Návyky ve školce

Autor obrázku: Navy Hale Keiki School

Všechny děti navštěvující mateřskou školku si v tomto zařízení nejen užijí spousty legrace, ale také se naučí mnoho užitečných věciček. Každá školka má svůj vlastní výukový program, kterým se snaží formou her a obrázků, děti naučit základní návyky, jež by mělo dodržovat každé dítko.

Naučí se, jak se zapojit do kolektivu ostatních dětí, hrát si a dělit se s nimi o hračky. Nerušit ostatní děti při jídle, nebo neubližovat jinému dítěti je také samozřejmostí pro danou věkovou kategorii dané třídy.

Některé děti, které doma odmítají konzumovat například maso nebo ovoce a zeleninu, se při jídle ve školce snaží tento hendikep odbourat. Vidí totiž ostatní děti, které jí vše, a snaží se je napodobovat nebo dokonce soutěží o to, kdo si víckrát půjde přidat nebo toho daného jídla sní nejvíce. Dalším důležitým faktorem, který se děti naučí dělat automaticky je, že si jdou umýt ručičky po té co přijdou z toalety, nebo z procházky či hraní si na hřišti na pískovišti.

Uklízení hraček je v každé školce velmi důležitým aspektem, a proto paní učitelky (učitelé) vyžadují od dětí, aby si po sobě hračky s nimiž si v dané chvíli hrály, uklidily na místo jim určené, nebo je předaly dalšímu spolužákovi.

Naučí se používat nůžky, lepidlo, stejně jako vytváření různých výtvorů, při nichž vzniká mnoho nepořádku. Proto i zde je nutné, aby si dítě umělo tento nepořádek uklidit a odnést ho do koše, popřípadě zaklidit své pracovní pomůcky na jejich určené místo v třídě.

V době, kdy jdou děti odpočívat nebo dokonce i spinkat, musí děti dodržovat samostatné převlékání do pyžámka, nebo odpočívat na lůžku tak, aby nerušily ostatní děti, které usnou. Proto i vedení těchto mateřských školek apeluje na rodiče, aby své děti nechávali oblékat a svlékat samotné, bez jakékoli asistence a naučili se tak samostatnosti.

Autor obrázku: Mats Eriksson

Dochvilnost je také velmi důležitým aspektem pro správný chod školky, protože každá školka se snaží dodržovat jakýsi rozpis předem daných aktivit, a pokud dítko přijde pozdě, musí čekat, než bude moci být zapojeno do této aktivity a je samozřejmostí, že může být zklamané, pokud o tuto aktivitu přijde. Tato otázka je ale spíše problémem rodičů, než – li samotných dětí. Proto raději, milý rodičové, vyrazte na cestu do školky s dostatečnou rezervou, aby pak nebylo nutné dítko ve školce utěšovat a na úkor ostatních dětí posunovat výuku psaní křestního jména, nebo počítání.

Při procházkách se celá třída učí, jak správně přecházet přes přechod, nebo jak se chovat v přítomnosti jiných dospělých.

Většinu těchto návyků by však měly mít zažité děti již z domova a jejich dodržování již nebývá takovým problémem. Proto se, milý rodičové, nespoléhejte, že všechno Vaše dítě naučí ve školce. To musíte, hlavně, Vy, být příkladem a snažit se mu vštěpovat tyto návyky již odmala.

Učební pomůcky

Autor obrázku: woodleywonderworks

Děti rostou velmi rychle, a tudíž Vám velmi brzy nastane čas, kdy se s nimi budete muset začít učit. Velkou pomocí v tomto ohledu rodičům bývají různé „učební pomůcky“.

Může se jednat o různé obrázkové knížky, písmenkové hrací karty či jiné pracovní sešity s písmenky (abecedou), barvami či číslicemi. Většina autorů těchto učebních pomůcek se zaměřuje na různé věkové kategorie Vašich potomků, takže si lze vybírat z různých nabídek určeným těm nejmladším i tem nejstarším školákům i předškolákům. Existuje mnoho „pracovních sešitů“, do nichž mohou děti zakreslovat, zapisovat i čerpat z nich nové vědomosti a znalosti.

Pro ty nejmenší dareby jsou vhodné různé hrací karty s písmenky, barvami i obrázky. Důležité jsou i různé stavebnice a hrací kostky, do nichž se vkládají další kostičky rozličných tvarů a barev. Díky těmto pomůckám si děti cvičí zručnost a zároveň barvy a tvary.

Pro starší předškoláčky i školáčky jsou praktičtější právě pracovní listy, knihy a ústní cvičení s Vámi rodiči. Neustálé opakování barev, čísel, písmenek i psaní formou her s rodiči, je nenahraditelnou součástí výuky pro všechny členy rodiny.

Děti si pak snadněji tyto věci zapamatují, protože při těchto hrách si vryjí do paměti, že si u toho či onoho zažily mnoho legrace, nebo že přirovnávaly tu či onu barvu a tvar, k tomu či onomu předmětu. Např. sluníčko má tvar kolečka. Zelená jako tráva.

Výuka dětí je velmi důležitá, proto ji, Vy, rodiče, nepodceňujte. Aktivně se zapojujte do výuky a nespoléhejte pouze na mateřské školky, že tam Vaše dítko naučí vše, co potřebuje znát do školy. Využijte internetu a různých učebních pomůcek, a uvidíte, že něco se naučit, nebude pro Vaše dítko, tak velkým problémem.

Nástup do školy versus odložení školní docházky

Nástup do školy versus odložení školní docházky

Autor obrázku: Dennis Brekke

Rodiče mají ambice své dítě dát do školy úderem šesti let, ale je velmi důležité zvážit, zda je dítě dostatečně zralé, jak po stránky emocionální, tak po stránce motorické, sociální, logopedické. Správné načasování počátku školní docházky je nesmírně důležité a předčasný nástup, jakož i zbytečný odklad školní docházky může poznamenávat osobnost našeho dítěte na dlouhou dobu. Rodiče by měli konzultovat záležitost s třídním účitelem, s logopedem, s učitelem, který má dítě na kroužky, ale taky nezapomínat v případě pochyb navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu.

Pokud se i tak zjistí, že v průběhu roku dítě nestíhá plnit své úkoly, tak se může vrátit zpět do školky. Ale pak tento přechod vnímá velmi bolestivě, protože často dochází k posměškům ze strany spolužáků. Proto bychom měli dostatečně dopředu zvážit, zda není odklad školní odcházky aktuální právě pro naše dítě.

Ve školce mají učitelky dostatečné srovnání s ostatními dětmi, to rodičům doma chybí. Děti dělají i testy školní zralosti, kde se problémy projeví. Většinou kreslí lidskou postavu, napodobují psací písmo atd. Test zjišťuje grafomotorický vývoj, koordinaci očí a ruky – ta je důležitá pro nácvik psaní, které děti čeká v první třídě.

Když má nastoupit dítě do školy, musíme si uvědomit, že prodělá řadu změn, jde o důležitý mezník v jeho životě. Dítě je samostatnější, dokáže vyhodnotit řadu situací a regulovat své emoce,  přechází k logickému myšlení. Díky Filipínské míře, kdy si dítě dosáhne přes svou hlavu na ucho, můžeme zjistit, jestli dosáhlo fyzické zralosti a dostatečných tělesných proporcí.

Autor obrázku: Jessie Pearl

Když chceme po hravém dítěti, aby si něco zapamatovalo, má z toho v hlavě guláš a nechápe, co po něm chceme. Pokud je dítě hravé, budou ho každodenní povinnosti, záměrné učení se, soustředění ve škole, velmi vyčerpávat. Protože se nedokáže dlouho soustředit, bývá zpomalené, roztěkané a spolužáci ho často neberou, protože za ostatními zaostává. Výsledkem takového tlaku může být stres, dlouhá domácí příprava na školu a tím pádem se dítě přetěžuje a pomalu ale jistě získává ke škole odpor, který může vyústit až v psychomatické obtíže – může se začít pomočovat, zvracet, záměrně stagnovat ve vývoji atd.

Tehdy by si rodiče měli uvědomit, zda by neměli požádat o dodatečný odklad školní docházky. To by měl navrhnout i třídní učitel. Samotní spolužáci budou takový návrat komentovat nevhodnými narážkami, ale je tu rodina a nejbližší okolí, aby svému dítěti poskytli ochranu před dalším psychickým zatížením.  Není to chyba dítěte. Ta nastala při odhadu školní zralosti nebo odmítnutí doporučení mateřské školy či psychologa v pedagogicko-psychologické poradně.  I když je to krok vnímaný jako značně nepopulární, je účinný a může dítě vrátit zpět do kolektu a příští rok z něj může být úspěšný školák, který za dobu jednoho roku dozrál a tím, že svými vědomostmi a schopnostmi převyšuje většinu spolužáků, získal taky ztracené sebevědomí.

Angličtina v mateřské školce – 1. část

Angličtina v mateřské školce – 1. část

Je adekvátní zařadit do předškolního věku cílené učení se cizímu jazyku? Podle některých rodičů vede k přetěžování dětí, podle jiných je to ideální nápad, protože dítě právě v tomto věku je schopno vnímat a učit se velmi rychle, někdy se přirovnává k houbě, která dokáže absorbovat velké kvantum vědomostí.

Ideální situace je, pokud se dítě učí mluvit dvěma jazyky zároveň, mluvíme o bilingvních dětech, kteří například vyrůstají s matkou Češkou a tatínkem Angličanem. Odmala tak slyší oba jazyky a není pro ně problém přirozeně přepnout kód z jednoho jazyka do druhého. Děti si cizí jazyk osvojí v pro ně příjemném prostředí, kde se cítí vesele, uvolněně a mohou se bez obav zapojovat do procesu vyučování. Učitel by se měl dětí zeptat, jestli mají nebo nemají zájem o výuku cizího jazyka, a ne plošně začít vyučovat i ty, kteří jsou třeba ještě hodně hraví a to, že se musí učit něco nového je spíše obtěžuje.

Jak nejlíp přiblížit angličtinu dětem předškolního věku?

Autor obrázku: Navy Hale Keiki School

V podobě her, písniček, kreslení s anglickými instrukcemi, v podobě aktivit, které jsou popisovány v anglickém jazyce, jde o to děti naladit tak, aby angličtinu vnímali jako něco hezkého a hravého, jako nějakou novou hru, ve které se budou moct zapojit a co budou moc třeba doma s maminkou  a tatínkem procvičovat. Důležité je, aby dítě mělo angličtinu rádo a na hodiny se těšilo. S tím učiteli pomohou názorné pomůcky, jako jsou obrázky, postavičky, pantomima, mimika, změna polohy hlasu. Když učitel vypráví česky a má maňáska nebo loutku, která umí jenom anglicky, děti si na to rychle zvyknou a přijmou novou postavičku jako anglického mluvčího. Ten bude tím víc  oblíbený, čím víc se bude s dětmi hrát, mazlit, komunikovat, zapojovat do her a pomáhat jim. Pak bude prvkem, na který se děti budou těšit.

Další velkou motivací jsou písničky, které se mohu stát součástí každodenní nebo každohodinové rutiny. Budou natolik známé, že je děti budou přijímat jako něco samozřejmé a vryjí se jim do paměti. Například písničku, kterou se pozdraví s učitelkou a loutkou nebo taky rozloučkovou písničku je velmi vhodné zařadit na začátek a konec výuky, protože dítě ví, co se bude dít a těší se na ni.

Školky

Školky

Výběr vhodné školky je problémem každého rodiče, jakmile nastává ten vhodný okamžik. Tento vhodný okamžik může nastat kdykoliv, ale ve většině případů záleží na mnoha různých faktorech. Jedním z nich je – věk dítěte!

Autor obrázku: Suzi Walker

Většina školek totiž požaduje minimální věk dítěte 2-3 roky. Dvouleté děti však mají šanci na umístění do školky jen velmi malou. Obvykle se jedná o mateřské školky v menších městech či vesnicích. Tam je totiž dostačující kapacita pro takto malé dětičky.

Ve větších městech je však kapacita silně nedostačující, a proto ředitelé a ředitelky těchto mateřských školek, musí brát v potaz již zmíněné další faktory ovlivňující přijmutí dítěte do jejich zařízení. I v těchto případech hraje obrovskou roli věk a adresa trvalého bydliště.

Dávají v prvé řadě přednost dětem tzv. „předškolního věku“. Jedná se o děti, které jsou ve věku kolem pěti let a chybí jim pouhý rok do nástupu do základní školy. Dalším kritériem pro přijetí, je mít trvalý pobyt na území města, v němž se školka nachází. Dále pak mají šanci děti ve věku od 3-4 let, jejichž matka, popřípadě otec, bude ukončovat rodičovskou dovolenou a bude se vracet do zaměstnání.

Každého rodiče budoucího školáčka v mateřské školce, čeká mnoho papírování a zařizování. Je třeba si vyzvednout příslušné formuláře v dané školce.

Jedná se o :

Žádost o přijetí

Evidenční list

Některé části těchto formulářů vyplňují sami rodiče, některé zaměstnavatel a Evidenční list zase vyplňuje dětský lékař.

Autor obrázku: Remy Snippe

Další body k dobru pro přijetí, jsou za to, pokud již v dané školce je sourozenec dítěte, které se tam teprve hlásí, nebo podáváte žádost pro více svých dětí najednou. Takže zařizování přijetí dítěte do mateřské školky není vůbec žádná lehká prácička…..

Milý rodiče, obrňte se trpělivostí  a nebojte se ve školkách dotázat na vše co Vás  bude zajímat, přece jen jim budete svěřovat Vaše milované dítko a svěřit ho zařízení, o němž nic nevíte, může vést ke katastrofálním důsledkům.

A, Vy, milé dětičky, těšte se na čas trávený v mateřské školce, zažijete tam mnoho nového a zajímavého.