Proč mít a proč nemít děti
Trendem dnešní doby je si užívat na plný plyn a mít co nejméně závazků. Hezky si vystudovat, pak si objevit svět, vyzískat z něj, co to dá a když je člověk vybouřený, tak pomýšlet na budoucnost.
Stihnu ještě děti, stojí to za to?
Autor obrázku:
fotologic
Naše babičky už měly ve dvaceti letech děti a jejich směr života byl jasně daný. My se ve dvaceti letech teprve rozhlížíme, co dál. Kolem třicítky začnou ženám ťukat biologické hodiny a pak je to hop nebo trop.
Když se žena rozhodne, že děti chce, pak to chce rychle sehnat kvalitního partnera a dobrého otce jejich dětí, pokud možno taky dobře zabezpečeného. Čím vyšší pozice, tím lepší. Jenže když potom čáp přinese dítě, tak sice penízky a domeček jsou plně k dispozici, ale tatínkovi chybí čas a mamince trpělivost, aby si s nimi hezky pohráli.
Takže pro úplnost dodejme několik zásadních bodů, které by měla každá dívka, která se rozhoduje,
zda do toho půjde, nebo nikoliv, zvážit:
1. Dítě s sebou přináší
emocionální uspokojení
2. Člověk tak nalézá
smysl života a může tak světu předat svou genetickou informaci
3. Maminka tak nalézá spoustu
společných témat s kamarádkami, které se rozhodly mít děti
4. Maminka či tatínek (podle toho, kdo zůstane na mateřské dovolené) má hodně
volného času a má čas si utřídit myšlenky a
odpočinout od práce
ALE
Autor obrázku:
Mark Tegethoff
5. Rodinný rozpočet se hodně smrskne v případě, že nemáte babičku, která by vám
dítko pohlídala, a vy jste si mohla jít přivydělat v rámci svého oboru nebo někam na brigádu.
6. Musíte počítat s omezení své svobody, už není důležité, co chtějí dospělí, ale to, co chce dítě. Rodiče se mu musí plně přizpůsobit, jinak je stíháno jeho projevy nelibosti
.
7. Maminka, kdysi velká dáma, si musí zvyknout na to, že
miminko neocení její dlouho nalakované a nalepené nehty, ani novou řasenku, která za to stojí. Daleko víc ocení, když je maminka
heboučká, voňavoučká, klidná, hodná a laskavá.
8. Maminka i tatínek vplouvají do nové role, které se musí učit za pochodu. Jestli ji zvládl uspokojivě, se dozvídá až hodně později, v pubertě a ve svém důchodovém věku.
Autorem článku je: Mgr. Iveta Juráková