11:51 pm - Monday October 14, 2019

Šťastné dětství

Written by | 01.06.2013 | 0

Šťastné dětství

“Nemůžeme děti tvořit podle své vůle… musíme je mít, milovat a vychovávat co nejlépe a jinak je nechat na pokoji.” (Johann Wolfgang von Goethe)

Autor obrázku: Elizabeth

Děti tu nejsou proto, aby naplňovali naše představy, ale my jsme tu proto, abychom jim pomáhali formovat šťastnou osobnost a naplňovali jejich první zkušenosti pozitivním nábojem, my se musíme snažit, aby naše dítě cítilo, že je milováno. Potom má šanci milovat samo sebe a taky lásku rozdávat. Netrpí komplexy méněcennosti, ale je zdravě sebevědomé, což je základ pro spokojeného člověka.

“Aby mohla dávat nejen mléko, ale i med, musí být nejen dobrou matkou, ale
také šťastným člověkem a toho mnoho lidí nedosáhne.” (Erich Fromm)

Být dobrou matkou, to se lehko řekne, ale nejsou žádné školy, které by ženu
cvičily k tomu, aby byla dobrou matka. Každé dítě je jiné a je potřeba nejen
velké dávky empatie, ale také trpělivosti, soucitu, často i sebezapření. Aby matka zapomněla na sebe a myslela hlavně na své dítě a snažila se vnímat
svět a realitu jeho očima.

Jak píše Erich Fromm, nedá se říct, že by bylo hodně lidí kolem nás šťastných, za to opravdu může dětsví, odsud si řadu z nás odnáší neveselé vzpomínky, které formují jeho další roky, počínání, rozhodování a taky se to projeví jako projekce ve výchově vlastních dětí. Když se zamyslíme nad tím, co jsme sami neměli rádi, zjistíme, že podvědomě děláme podobné chyby. Musíme si s tím dát práci, abychom podobné nešvary vymýtitli, a to se opravdu nepovede každému.

“Existuje-li něco, co chcete změnit u svého dítěte, zamyslete se nejprve zda
to není něco, co byste měli změnit u sebe.” (C.G.Jung)

Autor obrázku: MsBarrows

Často na dítěti vidí rodiče chyby, které jsou jejich vlastní, ale je jednodušší vidět je na někom jiném, potažmo na tom, kdo je nám nejblíž, naše děti. Protože jsou bezbranné, je jednodušší jim nadávat za to, co bychom rádi vymýtili sami na sobě. Už v Bibli se říká, že vidíme třísku v očích druhého, ale trám ve svém oku nevidíme. Je pro nás těžké přiznat si svou vlastní vinu. Ale když si uvědomíme, co vlastně požadujeme po našich malých přátelích, zjistíme, že jsou to často ony naše trámy, které bychom si měli první vyndat, abychom viděli svět lépe a čistěji.

“Dítě je zviditelněná láska.” (Novalis)

A na závěr přikládám citát, který je jasný, krátký a výstižný. Dítě je přece
ztvrzením naší společné lásky a jako k takovému bychom k němu měli
přistupovat.

Filed in: Děti, Výchova