Schovávačky a bunkry: jak hrát, aby se dítěti nic nestalo

Schovávačky a stavění bunkrů jsou pro děti přirozená hra, ne zlobení. Aby se u nich nic nestalo, dohodněte předem, kam se schovávat nesmí: do zamykatelných skříní, praček, truhel, lednic ani do auta. Bunkr z dek a židlí je v pořádku, pokud je stabilní a dobře větraný.

Dítě, které zmizelo z dohledu a o pár minut později se objeví zpoza závěsu, nedělá nic špatného. Schovává se, protože je to jedna z nejstarších a nejužitečnějších her. Rodiče ale v takové chvíli zažijí i nepříjemný okamžik: kde to dítě je a je v bezpečí? Právě z toho důvodu stojí za to hru nastavit tak, aby byla zábavná a bezpečná zároveň.

Proč se děti rády schovávají

Schovávání se objevuje už u nejmenších dětí. Kolem osmi měsíců začínají miminka chápat, že předmět, který zmizel z očí, stále existuje, a hra „kuk“ je jejich první schovávačka. Batole se pak schovává tak, že si zakryje oči a věří, že ho nikdo nevidí. Předškolák už vybírá skutečné úkryty a zatajuje dech, aby ho nenašli.

Při schovávání se dítě učí:

• zvládat napětí a radost z toho, že ho najdou,
• pochopit, že rodič je pryč, ale vrátí se, což je důležité pro odloučení, třeba před školkou,
• plánovat, přemýšlet o tom, co druhý vidí a co ne,
• pohybovat se, lézt, krčit se a skrývat.

Bunkry z polštářů, dek a židliček přidávají k tomu ještě tvořivost. Dítě si vytváří vlastní prostor, kam nemusí nikdo vstupovat, a to je pro něj velmi důležitý pocit. Nechte mu ho.

Kam se děti schovávají a co je na tom nebezpečné

Nejčastější úkryty doma jsou skříně, prostor pod postelí, za gaučem nebo za závěsem. Většina z nich je neškodná. Nebezpečná jsou místa, která se dají zavřít zvenku nebo zevnitř a dítě se z nich nedostane:

• velké skříně a komody s dvířky, která se mohou zaklapnout,
• pračka, sušička a myčka s dvířky, která se zavřou,
• truhly a lavice s víkem, které dítě nezvedne zevnitř,
• lednice a mrazák, zvláště starší vyřazené kusy ve sklepě nebo na zahradě,
• kufr nebo zavazadlový prostor auta, kde může dítě v letních měsících rychle dostat úpal,
• pytle, plastové tašky a igelitové obaly, ve kterých se dá zadusit.

Z domácích věcí vyřaďte zámky u dvířek dětských pokojů, aby dítě nemohlo zavřít dveře zevnitř tak, že se k němu nedostanete. Vyřazené spotřebiče nenechávejte stát se zavřenými dvířky, vyndejte je nebo dvířka demontujte. Magnetické zámky na skříňky se dají koupit v obchodech s dětským zbožím a ušetří vás starostí.

Jak postavit bezpečný bunkr

Domácí bunkr je výborná hra a nic proti němu nemáme. Aby neskončil pádem nebo úrazem, držte se základních pravidel:

1. Stabilita. Židle, které drží deku, musí stát pevně a nesmí se hýbat. Těžké věci, jako jsou police nebo komody, k bunkru nepřitahujte.
2. Větrání. Deky nenavlékejte kolem celého stanu. Nechte jednu stranu otevřenou, aby uvnitř byl vzduch a abyste dítě viděli.
3. Teplo. Pod dekami se bývá horko, hlavně v létě. Dětem dopřejte pití a nenechte je v něm hodiny.
4. Žádné elektrické kabely, svíčky a lampičky se žárovkou. Pokud chcete světlo, použijte malou baterkou nebo svítící řetěz na baterie, který se nehřeje.
5. Dohled. Tichá hra je dobrá zpráva, ale kontrolujte dítě pravidelně, hlavně pokud je mladší tří let.

Venku je to podobné. Bunkr z větví a plachty je dobrý nápad, pokud jsou klacky bez ostrých konců a stavba stojí na rovném místě. Neschovávejte se na stavbách, v opuštěných budovách, u studní a u vody ani v blízkosti silnice nebo železnice. Řekněte dítěti jasně: „Tam nechoď. Když se schováváš, zůstaň tam, kde tě uvidím nebo uslyším.“

Pravidla schovávačky pro více dětí

Pokud si hraje víc dětí najednou, dopředu se domluvte na několika jednoduchých věcech. Zkrátí to dohady a zvýší bezpečnost:

• dohodněte hranice hřiště nebo bytu, mimo které se schovávat nesmí,
• zakažte úkryty v uzavřených prostorech, kam se dítě nedostane samo ven,
• určete číslo, do kterého hledač počítá, a pak nahlas oznámí, že jde hledat,
• domluvte slovo nebo znamení, kterým se hra okamžitě přeruší, třeba „konec hry“,
• dohodněte, že se hledá společně, pokud někoho nikdo nemůže najít.

Nejmenší děti s sebou nemusí běhat po celém bytě. Pro ně je lepší hrát schovávání v jedné místnosti, kde rodič dělá, že dítě nevidí, a vykřikuje: „Kdepak je Honzík?“ Radost z toho je největší, když se dítě objeví a dospělý předstírá překvapení.

Schovávačky se krásně hodí i na oslavy a dětské akce. Pokud pořádáte narozeninovou oslavu nebo prázdninový den, mohou být jednou z her, které nepotřebují přípravu. Podobně zábavná je i hra hledání pokladů, která navazuje na stejnou radost z objevování.

Když dítě není k nalezení

I při dobré přípravě se stane, že dítě v bytě nebo na zahradě nemůžete najít. Zachovejte klid a postupujte systematicky:

1. Zavolejte dítě jménem a krátce počkejte. Děti se při hře často neozývají, aby je nikdo nenašel.
2. Projděte nejdřív místa, kde se děti schovávají nejčastěji: skříně, postele, závěsy, vana.
3. Zkontrolujte místa se zvýšeným rizikem: pračku, sušičku, truhlu, auto, zahradní kůlnu a vodu poblíž domu, tedy bazének, jezírko a sud na dešťovou vodu.
4. Pokud dítě nenajdete během několika minut, nevyčkávejte a zavolejte tísňovou linku 112 nebo policii na 158.

Po nalezení dítě nekárejte, ale vysvětlete mu, proč jste měli strach, a znovu s ním projděte pravidla hry. Děti se učí rychle, pokud pravidla chápou.

Varianty hry podle věku

Schovávačky se dají přizpůsobit téměř každému věku. Vždy ale platí, že čím je dítě menší, tím jednodušší pravidla a kratší hra potřebuje.

• Do dvou let: kuk s dlaněmi, plenkou nebo dekou, hra „kde je maminka“ a schování hračky pod ubrus.
• Dva až čtyři roky: schovávání v jedné místnosti, hledání plyšáka nebo auta, dospělý s dítětem hrají společně.
• Pět až osm let: klasická schovávaná s počítáním, hledání podle nápověd a schovávání „zvířátek“ v bytě nebo na zahradě.
• Od devíti let: venkovní hry s vyznačenými hranicemi, hra v noci s baterkami nebo schovávaná s týmy.

Pokud děti hru omrzí, nabídněte další nápady z článku jak zabavit děti doma. A když se budete chystat na delší dobu venku, třeba o prázdninách, může se hodit i plán prázdnin s dětmi.

Časté otázky

Od kolika let se děti schovávají?

První schovávané, jako je kuk, hrají děti už kolem osmi měsíců až roku. Skutečné schovávání s úkryty zvládají většinou kolem dvou a tří let, ale potřebují při tom dohled.

Je bunkr z dek bezpečný?

Ano, pokud je stabilní, větraný a nikde nejsou kabely ani svíčky. Hlavně nenechte dítě uvnitř zavřené v horku.

Mám dítěti zakázat schovávání ve skříních?

Zakázat to nemusíte, ale uzavřené skříně se zámkem nebo těžkými dvířky nejsou vhodné. Lepší je volná skříň bez dveří nebo zástěna a dohoda, že dvířka zůstanou otevřená.

Co dělat, když se dítě schovává pořád a vyhýbá se dětem?

Pokud dítě trvale utíká před lidmi, odmítá chodit do školky nebo je úzkostné, promluvte si o tom s dětským lékařem nebo psychologem. Samotné schovávání je ale úplně běžná hra.