11:50 pm - Monday October 14, 2019

Být dobrou matkou

Written by | 31.05.2013 | 0

Být dobrou matkou

 

Autor obrázku: Oleg Sidorenko

Být dobrou matkou je poslání, které by mělo naplňovat každou ženu, která se pro ně rozhodne. Novodobým trendem je být single a ve velkých městech
naplňují tito jedinci velké procento, ale na vesnici, v tradičních rodinách,
u křesťanů, zkrátka tam, kde se na svatbu nezanevřelo, tam se rodina pořád
drží, má velkou vážnost a tradici. Tam je potom pro ženu samozřejmostí
povinout dítě a pak se stát matkou. Ale onen přerod v matku je velmi
bolestivý. Nestačí přijmout do rodiny dalšího člověka, ale podřídit se jeho
biorytmu, návykům, bolestím, radostím, spánku.

Maminka musí být laskavá, moudrá a vyrovnaná. Když je sama nerozhodná,
podrážděná, přenáší svůj psychický stav na miminko a to spolu s mateřským
mlékem nasává stav matčiny duše a potom se nemůžeme divit, že takové děti bývají uplakané, nevyrovnané a bojácné.

Matka učí své děti tomu, že v rodině si musí všichni pomáhat, ať už při
práci, při studiu, při potížích. Když se děti hádají, ona ví, že diskuse a vyjasnění si problému je daleko přínosnější. Má trpělivost a pochopení pro své děti a snaží se najít smířlivou cestu.

Předává jim radost a pohodu, které jsou solí života. Když se matka umí
radovat spolu se svými dětmi z jejich úspěchů, z maličkých úspěchů, z
drobných střípků každodennosti, pak pro její děti není vůbec cizí tento
pocit rozvíjet a opětovat.

Autor obrázku: Sean Freese

Mluvení, vyprávění a rozhodvory jsou důležitými momenty rodinného života. Když maminka vidí, že její děti něco trápí, nabídne jim ochranný štít a rameno, na kterém se mohou vyplakat. Pak se děti nebojí se mamince svěřit a taková jednoduchá metoda vyřeší to, na co by později zbývali psychologové a psychofarmaka.

Matka vede děti ke svědomí. Když už udělali něco, na co nejsou zrovna pyšní,
pak by se k tomu měli přiznat a vzít si ze situace ponaučení. Pokud tak
neučiní, jakoby hrách na stěnu házel. Když jim maminka vysvětlí, že zlo se
neoplácí zlem. Ale spíš je lepší kamaráda vyslechnout, pochopit, poradit mu,
pak je situace výhodná pro obě strany.

Přijímat dárky, omluvy, úsměvy, to je cesta, která je nejméně bolestivá, ale kterou řada dětí neumí chodit. Protože k tomu nejsou vedeni z domu. A přitom jsou to drobné střípky, ze kterých se časem skládá mozaika spokojeného člověka.

Filed in: Výchova, Vztahy