Křeček přinese vašim dětem radost a naučí je zodpovědnosti

Pokud uvažujete, že byste koupili dětem domácího mazlíčka, třeba křečka, nemusíte se ničeho obávat a směle jim pokojíček tímto malým obyvatelem zpříjemnit. Jeho chov není náročný, ani nákladný a zvládne ho každé větší dítko, dejme tomu od první třídy. Jsou přítulní, dovedou se v rámci možností mazlit a je s nimi spousta legrace.

Autor obrázku: Sara Spildener

Druhy křečků

V prodejně chovatelských potřeb, tzv. zverimexu najdeme dva druhy křečků. Křeček zlatý (Mesocricetus auratus) a křeček džungarský (Phodopus sungorus). Mají v podstatě stejné povahy, pokud nemají důvod útočit, nebo nehrozí nebezpečí, jsou klidní. Samečci jsou často klidnější, než samičky.

Asi od druhého měsíce začnou být „alergičtí“ na jiné křečky, zvláště ty stejného pohlaví. Pokud chcete dětem nabídnout páreček, aby viděli i mláďátka a vše kolem, mějte na paměti, že křečci se velmi dobře množí a je možné, že budou mít mláďátka až 20x do roka v počtu 2-10 mláďat ve vrhu.

Dožívají se dvou až tří let.

Co je potřeba pro úspěšný chov

V chovatelských potřebách zakupte klícku, která bude mít uzaviratelný vrch. Je potřeba vystlat ji hoblinami, nesmí to být jemné piliny. Umístíme ji někde, aby nebyla v chladu a křeček vám nenastydnul.

Aby si křeček udělal hnízdo podle svého gusta, můžete mu poskytnout i natrhaný toaletní papír, nebo kapesníčky a seno. Jako domeček může posloužit květináč s vysoustruženým otvorem, nebo jednoduše půlka kokosového ořechu, do kterého také uděláme otvor o velikosti cca 3,5cm.

Nesmíme zapomenout na misku na jídlo, napáječku, kus dřeva na obrušování zoubků, které mu celý život rostou do délky. Nejvhodnější je nějaké z ovocných stromků. Také je potřeba zajistit křečkovi zábavu, takže kupte malý kolotoč na vyběhání, nebo prolézačku.

Ikdyž křečkovi bydlení maximálně zkonfortníme, musíme ho občas vyndat z klece a nechat ho proběhnout po pokojíku. Dávejte pozor na kabely, je potřeba pokojík upravit, aby byl pro křečka bezpečný. Také pozor na pády z výšky, aby dětem křeček nespadl.

Autor obrázku: cdrussorusso

Krmení

Můžeme sehnat již připravenou směs pro křečky, ta je také nejvhodnější. Křeček má rád i ovoce a zeleninu, ale opatrně, v ovoci je pro křečka hodně cukru. Dále můžeme křečkovi nabídnout různé semínka, nebo oříšky, ale také s mírou, protože jsou tučné. Mezi krmení můžeme zahrnout i tvrdý chleba, který také výborně poslouží k obrušování zbouků.

Když je křeček nemocný

Křečka můžou napadnout roztoči, kteří napadají kůži. V tomto případě vyhledejte odbornou pomoc.

Pokud jsme my sami nemocní, neměli bychom ke křečkovi moc chodit, mazlit se s ním… je velmi náchylný na „lidské“ nachlazení. Projevuje se schoulením křečka, kýcháním, mokrým čumáčkem. Pomocná může být teplá voda s medem, nebo mléko. Křečka nikdy nekoupeme, ani v teplé vodě.

Když má křeček vlhký ocásek, značí to průjem. Je většinou způsoben špatnou stravou. Pokud je moč načervenalá, bývá to znak toho stejného, ale lepší je poradit se se zvěrolékařem.

Manuální zručnost našich dětí – 1. část

Manuální zručnost našich dětí – 1. část

Za našich mladých let jsme se uměli sami obléci, zapnout si knoflíčky u

Autor obrázku: D. Sharon Pruitt

kabátku a taky si sami zavázat tkaničku na botasce. Teď u předškolních dětí
často vidíme, že mají botky na suchý zip, protože nezvládají zavázat
tkaničku na botě a taky je to pro rodiče rychlejší řešení. Stejně tak to je
například s vylezením na jabloň nebo se skákáním panáka, nedej bože s
přeskoky lávky po jedné noze nebo s přeběhnutím řeky po cestičce z kamenů.

Může za to doba, její hektický životní styl

Místo aby děti byly venku a hrály vybíjenou nebo na honičku, tak raději sedí
doma a dívají se na televizi, nebo hrají nějaké počítačové hry ať už na
klasickém PC, tabletu nebo laptopu.

Ale hlavně dospělí by si měli uvědomit, že dítě v předškolním věku se učí tím, co vnímají jeho smysly. Často mají kolem sebe děti zbytečně mnoho hraček, které jsou na baterku, nejsou mechanické, a tak děti nemusejí vynaložit žádné úsilí na jejich provoz. Tyto pak působí na dítě, které má hodně podnětů, ale může se v jejich záplavě taky ztratit. Dětem chybí realita, přirozenost.

Hodně dá dětem příroda

Rodiče se bojí své děti pouštět ven, protože venku číhá hodně nebezpečí, ať
už v podobě rychle jedoucích aut, velkou roli taky hraje nárůst kriminality,
únosy dětí. Taky by nás nějaký všetečný soused mohl nařknout z toho, že
zanedbáváme péči o své dítě a mohl by na nás poslat pracovníky ze sociálního
osboru. Ale jedno je jisté, příroda a její pozitivní vliv dětem opravdu
hodně chybí.

Děti tak nemají dostatečně vyvinutou imunitu a dochází k nárůstu respiračních onemocnění, fóbií, ale taky různých druhů alergií. Dříve si
děti hrávali s pejsky, hladili je, nechávali se olizovat, běhali s nimi po dvorku a hrály si. To už dnes bohužel není samozřejmostí, děti mají sníženou pohyblivost a tak přibývá obézních dětí. Děti nejsou schopny si sami
vymyslet hru a zábavu, nejsou už tak manuálně zručné a neumí improvizovat.