První školní den

By: Elizabeth Albert

Pro někoho zkouška dospívání a tak se tam velmi těší, pro jiné rok maturity a tak se obávají, ale nikoho to nemine.

Jak vypadá první školní den?

První školní den, patří mezi nejoblíbenější dny ve škole, protože bývá velice krátký. Žáci se seznámí se školou, s tím kde mají hledat jakou učebnu a která z tříd patří jejich ročníku a kde si uloží své pomůcky. Také se jim rozdá jejich studijní průkaz, kde se zapisují známky a většinou se předčítá školní řád. Také dostanou spousty papírů, které budou muset vyplnit anebo nechat vyplnit své rodiče.

Jak kdo první školní den vnímá?

Každý se v tento první školní den cítí jinak, někdo se opravdu těší na své spolužáky a na to něco nového co přijde, ale někdo se toho i bojí. Mnohdy záleží na tom, jakou má kdo osobnost.

Prvňáčci – bývají ti nejvíc natěšení, protože přijde něco, co ještě neznají. Budou se denně potkávat se svými kamarády, které v první třídě poznají a budou se učit, to co dospělí už perfektně ovládají. Prostě se krůčkem posunou blíže k dospělosti. Avšak může se najít i takový prvňáček, který do školy nechce, chce si ještě hrát a bojí se toho, ale s trpělivou maminkou a učitelkou se dá zvládnout všechno.

Děti na středních školách – děti už jsou starší, ví, co škola obnáší a jediné na co se těší, jsou jejich spolužáci. Pro ně je každý první školní den horší, protože to znamená, že se přibližují k opravdové zkoušce dospělosti, což je maturita či výuční list.

Učitelé – pro učitelé je první školní den trochu jindy než pro žáky, protože oni mají nástup dříve, aby stihli všechno přichystat, radit se a podobně. Na tyto dny se zcela jistě netěší, ale mezi učiteli najdeme takové, co se těší na den, kdy do školy přijdou jejich žáci, protože se s nimi stýkají každý den deset měsíců v roce, tak si na ně člověk zvykne. Anebo se ještě mohou bát, co za rošťáčky je čeká na daný rok.

Rodiče – rodiče prvňáčků bývají většinou více nervózní než jejich malé ratolesti. Ale když už mají velké děti, tak jsou rádi, že po tom co s nimi vystáli o prázdninách, se vrací zpátky do školy, jediné co je trápí, jsou známky, aby to jejich děti zvládly s co nejlepším prospěchem, aby nebyla ostuda.

Každý si zažil svůj první školní den, dokonce několikrát, a přestože se tváří jako kterýkoliv jiný den, není tomu tak. Tento den zamete s každým rokem dítěte, učitele i rodiče.

Když jde prvňáček do školy

Vaše dítě se chystá do první třídy a to je pro vás velká událost. Jak se na takovou věc připravit a co vás nyní čeká? Pokud chcete, můžete se s budoucím prvňáčkem učit ještě dříve, než půjde do první třídy a připravit ho na to, co ho ve škole čeká. Pokud bude věci již znát, bude se ve škole pak cítit mnohem jistěji a nebude mít až takový strach z toho, co jej tam čeká.

Takto své děti připravuje asi každý rodič na to, až udělá jeho dítě první důležitý krok ke vzdělání. Děti se většinou do školy těší, protože nevnímají ty povinnosti, které je tam čekají, ale uvědomují si pouze to, že se z nich stane někdo důležitější a to školák.

Investice do první třídy, není rozhodně malá, protože je třeba nakoupit školní pomůcky, tašku do školy a to není vůbec levné. Cena kvalitní tašky sahá do tisíců a to, aby byla taška kvalitní, je velmi důležité. Taška by měla být odlehčená, protože děti se do školy budou muset nosit spousty věcí a to může zatěžovat jejich páteř. Co vše je třeba prvňáčkovi koupit, se dozvíte v konkrétní škole. Uvidíte sami, co vám poví třídní učitelka na třídní schůzce.

Když jde prvňáček do školy, je to velká událost a měl by samozřejmě mít kornout, který bude plný sladkostí. S kornoutem pak vstoupí do školy, kde se seznámí s prostředím, zjistí, kde bude sedět a jací kamarádi s ním nastupují do třídy.

Pro rodiče je tato situace velmi dojemná a proto jí prožívají velice intenzivně. Prvňáčky si fotí, obléknou je do toho nejlepšího, co doma mají a na tuto událost si berou samozřejmě volno, aby si jí mohli dobře užít. Dítě se stane školákem a nejen jemu, ale i rodičům nastávají povinnosti, jako je každodenní příprava do školy, učení a psaní úkolů.

Ze začátku je skutečně třeba, aby rodiče se svými dětmi úkoly dělaly a učili se s nimi. Později už by to mělo zvládnout dítě samo.