Zimní radovánky

Jsou lidé, kteří milují léto a zimu by vůbec nepotřebovali, ale pak jsou tu lidé, kteří se na zimu neuvěřitelně těší. A jak jste na tom vy?

Jestli se na zimu také těšíte, tak vezměte své děti, pořádně je oblečte – kombinézy, čepice, rukavice, šály a jeďte na hory, nebo jen vyjděte ven blbou ve sněhu. Své ratolesti nejen unavíte, ale i uspokojíte a vy sami můžete zažít spoustu legrace, když se vrátíte do svých dětských let.

Koulovaná

Autor obrázku: Harris Walker

Myslím si, že je to hra, kterou žádné dítě nepohrdne. A děti se do ní rády, často a samy zapojují. Přece jenom ten nápad udělat ze sněhu kuličku a hodit jí po někom, se dětem zdá jako to nejlepší. Ale je dobré si ze začátku ujasnit nějaká pravidla. Třeba jedním z hlavních pravidel je, aby se děti nestrefovaly do obličeje, protože zásah třeba do ucha (i když ho má dítě kryto čepicí, při takové bojové akci jako je koulovaná se čepice může posunout a dítě si toho v zápalu hry vůbec nevšimne.) a úraz je na světě.

Je to sice taková hra, která se na první pohled jeví, že si dětí chtějí ublížit. (ale malé dítě to tak nebere) Je zbytečné jim to zakazovat, protože žádné dítě neodolá hodit kuličku po někom jiném. Dokonce byste se i vy mohli vrátit do dětských let a zahrát si s dětmi, ony to určitě velmi ocení. A také koulovanou můžete zpestřit tím, že se rozdělíte do družstev a postavíte si ze sněhu zeď, za kterou se můžete schovávat.

Stavění sněhuláků, iglú a jiných sněhových postaviček

Není dítě, které by si aspoň jednou v životě nepostavilo sněhové iglú nebo sněhuláka. Je velice vtipné, když vidíte malé dítě, jak vezme lopatku na smetí a jde s ní nabírat sníh, aby udělalo hromadu, ve které později vyhloubí otvor, aby se do ní mohlo i schovat. Každému správnému rodiči to nedá a vezmu pořádnou lopatu a jde mu pomoct. A věřte, že i jako dospělý zažijete pěknou legraci.

Nebo stavění sněhuláka se také může stát rodinnou záležitostí. Koule si můžete rozdělit – spodní kouli může válet tatínek, protože bývá největší, takže i nejtěžší, prostřední válí maminka a nejmenší hlavička zbývá na děti. Děti budou spokojeny, že nemusely být venku samy a navíc mohou mít obrovského sněhuláka.

Bobování

Každé dítě má tendenci sjet ze svahu dolů, ať už jsou to boby, sáně, pytel, lopata či jiné prostředky, které by aspoň trochu na sněhu klouzaly. Z toho všeho bývají boby nejnebezpečnější, protože když se dítě dostane do nějakých vyšších rychlostí (když sjíždí třeba nějaký prudký kopec), tak boby bývají většinou vybavené brzdami, takže si může kdykoliv přibrzdit.

Bobovat dítě může s rodiči, kteří jsou pak většinou využíváni pro to, aby vytáhli boby zpátky nahoru na kopec, ale když víte, že půjde jenom kousek, že jich je více a že na ně uvidíte popřípadě, že s nimi půjde jiná dospělá osoba, která na ně dohlédne, můžete je pustit samy. Protože i když se dítě vykulí, tak se obrátí do sněhu, opráší se a nic mu není (jen je nebezpečné, aby okolo bylo příliš stromů, aby do nich dítě nenarazilo).

A co je nejhorší, tak když jde rodič se svým dítětem bobovat na svah, kde jsou i lyžaři. Je to neuvážené a krajně nebezpečné. Protože lyžař sice může být dobrý ve svém sportu, ale ne vždycky může ovládnout lyže natolik, aby se dítěti vyhnul, anebo naopak dítě je ještě malé, aby dokázalo předpovědět, jak je daleko od lyžaře navíc, boby se nedají tak snadno ovládat a ono samo může narazit do lyžujícího člověka.

Lyžování

Autor obrázku: Trysil

Lyžování může být nebezpečným sportem. A většinou se dítě učí lyžovat od útlého věku, protože jak se říká „co se v mládí naučí, ve stáří jako když najde.“ Ale může se stát, že rodiče neumí lyžovat, nebo lyžovali kdysi a už se jim na lyže nechce, nebo by to možná ani nezvládli, a tak nemají děti jak naučit. Proto existují lyžařské školy, kdy své dítě vybavíte zimní oblečením, lyžemi (které buď koupíte anebo když nemáte záruku, že dítě bude chtít lyžovat, tak je můžete jen vypůjčit.) A své dítě necháte v rukou instruktora, který se pokusí ho naučit. (většinou těch lekcí bývá více)

Zatímco je vaše dítě na svahu, vy si můžete sednout na teplý čaj anebo se projít po okolí. Někteří rodiče nemají potřebu učit dítě lyžovat, jak už z finančních či jiných důvodů. Což sice tomu dítěti je v útlém věku jedno, protože ten sport nepoznalo, tak mu nechybí, ale dnes jsou v šestých nebo sedmých třídách povinné lyžařské výcviky, kde už se to dítě může cítit špatně, že oproti ostatním lyžovat neumí, ale na druhou stranu jsou ty výcviky od toho, aby je i dítě, které nikdy nestálo na lyžích, zvládlo v pohodě sjet svah.