Když se za děti stydíme
Mnoho rodičů se musí velice často potýkat s ostudným a nevhodným chováním svých potomků. Dozajista velmi dobře znáte ten pocit ponížení, kdy byste se nejraději propadly hanbou do země. Děti si bohužel moc neuvědomují, co svým nevhodným chováním, Vám, rodičům, způsobují. Vy se pak musíte potýkat s pocitem bezmoci, ponížení a i s pocitem, že jste zklamaly ve výchově Vašich dětí.
Nevěště hlavu, rozhodně to není žádné zklamání, protože děti se mnohdy svým chováním snaží dát najevo svou převahu, strhnout na sebe veškerou pozornost Vás samotných i všech kolem Vás.
Někteří rodiče řeší vypjaté situace různými způsoby:
Domlouvání – snažit se dítěti vysvětlit, že jeho vztekání, v případě pokud mu odmítnete zakoupit to, co mermomocí právě v tu chvíli chce, prostě nedostane.
Pokud se jedná o osahávání zboží v regálech obchodů, je to podobné, ale ani v jednom z případů není nikdy zaručeno, že se jejich nevhodné a ztrapňující chování změní. Pouze po Vás „hodí“ nasupený pohled a i nadále budou pokračovat v provokování všech přítomných.
Fyzický či jiný trest – rodiče volí v tomto případě plácnutí po ručičce, nebo sedací části těla, či zákazem té či oné činnosti. Ale ani toto nemusí zabrat. Většinou sice zanechají nervy drásajícího řádění, ale pouze na pár okamžiků. Jakmile se otočíte, abyste v poklidu pokračovali v nákupu, šup, a už má opět v nenechavých ručičkách hračky, jídlo i oblečení, které si musí právě v tu chvíli prohlédnout.
Rezignace – v tuto chvíli většina rodičů upustí od svého záměru nákupu a raději „čapnou“ svého neposedného potomka za ruku vzpouzejícího se a co nejrychleji opustí obchod či restauraci nejbližším východem.
Kombinací všech uvedených reakcí rodičů lze velmi snadno dosáhnout alespoň částečného zklidnění dítěte, ale ne bohužel vždy.
Lidé, kteří se setkají s takovýmto nezbedným dítkem, mohou pouze kroutit hlavou nad jeho ječením, pobíháním či házením předmětů na zem. Mnohdy dokonce, Vás rodiče, velmi litují, když sledují Vaši marnou snahu o ukáznění Vašeho potomka.
Nejčastěji se ale naráží na zeď nepochopení ze stran přihlížejících. Dokonce se již stal i případ, kdy budete požádáni zaměstnanci, abyste obchod urychleně opustily, nebo si dítě zklidnily či poučily, o tom, že na potraviny se nesahá rukama bez igelitových rukavic (např. oddělení pečiva), protože pokud si zboží nezakoupíte, může si je zakoupit někdo jiný a rozhodně to není hygienické.
Radit, jak jednotlivé situace řešit, není tak jednoduché, jak by se zdálo. Obrňte se trpělivostí a doufejte, že z této „paličatosti a svéhlavosti“ jednou Vaši potomci vyrostou.
Nenechte se odradit reakcemi některých lidí ve Vašem okolí, i je někdy může v budoucnosti potkat podobný osud a poté velmi rychle pochopí, co Vy prožíváte každý den!!
