Podpora hrubé motoriky

Děťátka se nevyvíjí přesně podle tabulek. Každé začíná chodit, běhat o něco dříve nebo o něco později. Jakmile se k významné události dopracujete, choďte s děťátkem na delší procházky do přírody, aby mělo co nejdříve možnost zvykat si na různé povrchy, nejen na linoleum nebo koberec v bytě.

PublicDomainPictures / Pixabay

Přichází zima, pokud se poštěstí a napadne alespoň trocha sněhu na pár dní, vyrazte s kočárem do přírody. Dítko nechte chvíli ťapat po sněhu, bude se mu to určitě líbit. Má-li dítko staršího sourozence, bude působit jako hnací motor, mladší dítě se mu bude chtít v rychlosti vyrovnat. Můžete s sebou vzít i boby, na kterých dítě bude muset držet rovnováhu.

Na léto dítěti kupte hračky, které může tahat za sebou nebo je tlačit po hřišti. Různá velká auta, odrážedla, pro holčičky kočárek. Dítě tak bude mít pocit, že s ním stále někdo jde – má se o co opírat a bude pro něj mnohem snazší začít samo chodit.

Podpora jemné motoriky

Podporou jemné motoriky připravujete děti na správné držení psacích pomůcek. Je dokázáno, že jak rozvinutá je jemná motorika Vašeho dítěte, tak dobře dokáže ovládat svůj jazýček přimluvení. Pokud tedy vývoj prstů zaostává, dítku se mnohem hůř vyslovuje a je nešikovné. Můžete si hrát na „zdravení všech prstů“. Pointou je, že se palec pravé ruky postupně dotýká zbylých prstů na ruce.

To stejné zkoušejte s levou rukou. Nakonec s oběma rukama najednou. Dál můžete dítku ve stínu lampy ukazovat různá zvířátka, například kozu vztyčením ukazováčku a malíčku. Dítě bude lákat obrázky opakovat a ukazovat dalším lidem, co se naučilo. Dítě může zkoušet ukázat ve stínu také brýle spojením obou palců a ukazováčků. Jemnou motoriku v nejnižším věku lze trénovat koulením míčku celou dlaní po zemi nebo po stole.

Manuální zručnost našich dětí – 2. část

Manuální zručnost našich dětí – 2. část

Dětem v dnešní době takové požitky a vjemy, jako bylo pohrát si s blátem, projít nebo ještě lépe proběhnout se louží, projít se bosýma nohama po orosené trávě, pohladit rozpálené kamínky, natrhat mamince kytku lučních květů nebo natrhat si hrst červených jahod chybí.

Když máme dům se zahradou

Autor obrázku: Loren Kerns

Mnohé tyto nedostatky lze nahradit v rodinách, které mají domek se
zahrádkou. Většina dětí pomáhá svým rodičům ráda a je ráda, když se může
zapojit do společného díla a pak vidí plody své práce. Vůbec jim nevadí, že
je hlína špinavá, nebo že jsou pomalejší než rodiče.

Rodiče by pak měli své děti docenit slovně i pohlazením. Je to ta nejlepší motivace. A navíc dítě cítí, že je milováno, protože ho rodič zasvětil do činnosti, kterou vykonává sám a pak díky společnému prožívání mají i podobné zážitky a tím pádem o hodně víc společným vjemů.

Jak máme tedy vhodně rozvíjet manuální zručnost svých dětí?

To, co zvládnou děti samy, to nechme na nich, ať si sami zapnou knoflík,
zavážou šňůrku u bot…

Cvičme s nimi jemnou motoriku: proč bychom si nezahráli na Popelku a
nepřebrali hrách a čočku, abychom zjistili, jak to ta Popelka měla těžké.

Pokud máme domácí práce, můžeme už u tříletého dítěte vyžadovat, aby nám pravidelně pomáhalo. Ono bude mít svůj úkol, za který bude zodpovědný a bude mít pocit sounáležitostí. Kytičky u nás doma zalévám já. Těchto úkolů bude s přibývajícím věkem víc a víc a tak budeme mít hezkou harmonickou domácnost. Rodičům budou děti pomáhat a obě strany z toho vytěží.