Dětské kolo – první část

Jak Vaše dítě roste, roste s ním i jeho dětské kolo. Menším dětem se většinou vybírají nejprve dětská odrážedla, která jim napomohou k tomu, aby si navykly na tento způsob zábavy. V dnešní moderní době se dá sehnat mnoho typů odrážedel a to jak velikostně, tak i různých motivů či podle druhu materiálu, z nichž je odráždedlo vyrobeno.

Dnes se již dají sehnat odrážedla na motivy různých zvířátek, autíček či dokonce i motorek. Od těch nejmenších až po ty největší, ze kterých si vybere každý z rodičů.

Vybírejte takové, které nebudou pro Vašeho potomka příliš malá nebo naopak příliš vysoká, aby dosáhlo nohama na zem, aby se „neklepalo“ kolínky o zem nebo se nemuselo odstrkovat pouze špičkami nohou.

Pokud si myslíte, že to samy nedokážete odhadnout, vezměte Vaše dítě s sebou do prodejny a nechte si poradit odborníkem. Prodavači těchto věciček se v tomto oboru většinou velmi dobře vyznají a rádi Vám poradí, co bude vhodné právě pro Vaše dítě.

Čím jsou děti starší mění se i jejich požadavky. Někteří rodiče řeší přechod z odrážedel a motorek na kolo takovou jednou malou vychytávkou. Tou vychytávkou je tzv. kolové odrážedlo. Jedná se o kolo bez šlapek, kde se musí odrážet nohama, aby se dokázalo dítě přesunout z bodu A do bodu B. Naučí se tím získat balanc a je pro ně mnohem jednodušší pak přejít na dětské kolo.

Jakmile uvážíte, že již nadešel čas na dětské kolo, opět musíte vybrat správnou velikost. Většinou se rodiče dívají na ceny, nastavitelnost sedaček, barvu – protože i ta je pro dítě důležitá – a také na přídavná kolečka.

Někteří rodiče používají kola po starších sourozencích či kola sehnaná v rámci rodiny, přátel či různých sportovních bazárcích. Mají totiž zkušenosti s tím, že pokud se dítě teprve učí na kole jezdit, dojde k mnoha bouračkám, nehodám a pádům. A právě tyto kolize a pády mají za příčinu poškození kola i modřin na tělíčkách Vašich dítek.

Dětské kočárky a panenky

Ti, kterým se narodila holčička, budou chtít průběhem času zcela jistě pořídit domů na hraní dětský kočárek a panenku. Dokonce ho holčičky budou doslova požadovat od svých rodičů k narozeninám či Vánocům. Protože každá holčička zbožňuje hraní s panenkami a hracími dětskými kočárky.

Přestože si dokáží děvčátka hrát téměř s jakoukoli hračkou, od kostek, autíček či vojáčků, hraní s panenkami jim nedokáže vůbec nic nahradit. Milují, když si mohou panenku učesat, oblékat ji do různých oblečků, kterou většinou bývají součástí již zakoupeného balení a hlavně zbožňují, když mohou tuto panenku povozit v kočárku.

Pokud vyrazíte na nákup takovéto panenky a kočárku, vždy vybírejte takové panenky, které budou velikostně ladit s vybraným kočárkem. Všímejte si též, zda je součástí balení i nějaký ten obleček, hřebínek, vanička na koupání či další potřebné doplňky, které zcela jistě Vaše holčička ocení. Pokud součástí tyto doplňky nejsou, pokuste se je alespoň průběhem času dokoupit či nahradit něčím podobným.

Šikovnější maminky mohou šatičky na panenky samy doma vyrobit z nepotřebných kousků látek. Vaše holčička zcela jistě velmi ocení doma ušité šaty, s nimiž mohla pomáhat a bude si jich ještě více cenit.

Některé maminky používají na větší typy panenek i oblečení po miminkách, o nichž ví, že je již nikdy neupotřebí jiné miminko. Malé svetříčky se také dají velmi snadno uplést z vlny a pokud si na to maminka netroufá, babičky či tetičky zcela jistě tímto nadáním oplývají. Stejně takto se dají uplést maličké ponožtičky, rukavičky i čepičky.

Co se týče hřebínků, ty se dají nahradit již nepotřebným dětským kartáčkem či koupit v jakémkoli hračkářství i drogerii za pár drobných. Jako vaničku na koupání panenek lze použít větší mističku, v níž se jste koupily maso a řádně jste ji vymyly. Popřípadě poslouží k tomuto účelu i menší lavůrek, který můžete kdykoli použít i na Vaše vlastní potřeby, pokud si zrovna holčička nehraje na to, že panenku koupe.

Malé holčičky milují pocit toho, že vypadají jako velké slečny či dospělé ženy, které si děti vozí v kočárku. Vyžívají se v tom, když mohou panenku uložit do kočárku a rozjet se s ní po místnosti či dokonce po celém bytě.

Pečlivě je uloží do kočárku na polštářek, přikryjí dekou a vyrazí s panenkou na procházku ven nebo na dětské hřiště, kde se sejde celá skupinka podobných holčiček zbožňující péči o panenky. Porovnávají si kočárky i panenky, předstírají že je krmí z lahviček, převlíkají je nebo je jdou pohoupat na houpačce.

Pak se vydají na menší kolečko procházky s kočárky kolem hřiště a Vy, jejich maminky si můžete smíchy ukroutit hlavy nad tím, jak se dokáží Vaše holčičky starat o jejich imaginární potomky.

Dávají jim jména a chovají se k nim jako k opravdovým členům rodiny a pokud panence upadne ručička nebo nožička, proplakaly by litry slz, než je Vy opět dokážete opravit. A totéž platí i o kočárcích, protože pokud se kočárek porouchá, jejich nářek uslyší možná i v sousedství. Budou totiž argumentovat jejich dětskou logikou, že když neopravíte kolečko jejich kočárku, nebudou mít v čem vozit miminka a kamarádky se jim budou smát, že s nimi nemohou udělat ono mini kolečko kolem dětského hřiště.

Takže maminky, volte správné velikosti panenek i kočárků, s co nejvíce doplňky a pokud si to některé rodiny nemohou dovolit koupit, Vaše fantazie nemá hranic a vždy se dá leccos nahradit věcmi, které běžně používáte v domácnosti. A možná že z doma používaných věcí, budou mít Vaše holčičky větší radost, než z těch kupovaných…

Dětské pohádky

Každé dítě a hlavně ty menší potřebují pro svůj psychický vývoj i pohádky. Jsou důležité čtené pohádky stejně jako ty, které mohou Vaše dítka shlédnout v televizi, na DVD či dokonce v kině.

Nesmí se to však příliš přehánět, aby Vaše dítě nenavyklo příliš sezení před pohádkami a nevnímalo pak vůbec svět kolem sebe. Budete na něj mluvit nebo po něm něco chtít a ono Vám odvětí, že nemůže, že, Vy, musíte počkat až pohádka skončí.

Čtené pohádky jsou dobré pro větší zásobu Vašeho potomka. Snadněji může začít opakovat slova, která čtete a jednotlivá slova i časem dokáže zřetelně vyslovovat.

Obrázkové pohádky zase napomůžou rozeznávat jednotlivé obrázky a pojmenovávat je.

U hraných pohádek je to podobné jako u předešlých způsobů „výuky“. Navíc se u toho pobaví a pokud je něco v pohádce zaujme, začne se samo vyptávat a zajímat o to, co to je, jaké barvy se tam objevují, jaké tam jsou tvary a jednotlivé předměty začnou velmi brzy opakovat po Vás. Dokonce je i samotné pak dokáží identifikovat a najít.

Hlavně menší děti milují, když je večer uložíte do postýlky nebo postele, a pak si vedle nich posadíte s pohádkovou knížkou v ruce. Děti totiž hrozně rády poslouchají zvuk a tón Vašeho hlasu. U miminek to působí navíc i jako zklidňující prostředek. Cítí se pak mnohem klidnější a v bezpečí.

Jsou dokonce schopny při poslouchání pohádek i usnout.

I v nemocnicích navrhují u nedonošených miminek v inkubátorech, aby jejich rodiče nahrávali na kazetu své hlasy, a miminka se prý zázračně uklidňují a na hlas své maminky nebo tatínka, kteří tam s nimi nemohou neustále být, reagují. A právě za tyto nahrávky rodiče nahrávají pohádky, které sami vyprávějí, protože většinou vůbec netuší, co na nahrávku natočit.

Takže i pohádky jsou velmi důležité, ale vždy, Vy, samy uvažte do jaké míry tak učiníte.

Nejenže pohádky budou Vaše dítě pomáhat rozvíjet, ale také Vás to s Vaším děťátkem mnohem více sblíží a upevní Vaše rodinné pouto.

Poprvé do mateřské školky

Poprvé do mateřské školky

Všichni rodiče řeší otázku toho, jak své dítě nebo děti připravit na jejich první den v mateřské školce.

Jakmile mají rodiče potvrzeno, že bude jejich dítě přijato do mateřské školky, začíná tvrdá příprava Vašeho na to, co jej čeká.

Základní příprava však začíná podstatně dříve. Nejdůležitějším prvkem je, naučit děťátko na nočník. Pokoušejte se o tom, milé maminky i tatínkové, postupně a bez nucení, jinak si již od počátku vypěstují averzi a bude velmi problematické Vaše další snažení zbavit se plínek.

Vždy posazujte dítko na nočník, když má dobrou náladu. Podejte mu nějaké hračky a hrajte si s ním, aby si navyklo, že nočník není žádný mučící nástroj. Pokud se mu na nočníku nelíbí, nenuťte ho sedět, ale zkuste to po chvilce znovu a několikrát za den. Uvidíte, že si časem dítě začne samo tahat za plínku a bude si chtít sedat na nočník dobrovolně. Po určité době bude bezproblémově zvládat bez plínky celý den, když ho budete dávat pravidelně sednout na nočník.

U nočního zbavování plen je třeba se vyzbrojit trpělivostí, igelitem pod prostěradlo na posteli, kde dítě spí a budíkem. Musíte dítě totiž často budit, aby si přivyklo na intervaly a tělo si zvyklo vydržet do dalšího „hačnutí“.

A nezapomeňte dítě pochválit!

Jakmile se zbavíte plínek, máte téměř vyhráno. Dítě se také musí naučit jíst samostatně, lžičkou. Za to Vám bude personál MŠ obzvláště vděčen. Nandejte dítěti jídlo do plastové misky a dejte mu do ručičky lžičku, nejprve menší a postupem času i větší, aby mělo pocit, že je velké, a to že budete jídlo sbírat ze země nebo po stole, to vůbec neřešte.Pokud nechce samo papat, krmte ho jednou lžičkou a druhou ho nechte „vrtat“ v talíři a velmi brzy začne Vaši ruku odstrkovat.

Další věcí je, aby se dítě naučilo smrkat do kapesníku. Ukazujte mu, jak do kapesníčku správně smrkat a doprovoďte to i zvukovým efektem. Věřte, pomůže to!

Ve školce požadují, aby si dítě umělo říci o základní věci, jako je pití, jídlo a že potřebují jít na toaletu.

Každá školička Vám dá přesný seznam věcí, které bude potřebovat – od oblečení zřetelně označených jménem dítěte, hygienických pomůcek a všeho, co je třeba. Pořiďte dítěti boty se suchým zipem, usnadní si tím rozhodně spoustu zdržování, stejně jako zapínací zip u svetříků namísto knoflíků. Dnes se také dají sehnat kalhoty, které se pouze natahují přes boky a nemusí se nijak zapínat. Pak bude jak dítě, tak personál MŠ ušetřen zbytečných úkonů, které lze tímto způsobem odstranit.

Tou úplně nejdůležitější věcí je, připravit dítě po psychické stránce, na to, co je čeká první den v MŠ. Mluvte s Vaším potomkem, co nejčastěji to půjde, o tom, jak si bude ve školce hrát s dalšími dětmi, budou papat různé dobroty, učit se mnoho nových a zajímavých věcí a neobvyklých činností. Že budou chodit ven na procházky a hrát si venku na dětském hřišti.

Ujišťujte Vaše milované dítko, že i když tam s nimi nebudete, rozhodně to neznamená, že je nemáte rádi a zcela jistě si je odpoledne vyzvednete. Řekněte jim, že si užijí spoustu legrace a že když budou poslouchat paní učitelku, dělit se o hračky s ostatními dětmi, uklízet si po sobě, čeká je odměna ve formě toho, co mají nejraději, ať je to cokoliv.

Pak Vás rozhodně čeká úspěšné zvládnutí prvního dne ve školce. Odveďte dítě do školky, předejte jej personálu, rozlučte se s ním a rychle odejděte – přílišné emoce nejsou prospěšné ani pro Vás, ani pro dítě. Personál pak musí dítě utěšovat, a i když Vám to trhá srdce, musíte si navyknout být jeden bez druhého.

Takže hurá do učení a mnoho zdaru na úspěšné zvládnutí prvního dne v mateřské školce.

Děti vs. hračky

Jistě velmi dobře znáte povahu Vašich potomků. A někteří z Vás jistě mají doma tzv. „ničitele hraček“, kteří s oblibou zničí či poškodí každou hračku, kterou dostanou.

Rádi uděláte svému dítku obrovskou radost novou či použitou hračkou ať již od Vás samotných nebo od Vašich blízkých a vždy to skončí stejně. Vaše dítko nad darovanou hračkou radostně povyskočí a začne se věnovat jejímu pečlivému zkoumání. Dokáže si s ní hrát celé hodiny potají a potichu v koutku místnosti a Vy s radostí využijete chvilku klidu k dodělání potřebných domácích prací či jen tak přečtení zajímavého článku v novinách nebo zajímavé knihy.

Pokud ale ticho a pohoda trvá nezvykle déle, než jak jste obvykle běžně zvyklý, přesvědčte se, co Vaše dítko právě provedlo. Nenápadně se připližte za záda svého potomka a nahlédněte mu přes rameno, co s hračkou provádí. Zcela jistě zjistíte, že se Vaše holčička například právě pokouší prozkoumat „vnitřnosti“, před několika hodinami jí věnované, panenky, nebo dokonce jí upravila zevnějšek silným nánosem Vašeho vlastního make – upu, či v nestřeženém okamžiku uzmula se šuplíčku nůžky a panence ostříhala vlásky, protože se jí její dosavadní účes nelíbil. Nemusí se však jednat pouze o panenky vs. HOLČIČKY, ale i kluci se rádi podívají , copak to ta sestřina panenka má pod sukní.

Panenky, plyšové hračky, vláčky, roboti, stabevnice a podobné hračky jsou nejvíce oblíbené při plenění. U rozebíratelných hraček Vaše nezbedná dítka napadne, že by bylo dobré rozmontovat hračku pěkně až do posledního šroubečku, aby věděli, z čeho všeho se skládají a pak se je pokusí marně složit zpět do původní podoby. Buďte si jisti, že se jim to nepodaří.

Obvykle jsou ale malé generace ratolestí tak duchapřítomné, že poškozenou hračku, raději po svém prohřešku, okamžitě někam ukryjí, aby se na jejich poklesek nepřišlo. Ale vždycky se na to přijde, milé děti! Rodiče totiž, když děti usnou, jdou poklidit zbytek poházených hraček po podlaze obýváku, či dětského pokoje a při zaklízení, zcela jistě šlápnou na nějakou tu součástku, upadnuté či ulomené kolečko od vláčku, pramen vlasů ustřižených panence, upadlou ručičku a nožičku schovanou za skřínkou, v domění, že tam bude dobře skryta jejich neplecha.

V tu chvíli maminka či tatínek neví, jestli svou ratolest potrestat hned nebo se zasmát nad jejich schovávacími metodami. Pak nezbývá než – li pokusit hračku opravit a druhý den dítěti vysvětlit, že není dobré ničit drahé dárečky rozebíráním, či upravováním dle jejich představ. Oni si stejně budou myslet své a pokusí se to udělat znovu, takže pak přichází na řadu další řešení. Trest. Pohrožte jim, že pokud budou i nadále takto hračky ničit, žádnou jinou již nedostanou. Že jim raději k narozeninám koupíte něco hezkého na sebe, než hračku, kterou oni v zápětí zničí. A pokud si nezačnou hraček více vážit, žádnou jim prostě nedáte. Je jedno jestli se jedná o novou hračku, nebo o takovou, kterou podědíte po své kamarádce či sestřence, hlavně aby i nadále mohla sloužit svému účelu. HRANÍ.

Rodičové, nekupujte drahé hračky pokud máte doma záškodníky, raději méně drahou či použitou, protože Vás rozhodně méně naštve zničená hračka za pár korun, než za velmi drahé penízky.

A vy, milé dětičky, hračky jsou vzácné věci, které je třeba si hýčkat a hrát si s nimi, dokud je nebude moci využít další generace, ať již v budoucnu Vašich dětí, nebo jakékoliv jiné děťátko, které nemá takové možnosti si s hračkami hrát.

Rodiče vs. děti

RODIČE vs. DĚTI

Vztahy jsou vždy komplikované a snad nejčastěji narazíte na problémy vzniklé mezi rodiči a jejich dětmi. Mnozí z rodičů se potýkají se vzpurností, svéhlavostí či dokonce divokou pubertou svých potomků. Matky se snaží komunikovat se svými dcerami a otcové se svými syny. Při tomto rozdělení rolí je to pro všechny strany mnohem snadnější.

Pro dívky je podstatně lehčí, popovídat si se svou maminkou o svých dívčích snech či problémech s chlapci, stejně jako pro chlapce je snadnější „pokecat“ se svým tátou, než aby šli za mámou, jež by jejich problémům jistě nerozuměla. Mnohdy to dětem totiž připadá nepřirozené a nebo se dokonce stydí, aby šly za rodiči opačného pohlaví.

Ale i malé děti hřeší na svůj věk a „provokují“ své rodiče, co vydrží. Začnou se vztekat, ječet a házet hračkami, zatímco po očku pozorují, jak na to jejich rodiče zareagují. Rodiče se snaží svým dětem vštípit určitou disciplínu, ale ne vždy docílí svého kýženého efektu.

ALE POZOR! I děti mohou mít problémy se svými rodiči! Rodiče mohou nepřiměřeně reagovat na určité situace a děti to odnesou mnohdy tvrdým trestem. Nesmí jít ven, musí sedět doma u učení či dokonce „ výprask“. V takovýchto případech se pak děti doma bojí říci o svých špatných známkách ze školy, školní i jiné šikaně, a pak řeší svůj vztah vůči svým rodičům též nepřiměřeně: mohou začít utíkat bez dovolení ven za kamarády, uzavírají se samy do sebe, nemají chuť se učit či „nedejbože“, jim přijde na mysl útěk z domova či sebevražda. Křik a násilí nic nevyřeší.

Jenže za kým jít? Komu se svěřit? Kdo mi pomůže? Milý rodiče, milé děti, existují tzv. LINKY DŮVĚRY. Nebojte se zvednout telefon a poradit se s odborníky! Děti, svěřte se někomu, třeba i někomu z příbuzných či ve škole. Pro rodiče pouze jedna rada: Snažte se se svými dětmi více mluvit, pochopit jejich dětské duše, a hlavně, pokuste se držet své nervy trochu více na uzdě, i v okamžicích, kdy máte pocit, že byste nejraději své potomky přerazili vejpůl! A totéž platí i naopak!