Křehkost dítěte

Křehkost dítěte

Autor obrázku: Pedro Cambra
„Poněvadž malý princ usínal, vzal jsem ho do náruče a vydal se znovu na
cestu. Byl jsem dojatl. Měl jsem pocit, jako bych nesl křehký poklad. Zdálo
se mi dokonce, že není na Zemi nic křehčího. Ve svitu měsíče jsem pozoroval
to bledé čelo, zavřené oči, kadeře chvějící se ve větru a říkal jsem si: Co
zde vidím, je jen skořápka. To nejdůležitější je neviditelné…“ Antoine de
Saint-Exupéry

Citát tohoto známého francouzského spisovatele je velmi příznačný. A mluví
prostými slovy o tom, co je velmi těžko definovatelné, o křehkosti dětské
duše a těla.

Dítě není malý dospělý, je to osobnost, která stojí na svém počátku a začíná se formovat. Je velmi zranitelná, a proto my dospělí, kteří ji pomáháme tvořit a hněteme ji do určitého tvaru, bychom si měli dávat velký pozor na to, jaká slova volíme, jaké metody a postupy volíme, když naše dítě přejde do fáze vzdoru, když se snaží posunout hranice, které jsme mu dali. Když se snaží objevovat svět kolem sebe a reaguje na něj svým naivním, přímým způsobem, které je pro nás dospělé předívdatelné.

Když máme své miláčky tak přečtené, jak to, že nedokážeme své reakce
adekvátně uzpůsobit tak, aby byly přiměřené dětskému věku, duši a způsobu vnímání světa? Ta malá dušička je natolik důvěřivá, že jako houba absorbuje to, co se do ní vleje. Onen koktejl, který pak vzniká může být výbušnou směsí a ona exploze nás zas a znovu překvapí.

Autor obrázku: D. Sharon Pruitt

Mnohdy je to jenom obrana dítěte proti tomu, čemu nerozumí nebo čeho se bojí. A i když je v našich očích neadekvátní, nemůžeme za to odsoudit dítě.
Přece i náš postoj a reakce k tomu, co udělá, řekne, ukáže, formuje jeho
povědomí o dospěláckém světě.

To, co vidíme napovrchu je jenom skořápka, která uzavírá velkou směs citů,
jež se dospělák bojí pustit ven. Dítě tento ventil nemá, proto se nám jeho
reakce mohou zdát přehnané a proto si někdo omylem odůvodní, že onen trest,
který dítko utržilo, je taky adekvátní. Ale naše životní zkušenosti, které
jsme získali, ten světonázor, který jsme si utvořili a naše osobnost, kterou
jsme si zformovali, by nás měla usměrnit a nasměrovat tím správným směrem.

Tak přeji všem dospělým, aby ve svých dětech viděli onu neobyčejnou a
neopakovatelnou křehkost bytí, která se dá velmi rychle neobratným jednáním
zničit.

Vzdělávání a výchova dětí

Vzdělávání a výchova dětí

Jedna dobrá matka znamená víc než sto učitelů.
Autor: Johann Gottfried von Herder

Myšlenka tohoto německého spisovatele, filosofa a průkopníka preromantické
estetiky v německu je velmi nosná a hluboká.

Autor obrázku: Tom Hart

Můžeme dětem zaplatit mnohé koníčky, chůvy, kroužky, záliby, ale pokud jim nevštípíme sami lásku a cit pro tyto aktivity, pokud nejsme sami zapáleni a pokud nevidí příklad a zapálení u svých rodičů, tak jim těžko budeme vysvětlovat, že fotbal je kolektivní hra, ve které se nejen vybijí, ale taky se naučí spolupracovat s hráči, vytvoří si kamarádství, posílí kolektivního ducha pokud my sami budeme od rána do večera vysedávat u počítače a křičet na ně kdykoliv se nás na něco zeptají.

V dětech jsou uloženy všechny naše vlastní velké možnosti.
Autor: Lev Nikolajevič Tolstoj

Další pravdou je, že pokud vidíme ve svých potomcích vlohy, které byly dány
i nám, můžeme je rozvíjet, můžeme děti správně zacílit a poskytnout jim
potřebné zázemí, oporu a ochranný štít. Pokud vidí, že my nadšeně
navštěvujeme ochotnický spolek a chodíme hrát divadlo, abychom pobavili lidi i sami sebe, pak bude pro dítě snadnější následovat náš příklad.

Autor obrázku: terren in Virginia

Děti potřebují spíš vzory než kritiku.
Autor: J. Joubert

Pokud dokážeme být svým dětem nápomocní a dokážeme ovládnout své vášně, emoce, které by mohli zadupat do země to malé semínko, jež vyrůstá někde hluboko v duši našeho dítěte. Musíme být živnou půdou, abychom poskytli podporu, hnojení a příznivé podmínky k růstu toho maličkého výrůstku. Laskavost, smír a podání pomocné ruky pomůže daleko víc než slova hany, která mohou dětskou dušičku zasáhnout a způsobit celoživotní šrámy.

Děti je třeba vychovávat k lásce k lidem a ne k sobě samému. A proto samotní rodiče musí mít rádi lidi.
Autor: Dzeržinskij

Opět jsme zpátky u pořekladla: Příklady táhnou. Pokud jsme my laskavými a
milými lidmi, kteří dokážou přehlédnout drobné nedostatky u ostatních lidí a
naopak ocenit jejich klady, pak nejspíš i naše děti budou mít vlastnost
empatie, budou oblíbení a budou se cítit mezi lidmi jako ryba ve vodě.
Dopřejme jim to, neboť člověk je bytost společenská, homo sapiens sapiens je
název, který nesme s hrdostí a naplňujme to, co označuje.

Šťastné dětství

Šťastné dětství

„Nemůžeme děti tvořit podle své vůle… musíme je mít, milovat a vychovávat co nejlépe a jinak je nechat na pokoji.“ (Johann Wolfgang von Goethe)

Autor obrázku: Elizabeth

Děti tu nejsou proto, aby naplňovali naše představy, ale my jsme tu proto, abychom jim pomáhali formovat šťastnou osobnost a naplňovali jejich první zkušenosti pozitivním nábojem, my se musíme snažit, aby naše dítě cítilo, že je milováno. Potom má šanci milovat samo sebe a taky lásku rozdávat. Netrpí komplexy méněcennosti, ale je zdravě sebevědomé, což je základ pro spokojeného člověka.

„Aby mohla dávat nejen mléko, ale i med, musí být nejen dobrou matkou, ale
také šťastným člověkem a toho mnoho lidí nedosáhne.“ (Erich Fromm)

Být dobrou matkou, to se lehko řekne, ale nejsou žádné školy, které by ženu
cvičily k tomu, aby byla dobrou matka. Každé dítě je jiné a je potřeba nejen
velké dávky empatie, ale také trpělivosti, soucitu, často i sebezapření. Aby matka zapomněla na sebe a myslela hlavně na své dítě a snažila se vnímat
svět a realitu jeho očima.

Jak píše Erich Fromm, nedá se říct, že by bylo hodně lidí kolem nás šťastných, za to opravdu může dětsví, odsud si řadu z nás odnáší neveselé vzpomínky, které formují jeho další roky, počínání, rozhodování a taky se to projeví jako projekce ve výchově vlastních dětí. Když se zamyslíme nad tím, co jsme sami neměli rádi, zjistíme, že podvědomě děláme podobné chyby. Musíme si s tím dát práci, abychom podobné nešvary vymýtitli, a to se opravdu nepovede každému.

„Existuje-li něco, co chcete změnit u svého dítěte, zamyslete se nejprve zda
to není něco, co byste měli změnit u sebe.“ (C.G.Jung)

Autor obrázku: MsBarrows

Často na dítěti vidí rodiče chyby, které jsou jejich vlastní, ale je jednodušší vidět je na někom jiném, potažmo na tom, kdo je nám nejblíž, naše děti. Protože jsou bezbranné, je jednodušší jim nadávat za to, co bychom rádi vymýtili sami na sobě. Už v Bibli se říká, že vidíme třísku v očích druhého, ale trám ve svém oku nevidíme. Je pro nás těžké přiznat si svou vlastní vinu. Ale když si uvědomíme, co vlastně požadujeme po našich malých přátelích, zjistíme, že jsou to často ony naše trámy, které bychom si měli první vyndat, abychom viděli svět lépe a čistěji.

„Dítě je zviditelněná láska.“ (Novalis)

A na závěr přikládám citát, který je jasný, krátký a výstižný. Dítě je přece
ztvrzením naší společné lásky a jako k takovému bychom k němu měli
přistupovat.

Být dobrou matkou

Být dobrou matkou

 

Autor obrázku: Oleg Sidorenko

Být dobrou matkou je poslání, které by mělo naplňovat každou ženu, která se pro ně rozhodne. Novodobým trendem je být single a ve velkých městech
naplňují tito jedinci velké procento, ale na vesnici, v tradičních rodinách,
u křesťanů, zkrátka tam, kde se na svatbu nezanevřelo, tam se rodina pořád
drží, má velkou vážnost a tradici. Tam je potom pro ženu samozřejmostí
povinout dítě a pak se stát matkou. Ale onen přerod v matku je velmi
bolestivý. Nestačí přijmout do rodiny dalšího člověka, ale podřídit se jeho
biorytmu, návykům, bolestím, radostím, spánku.

Maminka musí být laskavá, moudrá a vyrovnaná. Když je sama nerozhodná,
podrážděná, přenáší svůj psychický stav na miminko a to spolu s mateřským
mlékem nasává stav matčiny duše a potom se nemůžeme divit, že takové děti bývají uplakané, nevyrovnané a bojácné.

Matka učí své děti tomu, že v rodině si musí všichni pomáhat, ať už při
práci, při studiu, při potížích. Když se děti hádají, ona ví, že diskuse a vyjasnění si problému je daleko přínosnější. Má trpělivost a pochopení pro své děti a snaží se najít smířlivou cestu.

Předává jim radost a pohodu, které jsou solí života. Když se matka umí
radovat spolu se svými dětmi z jejich úspěchů, z maličkých úspěchů, z
drobných střípků každodennosti, pak pro její děti není vůbec cizí tento
pocit rozvíjet a opětovat.

Autor obrázku: Sean Freese

Mluvení, vyprávění a rozhodvory jsou důležitými momenty rodinného života. Když maminka vidí, že její děti něco trápí, nabídne jim ochranný štít a rameno, na kterém se mohou vyplakat. Pak se děti nebojí se mamince svěřit a taková jednoduchá metoda vyřeší to, na co by později zbývali psychologové a psychofarmaka.

Matka vede děti ke svědomí. Když už udělali něco, na co nejsou zrovna pyšní,
pak by se k tomu měli přiznat a vzít si ze situace ponaučení. Pokud tak
neučiní, jakoby hrách na stěnu házel. Když jim maminka vysvětlí, že zlo se
neoplácí zlem. Ale spíš je lepší kamaráda vyslechnout, pochopit, poradit mu,
pak je situace výhodná pro obě strany.

Přijímat dárky, omluvy, úsměvy, to je cesta, která je nejméně bolestivá, ale kterou řada dětí neumí chodit. Protože k tomu nejsou vedeni z domu. A přitom jsou to drobné střípky, ze kterých se časem skládá mozaika spokojeného člověka.

Otročení dětí

Otročení dětí

V mnoha zemích i kulturách, stejně jako v mnoha Vašich domácnostech, narážíme na využívání dětí. Někdy se může jednat o pouhé drobnosti, které Vy, jako rodiče, chcete po Vašich dětech.

Autor obrázku: woodleywonderworks

Někteří rodiče jsou někdy příliš lenivý nebo dokonce unavení, a proto své potomky žádají, aby tu nebo onu činnost udělaly za ně. Lze se ale také setkat s tím, že rodiče své děti využívají záměrně. Udělat tohleto nebo támhleto, přinést či odnést tohle či tamto.

Bohužel tento fenomén je stále častějším jevem. Proč by přeci dospělý zvedl své pozadí, aby šel umýt nádobí, zapnout pračku, pověsit prádlo, zamést podlahu, vysát koberec, vynést koš či dojít nakoupit, když to přeci za ně může udělat jeho puberťácký potomek!

Ono sice dětem vůbec neuškodí, když pomohou s chodem domácnosti, ale vše má své hranice. Využívat například pouze jednoho ze sourozenců, není právě tím nejvhodnějším řešením. Rodiče, kteří svým dětem zadávají různé úkoly i v okamžicích, kdy to mohou jít udělat oni samotní, pak je to již hrubé zneužívání situace.

Jedno z dětí se bude povalovat na posteli nebo se věnovat svým oblíbeným činnostem a druhé bude doma doslova „otročit“. To je typická ukázka upřednostňování některého z dětí. Nedělejte to, pokud chcete rozdělit domácí práce mezi členy rodiny, pak to udělejte spravedlivě a rovným dílem.

Autor obrázku: woodleywonderworks

Pokud to jde, udělejte danou věc samy a neposílejte to dělat dítě, a už vůbec ne věci, které by měli dělat dospělí. Mohlo by dojít k nehodě. Ony Vám nohy ani ruce neupadnou a děti Vám mohou pomoci s jednoduššími úkony, jako jednou za den umýt nádobí a Vy si pak vezmete na starosti další várku nádobí po jídle.

Prostě se o vše podělit, nikoli využívat situace nebo Vaší nechuti v daném okamžiku cokoliv dělat.

Bohužel se, ale také lze setkat s tím, že lidé své děti prodávají, jako levnou pracovní sílu a dokud je nezastaví příslušné úřady, nemají šanci se vymanit z celodenní dřiny sedm dní v týdnu. S touto situací se nejčastěji setkáváme v souvislosti s fanatismy nebo sociálně a finančně slabšími v naší zemi stejně jako v jiných státech a zemích.

Takže, milé děti, snažte se rodičům v domácnosti pomáhat dle Vašich schopností a dovedností! Budete za to zcela jistě pochváleni.

A, Vy, milý rodičové, nebuďte lenivý. Neubude Vás, když některé činnosti raději uděláte samy!!!

Získávání pozornosti

Získávání pozornosti

Každé dítě, od nejmenších miminek, až po ty nejstarší puberťáky, se snaží za každou cenu získat veškerou pozornost jen pro sebe.

Autor obrázku: David Quitoriano

Malá miminka to projevují hlasitým pláčem či křikem. Dokonce i svými gesty se na sebe snaží strhnout nevědomky pozornost svého okolí. Mává ručičkami, kope nožičkami nebo dokonce na Vás „hodí vražedný pohled“, kterým jako by Vám říkal, „koukej se mi věnovat“.

Větší dítka to dokáží obdobným způsobem, jako miminka, ale k tomu přidají nové projevy nespokojenosti s nedostatkem pozornosti. Dokonce na to již mají mnoho fint a vychytávek. Nejčastěji je to chování způsobené nespokojeností či žárlivostí.

Děti, které po mnoho let žily v rodině jako jedináčci v okamžiku, kdy jim do jejich domova rodiče přinesou právě narozeného sourozence, začnou ho považovat za vetřelce. Tento malý vetřelec na sebe náhle strhává veškerou pozornost rodičů i blízkého okolí. Starší dítko si najednou připadá odstrčené, protože se vše točí kolem miminka a na něho již nemají rodiče tolik času.

Někdy se však malý darebové (sourozenci) domluví a snaží se na sebe upozornit všemi možnými způsoby, které dokáží trpělivé rodiče vytočí „na nejvyšší obrátky“. Například, když maminka vaří, děti se jí začnou plést pod nohama. Někdy se dokonce „přicucnou“ na Vaši nohu, jako líště a odmítá se jí pustit. Takže pak chodíte jako „kačer“ s přisátým potomkem na noze. V případě více dětí v rodině je budete mít přicucnuté na obou nohách, a budete mít co dělat, abyste udržely balanc a nesvalily se při prvním kroku na podlahu, jako pytel brambor.

Autor obrázku: Andrej Solic

Starší děti v pubertě mají velmi propracovaný systém, jak si získat pozornost. Začnou se výstředně oblékat a dívky se budou výrazně líčit. Chlapci se ozdobují různými náušnicemi, pearsingem či tetováním. I když v tomto ohledu dívky již s chlapci častou soutěží o to, kdo jich má na těle nejvíce. Když tyto metody na upoutání pozornosti nezabírají, vytasí se s dalším esem.

Časté hádky mezi sourozenci, či dokonce s vlastními rodiči. Nezastaví se ani před hádkami se spolužáky, učiteli, kamarády a někdy dokonce i s úplně cizími lidmi. Po očku budou sledovat reakce okolí na jejich chování, a přestože toto chování či oblékání není právě nejslušnější a nejvhodnější, je to jejich určitý způsob, jak na sebe upozornit a získat si Vaše plnou pozornost.

Jo, milý rodičové, již minuly doby, kdy Vám Vaši potomci pouze skákali do řeči nebo Vám šlapal na palce u nohou. Snažte se s Vašimi dětmi komunikovat, aby se nemusely uchylovat k extrémům, jen aby na sebe upozornily.

Nejlepším řešením bývá vytvoření kamarádského vztahu, ale zároveň, aby ve Vás Vaše děti viděly autoritu. Budou vědět pak mnohem snadněji, kde je jejich hranice a co si k Vám  mohou či nemohou dovolit!

Rodiče a jejich starost o děti

Rodiče a jejich starost o děti

Je dáno přírodou, že každý rodič, zejména matka, je velmi pevně citově vázána na své potomky. A i když s nimi zrovna v současné chvíli nemá nejlepší vztahy, téměř vždy by jim pomohla, kdyby bylo nejhůř.

Autor obrázku: zoetnet

Někteří rodiče, zejména opět matky, ovšem svou péči přehánějí, a tak dochází u dítěte nejenom k vyčlenění z kolektivu jeho vrstevníků, ale dokonce i ke změně názoru na ostatní lidi – kvůli opičí lásce se budou Vašim dětem akorát posmívat. V životě to pak nebude mít lehké a už jen velmi těžko dokáže změnit názor na ostatní.

Budou to mít těžké

Jak už je zmíněno v úvodním odstavci, opičí láska škodí. To si ovšem rodiče neuvědomují, a tak si i nadále myslí, že dělají pro své děti maximum. Očekávají, že to děti ocení …chápání dětí je ovšem někde úplně jinde, než by si dospělí představovali, a tak není dobré na ně klást příliš vysoké nároky.

Jednou to jistě ocení …ale jen velmi těžko to bude v 5-ti, v 10-ti, anebo snad v 15-ti letech. Ovšem tak či tak, opičí lásku rozhodně neocení nikdy a až si to plně uvědomí, může dojít i k rozpadu Vašich vztahů, neboť budou vinit za společenskou nepřízeň v první řadě Vás!

Chtějí jen to nejlepší

Autor obrázku: SCA Svenska Cellulosa Aktiebolaget

Nesmíme mít rodičům za zlé, že chtějí pro své děti to nejlepší. Každý rodič dělá věci po svém, má jiné zvyky a metody, a tak nelze určit, zdali je to skutečně to nejlepší. Často rodiče raní, když jim jejich dítě řekne, že rodiče její kamarádky dělají něco takhle a že by chtěli, abyste to tak udělali také. Berou to tak, že ti druzí rodiče to jejich dítě učí jinak. To ovšem nemusí být pravda, protože dítě se tak mohlo rozhodnout úplně samo.

Více metod

Stejně jako má každý jinou chuť, stejně tak tomu může být i u metod či postupů při výchově dítěte. Ne na každého platí to či ono a ne každému se líbí přístup, který praktikujete. Každé dítě může mít rozdílné návyky a potřeby, a tak bychom je neměli nutit do něčeho, co jde proti jejich osobnosti, ale měli bychom mít spíše ke každému z dětí individuální přístup, byť to jde někdy velmi těžko.

Děti vs. auto

Děti vs. auto

Autor obrázku: eyeliam

Miluje Vaše dítě jízdu autem? Pak rozhodně nejste jediná rodina, jejíž děti mají v oblibě tuto kratochvíli. Dokonce bylo zjištěno, že některé děti přímo potřebují jízdu v autě, aby například usnuly nebo se zklidnily. Pokud někdo takové dítko doma má, pak mu rozhodněte není co závidět. Dovedete si jistě živě představit, jak se takový rodič musí cítit, když musí během dne, nebo dokonce večer naložit dítě do auta a jezdit s ním po okolí, aby vůbec usnulo.

Nejenže to daného rodiče stojí peníze, protože musí neustále dotankovávat pohonné hmoty do vozidla, ale i veškeré věci okolo, jako oblékání a obouvání dítěte, není vůbec nic příjemného. Když dítko konečně usne, okamžitě s ním musí jet domů, spící přenést do postele a opatrně odstrojit. Poté je pak již mohou uložit do dětské postýlky a oddechnout si úlevou, že konečně spí. Tyto úkony jsou však zbytečné, a někdy velmi komplikující. A to pro kohokoliv, kdo je k tomuto řešení uspávání potomka nucen přistoupit.

Některé nastávající maminky, které v těhotenství jezdí velmi často autem, pak pozorují, že zvuk motoru jejich vozidla, zklidňuje či naopak „prudí“ jejich potomka, kterého nosí pod srdcem. Miminka v bříšku mnohdy dokáží být velmi živé a maminky pak mají pocit, že z něj bude fotbalista nebo dokonce karatista, protože bříško pod náporem ataků miminka vypadá, jako by tam někdo skákal na trampolíně.

A právě jízda autem a zvuk motoru, může miminko uspat či dokonce zklidnit natolik, že maminka má alespoň chvilku úlevy od neustálých kopanců. V opačném případě dokáže miminko za jízdy začít svou maminku tak šíleně „prudit“, jako by dávalo najevo, že konečně přestalo spinkat a má se čile k světu.

Autor obrázku: THX0477

Větší dětičky, se pak s oblibou dožadují jízdy autem při každé možné příležitosti a je jim úplně jedno, zda se jedná o přesun do nedaleké vesničky do obchodu, nebo na delší trasu za kamarády. Pro ně je nejdůležitější, že se mohou svézt autem a popřípadě Vás poctít pěveckým výkonem po celou dobu přesunu vozidlem.

Pokud máte tu smůlu, že jste oněmi jedinci, kteří musí jezdit s potomkem po okolí, jen aby usnulo, pak se snažte vytrvat a pokoušejte se Vašeho potomka naučit na nějaký přijatelnější způsob usínání. Váš rodinný rozpočet by asi dlouho nezvládl takovouto finanční zátěž spojenou s nákupem pohonných hmot. Slibujte dítěti nějakou sladkou odměnu za to, že si půjde chvilku zdřímnout do postýlky.

Starší děti se dokonce mohou začít dožadovat o podrobnější informace ohledně technických věcí a velmi rády budou asistovat u oprav aut či jiných vozidel. A v dnešní době vůbec nezáleží na tom, zda se bude chtít v autech „vrtat“ dívka nebo chlapec.  Hlavně že se budou věnovat něčemu, co je zajímá a baví.

A Vy, milé dětičky, raději nerozptylujte Vaše rodiče, když řídí! Mohlo by dojít k nehodě, nebo Vám budou vyhrožovat, že zastaví a Vy půjdete pěšky, jen aby nemusely poslouchat další hodinu Vaše vztekání, nebo pěvecké výkony! Zcela jistě je bude brzy bolet hlava!

Pořady pro děti

Pořady pro děti

Většina rodičů se snaží již od raného věku svých potomků dohlížet na to, aby sledovali jen takové pořady, které jsou pro ně vhodné. A co je vlastně pro děti vhodné a co nevhodné? Touto otázkou se zabývá jak mnoho rodičů, tak dětí i samotných odborníků.

Autor obrázku: Alexandre Normand

Měly by to být takové pořady, které se budou líbit jak dětem, tak z určitého pohledu i Vám. Z určitého pohledu proto, protože například i u pohádek to může být ošemetné. Nejsou totiž pohádky jako pohádky.

Může se jednat o pohádky, které se sice líbí Vašemu potomkovi, ale Vám rozhodně ne. Pokud se v pohádce samotné objevuje násilí, nadávky nebo věci pro děti nepřístupné, pak rozhodně byste neměli nechat na takové pohádky Vaše děti dívat.

Některé pohádky se sice Vám osobně líbit nemusí, ale pokud v nich nejsou zmíněné „nevhodnosti“ a Vašemu dítku se líbí, pak ho raději nechte koukat a Vy se zatím než – li skončí pohádka, něčím zaměstnejte. Ku prospěchu by dětem však měly být pořady, které rozvíjejí jejich osobnost, nejen po stránce zručnosti, ale i šikovnosti a výřečnosti.

I takové dětské pořady v televizi, jako například „zpívánky“, mohou být šikovné. Vaše dítě se nejen naučí text písniček, ale i se tím zabaví. Zatancují si u toho a formou, jakou jsou tyto „zpívánky“ zpracovány, i vidí různé krajové tance.

Autor obrázku: RichardBH

V dnešní moderní době je však možné vidět mnoho dětských pořadů pro šikuly i hrané pohádky. Ne vždy však musí právě tyto pořady bavit Vaše potomky. Někdy je více baví sledovat různé dokumentární filmy, pořady o motorkách, autech, stavění domů či kutilství. A právě proto, že je každé dítě úplně jiné, jsou jiné i jejich zájmy a výběr pořadů, na které se chtějí dívat.

Takže pokud usoudíte, že daný pořad nijak příliš neškodí, neměli byste mu v jeho sledování bránit. Tedy pokud nedostanou od Vás zákaz ho sledovat, jako trest za nějakou lumpárnu.

Dejte si však, milý rodiče, pozor, nenechávejte až příliš Vaše děti sledovat televizi, protože byste je pak od ní také nemusely odtrhnout. Takže sledovat televizi ano, ale s rozumem.

Skákání do řeči

Skákání do řeči

Nejen malé, ale i ty větší nezbedové velmi rády skákají dospělým při rozhovoru do řeči. Mnoho maminek svým potomkům říká, že když si povídají dospělí, děti šoupou nohama! A je zcela jedno, zda se jedná o rozhovor mezi rodiči, nebo rodiči a nějakým dalším dospělým.

Autor obrázku: Lance Shields (aka Juria Yoshikawa in SL)

Většina menších dětiček pozorně naslouchá a v nečekaném okamžiku spustí s tou svou dětskou vyřídilkou. Přeruší Vám rozhovor uprostřed věty či myšlenky a Vy pak máte problém rozpomenout se na to, co jste původně vlastně chtěli říci.

Ty starší, v pubertě, se zase velmi rády předvádějí a chtějí být důležité. Proto si načasují svůj vpád do řeči v tu nejnevhodnější chvíli, takže samotní rodiče pění, jako kdyby jim někdo stoupl na kuří oko.

Největší problém vyvstává, pokud začnou Vaše dítka brebentit a skákat do řeči, když musíte něco vyřizovat na úřadě. Pak byste se nejraději propadly hanbou do země. A jelikož se jedná o úřední jednání, nemůžete ani Vašeho potomka náležitě poučit, že skákat do řeči se nemá.

Autor obrázku: Alex Murphy

Malé děti, které se teprve řádně učí mluvit, ještě tolik nechápou, že jejich jednání není úplně správné a ty větší zase s oblibou dělají, že Vás neslyší. Proto se snažte s Vašimi potomky stále dokola mluvit o tom, že pokud s někým hovoříte, aby Vás nepřerušovaly a neskákaly Vám do řeči. Že pokud Vám chtějí něco sdělit, ať Vás například zatahají za ruku, což bude Vaše tajné znamení, a upozorní Vás tím, abyste mu věnovaly náležitou pozornost.

Protože pokud si neurčíte jistá pravidla, Vy jako rodiče, se bude bát s dětmi někam jít, aby Vám neztropily ostudu.

A pokud budete někde na úřadě a Váš potomek využije smluveného znamení, poproste o minutku strpení daného úředníka nebo úřednici a Vaše dítko ujistěte, že Vám může onu důležitou zprávu sdělit hned, jakmile opustíte kancelář, nebo dokončíte rozhovor a vyřídíte si, co potřebujete, bude pak Vaše pozornost patřit pouze jemu a to zcela úplně.

A ty velké puberťáky upozorněte na to, že pokud něco chtějí říct, ať počkají, dokud nedokončíte myšlenku či větu. A pokud mají připomínku k něčemu konkrétnímu, aby nejprve požádaly o to, zda se mohou do hovoru zapojit. Například poznámkou typu: „Mohu se k tomu něco říci?“ Pak se zcela jistě nikde nenaštve a všichni budou spokojeni, že byly zapojeni do hovoru.

Milý rodiče, nezapomínejte však samy no to, abyste i Vy Vaše potomky zapojily do rozhovorů. Mají pak pocit, že nejsou opomíjeny a jsou pro Vás důležití.

A Vy, prckové, zkuste využít oněch smluvených znamení, uvidíte, že to zabere a Vaši rodiče Vám budou věnovat potřebnou pozornost, hned jakmile budou moci.