Jak správně vychovávat své děti?

Don Bosco řekl:

„Vícekrát se mě ptalo mnoho lidí, jaké užívám metody, když s takovým zdarem uvádím mládež na cestu ctnosti. Vždy jsem odpovídal: Preventivní systém a láska! Je to systém, který jedná s každým mladým člověkem jako s přítelem a takovým jej i činí. Ve snu, který se mi zdál v devíti letech, mi Paní, která mi poručila, abych se zamíchal mezi skupinu hrubých klejících chlapců, řekla: „Ne bitím, ale vlídností a láskou máš získat tyto své přátele.“ Místo chlapců byla přede mnou v té chvíli záplava divokých zvířat: kozlů, psů, kocourů, medvědů. A Paní řekla: „Zde je tvé místo. To, co teď uvidíš, budeš uskutečňovat dobrotou u mých dětí.“ V té chvíli se z divokých zvířat stali bílí, přítulní beránci…“ Don Jan Bosco (1815-1888)

Autor obrázku: Gideon

Na tomto citátu známého učitele a vychovatele žijícího v 19. století je notný kus pravdy a vlastně všechno z toho, co navrhl už v době před dvěma staletími se dá aplikovat na výchovu dnešní mládeže. Pokud si uvědomíme, že příklady táhnou, a ne jen slova, ať už v podobě zákazů a příkazů, máme zpola vyhráno. To je onen preventivní systém. Ten, kdo má rád sebe, má rád i své okolí, svou rodinu, příbuzné a v neposlední řadě i své děti.

Pokud je naše dítě pro nás něčím výjimečným, někým, koho si vážíme a snažíme se mu předat to nejlepší ze sebe, pak tam funguje i druhý činitel, láska. Je pravda, že přísností a krutým zacházením si možná vysloužíme strach a jakousi formu respektu, která se ovšem můžeme kdykoliv zvrhnout, a to když ukážeme svoji slabost a chceme taky politovat.

Když ale otevřeme své srdce a duši a okolí pochopí, že jim dáváme nahlédnout dovnitř do naší duše a že se s nimi chceme podělit o své vnitřní já a o to, co je podle nás nejvzácnější, pak můžeme získat spřízněnou duši. Pak můžeme obrátit to „stádo“, tu mládež, tu verbež na beránky, na přítulné kamarády a mazlíčky.

Školní lásky

Každý z Vás zcela jistě velmi rád vzpomíná na své školní lásky. A stejně jako Vy, dospělí, tak i Vaše děti tyto školní lásky zažívá každý den. Začíná to dětskými láskami ve školce, kde se vodí za ručičky a sem tam vlepí holčička chlapečkovi či naopak pusinku na tvářičku.

Předstírají, že si hrají na svatbu a paní učitelka šílí, protože při procházce zdržují zastávkami na onu sladkou pusinku. V pozdějších letech, na základní škole, už se pusinkují nejen na tváře, vodí se za ručičky a od svých spolužáků dostávají různé přezdívky typu: „radiátorový jezdci, lízátka či mucky cucky.“

Takovéto přezdívky vznikají následkem činů. Například „radiátorový jezdci“ vzniklo od toho, že daný páreček, neustále při přestávkách vysedává na radiátorech. „Lízátka a mucky cucky“ je zase odvozeno od neustálého ocicmávání na chodbách i ve třídách.

Snaha o to být důležití a moci se vytahovat před spolužáky tím, že už i tato dívka nebo chlapec mají svého školního partnera, je již velmi rozšířené. Tento problém je pro každého puberťáka velmi zásadní otázkou cti, protože pro mnoho spolužáků vypadají divně, pokud ještě žádného „miláčka“ nemají.

Child's Play — Autor obrázku: Crystal Martel

Ale hrnout se zbytečně do nějakého vztahu, jen proto, abyste nevypadaly divně před ostatními dětmi, to rozhodně nedělejte!

Láska je velmi důležitou součástí v životě každé lidské bytosti a mrháním city na nepravého partnera, vede leda tak ke zklamání, bolavému srdci a uplakaným očím. Někdy to může vést i k tomu, že dítě bude mít problém v dospělosti navazovat vztahy se skutečným celoživotním partnerem.

Stávají se však i takové případy, že školní láska vydrží a tento pár, který zažíval lásku od dětských let, spolu stráví zbytek svého života. Pak jsou to velmi šťastní lidé….

Mnoho lidí s úsměvem pozoruje, jak se po okolí prochází mladé miliskující se páry a rádi při pohledu na ně, vzpomínají na své vlastní školní lásky a v duchu si říkají: „Jó, kde, jsou ty doby, kdy jsme se takhle vodily za ručičku my?“

Takže, milý rodičové, mějte trochu ohledů vůči školním láskám svých ratolestí a Vy, milá dítka, na nic nespěchejte. Láska se projeví v okamžiku, kdy ji co nejméně čekáte a jen proto, že Vás někdo tlačí do něčeho, co ani samy podvědomě nechcete, se nesmíte nechat do ničeho „navrtat!“

Je to jen zcela na Vás a Vašich pocitech a odsuzování vrstevníků, je jen pouhá závist nad tím, že dokážete být šťastní i bez partnera. To že na nic nespěcháte, není žádná ostuda, právě naopak! Buďte na to hrdi.