Rozlučka s domácím mazlíkem

Máte domácího mazlíčka, který je sice součástí Vaší rodiny, ale jste z nějakého důvodu nuceni hledat pro něj nové majitele? Pak jste dozajista jedni z mnoha, kteří se musí potýkat s utěšováním Vašich potomků a zároveň se samy vyrovnávat s pocitem, že ztrácíte milovaného člena Vaší domácnosti.

Autor obrázku: Kevin

Důvodů může být mnoho, proč je nutné se pejska, kočičky či jiného domácího mazlíčka, vzdát a hledat mu jiný domov a jinou rodinu. Ať je tímto důvodem alergie na zvířecí srst, stěhování, časové vytížení či nezvladatelnost zvířátka, je to vždy velmi těžké a bolestné rozhodnutí.

Pokud ale nezbývá jiné řešení, pak je vždy velmi důležité, abyste vybraly nové majitele, kteří dokáží Vašemu zvířátku poskytnout to, co je třeba. Ujistěte se, že o zvíře bude dobře postaráno a dostane se do dobrých a zkušených rukou. Nikdy nedávejte zvíře hned prvnímu zájemci, aniž byste si ho alespoň trochu předem neprověřily, např. na internetu, nebo cíleně zaměřenými otázkami a dotazy při osobním jednání s těmito zájemci.

Jakmile však najdete vhodné adepty, které si vyberete, vyvstává další problém! Vysvětlit dětem důvody Vašeho rozhodnutí, utěšování jejich pláče a slibování, že si časem pořídíte mazlíčka jiného. Takového, na kterého nebude doma nikdo alergický, nebo nebude potřebovat péči zatěžující příliš Váš časový harmonogram.

Toto Vám dozajista zabere spousty času, protože Vaše ratolest bude paličatě trvat na svém! „Já nikomu svého mazlíka nedám!“ Proto raději předání domácího mazlíčka nové rodině realizujte bez přítomnosti dětí. Bude to už i tak velmi těžké pro Vás samotné a přítomnost Vašeho plačícího potomka, takovéhoto setkání, by bylo traumatizující pro všechny zúčastněné strany. Vidět, jak si někdo neznámý odvádí, nebo odnáší zvířátko, jež s Vámi trávilo tolik času a poskytovalo tolik rodinného štěstí, dokáže pohnout i tím sebevíc tvrdým a ostříleným dospělákem, natož s dítětem.

I tak bude ještě velmi dlouhou dobu trvat, než všude přestanete hledat dotyčné zvířátko na každém kroku. Neustálé motání zvířecích tlapiček pod Vašimi nohami, jeho nebo její obrovské kukuč, upírající zrak Vaším směrem a projevy náklonnosti – to vše bylo nedílnou součástí Vašeho každodenního života.

Proto, pokud to jen trochu půjde, ušetřete Vaše děti přílišného bolestného loučení s jejich mazlíkem, a hlavně, nesnažte se nahradit jednoho zvířecího mazlíčka za jiného.

Manuální zručnost našich dětí – 1. část

Manuální zručnost našich dětí – 1. část

Za našich mladých let jsme se uměli sami obléci, zapnout si knoflíčky u

Autor obrázku: D. Sharon Pruitt

kabátku a taky si sami zavázat tkaničku na botasce. Teď u předškolních dětí
často vidíme, že mají botky na suchý zip, protože nezvládají zavázat
tkaničku na botě a taky je to pro rodiče rychlejší řešení. Stejně tak to je
například s vylezením na jabloň nebo se skákáním panáka, nedej bože s
přeskoky lávky po jedné noze nebo s přeběhnutím řeky po cestičce z kamenů.

Může za to doba, její hektický životní styl

Místo aby děti byly venku a hrály vybíjenou nebo na honičku, tak raději sedí
doma a dívají se na televizi, nebo hrají nějaké počítačové hry ať už na
klasickém PC, tabletu nebo laptopu.

Ale hlavně dospělí by si měli uvědomit, že dítě v předškolním věku se učí tím, co vnímají jeho smysly. Často mají kolem sebe děti zbytečně mnoho hraček, které jsou na baterku, nejsou mechanické, a tak děti nemusejí vynaložit žádné úsilí na jejich provoz. Tyto pak působí na dítě, které má hodně podnětů, ale může se v jejich záplavě taky ztratit. Dětem chybí realita, přirozenost.

Hodně dá dětem příroda

Rodiče se bojí své děti pouštět ven, protože venku číhá hodně nebezpečí, ať
už v podobě rychle jedoucích aut, velkou roli taky hraje nárůst kriminality,
únosy dětí. Taky by nás nějaký všetečný soused mohl nařknout z toho, že
zanedbáváme péči o své dítě a mohl by na nás poslat pracovníky ze sociálního
osboru. Ale jedno je jisté, příroda a její pozitivní vliv dětem opravdu
hodně chybí.

Děti tak nemají dostatečně vyvinutou imunitu a dochází k nárůstu respiračních onemocnění, fóbií, ale taky různých druhů alergií. Dříve si
děti hrávali s pejsky, hladili je, nechávali se olizovat, běhali s nimi po dvorku a hrály si. To už dnes bohužel není samozřejmostí, děti mají sníženou pohyblivost a tak přibývá obézních dětí. Děti nejsou schopny si sami
vymyslet hru a zábavu, nejsou už tak manuálně zručné a neumí improvizovat.