Jak vybrat postýlku a matraci

Dobrá postýlka má pevné dno, správně rozmístěné příčky a matraci, která těsně vyplňuje celý prostor. Polštář, peřina, mantinely ani plyšáci do ní nepatří. Tenhle článek ukazuje, na jaké rozměry se dívat, jaké parametry mají platit a jak vybrat matraci, která dítěti neublíží.

Jaké rozměry má mít postýlka a matrace?

Nejběžnější vnitřní rozměr lůžka je 120 × 60 cm. Setkáte se i s většími postýlkami (140 × 70 cm), které vydrží déle, ale zaberou víc místa v pokoji. Do rozměru lůžka vždy počítejte matraci, ne rám. Rozhoduje vnitřní rozměr lůžka, ne vnější rozměr celé postýlky, který je o pár centimetrů větší.

Důležitější než rozměr jsou mezery. Evropská norma pro dětské postýlky (EN 716) stanoví, že mezera mezi matrací a bočnicí smí být nejvýše tři centimetry. Praktický test doma: pokud mezi matraci a rám zasunete víc než dva prsty, je matrace malá. Dítě se do mezery může zaklínit, proto se nevyplatí kupovat matraci „o číslo menší“ nebo zbytečně slabou.

Výška postýlky se musí dát přizpůsobit růstu. V nejnižší poloze musí být okraj bočnice nejméně padesát centimetrů nad povrchem matrace. Jakmile dítě začne samo sedět a stavět se, je potřeba matraci snížit, jinak by z postýlky přelezlo.

Jaká má být rozteč příček?

Norma EN 716 stanovuje mezeru mezi příčkami nejméně 45 mm a nejvýše 65 mm. Užší mezera hrozí zaklíněním prstů, širší zaklíněním hlavičky nebo těla. Praktická pravidla:

• mezi příčky nesmí projít dětská pěst ani hlava novorozence,
• příčky nesmí mít zářezy, výstupky ani ozdoby, které by dítě mohlo uchopit a tahat za ně,
• šrouby musí být zapuštěné a rám bez ostrých hran a třísek,
• nátěr musí být určený pro dětský nábytek (hledejte označení CE a doklad o splnění normy).

Pokud postýlku kupujete z druhé ruky, zkontrolujte, že máte celý návod, všechny šrouby a že se bočnice nekýve. U starých dřevěných postýlek bývá problémem nátěr, který neodpovídá dnešním požadavkům. V případě pochybností zkuste informace o nebezpečných výrobcích v evropském systému Safety Gate nebo u České obchodní inspekce.

Snížitelné dno, přistýlka nebo klasická postýlka?

Klasická postýlka s několika polohami dna je nejuniverzálnější. Nejvyšší poloha se hodí pro novorozence, protože se k dítěti pohodlně sklání rodič. Střední a nejnižší polohu přepnete, když se dítě začne převalovat a sedat. Často se prodává s postranicí, kterou lze sundat a z postýlky udělat lehátko pro batole.

Přistýlka je postýlka, jejíž jedna strana je nízká nebo se dá vyndat, takže se přisune k rodičovské posteli. Dítě je na dosah, v noci se krmí a uklidňuje snadněji, ale spí na vlastním lůžku. Dává smysl v prvních měsících, zvlášť při kojení. Při výběru ověřte, že:

• se k posteli upevní bez mezery, do které by dítě mohlo spadnout,
• matrace přistýlky je ve stejné výšce jako matrace postele, nebo níž,
• je pevná a neprohýbá se pod hmotností dítěte,
• je určená pro děti jen do věku, kdy dítě začne sedět nebo se stavět. Pak je nutné přejít na klasickou postýlku.

Spánek ve vlastní postýlce v rodičovském pokoji se doporučuje alespoň v prvních šesti měsících. Spát s dítětem v posteli rodičů, na pohovce nebo v křesle se nedoporučuje, zvlášť když je rodič unavený, kouří, požil alkohol nebo užívá léky, po kterých je ospalý.

Jak tvrdá má být matrace a z čeho?

Pro kojence platí jednoduché pravidlo: matrace má být pevná, rovná a nepoddajná. Dítě se do ní nesmí propadat a nesmí zůstat v prohlubni. Měkká matrace, šikmá lehátka nebo houpací polohy zvyšují riziko ztíženého dýchání. Jak pevná matrace má být, otestujete tlakem dlaně: po sundání ruky se povrch rychle vrátí do původního tvaru a zůstane rovný.

Materiály, se kterými se potkáte:

• Pěnová matrace je lehká a cenově dostupná. Důležitá je hustota pěny, kvalitní pěna se nezmačká trvale.
• Kokosová vlákna se používají jako pevnější vrstva, často v kombinaci s latexem nebo pěnou. Dobře prodýchávají.
• Latex je pružný a trvanlivý, ale těžší a dražší. Lidé s alergií na latex by si měli dát pozor.

Obecně se vyplatí potah, který jde sundat a vyprat, prodyšný materiál a certifikát o zdravotní nezávadnosti (například Oeko-Tex). Matrace se má pravidelně větrat a obracet, pokud to výrobce uvádí. U druhého dítěte nebo použité matrace se vyplatí zvážit koupi nové, protože matrace se časem propadá a vlhne.

Proč do postýlky nepatří polštář, peřina ani mantinely?

Je to jedno z nejdůležitějších pravidel bezpečného spánku miminek. Měkké předměty v postýlce zvyšují riziko udušení a syndromu náhlého úmrtí kojence. Mantinely se prodávají jako ochrana před nárazy, jenže důkazy o tom, že chrání, chybí, zato jsou doloženy případy udušení a uškrcení. Proto odborné společnosti pediatrů doporučují, aby v postýlce nebylo nic než dítě a pevná matrace s prostěradlem.

• Místo peřiny použijte spací pytel ve velikosti podle dítěte, s otvory na ruce a krk, nikdy ne větší.
• Místo polštáře nic. Dětská hlava nepotřebuje podložení a polštář zhoršuje dýchání.
• Žádné hračky, plyšáci, dečky ani dekorace. Smí tam být jen dudlík.
• Miminko spí na zádech, bez přehřátí. Teplota v místnosti zhruba kolem 16 až 20 °C se uvádí jako vhodná.
• Žádné kouření v bytě, v němž dítě spí.

Oblečení na spaní a jeho vrstvení popisuje článek jak obléct dítě. Přehled toho, co miminko opravdu potřebuje, najdete v článku o nezbytné výbavě. Pokud sestavujete výbavu celou, hodí se i výběr kočárku.

Co dělat, pokud je dítě při spánku bledé, ochablé, nedýchá pravidelně nebo má promodralé rty? Okamžitě volejte 155 a začněte s resuscitací, pokud ji umíte. Kurz první pomoci pro rodiče se vyplatí absolvovat ještě před porodem.

Na co se podívat v obchodě, než postýlku koupíte

Postýlka se prodává složená nebo rozložená a vyplatí se ji vyzkoušet na místě. Projděte si tenhle seznam:

1. Stabilita. Zatřeste postýlkou. Nesmí se viklat ani vrzat a spoje musí držet pevně.
2. Zámky bočnice. Pokud se bočnice spouští, musí mít pojistku, kterou dítě neodemkne a kterou rodič zvládne otevřít jednou rukou.
3. Kolečka. Jsou-li na postýlce, musí mít brzdu. Pohyblivou postýlku jinak dítě může při rozhoupání posunout.
4. Dno. Pevné a bez mezer, po obou stranách rámu zasunuté tak, aby se nedalo vyjmout zevnitř.
5. Povrch. Hladký, bez třísek a ostrých hran. Dítě v zubech zkouší všechno, co dosáhne.
6. Návod a označení. Značka CE, odkaz na normu EN 716 a kompletní návod k sestavení.

Postýlku sestavte ještě před porodem a pořádně ji vyvětrejte. Nový nábytek a matrace mohou po vybalení zapáchat po lepidlech a lacích a pach se ztrácí s větráním. Pokud pach nezmizí ani po několika dnech, nechte postýlku raději vrátit.

Pozor také na přisunutí postýlky k oknu nebo topení a na žaluzie či záclony s dlouhými šňůrami. Dítě po nich může šplhat, šňůry navíc hrozí uškrcením, proto je odstraňte nebo zkraťte mimo dosah dítěte.

Časté otázky

Kdy přestěhovat dítě z postýlky do postele?

Žádný pevný věk neplatí. Většinou se děje, když dítě z postýlky přelézá nebo je jí zjevně malé, často mezi druhým a třetím rokem. Pokud jen občas přelézá, zkuste nejdřív spodní polohu dna a spací pytel. Přechod nespěchejte, pro dítě je postýlka bezpečné místo.

Je potřeba hlavička, nebo „hnízdo“ pro novorozence?

Ne. Hnízda, polštářky a polohovací pomůcky pro spánek se nedoporučují, protože mění tvar lůžka a zvyšují riziko dušení. Hodí se při dohledu dospělého, třeba při hraní na zemi, ale ne pro spaní.

Můžu použít starou postýlku po sourozenci?

Ano, pokud je kompletní, stabilní, má správné mezery mezi příčkami a nejsou na ní praskliny ani uvolněné šrouby. Matraci raději kupte novou. Zkontrolujte, zda výrobce postýlku nestáhl z prodeje.

Mělo by dítě spát v ložnici rodičů?

V prvních měsících se to doporučuje, ale ve vlastní postýlce nebo v přistýlce, ne v rodičovské posteli. Rodiče slyší každé zamručení a mají dítě pod dohledem. Se starším miminkem lze přejít do dětského pokoje, když vám to vyhovuje.