Děti a nošení brýlí a rovnátek

Děti a nošení brýlí a rovnátek

V dnešní době má bohužel téměř každé dítě nějaký problém, ať už jde o nějakou dědičnou nemoc nebo jen krátkodobá „vada“. A právě takovou typickou, relativně krátkodobou vadou může být nošení brýlí a rovnátek, což se teď dotýká mnoho dětí.

Autor obrázku: D. Sharon Pruitt

Proč malé děti nechtějí nosit brýle nebo rovnátka?

Důvod je jednoduchý. Jednou věcí je, že se jim ostatní děti kvůli tomu, že nosí brýle nebo rovnátka začnou posmívat, že je krátkozraký a podobně. Kolikrát třeba naschvál takovému dítěti brýle vezmou, aby špatně vidělo, a pak si z něj dělají legraci a podobné hnusné kousky, které se velmi úzce dotýkají šikany. A druhou věcí je, že to dítě není zvyklé mít něco navíc na očích anebo v ústech a ta věc jim tam překáží a tak mají tendenci to nějak sundávat. (Ale to je jen síla zvyku, protože po nějaké době s tím dítě přestane.)

Co mají děti udělat, aby se posměchů od druhých zbavily?

Jsou děti, které si nad tím nedělají velkou hlavu a nějak výrazně je to netrápí. Ale pak jsou děti, které si to berou k srdci a jsou schopny skoro všeho, aby se zbavily těch brýlí nebo rovnátek. Malé dítě často své brýle nějak rozbije, jen aby je nemusel mít na očích. (Ale zároveň si neuvědomují, že dělají škodu rodičů, přece jenom nejsou takové brýle zadarmo, ale na to dítě nemyslí, ono chce hlavně, aby se mu ostatní děti nesmály.)

Jak dítěti vysvětlit, že nesmí brýle ani rovnátka ničit?

První co rodič vysvětluje je, že brýle nebo rovnátka má jen na nějakou dobu, aby se mu spravily oči či zoubky, že pak bude mít všechno perfektní a už nebude mít žádný problém, když to chvíli vydrží. A taky dobrou motivací je, ukázat mu nějaký vzor, který má taky rovnátka a třeba s nimi zpívají, anebo že je spousta celebrit, které nosí brýle a taky žijí a ke všemu jsou slavní. A nejlepším příkladem je někdo, koho sám obdivuje. (Klidně to může být nějaký člen rodiny – jako je třeba dědeček a podobně.)

Šikana

Šikana

Slovo šikana může být vysvětlováno různými způsoby, ale v konečné fázi, se všichni shodují na jednom jediném: Ubližuje to dětem (i dospělým), a to nejen fyzicky, ale i po stránce citové.

Autor obrázku: Thomas Ricker

Nejčastěji se s tímto slovem setkáváme ve spojení s dětmi. Příkladem může být, pokud spolužáci ve škole či školce Vaše dítě neustále fyzicky i slovně napadají a to se pak i bojí bránit. Budou se cítit natolik ponižované, že se o svém problému budou bát s kýmkoli mluvit. Budou to držet v sobě, a užírat se a vinit se z toho, že si za to mohou samy.

Milé děti, pokud Vás někdo opakovaně šikanuje, svěřte se s tím komukoli! Není to Vaše vina a nesmíte si to nechat líbit, protože by to mohlo překročit i určité hranice a mohlo by dojít i k neštěstí. Lidská hloupost a tyranizování slabších nezná mezí, a pokud se proti tomuto jednání nebudete bránit, pak to nevěstí nic dobrého.

Dá se to řešit různými způsoby, a nejste ani první, ani poslední, kdo něčemu takovému musí čelit! Vaši rodiče dozajista budou hledat způsob, jak tomuto šikanování “přistřihnout křidýlka”! Buď domluvou se školou, která má povinnost tomuto jednání zamezit kázeňskými tresty, nebo jednáním s rodiči dětí, které toto příkoří Vašemu dítěti způsobují.

Pokud se šikanování dostane do fáze fyzického napadání, pak je potřeba zapojit i příslušné úřady, jako je např. Policie. Jedná se totiž již o trestný čin. Důležité jsou ve školách různé besedy na toto téma, protože mohou předcházet tomuto problému.

Řešte tento problém, dokud nepřerostl zúčastněným stranám přes hlavu, nebo to může skončit zraněním či co hůře smrtí a nezvratitelnou psychickou újmou.

Posměch

Posměch

Dozajista se Vaše děti již setkaly s tím, že se jim nějaké jiné dítko či dokonce dospělý, posmívá. Může se jednat o jednorázové jednání, ale i o opakované, což již hraničí se šikanou!

Pokud se setkáte s takovýmto posměchem vůči Vašemu dítěti, pak dozajista nenecháte „kámen na kameni“, a budete Vaše dítě bránit. Což je pochopitelná i samozřejmá reakce každého rodiče.

Autor obrázku: Wonderlane

Pokud se Vašemu dítěti posmívá jiné dítě, je to pro ně obrovský šok. O to je pak pro ně ještě těžší, pokud se něčeho takového dočkají od dospělého. Vy pak doma musíte plačící dítko utěšovat s vysvětlováním, že děti jsou hloupé a ještě nemají tolik rozumu, aby chápaly, co může jejich chování způsobovat ani není férové. U dospělých pak, že nerozumí dětem, nebo že jsou prostě hlupí. Aby se snažily toho nevšímat.

Sice to není nic lehkého, ale lidská hloupost někdy nezná mezí. A co bývá nejčastějším důvodem k posměchu? Maličkosti a nepodstatné malichernosti, jako:

  • odstávající uši či vlasy
  • oblečení
  • velký nos
  • pro ostatní málo drahé či již použité hračky či kolo
  • dokonce i parodují chování Vašeho dítka, pokud například chvíli předtím vztekalo nebo na Vás udělalo nějaký obličej
  • brýle
  • ještě neumí mluvit, nebo má vadu řeči…

Důrazně dotyčného nebo dotyčné pokárejte, či chtějte kontakt na jeho/jejich rodiče, že takovéto chování nebudete akceptovat! Pokud nad tím pouze mávnete rukou s tím, že se to spraví samo, pak opak, může být pravdou, a může to vyústit až ke zmíněné šikaně.

To, že má někdo umazané tričko, neznamená, že v tom chodí i spát. Nikdo na celém širém světě není dokonalý, ani charakterově ani vzhledově stejný, takže velký nos elegantně dokáže dítěti nahradit svým důvtipem a laskavostí.

A ti, kteří se posmívají, si spíše léčí své vlastní komplexy a nedostatky, na mladších a slabších.