Odpolední spánek

Dokáže někdo z Vás určit pravou chvíli, kdy skončit s ukládáním Vašeho potomka k odpolednímu spánku? Někdy tohoto raritního zvyku využívají i dospělí a v některých částech světa, je to dokonce i součástí místních zvyků, lehnout si po obědě a trošku si „schrupnout“.

Většina miminek pospává po celý den a budí se pouze na jídlo a přebalení, ale čím jsou starší, tím více je odpolední spánek důležitější.

Menší děti se velmi snadno unaví, a proto si rády po dobrém obídku pospí. Někdy bohužel i nerady. Děti, které již dokáží mluvit, se s Vámi budou dlouhé minuty dohadovat, že nechtějí jít spinkat. Prosebnýma očkama Vás budou prosit, ať s nimi máte slitování a nemusí jít odpočívat do postýlky. Budou argumentovat, že si zrovna hrají na to, či ono a nemohou s tím právě teď přece přestat. Dokonce Vás budou žádat, abyste „hajání“ odložilo o dalších deset minut, nebo i déle. Pak že půjdou spinkat dobrovolně.

Milý rodičové, rozhodně se nenechte obměkčit, protože pokud povolíte, pak ze zavedeného režimu,  máte „holubník“.

Jakmile pak dítě nastoupí do školky, tam je obvyklým režimem, že po obědě, pokud si je rodiče nevyzvedávají, chodí odpočívat. Pokud nespí, musí alespoň ležet a odpočívat.

Dodržujte raději zavedený režim, i pokud nejsou doma nebo ve školce. Když bude dítě na prázdninách u babičky a dědy, dohodněte se i s nimi, aby přiměly dítě odpočívat, aby nevypadlo z pravidelného režimu.

Většinou se odpolední spánek dodržuje do začátku základní školní docházky, protože tam vlastně ani není šance si po obědě lehnout, a ani by Vám dítě samotné moc nepoděkovalo. Ve škole by se jim smály, že jsou mimina, protože je rodiče nutí po obědě chodit spát.

Bohužel se najdou i tací rodiče, kteří se snaží dospívající mládež kolem patnáctého roku, přimět ke spánku po obědě o víkendech. Většinou se jedná o situace, kdy rodiče spolu nežijí a najdou si nového partnera. Vezmou s sebou děti k novému partnerovi na víkend, ale chtěly by zároveň i určité soukromí jeden pro druhého, a tak se snaží děti přimět, aby si chvilku „dáchly“, že jim to neuškodí.

Je to, jako byste udělaly to největší společenské fo–pa, protože žádný puberťák se k odpolednímu spánku přemluvit nenechá. Neměly byste to po nich žádat, pokud si přejete  soukromí, užijte si ho v době, kdy jsou děti někde venku na hřišti, nebo tráví víkend s druhým rodičem.

Takže odpolední spánek – ANO – ale u malých dětí. NE – u dospívajících puberťáků, protože ti Vás akorát někam pošlou…