Jedovaté pokojové rostliny a děti: které vyhodit z dosahu

Batole bere do pusy všechno, co dosáhne, a pokojová rostlina je přitom zdroj jedů, které se v bytě nečekají. Článek ukazuje, které rostliny z domácností jsou pro malé děti opravdu rizikové, které jsou spíš pověst, co dělat po ochutnání listu nebo bobule a čím rostliny nahradit, aby byt zůstal zelený.

Proč jsou pokojové rostliny pro malé děti riziko

Nejvíc ohrožené jsou děti zhruba od půl roku do tří čtyř let. Lezou, stahují věci ze stolků a všechno zkoumají pusou. Dítě přitom neposuzuje, co je jedlé: list, květ, zemina v květináči i keramzit jsou pro něj stejně zajímavé. Malé tělo má navíc málo hmotnosti, takže množství, které dospělého nezasáhne, může dítěti způsobit potíže.

Rostliny dráždí dvěma způsoby. Šťáva nebo drobné krystalky v listech dráždí pokožku a sliznici, takže vznikne pálení v puse, otok rtů, slinění, zarudnutí kůže nebo vyrážka. Druhou skupinu tvoří rostliny s látkami, které se po polknutí vstřebají a působí na zažívání, srdce nebo nervový systém. Tam jde o zvracení, průjem, ospalost, nepravidelný tep nebo křeče. Většina pokojových rostlin patří do první skupiny, ale pár výjimek patří do druhé a ty je dobré znát jmenovitě.

Které pokojové rostliny jsou pro děti nebezpečné

Seznamy na internetu bývají nepřehledné, protože míchají rostliny, které dítě vážně ohrozí, s těmi, po kterých ho jen zabolí pusa. Pro rozhodování doma pomůže rozdělit je podle toho, co způsobují.

• Vážně jedovaté, patří z bytu pryč: oleandr (obsahuje látky působící na srdce, nebezpečné je prakticky celé), lilek ozdobný neboli jeruzalémská třešeň (lákavé oranžové plody připomínají cherry rajčata), azalka, plody cesmíny, cibule narcisů a amarylis.
• Silně dráždí ústa a hrdlo: difenbachie, kaládie, filodendron, monstera. Obsahují drobné krystalky šťavelanu vápenatého, které po rozkousání pálí, otékají po nich rty a jazyk a dítě pláče a slintá. Při větším otoku se může zhoršit polykání a dýchání.
• Dráždí zažívání a kůži: kroton, klívie, tchýnin jazyk, fíkus (mléčná šťáva může způsobit vyrážku), lilie a denivky (u koček jsou smrtelné, u dětí jde hlavně o zvracení a dráždění).
• Rostliny, které se k nebezpečným často přidávají neprávem: vánoční hvězda (pryšec nádherný) má dráždivou šťávu, ale její reputace je horší než skutečné riziko; petúnie se v odborných přehledech za jedovaté běžně nepovažuje.

Rozlišování je ale jen orientační. Rostliny se kříží, mají odrůdy a jejich jmenovité názvy se mezi obchody liší. Když nevíte, co přesně doma máte, zjistěte druh z cedulky v květináči nebo z fotky, třeba přes aplikaci na určování rostlin, a potom ho porovnejte s oficiálním seznamem.

Je vyšší police opravdu bezpečné řešení

Často se radí dát rostlinu na vysokou skříň nebo polici. U miminka, které ještě nelézá, to jako dočasné řešení stačí. U batolete ne: dítě si přitáhne židli, vyleze na pohovku nebo stáhne květináč za stonek. Navíc z polic padají listy, květy a hlína a dítě je najde na zemi. Pro vážně jedovaté rostliny proto platí jednoduché pravidlo: v bytě, kde dítě chodí, nemají co dělat, a to ani v kuchyni nebo v obýváku.

U méně nebezpečných rostlin se vyplatí kombinace tří věcí. Rostlina stojí v těžké nádobě, která se nedá převrhnout. Substrát je zakrytý vrstvou větších kamenů, které se nedají spolknout (ne drobným keramzitem). A rostlina je v místnosti, kam dítě bez dozoru nechodí. Dětský pokoj by měl být bez květin úplně, protože dítě tam tráví čas samo, třeba při spánku nebo hře.

Kaktusy a trnité rostliny

Kaktusy většinou nejsou jedovaté, ale trny jsou drobné, snadno se v kůži zlomí a špatně se vytahují. Dítě, které kaktus sevře v dlani, má v ruce desítky jehliček a rodič je pak dlouho vytahuje pinzetou. Pozor i na pryšce, které kaktusy zdánlivě připomínají: mají mléčnou šťávu, která dráždí kůži a při zasažení očí způsobí silné pálení. Pro dětský pokoj i místnosti, kde si dítě hraje, se kaktusy nehodí.

Co dělat, když dítě ochutnalo rostlinu

Nejdůležitější je nepanikařit a rychle zjistit, co a kolik dítě snědlo. Postup, který zvládnete doma, vypadá takto:

1. Vyjměte dítěti z pusy zbytky rostliny a vypláchněte mu ústa vodou nebo mu dejte napít. Nesnažte se vyvolat zvracení a nepodávejte mléko, uhlí ani sůl, dokud vám to neřekne lékař.
2. Zjistěte druh rostliny. Odtrhněte kousek nebo ji vyfoťte i s cedulkou, ať se dá určit.
3. Zavolejte Toxikologické informační středisko v Praze, které funguje nepřetržitě (telefon 224 919 293 nebo 224 915 402), nebo záchrannou službu na 155 či 112. Nečekejte, jestli se příznaky objeví, hlavně u oleandru, lilku, azalky, cesmíny a cibulí.
4. Pokud dítě ospale lne, zvrací opakovaně, má potíže s dýcháním, otékají mu ústa, tep je neobvykle pomalý nebo nepravidelný, nebo mu cukají svaly, volejte záchranku ihned. Jeďte s ním i s rostlinou.
5. Při kontaktu šťávy s kůží místo omyjte vodou a mýdlem. Pokud se šťáva dostala do oka, vyplachujte ho vlažnou vodou aspoň deset až patnáct minut a pak vyhledejte lékaře.

Obecný postup první pomoci při otravě a při selhání dechu popisuje také článek jak poskytnout první pomoc dítěti, které je v ohrožení. Číslo toxikologického střediska je dobré mít uložené v telefonu, nikdo si ho v panice nevybavuje.

Čím jedovaté rostliny nahradit

Zbavovat se všech rostlin není nutné. Dítě se naopak z péče o rostlinu naučí zodpovědnosti a trpělivosti: zalít, otočit k oknu, počkat, až vyroste nový list. Hodí se druhy, které jsou nenáročné a obecně se považují za nejedovaté nebo jen velmi málo rizikové:

• zelenec (chlorofytum), který se snadno množí z výhonků a dítě ho zvládne zasadit samo,
• africká fialka a podobné gesneriovité rostliny,
• gerbera a růže (růže má ale trny, takže pro malé děti nevhodná),
• kuchyňské bylinky jako bazalka, máta nebo petržel, které se dají ochutnávat a děti je lákají,
• kapradiny z rodu nefrolepis a některé pokojové palmy.

Původně doporučované begonie patří mezi rostliny, které obsahují šťavelany, a hlízy jsou jedovatější než listy, takže pro nejmenší děti raději ne. I u všech rostlin z výše uvedeného seznamu platí, že nejedovatý neznamená jedlý. Dítě má držet rostliny v ruce, ne v puse, a větší množství spolknuté zeminy může způsobit potíže samo o sobě.

Děti s alergií mohou reagovat i na rostliny, které jedovaté nejsou. Plíseň v substrátu, prach z listů nebo šťáva fíkusu u nich mohou vyvolat kýchání, svědění nebo vyrážku. Více o tom, jak poznat alergii a co s ní, najdete v článku o malém alergikovi.

Časté otázky

Mohu mít jedovaté rostliny doma, když dítě ještě nechodí?

Dokud dítě neleze, riziko je malé, ale rychle se mění. Od prvního lezení a stavění k nábytku už rostliny, které jsou vážně jedovaté, z bytu odstraňte, nebo je darujte známým. Je jednodušší to udělat předem než po prvním incidentu.

Je dítě v ohrožení, když rostlinu jen chytilo do ruky?

Většinou ne. Šťáva některých druhů, třeba fíkusu nebo pryšce, ale může při dotyku vyvolat vyrážku nebo zarudnutí. Ruce umyjte vodou a mýdlem a dohlédněte na to, aby si dítě nesahalo do očí a pusy. Pokud se kůže zhoršuje, ukažte ji lékaři.

Mám myslet na jedovaté rostliny i u prarodičů a na návštěvách?

Ano, hlavně u lidí, kteří malé děti doma nemají. Požádejte hostitele, ať vážně jedovaté rostliny odstaví, nebo dítě nespouštějte z očí. Na zahradě hlídejte hlavně keře s lákavými plody.

Jak poznám, že dítě snědlo něco nebezpečného, když nikdo nic neviděl?

Typické jsou náhlé zvracení, slinění, pálení v puse, ospalost nebo zvláštní chování bez jiné příčiny, a zbytky listů v puse nebo na oblečení. Pokud máte podezření, volejte toxikologické středisko nebo lékaře dřív, než se stav zhorší.