Problém s otěhotněním může mít jasného jmenovatele – Syndrom polycystických vaječníků

Čekáme nový přírůstek do rodiny, zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Pregnant_women#/media/File:Geschenk_fig.1.jpg

Spousta párů v dnešní době trpí fenoménem, kdy nejsou schopni počít miminko. Je to především způsobeno tím, že velké procento žen odsouvá rodičovství až na pozdější věk. Plánovat dítě po třicítce, nedejbože po 40. narozeninách je dnes naprosto běžné. Nicméně v tomto věku již schopnost spontánně otěhotnět přirozeně klesá. A to čím později, tím rapidněji. Avšak problémy s neschopností otěhotnět nebo donošením plodu tíží i podstatně mladší ženy. Právě za velkým počtem těchto neplodností stojí dosti častý syndrom polycystických ovárií.

Dozvěděla jste se tuto nepovzbudivou diagnózu z úst svého gynekologa i vy a vlastně ani pořádně nevíte, co toto onemocnění znamená a obnáší?

Syndrom polycystických ovárií, neboli PCOS, je endokrinní onemocnění (postihující hormonální ústrojí), kterým trpí až 15% Češek. Na rozdíl od zcela zdravého vaječníku v něm ale neprobíhají cyklické změny, ve kterých každý měsíc dozrává a posléze praská pod vlivem hormonů folikul, který vypudí oplození schopné vajíčko do vejcovodu, což označujeme jako ovulaci a bývá uprostřed menstruačního cyklu. U PCOS dochází k hormonální dysbalanci, žena má nápadně vyšší hladiny mužského sexuálního hormonu – testosteronu, luteinizačního hormonu (LH) a snížený folikuly-stimulační hormon (FSH).

Díky této nerovnováze ve vaječníku nedojde k prasknutí folikulu (nenastane tedy ovulace), folikul dále roste a v dalším „cyklu“ jsou je vytvářen znovu. Folikuly se pak hromadí, postupně se mění v objemné cysty, které zapříčiní zvětšení celého vaječníku. Váš ošetřující lékař si během ultrazvukového vyšetření všimne nápadně velkého ovária s řetízkem cyst pod povrchem. Pokud podezření na polycystické vaječníky potvrdí i krevní testy s abnormálními hladinami hormonů, diagnóza je jasná.

Ultrazvukový nález PCOS: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:PCO_polycystic_ovary.jpg?uselang=cs — Ultrazvukový nález PCOS, zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:PCO_polycystic_ovary.jpg?uselang=cs

Díky absenci ovulace, což většina žen ani nezaregistruje, nedojde k potřebnému uvolnění dalšího hormonu – progesteronu, který slouží k budování děložní sliznice, aby byla připravená jako hnízdo pro oplozené vajíčko. S tím rovněž souvisí i nepravidelné, méně časté menzes či dokonce amenorea (úplný výpadek měsíčků). Ženy taktéž trápí rozsáhlejší a hustší ochlupení, akné a nepříjemné vypadávání vlasů (z důvodu vyššího testosteronu). Kromě těchto příznaku mívá až 75% žen problémy s nadváhou v oblasti břicha, toto je způsobeno nezvládnutým metabolismem cukrů, zvýšenou hladinou inzulinu, který nefunguje tak, jak by měl, což souvisí s častějším onemocněním cukrovkou. Je zde i vyšší riziko poruch oběhové soustavy či rakoviny dělohy.

Avšak i tomuto záludnému syndromu se umíme postavit. Mějte však na paměti, že se jedná o celkovou nepohodu ve vašem těle. Je důležité řešit problém od jejího kořene a v tomto případě se nabízí zamyslet se nad svým celkovým životním stylem, jídelníčkem, pohybovými aktivitami. Nicméně žádná farmakologická či chirurgická léčba, která by tento problém nadobro vyřešila, zatím bohužel neexistuje a léčba se tedy zaměřuje pouze na dané symptomy. Na obtěžující akné a hirsutismus (zvýšené ochlupení) se užívá hormonální antikoncepce s účinky proti mužským pohlavním hormonům. Drtivou většinu žen však trápí to, zdali budou či nebudou schopné počít a donosit vlastního potomka.

Lamentuje váš protějšek, že nestihl pravidelné sportovní noviny kvůli vašemu oblíbenému seriálu? Odkažte jej na stránky bet365, kde se dozví ty nejnovější informace jak z české extraligy, tak i evropského fotbalu, a vy si budete moci vychutnat chvíli klidu u televize.

Rozhodně jsou v oblasti otěhotnění u žen s PCOS určitá úskalí, ty se však dají u drtivé většiny žen úspěšně řešit. Možná je buďto laparoskopická úprava ovárií, při níž se vaječník zbaví přebytečných cyst nebo léčba hormonální, které navodí ovulaci. Občas ale ani tyto zásahy k ovulaci nepřispějí. Poté se nabízí možnost užití různých technik asistované reprodukce, které mají výtečnou úspěšnost. V každém případě je vhodné, aby se testu na plodnost podrobil i váš partner.

V každém případě není radno odsouvat těhotenství do pozdějších let. Tato rada platí dvojnásobně pro ženy, které se potýkají s určitým gynekologickým problémem, ať už s PCOS, endometriózou nebo čímkoliv jiným. Čím dříve na dítěti začnete pracovat, tím vyšší je procento úspěšnosti a vy se budete moci dočkat svého vysněného děťátka.

Narozené děťátko, zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Danderyd_Hospital_newborn_baby.jpg?uselang=cs

Angličtina pro děti hravě

Při výběru jazykových kurzů pro vaše děti je vždy důležité dbát na několik věcí. Důležitou roli hraje například velikost skupiny. Pokud máte zájem o tom, aby se lektor vaší ratolesti skutečně věnoval a sledoval její pokroky i chyby, doporučujeme spíše individuální výuku nebo malé skupiny. Stejně tak hraje roli i způsob výuky. Pracuje se ve vámi zvolené škole pouze s učebnicí, nebo vyučující pouští dětem videa, zapojuje je do her, scének či soutěží? Pokračovat ve čtení „Angličtina pro děti hravě“

Jak vybrat ideální matraci do dětské postele

Nákup dětské postýlky a jejího vybavení čeká každého nastávajícího rodiče. U postýlky i matrace musíte hledět především na maximální bezpečí miminka, na tom se prostě nevyplácí šetřit. V nevhodné postýlce se malé dítě může poranit, na špatné matraci zase nebude dobře spát. Jakou matraci tedy zvolit?

Vybírejte z matrací určených pro děti

Základním pravidlem je, že dítě by mělo mít svou vlastní matraci. I když s dítětem spíte v jedné posteli, nenechávejte ho ležet na vaší matraci. Může pro něj být příliš měkká nebo tvrdá. Už vůbec by pak nemělo spát uprostřed manželské postele, na které jsou dvě oddělené matrace, přechod mezi matracemi ho bude tlačit.

Do dětských postýlek vybírejte matrace, které výrobci navrhli přímo pro děti. Ty jsou totiž přizpůsobeny váze i velikosti dětí. Obvykle kombinují několik materiálů, jako je molitan, kokosové vlákno nebo speciální pěna Flexifoam®.

Jediným materiálem, který pro děti není vhodný, je paměťová pěna. Malé děti na ní mohou mít problém s otočením, ale i se správným růstem a vývojem páteře.

Pro vaše nejmenší je určena například matrace Amálka. Má snímatelný a pratelný potah s různými motivy, je prodyšná a antialergenní.

Podobné vlastnosti má i matrace Mimi. Ta má navíc uprostřed vrstvu z kokosového vlákna, které kromě prodyšnosti zajišťuje i dostatečnou pevnost.

Volba vhodné matrace neprospěje jen vašemu miminku, ale i vám. Každý rodič si prožije několik bezesných nocí, kdy dítě celou noc propláče, i když je nakrmené. Málokoho napadne, že příčinou může být nepohodlné spaní.

Když děti povyrostou

Z dětské postýlky s ohrádkou se děti obvykle stěhují kolem druhého roku věku. Rozhodnutí o tom, kde bude dítě spát, však nechte raději na něm. Nemá cenu ho k přesunům do větší postele nutit.

Některé děti chtějí třeba až do pěti let spát v posteli s rodiči. To sice prospívá vztahu s rodiči, ale časem může být i manželská postel pro tři lidi příliš malá. Jiné děti se už ve třech letech nemůžou dočkat, až budou mít vlastní velkou postel.

I pro větší děti existují speciálně navržené matrace. Matrace Foxík z bio líné pěny je například ideální pro malé kluky i slečny. Nyní můžete koupit hned dvě v akci 1+1 zdarma.

Jakou matraci vybrat pro teenagery?

Protože děti neustále rostou, měli byste jim pořizovat nábytek, jehož velikost lze variabilně měnit. Matraci bohužel nelze nijak prodloužit, proto je nutné po nějaké době koupit novou. Matrace Xena Trio jsou k dostání s potahy v různých motivech. Vaše děti tedy jednak budou zdravě spát, ale mohou mít matraci i jako stylový doplněk v pokoji.

Teenagerská matrace už vašemu dítěti vydrží až do dospělosti. Pak už starost o zdravý spánek nechte na něm.

Proč mít a proč nemít děti

Trendem dnešní doby je si užívat na plný plyn a mít co nejméně závazků. Hezky si vystudovat, pak si objevit svět, vyzískat z něj, co to dá a když je člověk vybouřený, tak pomýšlet na budoucnost.

Stihnu ještě děti, stojí to za to?

Naše babičky už měly ve dvaceti letech děti a jejich směr života byl jasně daný. My se ve dvaceti letech teprve rozhlížíme, co dál. Kolem třicítky začnou ženám ťukat biologické hodiny a pak je to hop nebo trop.

Když se žena rozhodne, že děti chce, pak to chce rychle sehnat kvalitního partnera a dobrého otce jejich dětí, pokud možno taky dobře zabezpečeného. Čím vyšší pozice, tím lepší. Jenže když potom čáp přinese dítě, tak sice penízky a domeček jsou plně k dispozici, ale tatínkovi chybí čas a mamince trpělivost, aby si s nimi hezky pohráli.

Takže pro úplnost dodejme několik zásadních bodů, které by měla každá dívka, která se rozhoduje, zda do toho půjde, nebo nikoliv, zvážit:

1. Dítě s sebou přináší emocionální uspokojení

2. Člověk tak nalézá smysl života a může tak světu předat svou genetickou informaci

3. Maminka tak nalézá spoustu společných témat s kamarádkami, které se rozhodly mít děti

4. Maminka či tatínek (podle toho, kdo zůstane na mateřské dovolené) má hodně volného času a má čas si utřídit myšlenky a odpočinout od práce

ALE

5. Rodinný rozpočet se hodně smrskne v případě, že nemáte babičku, která by vám dítko pohlídala, a vy jste si mohla jít přivydělat v rámci svého oboru nebo někam na brigádu.

6. Musíte počítat s omezení své svobody, už není důležité, co chtějí dospělí, ale to, co chce dítě. Rodiče se mu musí plně přizpůsobit, jinak je stíháno jeho projevy nelibosti.

7. Maminka, kdysi velká dáma, si musí zvyknout na to, že miminko neocení její dlouho nalakované a nalepené nehty, ani novou řasenku, která za to stojí. Daleko víc ocení, když je maminka heboučká, voňavoučká, klidná, hodná a laskavá.

8. Maminka i tatínek vplouvají do nové role, které se musí učit za pochodu. Jestli ji zvládl uspokojivě, se dozvídá až hodně později, v pubertě a ve svém důchodovém věku.

Autorem článku je: Mgr. Iveta Juráková

Hra na dospělé

Pozorujte Vaše dítě a zcela jistě si všimnete, jak si hrají na „dospěláky“.

Vezmou si hrací telefon vypadající jako pevná linka nebo i mobilní telefon a dělají, že telefonují s babičkou, tetou, či kýmkoli jiným z rodiny a kamarádů a někdy dokonce i s fiktivními postavami z pohádek. Rozmlouvají s imaginární postavou o všem možném, a mnohdy Vám připadá, že kopírují Vás samotné.

Pokud si zrovna nehrají s telefony, vezmou si papír a tužku. Hrají si, že jsou ve škole nebo v zaměstnání. Dělají, že kontrolují domácí úkoly a známkují je jako paní učitelky, nebo že vypisují nějaké dokumenty, podobně jako Vy.

Děti rády opakují to, co vidí u Vás samotných, a pokud si domů nosíte práci nebo doma přímo pracujete, pak Vás zákonitě budou napodobovat. Připadají si důležitě a předstírání, že jsou Vy, jim poskytuje určitý způsob nadšené hry.

Pokud mají doma k dispozici dětský notebook, pak předstírají, že jsou připojeni na internet a něco urputně hledají, nebo jsou připojeni k facebooku, jako dospělí. Mnohdy se ozve: „Mami neruš, píšu Ježíškovi na fejsbuku, co chci k Vánocům!“ Pak se můžete potrhat smíchy, protože Vás zcela usadí slova vypuštěná z úst Vašeho potomka.

"Hello?" — Autor obrázku: Janet McKnight

Nápaditost Vašich dětí nemá obdoby a velmi často je pro jejich okolí velmi úsměvné, co vše je dokáže napadnout či co vytvoří. Když se podíváte na papír, o němž Vám tvrdí, že na něj napsaly zprávu pro říďu, uvidíte pouze jen několik klikyháků, čárek a teček.

Pak je nezapomeňte pochválit, aby měly pocit, že jejich hru na dospělé berete vážně a není Vám jedno, čím se celou hodinu zabývaly. Pokud se zrovna nezabývají technickými vymoženostmi v dětské formě hraček, velmi často zaútočí na skříně rodičů s oblečením i botami. Během okamžiku se nebudete stačit divit, co všechno si na sebe dítě dokáže navléci.

Dívky si většinou oblékají maminčiny halenky a šaty a k tomu si obují lodičky s tím největším podpatkem, které v botníku najdou. A je jim zcela jedno, že si na nohy obuly boty o několik čísel větších a navíc se jedná o Vaše nejlepší lodičky, co máte, nebo že oblečené šaty zamažou čímkoli, co jim přijde do ruky.

Chlapci si zase obvykle navlečou do tatínkovi nejlepší košile a obují jeho lakýrky, aby vypadali, jako věrná kopie jejich otce. Popřípadě si na hlavu narazí dědečkův klobouk a hrají si na kovboje.

Někdy opravdu my dospělí kroutíme hlavou nad tím, jak naši potomci imitují nás samotné a mnohdy si díky tomu uvědomujeme, že příklad, který jim dáváme, nám velmi dobře dokáží ukázat, co děláme špatně či dokonce jaké zlozvyky máme.

Hlavně malé děti Vás dokáží velmi dobře imitovat, dělají přesně ta samá gesta, jaká děláte Vy. Pak si v duchu říkáte, že při předvádění určité grimasy vypadají přesně jako jeden z jejich rodičů, nebo jiný člen rodiny, který dělá či dělal přesně totéž.

No, prostě Vaše děti jsou věrné kopie Vás samotných.

Soužití dvou generací – 1. část

Tato situace může být vícero důvodů. Velmi pevné citové pouto s rodinou. Prostory k vytvoření vlastního bytu, které je škoda nevyužít (nebudeme přece strkat peníze někomu cizímu, když můžeme zůstat u našich). Ale někdy nejsou ani ty prostory a hlavní roli hraje jen a jen finanční stránka. Většina rodičů po své holčičce nebo chlapečkovi nechce takové částky, které se platí za pronájem nebo hypotéku.

Nezbedné dítě

Doma nehne ani prstem, odmítá rodičům pomáhat, toulá se po hospodách a ještě od rodičů každou chvíli doluje peníze. Taky byste takové doma nechtěli, že?

Co když ale takové dítě máte za manžela a kromě toho, že se sama nervujete, posloucháte ještě stížnosti rodičů a výčitky, proč si ho trochu nepřitáhnete. Vysvětlování, že starýho psa novým kouskům nenaučíš, je jak házet hrách na stěnu. A těžko soudit, jestli má vychovávat maminka nebo manželka, že.

Jak z toho ven? Manžela si opravdu přitáhnout a urychleně vyhledat jiné bydlení. Tak co se tady řeší, když je to tak jednoduché, no ne? Není to jednoduché, samozřejmě. Manžílek nezvedne poslušně kotvy. Proč opouštět rodnou hroudu, kde bydlí všichni kamarádi a rodiče poskytují pravidelný sponzoring? Jen kvůli pár řečem?

Ano, přesně tady je kámen úrazu. Pro tohle přerostlé dítě, je to jen „pár keců“, kdežto vám to přidělává vrásky na čele. Okamžitě vycouvat nebo se snažit změnit zajetý stereotyp? Pokud máte v sobě ještě naději a lásku k partnerovi, věci se mění o něco lépe. V opačném případě vzít nohy na ramena, radím já.

Maminčin mazánek

Snídaně do postele. Každý den teplá večeře. Věčné uklízení poházených věcí. A to vše úsměvem a s radostí. Teď nemluvím o vás, o zákonité manželce, ale o milující mamince, která to všechno dělá ráda, a vy to stejně neumíte tak dobře, jako ona. Tyto matky předvádějí jepičí lásku a vás by láskou sežraly nebo hladily, až vyhladily. Berou vás jako konkurenci. Ano, není to nic jiného než konkurenční boj a žárlivost.

Osoby tohoto ražení se nikdy nesmíří s tím, že jejich „miminko“ odrostlo a vytváří si vlastní život. Ještě k tomu s nějakou cizí ženskou, která se o něj neumí postarat. No co když bude mít hlad nebo mu zapomenete přišít knoflík? Radím jediné, odstřihnout pupeční šňůru. Bude to bolestivé a vy už navždy zůstanete tou, která ukradla lásku jejího syna.

No není to ideální, ale lepší než se celý život nechat komandovat pod jednou střechou.

Děti vs. hračky

Jistě velmi dobře znáte povahu Vašich potomků. A někteří z Vás jistě mají doma tzv. „ničitele hraček“, kteří s oblibou zničí či poškodí každou hračku, kterou dostanou.

Rádi uděláte svému dítku obrovskou radost novou či použitou hračkou ať již od Vás samotných nebo od Vašich blízkých a vždy to skončí stejně. Vaše dítko nad darovanou hračkou radostně povyskočí a začne se věnovat jejímu pečlivému zkoumání. Dokáže si s ní hrát celé hodiny potají a potichu v koutku místnosti a Vy s radostí využijete chvilku klidu k dodělání potřebných domácích prací či jen tak přečtení zajímavého článku v novinách nebo zajímavé knihy.

Pokud ale ticho a pohoda trvá nezvykle déle, než jak jste obvykle běžně zvyklý, přesvědčte se, co Vaše dítko právě provedlo. Nenápadně se připližte za záda svého potomka a nahlédněte mu přes rameno, co s hračkou provádí. Zcela jistě zjistíte, že se Vaše holčička například právě pokouší prozkoumat „vnitřnosti“, před několika hodinami jí věnované, panenky, nebo dokonce jí upravila zevnějšek silným nánosem Vašeho vlastního make – upu, či v nestřeženém okamžiku uzmula se šuplíčku nůžky a panence ostříhala vlásky, protože se jí její dosavadní účes nelíbil. Nemusí se však jednat pouze o panenky vs. HOLČIČKY, ale i kluci se rádi podívají , copak to ta sestřina panenka má pod sukní.

Panenky, plyšové hračky, vláčky, roboti, stabevnice a podobné hračky jsou nejvíce oblíbené při plenění. U rozebíratelných hraček Vaše nezbedná dítka napadne, že by bylo dobré rozmontovat hračku pěkně až do posledního šroubečku, aby věděli, z čeho všeho se skládají a pak se je pokusí marně složit zpět do původní podoby. Buďte si jisti, že se jim to nepodaří.

Obvykle jsou ale malé generace ratolestí tak duchapřítomné, že poškozenou hračku, raději po svém prohřešku, okamžitě někam ukryjí, aby se na jejich poklesek nepřišlo. Ale vždycky se na to přijde, milé děti! Rodiče totiž, když děti usnou, jdou poklidit zbytek poházených hraček po podlaze obýváku, či dětského pokoje a při zaklízení, zcela jistě šlápnou na nějakou tu součástku, upadnuté či ulomené kolečko od vláčku, pramen vlasů ustřižených panence, upadlou ručičku a nožičku schovanou za skřínkou, v domění, že tam bude dobře skryta jejich neplecha.

V tu chvíli maminka či tatínek neví, jestli svou ratolest potrestat hned nebo se zasmát nad jejich schovávacími metodami. Pak nezbývá než – li pokusit hračku opravit a druhý den dítěti vysvětlit, že není dobré ničit drahé dárečky rozebíráním, či upravováním dle jejich představ. Oni si stejně budou myslet své a pokusí se to udělat znovu, takže pak přichází na řadu další řešení. Trest. Pohrožte jim, že pokud budou i nadále takto hračky ničit, žádnou jinou již nedostanou. Že jim raději k narozeninám koupíte něco hezkého na sebe, než hračku, kterou oni v zápětí zničí. A pokud si nezačnou hraček více vážit, žádnou jim prostě nedáte. Je jedno jestli se jedná o novou hračku, nebo o takovou, kterou podědíte po své kamarádce či sestřence, hlavně aby i nadále mohla sloužit svému účelu. HRANÍ.

Rodičové, nekupujte drahé hračky pokud máte doma záškodníky, raději méně drahou či použitou, protože Vás rozhodně méně naštve zničená hračka za pár korun, než za velmi drahé penízky.

A vy, milé dětičky, hračky jsou vzácné věci, které je třeba si hýčkat a hrát si s nimi, dokud je nebude moci využít další generace, ať již v budoucnu Vašich dětí, nebo jakékoliv jiné děťátko, které nemá takové možnosti si s hračkami hrát.

Rodiče vs. děti

RODIČE vs. DĚTI

Vztahy jsou vždy komplikované a snad nejčastěji narazíte na problémy vzniklé mezi rodiči a jejich dětmi. Mnozí z rodičů se potýkají se vzpurností, svéhlavostí či dokonce divokou pubertou svých potomků. Matky se snaží komunikovat se svými dcerami a otcové se svými syny. Při tomto rozdělení rolí je to pro všechny strany mnohem snadnější.

Pro dívky je podstatně lehčí, popovídat si se svou maminkou o svých dívčích snech či problémech s chlapci, stejně jako pro chlapce je snadnější „pokecat“ se svým tátou, než aby šli za mámou, jež by jejich problémům jistě nerozuměla. Mnohdy to dětem totiž připadá nepřirozené a nebo se dokonce stydí, aby šly za rodiči opačného pohlaví.

Ale i malé děti hřeší na svůj věk a „provokují“ své rodiče, co vydrží. Začnou se vztekat, ječet a házet hračkami, zatímco po očku pozorují, jak na to jejich rodiče zareagují. Rodiče se snaží svým dětem vštípit určitou disciplínu, ale ne vždy docílí svého kýženého efektu.

ALE POZOR! I děti mohou mít problémy se svými rodiči! Rodiče mohou nepřiměřeně reagovat na určité situace a děti to odnesou mnohdy tvrdým trestem. Nesmí jít ven, musí sedět doma u učení či dokonce „ výprask“. V takovýchto případech se pak děti doma bojí říci o svých špatných známkách ze školy, školní i jiné šikaně, a pak řeší svůj vztah vůči svým rodičům též nepřiměřeně: mohou začít utíkat bez dovolení ven za kamarády, uzavírají se samy do sebe, nemají chuť se učit či „nedejbože“, jim přijde na mysl útěk z domova či sebevražda. Křik a násilí nic nevyřeší.

Jenže za kým jít? Komu se svěřit? Kdo mi pomůže? Milý rodiče, milé děti, existují tzv. LINKY DŮVĚRY. Nebojte se zvednout telefon a poradit se s odborníky! Děti, svěřte se někomu, třeba i někomu z příbuzných či ve škole. Pro rodiče pouze jedna rada: Snažte se se svými dětmi více mluvit, pochopit jejich dětské duše, a hlavně, pokuste se držet své nervy trochu více na uzdě, i v okamžicích, kdy máte pocit, že byste nejraději své potomky přerazili vejpůl! A totéž platí i naopak!

Mateřství v dnešní době

Ještě před pár lety se bralo mateřství jako samozřejmá věc a nikdo se nedíval na mladé maminky přes prsty, jak tomu dnes někdy bývá. Naopak. Kdo neměl ve dvaceti letech potomka, trochu vybočoval z řady.

Ovšem doba je jiná a spousta věcí se změnila. Lidé stále více prahnou po kariéře a rodinu odsunují na druhou kolej. Ale je to správné? Rodina je přece tak důležitá, nabízí nám jistotu, bezpečí a hlavně nás naplňuje. Spousta lidí si to uvědomí bohužel až moc pozdě. A přitom je mateřství jedna z nejkrásnějších úkolů ženy. Samozřejmě záleží na tom, v jakých podmínkách a životní situaci se v daný okamžik matka nachází. Jestliže má dobrého partnera a jisté zázemí, ať už citové, či materiální, je mateřství opravdu krásná věc-smysl života.

Zkusme se na to povídat z jiné stránky… Opomeňme kariérní růst, dovolenou u moře, hezký dům, auto a představme si své vlastní zdravé dítě, které nás bude milovat a naplňovat láskou. O tom to přece je. Je spousta rodin, které žijí skromně, jen aby mohly zabezpečit své děti. A neměnily by. Vždyť jsou to právě ony děti, které nám na stará kolena vše splatí a postarají se o nás.

Ale i mateřství a těhotenství s ním spojené mnohdy přináší spousta úskalí. Počínaje potratem, konče starostmi s dětmi. Maminky se v dnešní době málo svěřují se svými vnitřními pocity. Nebojte se zeptat a svěřit se. I ten zdánlivě neřešitelný problém může mít řešení.

Maminky se předbíhají, která má lepší kočárek, značkovější oblečení, ale zapomínají na to nejdůležitější a to na sebe samu, na své pocity.. Spokojená a šťastná matka je tím nejlepším předpokladem pro kvalitní a plnohodnotný rodinný život.

Jen si vzpomeňte na Vaše dětství. Bylo šťastné? Popřemýšlejte o svých rodičích, co dělali špatně a co dobře? Vraťte se zpět do té malé dětské dušičky a třeba lépe pochopíte své děti, které jsou pro Vás tím nejvzácnějším klenotem.