Děti a nevlastní rodič – druhá část
Nový partner/ka by neměl zapomínat, že musí být trpělivý, protože až dosud bylo dítě (děti) s matkou (otcem) jediní členové, a že ne vždy je mohou ihned přijmout.
V mnohých případech děti nové partnery přijímají s nadšením a jsou rády, že i ony jsou celou rodinou, jako jiné děti v jejich okolí a že se již nemusí stranit ostatních, když se chlubí tím, co dělaly, jako celá rodina na výletě, protože to samy neznají – nebyly celá rodina, jak to značí některé starší generace.
Protože není vždy důležité, aby dítě vychovávaly dva rodiče, ale hlavně, aby bylo vychováváno s láskou a péčí.
Problémem však je, pokud dítě nového partnera rodiče, urputně odmítají. Mohou dělat naschvály, nekomunikovat nebo se snažit partnery rozeštvat. Pokuste se v takovémto případě s dítětem mluvit a snažit se najít nějaké společné téma, nebo zájmy.
Nový člen rodiny by měl dítě ujistit, že se vůbec nic nemění, že pouze přibyl další člen domácnosti, kterému na něm bude záležet a pokud bude mít problém, nebo si bude chtít o něčem promluvit, může za Vámi kdykoli přijít.
V případě, že si nový partner nebo partnerka do nového vztahu přivedou další děti, obě dvě strany dětí je důležité ujistit, že pro všechny budou platit stejná pravidla, žádné upřednostňování jedné či druhé strany, protože správná rodina funguje ať se jedná o vlastní či nevlastní.
Totéž musí řešit i děti, které jsou adoptovány, většinou jsou brány jako by byly vlastní a vůbec nezáleží na tom, zda jsou biologičtí či nikoli.
Nejdůležitější je, pokud někdo dítě miluje a dává mu péči, kterou potřebuje, a je úplně jedno, zda je Vaše či nikoli. Proč někoho odsuzovat, když se ho ani nesnažíte poznat? Třeba Vás dokáže mile překvapit.
Nejprve poznejte a poté teprve suďte!!! I cizí Vás může dokázat mít rád!