Rudnete už při samotné představě choulostivého rozhovoru se svým potomkem, spoléháte na sexuální výchovu ve škole nebo dívčí časopisy, zároveň se však obáváte, aby se Vám nenarodilo předčasné vnoučátko? Jak se tedy s dětmi bavit na toto důležité téma, aby se k Vám s prosbou o radu samy vracely?
Záleží na věku
Nejdůležitější otázkou, pokud se budete rozhodovat, jakou formu rozhovoru zvolit, je především věk dítěte. Tříletému dítěti nepleťte hlavu s výrazy typu penis, vagína nebo erekce. Vytvořte si svůj jazyk, kterým dané věci pojmenujete. Vše záleží na zvědavosti dítěte. Některé uspokojíte s přirovnáním semínka rostliny, některé jdou do hloubky a teprve při logickém vysvětlení, že dítě vznikne spojením vajíčka se spermií, mu to bude stačit. Pokud to není nutné, nezacházejte do detailů. Většinu malých dětí ani nenapadne, jak by ke spojení mohlo dojít, na to se možná zeptají později. Nejlepším znázorněním je skutečné těhotenství matky. Dítě vidí, jakou změnou prochází, může ji hladit po bříšku, poslechnout, cítit pohyby dítěte nebo ho vidět na ultrazvukové obrazovce při kontrole v poradně.
Sexuální výchovu byste měli doma praktikovat už od malička. Neznamená to však otevřené hovory o sexu, ale povídat si o rozdílech mezi ženou a mužem, těhotenství, porodu, zrození života, později i o intimní hygieně. Znát své tělo a hranice, co je v chování jiného dospělého člověka v pořádku a co už je za hranou, by měly znát už předškolní děti. Přece jenom případů zneužívání je nemálo, proto by měly děti umět nebezpečné chování rozpoznat, ubránit se mu nebo ho alespoň ohlásit. Ke zneužívání malých dětí dochází ve většině případů v rodině, proto by mělo být dítě připraveno a schopno svěřit se někomu jinému než rodičům, například učitelce v mateřské škole.
Nikdy byste neměli dítě odbýt
Ztratilo by k Vám důvěru a už by za Vámi nikdy nepřišlo. Mohlo by si taky informace získat jinde, například od kamarádů, které by jim je podali zkreslenou nebo často i vulgární formou. Stejně tak byste neměli lhát, věci zjednodušovat nebo přikreslovat k obrazu svému. Až by dítě později zjistilo pravdu, mohl by se mu sex jevit jako něco negativního, o čem se nemluví, a akorát by si ho znechutilo. Tatam jsou názory, že s holčičkou by měla mluvit maminka a s chlapečkem tatínek. Nepřehazujte si dítě jako horký brambor. Věnovat dítěti by se měl ten z rodičů, za kterým dítě s určitým dotazem samo přijde. Více než obavy z toho, že řeknete příliš mnoho a příliš brzy, byste se měli zajímat o to, aby to nebylo příliš málo a příliš pozdě.
Děti do zhruba devíti let berou tyto rozhovory jako přirozené a ohledně pohlavních orgánů nebo zplození dítěte se vyjadřují naprosto otevřeně a automaticky. Neberou to jako něco, za co by se měly stydět, takže pokud na Vás neuvidí rozpaky, nebudou mít důvod se ostýchat ani oni.
Jak bude Vaše dítě dospívat, budou se i jeho otázky ohledně sexu množit. Připravte se na sprosté vyjadřování, které zaslechnou od kamarádů ve škole, dotazů ohledně homosexuálních vztahů nebo masturbace. Výhodou je, pokud máte víc dětí v různém věkovém odstupu. Snadno odpozorují to, co je zajímá. Jestli se na nic zeptat nechtějí, nenaléhejte a nevyzvídejte, jen by se více stranily.
Pokud máte dospívající dceru
Proměny jejího těla ji mohou velmi potrápit. Jestliže nejste se svým tělem spokojená ani Vy, neříkejte to nahlas, jen byste ji utvrdila, že i ona není dokonalá a mohlo by to spustit v krajním případě i poruchu příjmu potravy. Měla by se od Vás dozvědět i o menstruaci a jak je důležité udržovat převážně v tomto období (ale i mimo něj) osobní hygienu. Stejné citlivé téma jako je menstruace u dívek, je i téma noční poluce u chlapců. Zbytečně to nekomentujte, jen byste ho uváděli do rozpaků.
Okolo dvanáctého roku by se měly dozvědět i o riziku nechtěného těhotenství, antikoncepci, pohlavních chorobách a neměli byste jim zapomenut říct, že do 15 let je sex nezákonný.
Pokud se opravdu velmi stydíte, nechte, ať mu otázky zodpoví někdo jiný z rodiny, například starší sourozenec, nebo nakupte knihy s touto tématikou a nechte je položené v dětském pokoji.
