Angličtina v mateřské školce – 2. část

Cizí jazyk by měl vyučovat kvalifikovaný učitel, jeho znalosti by měly být aspoň na úrovni C1 tak, aby ho dotaz, který děti budou mít, nezaskočil a byl schopný dětem odpovědět. Jinak by nemělo cenu děti učit cizímu jazyku. Dále by to měl být člověk, kterého angličtina baví a tak by onen vnitřní zápal mohl přenést na děti. Velmi důležitá je i výslovnost, kterou má pedagog, měl by vyslovovat srozumitelně a pomalu, aby děti byly schopny vnímat rozdílné hlásky a napodobovat je.

Hodina by měla probíhat v dopoledních hodinách alespoň dvakrát týdně. V jedné hodině může dojít k rozšíření slovní zásoby a v té druhé k jejímu upevňování. Jedna hodina týdně je málo i proto, že dítě si doma s rodiči může a nemusí opakovat probírané učivo, a tak může na většinu nových slovíček, písniček a říkanek za týden zapomnět. Dále je vhodná třicetiminutová lekce angličtiny rozvržená tak, aby se skládala z rutinních prvků, jako je pozdrav, zahřívací aktivity, nová slovíčka, písničky, básničky či fráze (protože na počátku jsou děti ještě čilé a mohou lépe vnímat) a pak přejít na opakování a zábavné aktivity a na závěr se rozloučit.

Aktivity by se měly střídat po 5-7 minutách, protože děti mají kratší interval, kdy se soustředí, a proto by je to mohlo přestat bavit a mohly by začít zlobit. Z tohoto důvodu je lepší si nachystat více typů aktivity, aby děti zaujaly a mohly jim věnovat pozornost.

Někdy mohou mít rodiče vysoké požadavky a představují si, že se dítě naučí komunikovat, pak mohou být i zklamaní. Dítě by mělo umět zareagovat na určité pokyny v cizí řeči, naučí se řadu říkanek či písniček, svede kratičký dialog na dané téma, ale nemá představu o gramatice a bude trvat hodně dlouho, než začne jazyk samostatně používat.

Angličtina v mateřské školce – 1. část

Je adekvátní zařadit do předškolního věku cílené učení se cizímu jazyku? Podle některých rodičů vede k přetěžování dětí, podle jiných je to ideální nápad, protože dítě právě v tomto věku je schopno vnímat a učit se velmi rychle, někdy se přirovnává k houbě, která dokáže absorbovat velké kvantum vědomostí.

Ideální situace je, pokud se dítě učí mluvit dvěma jazyky zároveň, mluvíme o bilingvních dětech, kteří například vyrůstají s matkou Češkou a tatínkem Angličanem. Odmala tak slyší oba jazyky a není pro ně problém přirozeně přepnout kód z jednoho jazyka do druhého. Děti si cizí jazyk osvojí v pro ně příjemném prostředí, kde se cítí vesele, uvolněně a mohou se bez obav zapojovat do procesu vyučování. Učitel by se měl dětí zeptat, jestli mají nebo nemají zájem o výuku cizího jazyka, a ne plošně začít vyučovat i ty, kteří jsou třeba ještě hodně hraví a to, že se musí učit něco nového je spíše obtěžuje.

Jak nejlíp přiblížit angličtinu dětem předškolního věku?

V podobě her, písniček, kreslení s anglickými instrukcemi, v podobě aktivit, které jsou popisovány v anglickém jazyce, jde o to děti naladit tak, aby angličtinu vnímali jako něco hezkého a hravého, jako nějakou novou hru, ve které se budou moct zapojit a co budou moc třeba doma s maminkou a tatínkem procvičovat. Důležité je, aby dítě mělo angličtinu rádo a na hodiny se těšilo. S tím učiteli pomohou názorné pomůcky, jako jsou obrázky, postavičky, pantomima, mimika, změna polohy hlasu. Když učitel vypráví česky a má maňáska nebo loutku, která umí jenom anglicky, děti si na to rychle zvyknou a přijmou novou postavičku jako anglického mluvčího. Ten bude tím víc oblíbený, čím víc se bude s dětmi hrát, mazlit, komunikovat, zapojovat do her a pomáhat jim. Pak bude prvkem, na který se děti budou těšit.

Další velkou motivací jsou písničky, které se mohu stát součástí každodenní nebo každohodinové rutiny. Budou natolik známé, že je děti budou přijímat jako něco samozřejmé a vryjí se jim do paměti. Například písničku, kterou se pozdraví s učitelkou a loutkou nebo taky rozloučkovou písničku je velmi vhodné zařadit na začátek a konec výuky, protože dítě ví, co se bude dít a těší se na ni.