělivě těší na to, až bude moci cítit pohyby svého miminka v bříšku a tím pádem i pocítí, jak se miminko hýbe a kdy je v klidu. MiKde a kdy jsou cítit první pohyby miminka se v bříšku hýbou již v prvních týdnech těhotenství, ale pohyby jsou zatím znatelné pouze na ultrazvuku.
Čekáme nový přírůstek do rodiny, zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Pregnant_women#/media/File:Geschenk_fig.1.jpg
Přibližně v polovině těhotenství, pak přicházení první pohyby. U prvorodiček to může být později, u druhorodiček a více, se pohyby začnou hlásit poměrně brzy. Většinou je to ale okolo poloviny těhotenství.
Pohyby miminka můžeme nejprve zaznamenat pokud sedíme, nebo ležíme a máme ruce na bříšku. Najednou jakoby jsme cítily v rukách určité bublání a šimrání. Pohyby později ucítíte i bez doteku dlaní na bříšku. Díky pohybům víme, že je naše miminko v pořádku.
V období, kdy už pohyby cítíme, bychom měly sledovat jejich pravidelnost a to především proto, že pokud jsme pohyby nepocítily delší dobu, což může být i jeden den, je nutné vyhledat lékařskou pomoc a zjistit, proč pohyby necítíme.
V těch nejhorších případech se může jednat i o smrt miminka, ale tímto vás rozhodně nechci strašit, ale jen nabádat k tomu, abyste pohyby miminka sledovala a v případě, že se vám cokoliv nezdá, vyhledala okamžitě lékařskou pomoc.
Cítit pohyby je tedy velmi důležité. Může se stát, že se miminko delší dobu nepohne, ale důvod může být pouze takový, že je v klidu a spinká. Pokud se budete různě pohybovat, tak jej probudíte a ono vám jistě o sobě dá svými pohyby vědět. Ve většině případů se není čeho obávat.
Pohyby ke konci těhotenství jsou intenzivnější. V posledních týdnech vašeho těhotenství je můžete nejen cítit, ale i vidět. Pohyby cítí i vidí i vaše okolí, proto sáhnout si mamince na bříško a cítit hýbat se vaše miminko může i tatínek, nebo kdokoliv z vašeho okolí. Je to velmi krásný pocit.
Pokud intenzivně pracujete na početí dítěte a máte pocit, že se vám až příliš dlouho nedaří, možná se budete muset přiklonit k umělému oplodnění. V dnešní době nejde o nic neobvyklého – neplodnost ženy nebo muže již není překážkou, protože moderní medicína dokáže hotové zázraky. V tomto článku vám představíme jednotlivé možnosti léčby neplodnosti.
Čekáte miminko, jste samozřejmě velmi nedočkavá, a také se pídíte po tom, jak poznáte, že se to již blíží. Jak odhalit blížící se porod? Jednak vám váš lékař určí termín porodu a podle toho budete vědět, kdy byste mohla přibližně radostnou událost očekávat a pak jsou také i jiné příznaky, které vám blížící se porod napoví. V dnešní době díky kvalitním ultrazvukům bývají termíny porodu již velmi přesné.
Pokud se miminko chystá na svět je vaše bříško již velmi nízko, klesá vám. Pokud tedy vidíte, že vám bříško klesá, pak je to jasná známka toho, že to již brzo přijde. Říká se, že žena je před porodem velmi nervózní a v okamžiku, kdy z ní nervozita opadne, se k porodu začne schylovat.
Jestli je porod již blízko zjistí také lékař, který měří ozvi a kontrakce. Slabé kontrakce nemusíte sama vůbec postřehnout, ale přístroj, který je měří, je odhalí. I samotnou prohlídkou se zjistí, zda-li se začínáte otvírat, nebo ještě ne.
Před blížícím se porodem vám vypadne hlenová zátka, která značí, že už se k porodu začne schylovat. Hlenová zátka je žlutě zbarvený hlen a pokud jej objevíte, pak vězte, že už na vaše miminko nebudete muset dlouho čekat.
Praskne-li vám plodová voda, je to jasné. Jede se rodit. Zabalte si věci a vyrazte do porodnice. Před porodem se také může objevit slabé krvácení. I to byste měli řešit ihned s lékařem. Pokud začnou kontrakce i to je jasná zpráva o tom, že se porod blíží.
Kontrakce budou nejprve méně časté, ale jakmile dojde ke kontrakcím, které se stupňují a jejíchž intenzita je kratší jak 5 minut, pak okamžitě vyjeďte do porodnice. Teď už rodíte. Prvorodičky přisuzují k porodu každý nepatrný příznak, druhorodičky a více již dobře vědí, jak celý porod poznat.
Čekáme nový přírůstek do rodiny, zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Pregnant_women#/media/File:Geschenk_fig.1.jpg
Spousta párů v dnešní době trpí fenoménem, kdy nejsou schopni počít miminko. Je to především způsobeno tím, že velké procento žen odsouvá rodičovství až na pozdější věk. Plánovat dítě po třicítce, nedejbože po 40. narozeninách je dnes naprosto běžné. Nicméně v tomto věku již schopnost spontánně otěhotnět přirozeně klesá. A to čím později, tím rapidněji. Avšak problémy s neschopností otěhotnět nebo donošením plodu tíží i podstatně mladší ženy. Právě za velkým počtem těchto neplodností stojí dosti častý syndrom polycystických ovárií.
Dozvěděla jste se tuto nepovzbudivou diagnózu z úst svého gynekologa i vy a vlastně ani pořádně nevíte, co toto onemocnění znamená a obnáší?
Syndrom polycystických ovárií, neboli PCOS, je endokrinní onemocnění (postihující hormonální ústrojí), kterým trpí až 15% Češek. Na rozdíl od zcela zdravého vaječníku v něm ale neprobíhají cyklické změny, ve kterých každý měsíc dozrává a posléze praská pod vlivem hormonů folikul, který vypudí oplození schopné vajíčko do vejcovodu, což označujeme jako ovulaci a bývá uprostřed menstruačního cyklu. U PCOS dochází k hormonální dysbalanci, žena má nápadně vyšší hladiny mužského sexuálního hormonu – testosteronu, luteinizačního hormonu (LH) a snížený folikuly-stimulační hormon (FSH).
Díky této nerovnováze ve vaječníku nedojde k prasknutí folikulu (nenastane tedy ovulace), folikul dále roste a v dalším „cyklu“ jsou je vytvářen znovu. Folikuly se pak hromadí, postupně se mění v objemné cysty, které zapříčiní zvětšení celého vaječníku. Váš ošetřující lékař si během ultrazvukového vyšetření všimne nápadně velkého ovária s řetízkem cyst pod povrchem. Pokud podezření na polycystické vaječníky potvrdí i krevní testy s abnormálními hladinami hormonů, diagnóza je jasná.
Díky absenci ovulace, což většina žen ani nezaregistruje, nedojde k potřebnému uvolnění dalšího hormonu – progesteronu, který slouží k budování děložní sliznice, aby byla připravená jako hnízdo pro oplozené vajíčko. S tím rovněž souvisí i nepravidelné, méně časté menzes či dokonce amenorea (úplný výpadek měsíčků). Ženy taktéž trápí rozsáhlejší a hustší ochlupení, akné a nepříjemné vypadávání vlasů (z důvodu vyššího testosteronu). Kromě těchto příznaku mívá až 75% žen problémy s nadváhou v oblasti břicha, toto je způsobeno nezvládnutým metabolismem cukrů, zvýšenou hladinou inzulinu, který nefunguje tak, jak by měl, což souvisí s častějším onemocněním cukrovkou. Je zde i vyšší riziko poruch oběhové soustavy či rakoviny dělohy.
Avšak i tomuto záludnému syndromu se umíme postavit. Mějte však na paměti, že se jedná o celkovou nepohodu ve vašem těle. Je důležité řešit problém od jejího kořene a v tomto případě se nabízí zamyslet se nad svým celkovým životním stylem, jídelníčkem, pohybovými aktivitami. Nicméně žádná farmakologická či chirurgická léčba, která by tento problém nadobro vyřešila, zatím bohužel neexistuje a léčba se tedy zaměřuje pouze na dané symptomy. Na obtěžující akné a hirsutismus (zvýšené ochlupení) se užívá hormonální antikoncepce s účinky proti mužským pohlavním hormonům. Drtivou většinu žen však trápí to, zdali budou či nebudou schopné počít a donosit vlastního potomka.
Lamentuje váš protějšek, že nestihl pravidelné sportovní noviny kvůli vašemu oblíbenému seriálu? Odkažte jej na stránky bet365, kde se dozví ty nejnovější informace jak z české extraligy, tak i evropského fotbalu, a vy si budete moci vychutnat chvíli klidu u televize.
Rozhodně jsou v oblasti otěhotnění u žen s PCOS určitá úskalí, ty se však dají u drtivé většiny žen úspěšně řešit. Možná je buďto laparoskopická úprava ovárií, při níž se vaječník zbaví přebytečných cyst nebo léčba hormonální, které navodí ovulaci. Občas ale ani tyto zásahy k ovulaci nepřispějí. Poté se nabízí možnost užití různých technik asistované reprodukce, které mají výtečnou úspěšnost. V každém případě je vhodné, aby se testu na plodnost podrobil i váš partner.
V každém případě není radno odsouvat těhotenství do pozdějších let. Tato rada platí dvojnásobně pro ženy, které se potýkají s určitým gynekologickým problémem, ať už s PCOS, endometriózou nebo čímkoliv jiným. Čím dříve na dítěti začnete pracovat, tím vyšší je procento úspěšnosti a vy se budete moci dočkat svého vysněného děťátka.
Největším problémem je psychika partnerů, protože se na pořizování potomka velmi soustředí a to je také důvod toho, proč jim to pak nevychází. Vzpomeňme si na to, jak to bylo hlavně dříve, když se dva lidé dali dohromady. Dítě ani tak v plánu neměli, neznalost antikoncepčních metod je ale uvedla do rodičovské role velmi brzy, a protože se ani nestihli trápit tím, že se jim nedaří počít, tak prostě počali a to velmi snadno a velmi rychle.
Dnes je antikoncepce první věcí, která se dívkám dostává v momentě, kdy začnou pohlavně žít a nad dětmi dlouhou dobou nepřemýšlí. Když už pak přijde doba, kdy se nad tím, že by měly mít dítě, pozastaví, vysadí antikoncepci, tak se na to velice soustředí, a to pak způsobí fakt, že se jim otěhotnět nedaří.
V první řadě je tedy velice důležité myslet pozitivně, i když je to velmi těžké a na miminko se nesoustředit. Tady je ale každá rada drahá, protože v momentě, kdy po miminku začínáme toužit, se skutečně na nic jiného nedokážeme soustředit a v hlavě máme pouze to, aby to už bylo a aby to bylo co nejdříve. Začínáme řešit fakt, že roky letí a tak je nejvyšší čas na to, aby miminko přišlo.
Řešit to, že je někde chyba, je třeba až po roce, kdy se o miminko intenzivně pokoušíte. Pokud skutečně patříte mezi neplodné páry, tak stále ještě nevěste hlavu, protože není nic ztracené. Medicína jde velmi rychle dopředu a tak jsou tyto problémy řešitelné.
Pokud se vám nedaří otěhotnět, měla byste tento problém nejprve řešit s psychologem a to ještě před tím, než se vydáte na kliniku asistované reprodukce. U psychologa totiž můžete přijít na to, že je vaše touha po dítěti tak velká, že se na početí soustředíte víc, než je zdrávo. On vám také pomůže od toho, abyste se psychicky nad tímto problémem povznesla. Přijde-li skutečně na řadu asistovaná reprodukce, tak se až tak nemusíte obávat toho, že jste ve vyšším věku, protože hranice, do kdy se asistovaná reprodukce provádí je věk ženy 50 let. Ovšem je to velmi individuální.
Asi každá těhotná žena to zná a ví, co to je bolest zad v těhotenství. Je to samozřejmě dané tím, že nosíme miminko a není možnost jej odložit. Příčin je, ale hned několik, v první řadě za bolest zad mohou hormony, které vyvolávají změny v pánevních kloubových strukturách a to je dané tím, aby byl ženě později ulehčen porod.
Ke změnám dochází již v 8. týdnu těhotenství. Zvýšená produkce hormonu Relaxin způsobuje to, že dochází ke změkčování vazivových struktur a to nejen v oblasti zad, ale také pánve. Rozhodně se vyhněte braní jakýchkoliv léků na bolest a nejen léky pro těhotnou ženu představují riziko, to je totiž velmi výrazné i tehdy, pokud použijí hojivé masti.
Bolest se dá utlumit různými aktivitami a především pak pohybem. Dobrá je chůze jako, chození do schodů. Vyvarujte se tomu, abyste delší dobu byla v jedné pozici, to vám rozhodně nepomůže. Snažte se co nejvíce pozice střídat. Vyhněte se také sezení, kdy si dáte nohu, před nohu.
Záda mohou ženu bolet nejen přes den, ale i během spánku. Spát by těhotná žena měla hlavně na boku, ono také moc možností, jak v těhotenství spát není a dobré je si mezi nohy umístit polštář. Prodávají se speciální polštáře ve tvaru hada, které pak po porodu využijete i jako kojící polštář. Polštář vám v noci nabídne maximální pohodlí, které jistě oceníte. Dobré jsou také masáže, které sem těhotný ženám doporučují hlavně samozřejmě vsedě.
Příjemné jsou i masáže chodidel. Maminky už často chybují v samotném držení těla v těhotenství. Je dobré se nehrbit a chodit a sedět vzpřímeně. Od bolesti si také ulevíte speciálními cviky, či masážními pomůckami. Navštěvovat můžete také cvičení pro těhotné, kde se dozvíte, jak správně cvičit.
Bolest zad k těhotenství patří, pokud je však neúnosná, poraďte se svým lékařem. Po porodu pak tato bolest samozřejmě vymizí, pokud se tak nestane, tak se zcela jistě obraťte na odborníka a řešte problém s nimi.
Porod je samozřejmě událostí, která je velmi emotivní a to, že přichází na svět dítě, které je naše a my jsme u toho a to jak jako matka, tak i jako otec, je velice krásný zážitek. I když matka u porodu velmi trpí, tak nikdy nezapomene na okamžik, kdy své miminko poprvé drží v ruce. Doba, kdy otec mohl vidět své miminko pouze přes okno porodnice a maminka s miminkem mohla být jen tehdy, kdy se šlo kojit, je už díky bohu dávno pryč. Naštěstí. Nyní mohou být otcové přímo u porodu, a pokud chtějí, tak si mohou i porod sami natočit. Ovšem otázkou je, jak moc vhodné to je. Budou to snad někomu pouštět? K čemu je to dobré? Co na to zdravotnický personál?
Tatínek u porodu je sice dobrá věc, ale vše by mělo mít své hranice. Žena samozřejmě oporu u porodu ocení a to hlavně tehdy, když neví, do čeho jde a co jí čeká, ale i toto je individuální. Samozřejmě jsou takové ženy a netajím se, že mezi ně patřím i já, co právě z toho důvodu, že nevědí, co je u porodu čeká, tatínka u porodu nechtějí a raději si porod prožijí diskrétně a to například s dulou. Sama totiž nikdy nevíte to, jak moc přítomnost tatínka bude ku prospěchu, nebo jak moc vás na porodním sále jeho přítomnost může znervózňovat. Je to samozřejmě každého věc a vše je individuální. Je také možné mít muže u porodu jen na začátku, kdy rodičku podpoří a potom ji nechá samotnou, nebo je možná ta varianta, kdy muž přijde až tehdy, kdy už žena rodí.
Vše je na domluvě a na přání rodičky. I pro muže nemusí být vůbec příjemné vidět, jak se jeho žena svíjí v bolestech a jak jí nijak nemůže pomoci. Jsou však tatínci, kteří si porod natáčejí, nebo fotí a dokumentují tak fakt, jak to celé probíhalo. Málokdo si ale potom takové video bude pouštět, ale samozřejmě jsou i tací, kteří to udělají. Porodníci to nevidí rádi a porod jako takový často nedovolí tatínkům natáčet, kdežto natáčení a focení miminka v prvním okamžiku, se vůbec nebrání, ba naopak. Tam není důvod nemít vše zdokumentované. U porodu mohou nastat kdykoliv komplikace a to je také jeden z důvodů, proč by se porod neměl natáčet.
Žena si může vzít k porodu jednoho, maximálně dvě osoby. Většinou je to otec a dula, pokud jdou k porodu dva lidé. Je-li u porodu dula jako psychická pomoc maminky, tak je samozřejmě vítána, ale jsou i takové duly, které rázně prosazují přirozený porod a odmítají monitory, tím celý porod komplikují a rodičku traumatizují a tím pádem na porodním sále nejsou vůbec vítány. S dulou se domluvte dopředu o tom, jak chcete, aby porod probíhal, pokud nechce respektovat vaše přání a vnucuje vám jen své metody, tak se s ní nebavte a nevyhazujte za její služby zbytečně peníze. Cítíte-li ale fakt, že vám bude dobrou oporou a pomůže vám, pak je to ten pravý člověk, který by vás u porodu měl doprovázet a stoprocentně, za ni budete ve finále ráda.
Tatínek může být u porodu mnohdy vyděšený a někdy se strhne pozornost kvůli jeho nevolnosti na něj, ale dula je člověk vzdělaný a ví naprosto přesně, jak se u porodu chovat a čím rodičce pomoci. Pro dulu jde o práci a to i přesto, že o medicíně toho tolik neví. Má ale dokonale nastudovanou psychiku rodičky a zároveň i její potřeby a je si velmi vědoma toho, co žena skutečně potřebuje a čím jí pomůže.
Maminka u sebe může mít doprovod i tehdy, kdy se rodí císařským řezem, pokud však nastanou vážné komplikace, je doprovod nucen, porodní sál opustit. Po porodu žena zůstává dvě hodiny na porodním sále a potom je převezena na pokoj šestinedělí, kde je po odpočinutí přivezeno i miminko. Sestřičky učí novopečené maminky, jak se o miminka starat. Naučí se miminko přebalovat, oblékat a koupat a samozřejmě věnují mnoho času také tomu, aby maminku naučili správně kojit.
Porod je záležitost, která je velmi obávaná a ženy z ní mají přirozeně obavy, zvláště, pokud jsou prvorodičky a nevědí na co se připravit a co je čeká. Těhotenství trvá 9. měsíců a počítá se od poslední menstruace.
Když se porod blíží začíná se nervozita stupňovat a nastávající maminka si připravuje věci do porodnice, připravuje se na fakt, že miminko přijde na svět a chystá se k porodu. Aby o porodu věděla co nejvíce, čte si knihy, hledá na internetu důležité informace, hledá vhodnou porodnici, čte diskuze a navštěvuje předporodní kurz. Vše toto je samozřejmě velmi důležité.
Kdy porod přichází?
Porod poznáte podle kontrakcí, nebo podle toho, že vám praskne voda. To jsou dva způsoby, které vám přesně řeknou, že je čas odebrat se do porodnice. U kontrakcí potom nemusíte až tak spěchat, pokud je mezi nimi časový interval delší jak 5 minut. Někdy si můžete kontrakce splést s poslíčky.
Poznáte je však snadno. Pokud kontrakce, nebo-li silné křeče v podbřišku, přicházejí a jsou pravidelné, lehněte si do teplé vany. Neodezní-li jsou to skutečně kontrakce. Pokud nejsou pravidelné a v horké vaně se zklidní, nebo úplně odezní, jedná se o poslíčky. Pokud jsou kontrakce po 5-ti minutách, je nejvyšší čas odebrat se do porodnice.
Zde se měří srdeční ozvy miminka a také se zjišťuje, na kolik prstů jste otevřená a podle toho porod pak postupuje. Porodní asistentka vám provede klystýr, ale pokud nechcete, aby vám jej provedla, tak to oznamte a klidně roďte bez něj. Osobně si myslím, že je to věc, bez které se klidně obejdete, ale to je můj osobní názor.
Je každého věc, jak se k tomu postaví. Pokud jste otevřená na 10 prstů a máte pocit silného tlaku, jde se rodit. V lepším případě je to otázka pár hodin, v těch horších i dnů. Pokud máte silné bolesti a myslíte si, že to nezvládnete, nechte si píchnout epidurál, ten vám od bolestí okamžitě uleví.
Také přemýšlíte nad tím, jestli si k porodu vezmete partnera, nebo jestli si tímto projdete raději sama? O oporu stojíte, ale představa, že je u něčeho tak intimního, vás děsí? I to se může stát.
Muž u porodu vám však může velmi pomoci, někdy ale můžete být z jeho účasti spíše nervózní. Co je tedy lepší?
Záleží především na tom, co chcete vy. Pokud na vás muž naléhá, aby u porodu mohl být, ale vy necítíte, že to skutečně chcete, tak jej odmítněte. Jde tu především o vás. Pokud ale svého partnera u porodu chcete mít a on je ten, kdo váhá, tak jej zkuste přesvědčit, nebo si vezměte jiný doprovod.
Porod je totiž něčím, čeho se podvědomě obáváme, prvorodičky neví, co se bude dít a chtěly by u sebe mít někoho, kdo jim bude dělat alespoň psychickou podporu. Jako největší podporu vidí otce svého dítěte.
Někteří mohou mít pocit, že je to později odradí od sexuálních radovánek, někdo naopak může ke své ženě získat mnohem větší pouto, než tomu bylo doposud, protože viděl, co porod obnáší a co žena kvůli jejich společnému potomkovi musela vytrpět. Je to velmi individuální, nejvíc ale záleží na tom, co chce žena. Je nutné se řídit především jejím přáním.
Pokud muže u porodu nechcete a to hlavně proto, že víte, že porod je něčím, u čeho rozhodně nevypadáte pěkně, trpíte, nechcete se v takto intimních chvílích ukazovat svému muži, nechte jej doma, nebo na chodbě a k porodu si vezměte jiný doprovod a to například kamarádku, dulu, nebo matku. Měl by to někdo, ke komu máte skutečně důvěru.
U porodu však můžete být úplně sama. Vše je jen ve vaší režii a záleží jen na tom, co vy sama chcete. Partner, čili otec dítěte, by měl vaše přání respektovat a neměl by vás rozhodně do ničeho tlačit. Tady jde hlavně o vás.
Samozřejmě, že pokud jdete na porod císařským řezem, u porodu doprovod být v žádném případě nemůže.
Když jsme těhotné, trpíme většinou problémy, kterými jsme doposud netrpěly, a s přibývajícími kilogramy pak je vše ještě horší. Jenže těhotenství nemá jen špatné stránky, ale má samozřejmě i stránky dobré a umožní nám, užít si spousty věcí jinak, možná i lépe.
Výhoda je, že si najednou můžeme dát k jídlu přesně to, na co máme chuť. Nemusíme si nic odříkat a klidně to můžeme svést na to, že jsme těhotné, a tak si to můžeme dovolit.
Další výhoda je ta, že si můžete vzít upnuté šaty a vyvalit břicho. No uznejte, mohla jste si někdy toto dovolit mimo svůj stav? Takže se vlastně můžete najíst, jak tělo říká a ještě vyvalit břicho.
Co je další výhoda v těhotenství? Ať jste jakkoliv protivná a nervózní, tak vás tak všichni berou a přičítají to vašemu stavu.
V autobuse a v metru si máte možnost sednout téměř vždy, a to i přesto, že je MHD plné důchodců.
V ordinacích nikdy nečekáte a jako těhotná máte vždy přednost.
Konečně nemusíte řešit menstruaci, protože od té máte na 9 měsíců klid.
V práci se můžete s klidným svědomím pohádat a říci šéfovi, co si o něm vlastně myslíte. Máte před sebou těhotenství a za dobu mateřské si určitě stihnete najít práci jinou a určitě i lepší.
Neustále od někoho budete dostávat dárečky s tím, že jsou pro miminko, ale radost udělají především vám.
Budete si užívat zařizování pokojíčku, který svému miminku přichystáte podle vašich představ a dále se pak budete moci kochat tím, že mu budete nakupovat a pořizovat výbavičku.
Doma vám budou všichni pomáhat, protože vy se přeci nesmíte namáhat a musíte se šetřit, a tak si budete moci užívat naprostou pohodu a klid.
Můžete si dovolit usnout kdykoliv, a to klidně už u večerních zpráv, aniž byste se musela komukoliv zpovídat, proč jste zase vlastně unavená.
Pokud nebudete mít chuť na sex, máte možnost se vymluvit na to, že vám to lékař zakázal.
