Hurá, jdeme do školy

Téměř každé dítě se na svůj první školní den opravdu těší. Tato jejich nepředstíraná radost spočívá v tom, že je, čeká spoustu nového, ať už jde o učení, pedagogický sbor anebo kamarády. Avšak se školou přichází také nový pokojíček.

OpenClipartVectors / Pixabay

Abychom měli kde psát domácí úkoly

Nejdůležitější věcí dětském pokoji pro školáka je rozhodně psací stůl, protože dítě v první třídě bude mít mnoho povinnosti a přípravy do školy. Bude muset mít prostor, na kterém bude psát domácí úkoly a podobně. Psací stůl musí být rozhodně pevný a dostatečně velký, tak aby na něm dítě mělo dostatek prostoru nejen na sešit, ale také na psací potřeby a knihu a podobně. Protože v první třídě bude hodně dítě přepisovat texty, aby se naučilo správně psát. Je také dobré, když jsou ve stole úložné prostory, kde si může dítě ukládat věci do školy, aby si vytvořilo jistý cit pro pořádek a také si zvyklo na řád.

Ke stolu patří židle

Hned druhým velice důležitým aspektem je židle, která patří k psacímu stolu. Vzhledem k tomu, že dítě bude u stolu trávit hodně času, mělo by mít ve svém školním dětském pokojíčku pevnou a správně seřízenou židličku. Je důležité, aby dítě mělo pohodlný, ale správný posed, aby si při psaní úkolů neničil záda a podobně. Někteří doporučují židle na kolečkách, ale někteří je kritizují, protože říkají, že dítě se vozí na židli, točí se a potom se nemůže plně soustředit na úkoly, které vykonává. Samozřejmě, že vhodná polohovací židle, aby se dala seřídit přesně podle toho, co dítě potřebuje. Navíc děti v tomto věku poměrně rychle rostou, tak aby se dala židle využít na delší dobu.

Bez světla to nelze

V dětském pokojíku pro školáka je naprosto nezbytné, aby zde bylo dostatečně světle, zejména u psacího stolu, protože zde tráví dítě mnoho času, a tak potřebuje kvalitní světlo, aby si zbytečně nekazilo svůj zrak. Úplně ideální je využít denního světla, tedy sluníčka a dát psací stůl hned pod okna. Pokud to není možné, což se může stát, tak pořiďte svému malému školákovi lampičku, která bude mít přirozené, ale dostatečně silné světlo.

Úložného prostoru není nikdy dost

V případě, že jen předěláváte starý pokojíček, tak aby byl pro školáka, tak zřejmě máte nějaké skříně, protože úložný prostor je opravdu důležitý. 3kolák potřebuje místo, kde by si mohl ukládat věci do školy, tak aby v nich měl pořádek a řád. Takže je ideální, aby měl zvlášť skříňky na oblečení, zvlášť na hračky a samostatnou také pro učební pomůcky. Avšak někdy to prostor nedovolí.

I školák si rád hraje

Když dítě nastoupí do školy, neznamená, že přestává být dítětem. Stále je to malý a hravý človíček, který potřebuje svůj čas na to, aby se mohl vyřádit. Takže pokud to prostor dovolí, určitě mu nechce nějaký koutek, kde si může vytáhnout hračky a pěkně si hrát. Nemůže stále jen sedět nad učení, protože se stejně na něj dlouho nedokáže soustředit, a tak mu dejte prostor, aby uspokojil své dětské touhy.

Vytvořit správný pokojíček pro školáka není obtížné, stačí zajistit pár věcí, které umožní přípravu do školy, a máte splněno.

Konec prázdnin se blíží

Každým dnem se prázdniny dětí krátí a už chybí jen pár dní a bude úplně konec odpočinku a začne opět škola. Některé děti se do školy těší, pro jiné je to noční můra ovšem nejtěžší to mají rodiče, protože musí na první školní den dítě perfektně připravit.

Aktovka s princeznou či autíčkem

Pokud jde vaše malá ratolest teprve do první třídy, tak se jí budete snažit vyhovět a najít nejkrásnější aktovku, nejlépe s oblíbeným motivem. Ovšem myslete na to, že pokud svému dítěti koupíte drahou aktovku s dětským motivem, tak další rok vás čeká další investice, protože s princeznou či autíčkem nebude chtít dítě chodit stále, a proto je lepší vybrat nějaký neutrální motiv, který se hodí pro každou věkovou kategorii. A hlavně musíte vybrat takovou, která bude zdravá a bezpečná, tedy nejlépe, aby měla vyztužená záda, aby se váš malý školák netrápil.

Máte všechno v aktovce?

Je naprosto jasné, že děti do školy potřebují aktovku, ovšem ta musí být plně vybavená. V některých obchodech lze koupit aktovku i s vybavením, ale je to opravdu jen zřídka, a tak většinou musí vybavovat rodiče. Ale víte, co do aktovky patří? Záleží na tom, do jaké třídy svého školáka posíláte, nejhorší je to hned v první třídě, protože to musí mít nejvíce věcí a ještě nemá žádné zkušenosti z minulých let. Ovšem takovým základem je plně vybavený penál, tedy s pérem i barevnými pastelkami, dále nesmí chybět složky na číslice, písmenka a ani složky na sešity. Někteří rodiče kupují sešity dopředu, ale mnohdy je lepší počkat si, protože spoustu učitelů svým žákům řeknou první den školy, jaké sešity si mají donést.

Kufřík plný talentu

Další nutnost, která se chce od dětí, které jdou do školy, je kufřík s výtvarnými věcmi. Je to jen pro první stupeň základních škol a některé školy tento kufřík svým prvňáčkům darují, ovšem většinou se musí starat rodiče. Takže pokud vám škola žádný nedá, tak musíte do obchodu nejen pro samotný kufřík, ale také pro jeho obsah, kterým by měly být vodové barvičky, temperové barvičky, voskovky, nůžky, barevné papírky a podobné pomůcky, s kterými dítě vytvoří různé výkresy. Seznam byste měli dostat od školy.

Dítě se musí hýbat

Nesmíte zapomenout ani na to, že dítě si po škole nemůže běhat v teniskách, a tak pokud máte doma dítě, které nastupuje do školy, musíte mu koupit vhodné přezůvky. Ovšem papuče není jedině, co potřebuje. Kromě svého výtvarného talentu, bude muset dítě projevit i pohybový talent v tělesné výchově. A právě do tohoto předmětu potřebuje správnou sportovní obuv jen do haly, v mnoha školách požadují boty s bílou či světlou podrážkou, aby to nedělalo šmouhy na podlaze. A kromě obuvi, budete muset pořídit a také sportovní oblečení, tedy nějaké tepláky a tričko.

 

Pokud máte doma dítě, které míří do školy, už byste měli pomalu začít vše nakupovat, protože aktovka a sešity do školy nestačí.

Jak učit dítě

Každá maminka když posílá první dítko do školky má obavu, jak se bude potomek učit, zda bude nosit dobré známky a jestli se rodiče budou moci chválit s vysvědčením nebo budou známky kamuflovat.

PeteLinforth / Pixabay

Když se dítě učí výborně alespoň prvních pár let, rodiče si oddechnou a mají vystaráno. Výborné známky berou jako samozřejmost a poukazují na děti, kterým v této oblasti nebylo tolik dáno. S horšími známkami nemají problém ani tak děti jako jejich rodiče, kteří se pak snaží natlouct do dětí informace, které je pro něj složité někdy dokonce nemožné pochopit. Tyto situace končí slzičkami v dětských očích a zuřivým výrazem rodičů.

Pokud dítko nosí domů známky, se kterými prospívá, není nezbytné sedět s dítětem od rána do večera nad matematikou či češtinou. Dítě se buď začne učit samo nebo se s průměrným prospěchem potáhne celou dobu studia a bude spokojené. Známky řešte až když dítě opakovaně nosí čtverky, pětky. V tomto případě se snažte v první řadě přijít na důvod, co se s dítětem děje. Pokud je to obrat o 180 stupňů během měsíce, může být problém ve škole mezi dětmi či v rodině. Pokud se ale dítě učí špatně od samého začátku, bude výborné v něčem jiném a nebude se živit hlavou. Dítě učte zábavnou formou, neučte ho všechno! Stejně ho to nenaučíte a budete nešťastní oba!

Zábavná forma učení

Dítěti látku vysvětlujte na příkladech z běžného života, snáze se mu bude učivo chápat a učitelé budou mít radost, že žák látce rozumí a ví o čem se mluví. Až se budete učit cizí slovíčka, které budou dlouhé a těžce zamapatovatelné, vytvářejte k nim různé rýmovačky a přirovnání.

Se skutečností, že Vaše dítě není ve škole dokonalé se musíte smířit hlavně Vy! Můžete se totiž třeba stavět na hlavu, když Vaše dítě nepochopí učivo ani po celém dni vysvětlování, nebude to jiné. Pomáhejte mu a buďte k němu tolerantní. Všichni nejsme schopní prospívat výborně.

Domácí výuka, proč je dobrá

Škola a to už i ta základní, nás ovlivnila na celý život. Někdo má z této doby pozitivní myšlenky, někdo naopak negativní. Za našich dob byla výuka dost odlišná od té dnešní a učitelé byli mnohem přísnější, někteří, jakoby snad ani neměli rádi děti a do školy si přišli léčit své mindráky. Byli také učitelé a přiznejme si to, kteří byli opravdu zlí, a my jsme se jich báli, dokázali to, že jsme do školy chodili neradi a na jejich hodiny jsme chodili s panickou hrůzou a tím, co si zas na nás přichystají. Proto když přišla možnost vzdělávání svých dětí doma, nejeden rodič za to byl rád. Každé dítě má své tempo učení. Někomu trvá vypracovat úlohu déle a někdo ji má hotovou velmi rychle a tím se dostává do jasné nevýhody.

alphalight1 / Pixabay

Po zbytek času se pak nudí a neví, co má dělat. Jeho soustředěnost je ta tam a ve škole ho to přestává bavit. Není také dobré, aby děti v první třídě měly sedět jednu celou vyučovací hodinu nad jednou věcí, ale určitě by to chtělo aktivity střídat. Někdy máte štěstí na dobrého učitele, může se ale stát že narazíte a tady začíná být problém. Nacházíme se v době, kdy je dětí, kteří přicházejí do první třídy velmi mnoho a tak není výjimkou, že jich je ve třídě i 30. Můžete své dítě dát do skvělé školy, ale ono to není bohužel o té škole, ale o konkrétním učiteli a tak si těžko vyberete to, co je pro vaše dítě nejlepší. Navíc jsou školy tak přeplněné, že budete rádi, když u zápisu vaše dítě uspěje a bude moci nastoupit do první třídy v první škole, kam jej přihlásíte.

Proto také začíná být spousta rodičů pro, aby mohli své děti vzdělávat sami. Oni totiž velmi dobře vědí, jaké tempo mají dětem nasadit, jak udržet jejich pozornost a dokonce mohou také sami výuku korigovat. Nemusejí svým dětem dávat známky a v jejich režii je, jestli bude učení formou hry, nebo jestli se děti budou učit tak, jako ve škole. Je jedno, v kolik hodin do školy vstanou, nikdo je nebude hubovat za to, že přijdou o 10 minut později a že si vlastně jen proto, aby stihly vyučování včas, nevyčistily zuby.

Co když má vaše dítě ve škole či školce blok chodit na toaletu

By: dirtyboxface

Tento problém jsem řešila se svou dcerou už ve školce. Odmítala tam chodit na záchod, vadilo jí, že na ní všichni koukají a že nemá soukromí. Jde o problém, který ale řeší i školáci. Na záchod ve škole mnoho z nich nejde a raději svou potřebu zadržují a čekají na to, až přijdou domů. Problém toho, že se děti stydí chodit na záchod, je velký, a může vést až ke zdravotním komplikacím, proto by se tak dít rozhodně nemělo. Někteří dokonce přestávají pít, aby neměli potřebu chodit čůrat. Dá se nějak dětem v tomto případě pomoci a jak to tedy s dětmi řešit?

Pamatuji si na svá školní léta, na ty ošklivé toalety, které neskutečně páchly a jít na ně byl pořádný adrenalin. Dneska už tomu tak ale není, nebo alespoň doufám, a tak by děti na záchod měly chodit bez problémů. Stále je ale spousta takových, kteří to raději vydrží až domů. Tento problém ale není otázkou jen dětí, ale i dospělých. Často se bráníme tomu jít někde na toaletu a raději jdeme až doma. Pocit soukromí je v tomto směru pro nás velmi důležitý. Ve škole ale tento pocit dítě asi nikdy nezíská. Zdravotní komplikace jsou ale velké, nejen že dítě pociťuje bolest břicha, ale může dojít i k zácpě a tím pádem pak při vyprazdňování i k poranění konečníku.

S dítětem je třeba probrat to, že se nemusí stydět na záchod ve škole chodit, že pokud tak nebude dělat, tak mu hrozí různá zdravotní rizika a to pro něj není dobře. Vysvětlete mu, že pokud nebude chodit ve škole na záchod, tak ho pak budou čekat nepříjemná vyšetření v nemocnici a tak je lepší na ten záchod zajít. Samozřejmě asi sami dobře chápeme o co dítěti jde a co mu brání, ale tyto věci by mělo překonat. Proto je třeba o tom doma s dítětem mluvit, někdy je dobré poradit se i s lékařem, jak tuto situaci s dítětem řešit. Jde o vážnou věc a nelze jí přehlížet.

Doučování dětí

Nikdo není dokonalý, a tak ani vaše děti nemohou být géniové ve všech oborech. V něčem vynikají a v něčem mají takový problém, že potřebují poradit.

Co předchází doučování?

Autor obrázku: Jörg Weingrill

Samozřejmě, že pokud dítě něco neví, tak by se měl zeptat vyučujícího, aby mu to ještě jednou zopakoval. Matematika, chemie, účetnictví, angličtina, ekonomie, odvětví se záludnostmi je spousta… Pokud mu to učitel vysvětlí znovu a dítě se stále nechytá, tak začíná mít problém. A jak se zachová?

1. Obrátí na některého ze svých spolužáků, kterému je učivo jasné a tak by to mohlo vašemu dítěti podat jako rovnocenný rádce. A v takovém případě mohou nastat dvě situace:

a) Ani tento žák nechápe toto učivo. A po průzkumu zjišťuje, že se z celé třídy najde pouze jedno, dvě děti, které rozumí – tak pak je problém v učiteli a ne v tom, že je vaše dítě nechápavé.

b) Tento žák to chápe a chce vašemu dítěti pomoc, ale vysvětluje mu to po několikáté a vaše dítě se stále nechytá. Vysvětlující přestane mít trpělivost.

2. Když dítě nenajde správné vysvětlení ani u svých spolužáků, tak ho nenapadne nikdo jiný, než rodiče (popř. chytrá babička, která žije ve společné domácnosti anebo poprosí někoho známého v okolí – třeba kluka ze sousedství). Ale problém může opět nastat, protože rodič bývá často zaneprázdněn svou prací a i když se třeba rozhodne, že chce svému dítěti pomoci, tak velmi často zjišťuje, že tohle učivo už je samému cizí, přece jenom je to nějaký ten pátek, co studoval.

Co máme jako rodiče udělat potom?

Když už jsme vyzkoušeli všechny možné i nemožné situace a stále svému dítěti nemůžete vysvětlit dané učivo, tak nezbývá nic jiného, než investovat nějaké peníze do učitele či jiného studovaného člověka, aby to vašemu dítěti vysvětlil. Problémem je, že pak se dítě může cítit špatně, protože je „hloupé“ když musí mít zvláštního učitele. Samozřejmě jde jen o to, jak to svému dítěti podáte.

Jak vybrat správného učitele na doučování?

Pokud dítě bylo nespokojeno s vysvětlením učitele, který mu učivo vysvětloval jako první, je zbytečné, aby šlo za ním. Učitel by učivo vysvětlil stejným způsobem a dítě by to stejně nechápalo. Každopádně jistou roli tu hraje i finanční obnos, který si daný učitel požaduje.

Také bychom měli dbát na to, aby měl nejen požadující znalosti, ale také, aby byl tomu dítěti sympatický. Když mu bude sympatický, tak se bude cítit dobře a nebude se bát zeptat se ho na nějakou věc znovu.

Učitel si zasedl na mé dítě – 2. část

Je vhodné přestoupit na jinou školu?

Na jednu stranu to vhodné řešení není, protože takový učitel cítí výhru a dovolí si to i na ostatní studenty. Žák, který prohrál, může ztratit sebevědomí a pak už na sebe nechá šlapat téměř kýmkoliv. Ale na tu druhou stranu, když se koukneme z pohledu studenta, který to bere jako jedinou možnost, tak bychom mu to měli umožnit. A také by to takový student měl brát jako cestu od začátku, tudíž zapomenout na trápení se s učitelem a dokonce se může zachovat tak, že hned zprvu ukáže, že je silný, má například výbornou paměť a znovu se nenechá zasednout učitelem.

Jak tomu všemu předejít?

Autor obrázku: woodleywonderworks

Někdo si myslí, že to nelze. Každopádně to nikdy nemůže stoprocentně zaručit. Ale jestli víme, že je naše dítě často nemocné, má třeba nějaký problém s imunitou a podobně, tak je dobré, abychom za učitelem došli a vysvětlili mu, proč tomu tak je a nějak rozumně se s ním domluvili, což by neměl být takový problém. Pakliže problém hrozí s kázní vašeho dítěte, tak je důležité naučit ho, aby se uměl ovládat. A pokud jde o nějaké konflikty mezi rodičem a učitelem, tak jako rodič bychom se také měli ovládnout a při nejhorším trochu přetvářovat, jen aby se naše dítě mělo dobře.

Takový Jirka měl problém se svým učitelem fyziky, protože po prvních třídních schůzkách zjistil, že Jirkova maminka je jeho bývalá spolužačka. A v době, kdy byli spolužáci, tak nynější pan učitel se do Jirkovy maminky zamiloval, ale ona dala přednost jinému muži a tohoto velmi zranila. A proto při zjištění, že je to zrovna ona, to Jirkovi velmi osladil, přestože Jirka měl fyziku rád, bavila ho a šla mu, tak najednou k ní cítil odpor. Ten problém se pak nějak vysvětlil, ale stálo to mnoho úsilí.

Co když se učitel na dítě nasedne, ale dítě to doma prezentuje jinak?

Je jasné, že i žák má nějakého učitele, kterého nemusí mít rád. A tak se může stát, že se chce takovému učiteli nějak uškodit. A když má doma velmi chápavé a starostlivé rodiče, tak to může zkusit přes to, že si na něj učitel bezdůvodně zasedl. A pak to takový rodič začne řešit a samozřejmě to není pro nikoho příjemné, protože rodič si stále myslí, že je jeho dítěti ubližováno, kdežto učitel ctí svou nevinu. A pak když se prokáže, že dítě lhalo, tak se rodič dostane do velmi trapné situace.

Samozřejmě se takové situace nestávají tak často, protože děti si uvědomí, jak velký trest by je mohl čekat a to nejen kázeňský ze strany školy, ale také třeba fyzický ze strany rodičů a zajisté se mu chce vyhnout.

Každopádně jsou to extrémy, ale nikdy nemůžete vyloučit, jestli se v takové situaci nenachází zrovna vaše dítě. Proto je důležité probírat se svým dítětem i jeho čas strávený ve školních lavicích.

Výchova dětí – 2. část

Výchova dětí – 2. část

Tlak doby je neúprosný, všichni mají hodně kroužků, prezentují se na besídkách, vystavují svá dílka, mají koncerty. Je hezké své dítě nějakým způsobem začlenit a začít, ale nesmíme jeho den zaplnit množstvím aktivit a zapomnět na to, že je to pouze dítě, které si chce hlavně hrát. Nemusíme ho nechat jako dřevo v lese, ale taky zaplnit jeho den takovým množstvím aktivit, aby to hezky zvládlo a nebralo je jako obtěžující.

Když má dítě dětský pokojíček, pak má prostor pro své vlastní já, pro to, aby byl dostatečně kreativní, aby se vyvíjel, sám byl schopen se zabavit, a taky jako každý dospělý potřebuje osobní prostor a místo sám pro sebe.

Autor obrázku: USAG- Humphreys

Když vedeme dítě k samostatnosti, děláme taky dobře. Stačí když se naučí pár jednoduchých záležitostí, jako je uklízet si po sobě pokojíček s hračkami. Pomůže taky, když se dítě naučí nenápadně samo komunikovat s okolím, když například v obchodě poděkuje paní prodavačce, když dá dítěti v kočárku dudlíček, aby neplakalo, když pomůže mamince otevřít dveře do bytu, protože má maminka těžké tašky, když něco jí a dokáže se sám o sobě rozdělit s bratříčkem či sestřičkou.

Je příjemné, když je dítě jako ryba ve vodě v dětském kolektivu. Když například chodíme do cvičeníčka pro děti, nebo když chodíme hrát si na písek za ostatními maminkami, když chodíme plavat do vaniček od kojeneckého věku. Pak je dítě zvyklé na ostatní lidi a nevnímá přechod do školky, školy atd. jako zradu spáchanou vlastními rodiči a dokáže se lépe aklimatizovat a zapadnout.

Když nastoupí do školky, do školy, pak hodně pomůže podpora rodičů, protože jde o velké trauma, které přineslo řadu změn a děti nemají takové velké množství změn rády. Pak by i rodiče měli volit systém: čím méně, tím lépe. Vzít si například dítě ze školky domů co nejdříve a nenechávat ho tam do pozdních odpoledních hodin tak, aby tam byl úplně poslední, to hodně dětí těžce nese.

Je velmi příjemné, když přijde domů a tam už ho čeká sourozenec, ale když je o 14 let starší, pak si s ním asi moc nezahraje. Je dobré, když jsou věkově co nejblíže a mají podobný vkus co se týče hraček, her a nebo oblečení. (Obzvláště oblečení pro holky bývá problém vybrat tak, aby se líbilo oběma, pokud po sobě dědí.) Pak nemusíte chodit každý den po návštěvách  a víte, že si děti zahrají. Pak jsou i noci klidnější a vy také.

Autor obrázku: Mike Renlund

Když jste klidní a vyrovnaní, tak budou zřejmě i vaše děti, když nepodvádíte okolí, pak zřejmě nebudou ani vaše děti, pokud po jídle neolizuje nůž, pak zřejmě nebudou ani vaše děti. Ale nemůžete po svých dětech chtít, aby se chovalo jinak než tak, co kolem sebe vidí. Takže rodič ať chce nebo ne, je pro své potomky velkým příkladem. A než jdete spát, přemýšlejte o tom, jaký byl váš den, co hezkého jste spolu zažili, co mohlo být lepší a z čeho měli větší radost, věřte že také vám se budou zdát hezčí sny.

Jak se chováme my vůči dětem, tak se chová moudrý vůči všem, kteří i potom, co jim uplynulo mládí a zešedivěly vlasy, zůstali dětinští.     Lucius Annaeus Seneca

Učíte se doma s dětmi?

Učíte se doma s dětmi?

Touto otázkou Vás zcela jistě poctí kdekdo z Vašeho blízkého okolí. Je úplně jedno, zda mají na mysli Vašeho mladšího potomka, který se začíná připravovat do mateřské školky, nebo toho staršího, který již chodí na základní, střední, učňovskou či vysokou školu. Pořád by mělo platit nepsané pravidlo, že byste se měli Vašim dětem plně věnovat, co se jejich studia týče.

U těch menších a mladších je nutné trénovat učení

– rozlišování barev

počítat do pěti a později i více

– napsat křestní jméno dítěte

– správné stolování

– jíst lžící

– chodit na toaletu

 

U starších, již studujících, jsou to různé školní předměty, a i v tomto případě je nutné, abyste s nimi pečlivě procházeli předmět po předmětu a pokusili se jim pomoci a vysvětlit jim to, čemu nerozumí.

Jednou z forem učení se s dětmi může být i tzv. přezkoušení v klidném domácím prostředí z předmětů, z nichž mají být následující vyučovací hodinu zkoušeni, nebo psát „písemku“ či test. Zároven to pomáhá látku si lépe zapamatovat a zopakují si nahlas, co se již naučili.

Autor obrázku: Maxime Mc Duff

Pokud si, Vy rodiče, některou školní látku již moc nepamatujete, nestyďte se nahlédnout do učebnic nebo sešitů Vašich dětí. I starší sourozenci rádi pomohou a poradí. A pokud ani učebnice a sešity nestačí, na internetu je mnoho odkazů, kde zcela jistě najdete, co potřebujete.

Neodhánějte Vaše děti od sebe s poznámkami typu: „Chodíš do školy ty, nebo já?“ Budou si připadat odstrkované a budou mít pocit, že Vás nezajímá jejich školní prospěch. Nezapomeňte každý školní den kontrolovat žákovské knížky či studijní průkazy a nepeskujte je za špatné známky. Mají čas na to, si známku opravit a navíc žádný učený z nebe nespadl.

Pokud se budete dostatečně zajímat o jejich prospěch ve škole a pomáhat jim se učit, pak na otázku, zda se s nimi doma učíte – můžete s klidným svědomím odvětit – ANO!

Slovo „lehké“ z úst učitelů

Slovo „lehké“ z úst učitelů

Autor obrázku: Medill News21

Obvykle většina žáků či studentů šílí, když učitel opět řekne, že je něco lehké. Ano, učitelům se to mluví, když se nejspíš narodili s přirozeným talentem pro daný předmět, vystudovali jej a učí ho už několik dlouhých let. Na co ovšem učitelé mnohdy zapomínají je to, že ne každému jde všechno, a že žáci či studenti musí umět X různých předmětů, na rozdíl od učitele, který učí předmět pouze jeden.

Někomu to jde

Samozřejmě, že není pravidlem, že všem všechno nejde. Rozdíl ovšem je, má-li někdo pouze dobrou paměť a dokáže se tak mnohdy doslovně naučit vše, co je napsáno, a umí-li někdo alespoň většinu teorie použít v praxi, anebo ji i vysvětlit vlastními slovy.

Takových studentů si učitelé mnohdy váží mnohem více než těch, kteří se pouze naučí to, co si napíší, ale vysvětlení vlastními slovy se od nich nedočkají.

Berme to s nadhledem

Ne vždy jim můžeme mít za zlé, když o něčem říkají, že je to lehké. Sami učitelé totiž mnohdy neumí rozlišit nebo pochopit, že právě předmět, který oni učí, se může ostatním protivit, anebo jim zkrátka nejde. Někdy to ale ani nemusí být samotným předmětem, jako učitelem, resp. formou výkladu. V takových případech si to pak obvykle berou učitelé velmi osobně.

Na něco je potřeba talent

Autor obrázku: Florian Groß

Lenost je jednou z mnoha metel lidstva …každá teorie se dá naučit, a to min. vlastními slovy. Co už je ovšem horší, že existují i předměty, které se naučit nedají, a člověk na ně zkrátka potřebuje mít talent či logické chápání. Největším problémem mnoha studentů bývá matematika. A i když nejsou někdy postupy moc složité, i přesto je studenti nechápou, anebo je zkrátka jenom neumí aplikovat v rozdílném příkladu, než na jakém se to učili.

Buď a nebo

Pokud patříte k těm, kteří zkrátka postrádají logické chápání a v matematice nikdy mít dobré výsledky nebudou, zaměřte se na teoretické předměty. Ukážete-li totiž nejenom rodičům, ale i ostatním učitelům, že Vám nejde např. pouze matematika, ale teoretické předměty naopak zvládáte velmi dobře, jistě na Vás získají zcela nový pohled.