Jak se vypořádat s puberťákem

Puberťák je mladistvý, který začíná mít na věci vlastní názory, ví vše nejlépe, vaše názory ho absolutně nezajímají a má svou hlavu. Vy jste pro něj pouze osoba, která má zastaralé názory a o životě podle něj prakticky nic nevíte. Život s puberťákem vůbec není snadný. Jak se s jeho chováním vypořádat a jak mu dát najevo, že on rozhodně není ten, kdo ví věci nejlépe?

NikeChillemi / Pixabay

Pokud máte doma puberťáka, tak neberte jeho slova a činy vůbec vážně, drtivá většina z nich totiž říkají věci, které byste měli vypouštět a myslet na to, že jste v jejich věku nebyli jiní. Děti vás svým způsobem ani nechtějí naštvat, ale jde jim hlavně o to, aby vám ukázaly to, že se od vás chtějí odpoutat a že už nejste ti, bez koho nedokážou udělat krok.

Dost možná jste si také všimli toho, že na vás dítě začíná být drzé, ale drzé je pouze na vás. K ostatním cizím lidem má úctu. Za to buďte rádi, své pubertální projevy ukazuje jen doma a před ostatními se projevuje, jako slušně vychované dítě. Pokud máte doma dítě v pubertálním věku, nesnažte se pátrat po tom, co dělá, s kým si píše, co si dává na Facebook, svým způsobem je to už jeho věc a rozhodně si do ničeho nenechá mluvit. Bude chtít, abyste se o něj nestarali a tak se ani nepokoušejte zjišťovat, co kde dělá. Samozřejmě, že jej nemůžete nechat spadnout do drog a podobných věcí, ale to už je jiná kapitola.

Pokud se budete ke svým dětem chovat jako generál, tak se jim odcizíte. Nebudou k vám mít důvěru a budou se snažit vám spousty věcí tajit a dělat je za vašimi zády. Pokud naopak budete kamarádští, tak to také nebude dobře, protože ztratíte respekt. Zlatá střední cesta je tím pravým, co byste v tuto chvíli měli udělat. Nenuťte své dítě do společných akcí, protože jemu už se do nich chtít nebude. Užijte si je sami, nebudete muset koukat na to, jak se tváří znuděně a budete si také moci chvíli odpočinout.

Puberta

Puberta

Ti z Vás, rodičů, kteří mají doma děti v pubertě, se mnohdy cítíte, jako v blázinci.

Pokud doma komunikujete s puberťákem, či dokonce s dvěma a více, máte dozajista velmi často pocit, že mluví s „mimozemšťany“. Snaha o usměrnění „puberťáka“, hodně často vychází zcela naprázdno. Většinou jsou roztěkaní, podráždění a vždy pro Vás najdou pohotovou a pro ně uspokojující odpověď na všechny Vaše argumenty, či rozčilování.

Pár příkladů za vše

Autor obrázku: Jason Ippolito

Rodiče: „To si po sobě nemůžete to oblečení uklidit?“ Puberťák: „Za chvíli! Jen co dokoukám ten film!“

Rodiče: „Proč jsi dostal/a z té písemky čtyřku?“ Puberťák: „Ále, já to uměl/a, ale nějak jsem měl/a v tu chvíli výpadek. A to můžeš být ráda, že mám jen tu čtyřku, protože jinak skoro celá třída dostala za pět!“

Rodiče: „Jak to, žes dostal/a ve škole poznámku? Tos nemohl/a tu svačinu sníst až o přestávce?“ Puberťák: „Nemoh/la, do té doby by se to mohlo zkazit!“

Tak přesně takovéto pohotové odpovědi Vás dozajista od Vašich dětí doslova uzemní! Nakonec jen s kroucením hlavy rezignujete, a raději už se na nic jiného ptát nebudete. Protože v okamžiku jejich nápadité a peprné odpovědi nevíte, zda se máte začít smát, anebo je nějak potrestat, za jejich troufalost.

Radit, jak s dětmi v pubertě jednat, není vůbec snadné. Každé dítě pubertu prožívá jinak a Vám, jako jejich rodičům, nezbývá nic jiného, než se obrnit trpělivostí a snažit se problémové chování řešit domluvou a kompromisy.

Ječením a fyzickými tresty nic nevyřešíte. Spíše naopak. Bude to ještě horší. A doufejte, že z pubertálního období co nejrychleji Vaše dítka vyrostou.