Mluvení není žádná hračka!

Je spoustu dětí, které mají problém s mluvením, ať už se nedokážou vyjádřit anebo prostě huhňají. Všem rodičům by to mělo okamžitě dělat starosti a hned by se měli obrátit na odborníka, aby se jejich dítě s vadou nemuselo potýkat po celý život.

Není to chyba rodičů

Mnoho lidí nabývá dojmu, že když malé dítě neumí mluvit anebo mluví špatně, tak je problém v rodičích. Většinou velkou vinu připisují tomu, že se rodič dítěti málo věnuje a málo si s ním povídá. Každopádně může to být jednou z příčin, ale není tomu tak vždy. Je mnoho případů, kdy rodiče svým dětem opravdu věnují dostatek času i pozornosti a přesto musí vyhledat odborníka přes mluvení. Rozhodně to neberte jako své selhání či ostudu, může se to stát komukoliv.

Dítě je malé, to se spraví

Je velice těžké odhadnout, kdy máme jít s dítětem k odborníkovi. Mnohdy se problémy s mluvením u dětí objevují už v brzkém věku, ovšem mnoho rodičů si myslí, že je to důsledek právě nízkého věku a mají pocit, že se to ještě naučí, než vyroste. Ovšem opak je pravdou, je lepší začínat ještě v době, kdy je dítě malé, protože bude s danou vadou lépe bojovat. Takže pokud má vaše ratolest třeba tři roky a má nějaký problém, tak určitě navštivte lékaře.

Kontrola u lékaře

Je dobré nejprve navštívit vašeho lékaře, protože ten nejlépe odhalí, zda se jedná o nějakou vadu, navíc vám může napsat pozvánku k odborníkovi na logopedii, což je rozhodně dobré nechat si napsat, protože pak vám na léčbu přispěje pojišťovat. Naopak pokud budete chtít nějaké nadstandartní služby či navštívíte logopeda z vlastní vůle, tak budete muset poplatky hradit ze svých úspor.

Buďte u toho!

V každém případě je dobré, abyste si na to udělali čas a na návštěvu logopeda své dítě doprovodili. Měli byste být s ním uvnitř, jednak protože je ještě malé a samotné bude mít strach, takže vás bude mít jako podporu, ale také proto, že uvidíte, jak odborník cvičí vady řeči a vy je potom můžete, respektive musíte cvičit i doma. Pokud chcete, aby se dítě zbavilo problémů s mluvením, tak to rozhodně nesmíte podcenit a opravdu s ním cvičte i doma.

Problémy, které mohou trápit i vás

Mezi nejčastější problémy u dětí patří výslovnost ř., Ovšem pokud se jedná jen o jedno písmenko, tak to není žádný problém. Můžete logopeda navštívit, protože vám doporučí cvičení, ale po usilovném cvičení to zvládnete i doma sami. Mezi časté problémy mluvení patří právě koktavost, breptavost, huhňání a podobné nemoci, které už opravdu vyžadují pomoc odborníka, tedy logopeda.

 

Pokud jste si všimli, že vaše dítě má nějaký problém s mluvením, nepodceňujte to a snažte se problém odstranit, aby se s tím nemuselo prát celý život.

Svému miminku dejte všechen svůj volný čas

By: Adriano Aurelio Araujo

Pokud si lidé pořídí miminko, tak se na něj těší. Dělá jim radost představa, že budou mít to roztomilé stvoření v náručí. Ale po čase si uvědomí, že to není jen panenka, ale že miminko pláče, potřebuje jíst, přebalit, křičí při cestování v autě a na některé rodiče je toho najednou hodně, proto své miminko odkládají k babičkám, chůvám a podobně.

Odkládání miminek babičkám či jiným pomocníkům

Pravdou je, že občas si musí oddechnout i maminka a trochu se odreagovat od toho stereotypu, navíc babičky jsou z dětí nadšené a mnohdy se hlásí samy, aby miminko dostali na pohlídání. Někdy je to strašná pomoct, ale na druhou stranu by miminko nemělo u babičky trávit až moc času, protože to je období, kdy má dítě velice silné emocionální pouto a vytváří si vztahy se svým okolím. A jestliže uvidí, že jeho maminka ho dává raději babičce či chůvě, než aby byla s ním, tak je přirozené, že k matce bude trochu chladnější vztah, než právě k babičce.

Péče je na prvním místě

Kromě toho mnoho babiček jsou už postarší ženy, které také mají rády své pohodlí a z výchovy miminka už vyšly. Přesto babička svá vnoučata milují a chtějí mu dát všechno, co mu na očích vidí, proto jej mnohdy rozmazlují, ale občas si neuvědomí, že dítě potřebuje péči. Takovou péči, kdy s ním budete mluvit, hrát si s ním, malovat a mnoho dalších aktivit, které rozvíjí jeho schopnosti. A pokud se tato péče zanedbá, tak to dítě může být pozadu. Samozřejmě, že každé dítě se učí něco jiného a jinak dobře, takže se občas stává, že vaše miminko může trošku pozadu, než geniální dítě souseda, ale to je normální a nic, co by pak nedohnalo.

Správné mluvení

Je důležité s miminek mluvit, nejen proto, aby se to samo naučilo, ale také protože potřebuje dát věcem název, aby si jej mohlo někam zařadit. Avšak jsou lidé, kteří na miminka nemluví správně, protože používají různé zdrobněliny či jiné patvary slov, čímž se snaží být na miminko milejší. Mnozí to berou, že je to pro miminko bližší, ale opak je pravdou, pak může dojít k tomu, že vaše dítě bude mít problémy s řečí. Samozřejmě, že některé slova můžete použít jako zdrobněliny, jako například když řeknete pejsek namísto pes, to je běžné, ale nesmíte to přehánět.

Práce versus Miminko

Pravdou je, že většinou to chodí tak, že jeden rodič je doma s dítětem a druhý musí chodit do práce, aby svou rodinu uživil. Ale měli byste zkombinovat práci a miminko, tak aby to bylo aspoň v rovnováze, pokud budete celý den v práci a pak přijdete a jdete spát, tak miminko na vás nebude zvyklé a nevytvoří si ten správný vztah. Někdy je dobré, pokud vám to povolání dovolí, si vzít miminko sebou, ale mnohdy to není možné. Proto se snažte přijít z práce a jít si pohrát s vaším maličkým pokladem anebo ho vezměte do kočárku a procházku a mluvte na něj. Hlavní je, abyste si na něj našli čas.

Nepodceňujete čas strávený se svým miminkem.

Řeč dětí

Řeč dětí

Dětské žvatlání a brumlání je pro uši dospělých někdy až nepochopitelné. A přitom děti si navzájem velmi dobře rozumí a někdy jim k tomu postačí i řeč těla a gesta.

Autor obrázku: Nicky Eichmann

Dospělí jim sice většinou vůbec nerozumí, ale to je zřejmě účelem dětského dorozumívání. Děti přeci také nerozumí mnohdy obsahu toho, o čem si povídají dospělí.

Starší sourozenec čapne toho mladšího za ručičku a náznakem mu dá najevo, že spolu někam půjdou. Vy pak už jen stačíte pouze kroutit hlavou nad jejich rychlým způsobem dorozumívání, protože v mžiku ruku v ruce vyrazí provést další lumpárnu. Někdy jim postačí i pouhý pohled či jiskřička v oku a žádná slova nejsou potřeba.

Totéž platí hlavně pro dvojčata, která jsou na sebe ještě více citově napojena. Ale i úplně cizí děti, které si spolu začnou hrát na dětském hřišti, se dokáží bezproblémově mezi sebou komunikovat. Pokud nevyužívají oční kontakt, postačí jim i posunky rukou i nohou.

Větší děti, které sice ještě toho moc nenamluví a teprve se to učí, pak začnou mezi dětmi brebentit jakoby jejich vlastní hatmatilkou. Spolu se dorozumí a to, že jim dospělí nerozumí, jim přímo vyhovuje. Dokážete si živě představit, co asi si tak tito malý darebové povídají či myslí, a to i z výrazu jejich malých obličejíčků.

Ty děti, které již nějaké to slůvko vypustí z pusinky, si mnohý dokáže domyslet, co se tím snaží „básník říci“. Téměř každý dospělí se musí pousmát nad stylem a intonací jednotlivých slov, protože každý výraz a slovo vypuštěné z dětské pusinky má takový zvláštní nádech roztomilosti. Jedno slovo dokáží v několika různých situacích podat pokaždé jinak. V rozčilení to vyzní, jako by mu bylo hrozně ublíženo a v případě, že provedlo zase nějakou lumpárnu, zase naopak ohromně roztomile, takže se na něj ani nedokážete zlobit a začnete se okamžitě smát.

Autor obrázku: epSos .de

Dokonce i zkomoleniny jsou typickým znakem dětské výřečnosti. Děti milují vynechávání písmenek, takže finální slovo vyzní úplně jinak, a někdy ze slušného slova se zrodí slovo neslušné. To, že neumí vyslovit některá písmenka neznamená, že komolí slova záměrně, ale v jejich dětském podání se nikdo neubrání úsměvu.

Někteří lidé si myslí, že děti do určitého věku, mají svou tajnou řeč, které rozumí pouze ony a možná tomu i tak je. Některé neprobádané oblasti lidského žití jsou již ve rukách povolanějších osob a samotným rodičům to připadá, jako by naslouchaly pouze dětskému žvatlání, hartusení než souvislé řeči.

Děti mají svou techniku dorozumívání, tak jim ji ponechme, ať i ony mají svá tajemství.