Likvidátor bot

Autor obrázku: Orin Zebest

Největším likvidátorem bot jsou právě malé děti chodící do školek. I když velkou pravdou bývá, že děti každé věkové kategorie dokáží velmi snadno zlikvidovat boty do takové míry, že jsou již pro další nošení nepoužitelné.

U nejmenších dětí je to však nejčastějším jevem. Proto, Vy, rodiče volíte možnost pořizování bot za nižší náklady, protože již dopředu tušíte, že dítěti tyto boty příliš dlouho nevydrží. A jak se to dětem daří likvidovat? Velmi snadno.

Ve školkách chodí velmi často na různé procházky, nebo si chodí hrát na dětská hřiště. Při každé této aktivitě dokáží děti vyvádět mnoho hloupostí, od šoupání nohou po povrchu chodníků, nakopávání do různých předmětů, či do písku v pískovišti až po chození v kalužích či bahně.

Každý tento jev má vliv na trvanlivosti použití obuvi a pokud si alespoň trochu na ně děti nedávají pozor, pak to zákonitě skončí nutností nákupu nových botiček pro Vašeho malého raubíře. Nemá však cenu se nad tímto věčným problém rozčilovat, protože malému dítěti nevysvětlíte, že nesmí chtít být hravé.

Proto ani nekupujte příliš předražené boty pro Vašeho potomka, a hlavně pokud chodí do školky, protože pokud by dítě zničilo drahé boty, štvalo by Vás to o to víc, že jste za ně daly takovou sumu a dítě je dokázalo zlikvidovat jen za pár dní.

Autor obrázku: Evil Erin

U starších dětí je více než pravděpodobné, že se budou chtít líbit ostatním spolužákům a hlavně jít s poslední módou. Přestože velmi dobře již chápou význam hodnoty peněz utracených za nákup jejich obuvi, ani tehdy se nedá vyhnout nějakému tomu poničení. Chlapci většinou boty „likvidují“ při hraní fotbalu na hřišti, před školou nebo při čekání na MHD či autobus domů.

Dívky zase své vkusné botky předvádějí před svými spolužačkami, ať již jsou na malém či větším podpatku, a pořádají módní přehlídky, nebo nervózně zarývají špičky bot do země, zatímco se stydí před nějakým chlapcem.

Avšak i dospělý dokáží zničit nejedny boty, ale v tomto případě se nejčastěji jedná o tzv. „Únavu materiálu“, častým přecházením v zaměstnání i mimo něj.

Rada bohužel žádná neexistuje, jak dítěti zabránit, aby nedělalo lotroviny a příliš často nebylo nutné kupovat stále dokola nové botičky. Snad jen častým opakováním, aby se snažili být na své věci opatrné a nesnažili se napodobovat ostatní vrstevníky.