Život na koleji aneb Jak snášet spolubydlící?

Jsou vysokoškoláci, kteří se v městě, kde chtějí studovat, postarají o nájem, takže mají vlastní bydlení. Ale pak jsou takoví studenti, kteří chtějí na bydlení aspoň trošičku ušetřit, tak se nechají ubytovat ve studentských kolejí.

Jaké má výhody bydlet na kolejích?

Jednou z výhod, jak už bylo zmíněno, je cena, protože koleje bývají levnější, než vlastní bydlení. A také nejsou studenti uzavření v samotě, protože koleje bývají po dvou nebo po třech lidech, takže aniž by chtěli, poznají nové lidi.

Jak je to s tím poznáváním nových lidí?

Autor obrázku: Kaja Bilek

Je to sice paráda, protože člověk není sám a má mnoho přátel a tak si mohou vzájemně pomáhat. Takže je super, když v pokoji máte spolubydlícího, s kterým velmi dobře vycházíte, máte společné zájmy a pokud to jde, tak si pomáháte. V takovém případě je všechno jednodušší, protože se v pohodě dohodnete, kdo bude mít jakou skříňku, kdo bude vynášet koš a podobně.

A taky se může stát, že budete mí sice někoho takového pohodového, ale nebudete si s ním mít pořádně co říct. A i takový případ není nejhorší, protože i s takovým člověk se můžete v pohodě domluvit, na tom jak budete společně bydlet. Však se nemusíte vídat pořád, přece jenom budete chodit do školy.

Ale pak může nastat i ta situace, že k sobě chytneme nějakého spolubydlícího, s kterým se nedá vyjít. A to je pak problém, protože mezi vámi mohou nastat spory, může si nárokovat více skříní, než je možno, může vám dělat naschvály a podobně.

Co mám dělat v případě, že mám spolubydlícího, s kterým nevycházím?

Hned jako první je dobré pokusit se o nějaký kompromis. Říct si, že se nemusíte mít rádi, nemusíte spolu komunikovat, ale aspoň spolu nějak vyjít, když máte to společné bydlení. Domluvit se na tom, že jo, sice může mít třeba o skříňku více, ale vy si zato obsadíte stůl anebo, že on bude chodit s košem a vy zametat a podobně. Když jsou dva rozumní lidé, tak to vždy jde nějak vyřešit.

Ale může nastat situace, kdy se nedomluvíte ani přes nějaké kompromisy. Pak nezbývá nic jiného, než poprosit na recepci nebo na nějakém hlavním orgánu o výměnu spolubydlícího, což by nemělo být problémem. Možná je to časem omezené, až po prvním semestru a podobně. A když nepůjde ani vyměnit spolubydlící a ani pokoj, tak nezbývá nic jiného, než najít si jinou kolej.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *