Ztráta sourozence

Ztratili jste jedno ze svých dětí a ostatní sourozenci zemřelého děťátka, to nesou ještě hůře než, Vy rodiče? Právě ztráta vlastního sourozence v dětských letech, je asi tím nejhorším prožitkem, který kdy děti mohou zažívat.

Někdy mohou být tyto přeživší děti traumatizovány právě tím, že ony zůstaly naživu, a jejich bratříček nebo sestřička je navždy opustil/a. Přestože rodiče se všemožně snaží, aby se sami vyrovnali se ztrátou dítěte a zároveň plně fungovat pro ty, kteří zůstali, je to někdy až příliš velká psychická zátěž.

Pokud někdo tuto tragickou záležitost prožívá, obrňte se jakousi slupkou běžného fungování. Ostatní členové rodiny Vás potřebují a na truchlení je vždy času dost. Ale pozor, i truchlení musí přijít a člověk potřebuje čas a prostor na truchlení, proto truchlete kdykoli se vám naskytne chvíle a při péči o ostatní rodinu je těchto chvil velmi málo!

Někdo by Vám mohl říct, že se toto snadněji řekne, než – li udělá, ale zamyslete se nad tím, že Vy a zbytek rodiny jste zůstaly naživu, a že máte ještě pro koho žít. A Vy, děti, pokud jste jakýmkoliv způsobem přišly o sourozence, neuzavírejte se do sebe, mluvte o tom s Vašimi rodiči, blízkými i cizími lidmi, pokud to bude nutné. Ani se neobviňujte z toho, proč zrovna Váš bratr nebo sestra Vás opustil/a a Vy tu zůstaly samy.

Vzpomínky i láska k milovanému Vám navždy zůstane ve Vašich srdcích a nikdo a nic na tom nemůže nic změnit. Ani nemá cenu obviňovat někoho z něčí ztráty, protože se smrt dá jen velmi těžko nějak ovlivnit, i přes veškeré snahy lékařů, rodičů, sourozenců i jiných lidí z blízkého i širšího okolí.

Těžko může někdo ovlivnit smrt při nehodě nebo neléčitelnou chorobu. Prostě bylo dáno osudem, aby Vás daný človíček opustil, a nic to nezmění. Stmelte se dohromady buďte si oporou! Pomůže to celé rodině překonat velmi těžké období života, a mluvením o Vašich pocitech, to může hodně usnadnit.

Sice Vás postihla velká rodinná tragédie, ale Váš život i život Vašich blízkých neskončil a pokračuje dál!