naschvály Archives - Bobeček.cz

Když Vám dítě ničí nový vztah

Dítě z předešlého vztahu může být radostí i strastí vtahu nového. Pokud dítě nového partnera přijme a bude ho respektovat, stejně jako on musí respektovat je, bude vše v naprostém pořádku a idylce. Pokud ale dítě nového partnera nepřijme, začne strastiplná pouť, která může skončit i rozchodem.

První možnost

Dítě, které si na soužití s Vaším novým partnerem nezvykne, bude pravděpodobně dělat hodně naschválů. Musíte ho pochopit, takováto změna pro něj není jednoduchá. Obzvláště to platí v situacích, kdy jste byla delší dobu sama a dítě bylo zvyklé na to, že Vás má jen pro sebe. Připravte se na to, že se nebude chtít o Vás s nikým dělit.

Návod k řešení:

Snažte se vše udržet v mírách únosnosti. I když se dítěti nelíbí jeho otčím, měl by ho respektovat, nedělat drzá gesta, narážky anebo dokonce naschvály.

Na druhou stranu nesmíte ani zanedbávat svého partnera. Jeho postavení v takové situaci není také jednoduché. Snaží se do Vaší rodiny nějak začlenit, ale díky dítěti, které ho odmítá a ignoruje, to stále není možné. Podpořte ho, dávejte mu najevo, že stojíte na jeho straně.

Když dochází převážně k konfliktům mezi Vaším partnerem a Vaším dítětem, vyslechněte vždy obě strany. Ne nadarmo se říká ,,na každém šprochu, pravdy trochu“. Snažte se o objektivní posouzení problému tak, abyste ani jednomu z nich nekřivdila.

Druhá možnost

Vstoupila jste do vtahu, do kterého si Váš partner přivedl dítě nebo děti. Jeho potomci Váš odmítají a snaží se všemožným způsobem společné soužití znepříjemnit nebo Váš vztah dokonce zničit úplně. Vaše snahy o navázání kontaktu přicházejí v niveč.

Návod k řešení:

Projednejte vše se svým partnerem. V klidu si s ním sedněte a snažte se najít společné řešení. Pokud na Vás partnerovi záleží, bude se snažit, abyste byla ,,nájezdům“ jeho dětí vystavována co nejméně a pokusí se dát vše do pořádku. Je důležité, aby za Vámi stál a aby tento jeho postoj děti plně vnímaly.

Třetí možnost

Děti máte z předchozích vztahů oba. Děti nejen že nemohou vystát otčíma, nebo Vás jako macechu, ale nemohou se také vystát vzájemně. Asi nejhorší z možností, která se zdá neřešitelnou. Přesto má jednu obrovskou výhodu, s partnerem jste na tom hodně podobně a tudíž si budete skvělou oporou.

Návod k řešení:

V takovém případě je lepší děti nevystavovat společným akcím, pokud to nebude jejich vysloveným přáním. Veďte dál v poklidu svůj nový partnerský život, ale děti do něj moc nevměšujte. Spíše se snažte každý trávit samostatně čas se svými dětmi.

Uvidíte, že časem všechny pře a nedorozumění odezní a situace se uklidní. Děti postupem času a dospíváním pochopí, že i Vy máte právo na svůj vlastní život.

Napsala EPF

Šikana

Slovo šikana může být vysvětlováno různými způsoby, ale v konečné fázi, se všichni shodují na jednom jediném: Ubližuje to dětem (i dospělým), a to nejen fyzicky, ale i po stránce citové.

Nejčastěji se s tímto slovem setkáváme ve spojení s dětmi. Příkladem může být, pokud spolužáci ve škole či školce Vaše dítě neustále fyzicky i slovně napadají a to se pak i bojí bránit. Budou se cítit natolik ponižované, že se o svém problému budou bát s kýmkoli mluvit. Budou to držet v sobě, a užírat se a vinit se z toho, že si za to mohou samy.

Milé děti, pokud Vás někdo opakovaně šikanuje, svěřte se s tím komukoli! Není to Vaše vina a nesmíte si to nechat líbit, protože by to mohlo překročit i určité hranice a mohlo by dojít i k neštěstí. Lidská hloupost a tyranizování slabších nezná mezí, a pokud se proti tomuto jednání nebudete bránit, pak to nevěstí nic dobrého.

Dá se to řešit různými způsoby, a nejste ani první, ani poslední, kdo něčemu takovému musí čelit! Vaši rodiče dozajista budou hledat způsob, jak tomuto šikanování “přistřihnout křidýlka”! Buď domluvou se školou, která má povinnost tomuto jednání zamezit kázeňskými tresty, nebo jednáním s rodiči dětí, které toto příkoří Vašemu dítěti způsobují.

Pokud se šikanování dostane do fáze fyzického napadání, pak je potřeba zapojit i příslušné úřady, jako je např. Policie. Jedná se totiž již o trestný čin. Důležité jsou ve školách různé besedy na toto téma, protože mohou předcházet tomuto problému.

Řešte tento problém, dokud nepřerostl zúčastněným stranám přes hlavu, nebo to může skončit zraněním či co hůře smrtí a nezvratitelnou psychickou újmou.

Jak dětem vhodně vyhubovat

Někdy je pro rodiče velmi těžké akceptovat své děti, jsou nevrlí a rádi by poslali své děti někam jinam, ale to nejde a čím dřív se naučíme dobře zacházet se svými dětmi, tím lépe.

Děti nejsou jenom hodné, umí i pořádně pozlobit. V takových případech se rodiče často zlobí a je po rodinné pohodě. Základem rodičovské lásky je účinná disciplína a pořádek. Pokud nenapadneme sebevědomí svých dětí. Mělo by mít naopak pozitivní a trvalý následek. Pokud ale lze dosáhnout nápravy jinak než hubováním, pak vyčerpejte všechny ostatní možnosti.

Když rodič zůstane klidný, je to lepší než když vyhrožujeme nebo dětem dáváme negativní příklad, jak řešit krizové situace. Nenechejme se unést a nepoužívejme svou přirozenou autoritu k tomu, abychom ji brali jako prostředek k vybití svých vášní. Jedná se o naše vlastní děti, proto je zachování klidu víc než důležité.

Hněv, kterým bychom se mohli nechat strhnout, může za hodně chyb, kterých se dospělí na svých dětech dopouštějí. Pokud to jde, měl by být zcela potlačen. Může to vyznít jako pohrdání dětskou dušičkou a osobností. Pokud budeme dítě napomínat se soucitem a láskyplností, pak může toto napomenutí být opravdové a mít dlouhodobé dobré důsledky.

Vyhubovat bychom měli ihned po přečinu a nečekat velmi dlouho, protože pak by si dítě nemuselo spojit příčinu a následek.

Pokud se rozhodneme vyhubovat, pak důsledně. Vysvětlíme, co se nám nelíbí, proč se nám to nelíbí, jaké pravidlo dítě překročilo a jak by mělo jednat v budoucnosti. Pokud dítě vyhubování pochopí, pak určitě nebylo zbytečné, proto je jasné a jisté.

Pokud je důsledkem špatného chování, a není důsledkem nervozity a únavy rodičů, pak je i správné. Bude pozitivní tehdy, když si dítě uvědomí, že nemá být ani souzeno ani pokořeno. Je mu sděleno, proč se rodič zlobí a proč jednal špatně. Dítě máme pořád stejně rádi, to, co se nám nelíbí, je ono nesprávné chování, proti němu jsou naše výtky namířeny. Proto se dítěti připomínáme oním vyhubováním – aby si uvědomilo, co udělalo.

Musíme si uvědomit psyché svého dítěte. Pokud máme doma velmi citlivé dítě, pak volíme slabší intenzitu vyhubování. Ti, co už kolem sebe mají vytvořeny silné obranné zdi, můžeme častovat silněji. Ale pokud s hubováním skončíme, pak netřeba se k tomu při každé příležitosti znovu a znovu vracet, dítě by takový krok vnímalo jako ponižující.

Odneslo si dítě něco z našeho hubování? Pokud ano, pak bylo účinné, ale to uvidíme až na jeho dalším konání v budoucnosti.

Rodiče musí být zajedno, matka i otec tak budou respektováni. Pokud půjde matka proti vůli otce, pak bude zmateno i dítě. Oba tak musí respektovat stanovená pravidla a děti jsou s nimi také srozuměni.

Dítě, které vstupuje do puberty se často chovají nesprávně a někdy se zdá, že ony špatnosti dělá snad naschvál. Když ví, že maminku zlobí, když se chová vulgárně, tak naopak nezdraví a používá sprostá slova. Když má maminka a tatínek rád klid, schválně jim ho odmítá dopřát a buší do bubnů. Neposlušnost ovšem do této věkové kategorie patří a rodiče jim musí soustavně pomáhat, a to i v důležitých otázkách, které jejich děti z principu odmítají.

Pokud rodič sám ukáže, že je neklidný, rozzlobený, pak určitě svému dítěti moc nepomůže. Nedejte se tedy strhnout neklidnou a rušnou atmosférou.

Neustálým hubováním a kritikou dítě upevníme v domnění, že si je zaslouží a snížíme jeho sebevědomí. Taková kritika není nutná. Je důležité zaujmout pozici pomocníka a rádce, když je nějaký problém, pak není potíž se na mě obrátit, rád ti pomůžu. Neboj se mi se vším svěřit, když budu moci, pomůžu ti, když ne, budu tě podporovat.