Děti Archives - Strana 10 z 19

Jak začít s líčením

Každá dívka se někdy začne chtít líčit, protože se chce líbit. Existuje ale tolik nástrah, se kterými si nemusí vědět rady. Tento článek tě se vším seznámí.

Pokud máš problematickou pleť, určitě budeš chtít všechno zamaskovat a skrýt. Právě proto by ses měla zaměřit na dvě věci – make-up a korektor. Měla bys vybírat hlavně antibakteriální make-upy a pudry (většinou je na nich napsané „acnecover“ nebo „acnecontrol“ či „antibakcerial“), ale ty většinou nekryjí tolik. Dají se koupit v lékárně, ale seženeš je i od známých značek v každé drogérii. Měla bys vsázet hlavně na kvalitu než kvantitu a zapomeň na kosmetiku od Vietnamců, která by tvé pleti ještě více uškodila.

Korektor seženeš v různých barvách, zelené maskují zarudnutí, žluté překrývají tmavá místa, růžový je určen na kruhy pod očima a pak je tu klasický korektor, který bys měla vybírat lehce světlejší než je tvá barva pleti. Vyber si takový, který nejvíce potřebuješ nebo si pořiď paletku všech čtyř korektorů. Make-up nezapomeň vybírat ve své barvě pleti, tmavší by nedostatky ještě více zvýrazňoval. Dbej na to, abys make-up moc nevrstvila, takže pokud máš velmi krycí make-up a zkrátka nezakryje úplně všechno, budeš to muset přežít. Pleť bys neměla ještě více zatěžovat. Je zde důležité i důkladné odličování a čistění pleti, aby se póry neucpávaly ještě více a akné se nezhoršovalo.

Pokud tě trápí tvá pleť, ale spíše její barva, jsi bledá a obličej postrádá trochu té zdravé barvičky, pořiď si tvářenku. Tvářenka dodá obličeji plastičnost, dotvaruje ho, zvýrazní tvé lícní kosti a také mu dodá potřebnou barvičku. Pro začátek si nevybírej žádné syté barvy, aby si nechodila jako Marfuša, ale vybírej si spíše přirozené a lehké barvy – světle růžová, lehce korálová či lehce bronzová bude tou skvělou volbou. Tvářenku nanášej na tváře, ale ne na jejich vrcholek, ale kousek pod. Dobře to poznáš, když našpulíš rty. Tvářenku se pokus vystínovat do ztracena, nedělej žádné koláče. Zároveň zdravíčka neprotahuj, až ke rtům, ale zhruba uprostřed tváře přestaň. K aplikaci si pořiď i speciální štětec na tvářenku, labutěnky, které jsou přibalené k tvářence, ji většinou nedokáží nanést krásně rovnoměrně.

Pokud tě akné netrápí a ani barva pleti, ale máš problém spíše s nevýraznýma očima, budeš to mít o něco jednodušší. Můžeš klidně zapomenout na jakoukoliv kosmetiku na pleť a věnovat se pouze očím. Pokud tě trápí nevýrazné, krátké či blonďaté řasy, pak pro tebe bude jednoduchým řešením řasenka. Můžeš si vybrat z mnoha typů a tvarů kartáčků, jen který ti bude vyhovovat. Ze začátku ti asi nebudou moc vyhovovat obří kartáčky, které řasy opravdu prohustí, ale časem si k nim třeba cestu najdeš. Pokud se ti řasenka obtiskne na horní či dolní víčko, lehce ji odstraníš vatovou tyčinkou namočenou do odličovače. Zvýraznit oči můžeš i linkami či stíny. S linkami bych ale raději ještě počkala, až dostaneš do ruky ten správný grif.

Moderní pojetí pohádek

Od malička jsme byli zvyklí, že před spánkem přijde pohádka, ať už šlo o originální vyprávění našich rodičů či pravidelně vysílaný večerníček, kde jsme mohli vidět třeba Boba a Bobka, Krtečka a proslulou dvojici Pata a Mata.

Jaký je rozdíl mezi starými pohádkami a tím, co se vysílá dnes?

My jsme byli zvyklí na klasiku, kdy Karkulku sní vlk a Sněhurka bydlí v domku se sedmi trpaslíky a podobně. Ale když si dnes pustíte v televizi jednu z těchto nejznámějších pohádek, tak se vám dostane velkého překvapení a pro některé možná i šok, protože v těchto pohádkách se objevují střelné zbraně, vulgarismy a spousta jiných věcí, které sem nepatří. Ideální příklad je pohádka o Jeníčkovi a Mařence a její moderní verze s hrozným dovětkem „Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic“ kde tato mladá dvojice má neuvěřitelné zbraně a zabíjejí čarodějnice. Je zde plno násilí a krve. A něčemu takovému se pohádka ani říct nedá.

Proč mohou být tyto moderní verze špatně hodnoceny?

Možná jako film se někomu mohou zdát povedené a hodnotí je velmi kladně. Ale určitě se najdou lidé, kteří na takový film mají negativní názor. Přece jenom je to znehodnocení klasických pohádek, které jsou nejen krásné, ale také jsou součástí našeho mládí. Možná se najde nějaký rodič, co takovou zmodernizovanou pohádku svému dítěti pustí, ale určitě je jich jen opravdu málo, protože nikdo nechce, aby se jejich dítě učilo agresivitě a brutálnímu chování.

Samozřejmě by se takové pohádky neměly vysílat hlavně na Vánoce, protože Vánoce jsou svátky klidu a míru a my bychom měli být v harmonii a ne, abychom koukali na takové brutální filmy. Každopádně si někteří lidé v tom hodují, však proč ne? Ale určitě by si na to měli najít jiný čas než na Vánoce.

Jak takové moderní pohádky mohou ovlivnit chování našich dětí?

Nejen, jak bylo zmíněno, tak agresivita a brutalita od útlého věku, ale také když se tam neustále střílí, tak to dítě má v sobě ten neklid, který se přenáší z filmu a pak může být velmi divoké. A také přichází o krásné české pohádky, které bývají vždy s ponaučením, tudíž výchovné, ale také třeba vtipné a tím to dítě odlehčí svou náladu. Každopádně každý rodič sám dobře ví, co je pro jeho dítě nejlepší a pokud svému dítěti pouští moderní pohádky, tak je to jeho věc, ale myslím si, že by byla škoda, aby děti přišly třeba o Pata a Mata a podobně.

Děti a nošení brýlí a rovnátek

V dnešní době má bohužel téměř každé dítě nějaký problém, ať už jde o nějakou dědičnou nemoc nebo jen krátkodobá „vada“. A právě takovou typickou, relativně krátkodobou vadou může být nošení brýlí a rovnátek, což se teď dotýká mnoho dětí.

Proč malé děti nechtějí nosit brýle nebo rovnátka?

Důvod je jednoduchý. Jednou věcí je, že se jim ostatní děti kvůli tomu, že nosí brýle nebo rovnátka začnou posmívat, že je krátkozraký a podobně. Kolikrát třeba naschvál takovému dítěti brýle vezmou, aby špatně vidělo, a pak si z něj dělají legraci a podobné hnusné kousky, které se velmi úzce dotýkají šikany. A druhou věcí je, že to dítě není zvyklé mít něco navíc na očích anebo v ústech a ta věc jim tam překáží a tak mají tendenci to nějak sundávat. (Ale to je jen síla zvyku, protože po nějaké době s tím dítě přestane.)

Co mají děti udělat, aby se posměchů od druhých zbavily?

Jsou děti, které si nad tím nedělají velkou hlavu a nějak výrazně je to netrápí. Ale pak jsou děti, které si to berou k srdci a jsou schopny skoro všeho, aby se zbavily těch brýlí nebo rovnátek. Malé dítě často své brýle nějak rozbije, jen aby je nemusel mít na očích. (Ale zároveň si neuvědomují, že dělají škodu rodičů, přece jenom nejsou takové brýle zadarmo, ale na to dítě nemyslí, ono chce hlavně, aby se mu ostatní děti nesmály.)

Jak dítěti vysvětlit, že nesmí brýle ani rovnátka ničit?

První co rodič vysvětluje je, že brýle nebo rovnátka má jen na nějakou dobu, aby se mu spravily oči či zoubky, že pak bude mít všechno perfektní a už nebude mít žádný problém, když to chvíli vydrží. A taky dobrou motivací je, ukázat mu nějaký vzor, který má taky rovnátka a třeba s nimi zpívají, anebo že je spousta celebrit, které nosí brýle a taky žijí a ke všemu jsou slavní. A nejlepším příkladem je někdo, koho sám obdivuje. (Klidně to může být nějaký člen rodiny – jako je třeba dědeček a podobně.)

Doučování dětí

Nikdo není dokonalý, a tak ani vaše děti nemohou být géniové ve všech oborech. V něčem vynikají a v něčem mají takový problém, že potřebují poradit.

Co předchází doučování?

Samozřejmě, že pokud dítě něco neví, tak by se měl zeptat vyučujícího, aby mu to ještě jednou zopakoval. Matematika, chemie, účetnictví, angličtina, ekonomie, odvětví se záludnostmi je spousta… Pokud mu to učitel vysvětlí znovu a dítě se stále nechytá, tak začíná mít problém. A jak se zachová?

1. Obrátí na některého ze svých spolužáků, kterému je učivo jasné a tak by to mohlo vašemu dítěti podat jako rovnocenný rádce. A v takovém případě mohou nastat dvě situace:

a) Ani tento žák nechápe toto učivo. A po průzkumu zjišťuje, že se z celé třídy najde pouze jedno, dvě děti, které rozumí – tak pak je problém v učiteli a ne v tom, že je vaše dítě nechápavé.

b) Tento žák to chápe a chce vašemu dítěti pomoc, ale vysvětluje mu to po několikáté a vaše dítě se stále nechytá. Vysvětlující přestane mít trpělivost.

2. Když dítě nenajde správné vysvětlení ani u svých spolužáků, tak ho nenapadne nikdo jiný, než rodiče (popř. chytrá babička, která žije ve společné domácnosti anebo poprosí někoho známého v okolí – třeba kluka ze sousedství). Ale problém může opět nastat, protože rodič bývá často zaneprázdněn svou prací a i když se třeba rozhodne, že chce svému dítěti pomoci, tak velmi často zjišťuje, že tohle učivo už je samému cizí, přece jenom je to nějaký ten pátek, co studoval.

Co máme jako rodiče udělat potom?

Když už jsme vyzkoušeli všechny možné i nemožné situace a stále svému dítěti nemůžete vysvětlit dané učivo, tak nezbývá nic jiného, než investovat nějaké peníze do učitele či jiného studovaného člověka, aby to vašemu dítěti vysvětlil. Problémem je, že pak se dítě může cítit špatně, protože je „hloupé“ když musí mít zvláštního učitele. Samozřejmě jde jen o to, jak to svému dítěti podáte.

Jak vybrat správného učitele na doučování?

Pokud dítě bylo nespokojeno s vysvětlením učitele, který mu učivo vysvětloval jako první, je zbytečné, aby šlo za ním. Učitel by učivo vysvětlil stejným způsobem a dítě by to stejně nechápalo. Každopádně jistou roli tu hraje i finanční obnos, který si daný učitel požaduje.

Také bychom měli dbát na to, aby měl nejen požadující znalosti, ale také, aby byl tomu dítěti sympatický. Když mu bude sympatický, tak se bude cítit dobře a nebude se bát zeptat se ho na nějakou věc znovu.

Učitel si zasedl na mé dítě – 2. část

Je vhodné přestoupit na jinou školu?

Na jednu stranu to vhodné řešení není, protože takový učitel cítí výhru a dovolí si to i na ostatní studenty. Žák, který prohrál, může ztratit sebevědomí a pak už na sebe nechá šlapat téměř kýmkoliv. Ale na tu druhou stranu, když se koukneme z pohledu studenta, který to bere jako jedinou možnost, tak bychom mu to měli umožnit. A také by to takový student měl brát jako cestu od začátku, tudíž zapomenout na trápení se s učitelem a dokonce se může zachovat tak, že hned zprvu ukáže, že je silný, má například výbornou paměť a znovu se nenechá zasednout učitelem.

Jak tomu všemu předejít?

Někdo si myslí, že to nelze. Každopádně to nikdy nemůže stoprocentně zaručit. Ale jestli víme, že je naše dítě často nemocné, má třeba nějaký problém s imunitou a podobně, tak je dobré, abychom za učitelem došli a vysvětlili mu, proč tomu tak je a nějak rozumně se s ním domluvili, což by neměl být takový problém. Pakliže problém hrozí s kázní vašeho dítěte, tak je důležité naučit ho, aby se uměl ovládat. A pokud jde o nějaké konflikty mezi rodičem a učitelem, tak jako rodič bychom se také měli ovládnout a při nejhorším trochu přetvářovat, jen aby se naše dítě mělo dobře.

Takový Jirka měl problém se svým učitelem fyziky, protože po prvních třídních schůzkách zjistil, že Jirkova maminka je jeho bývalá spolužačka. A v době, kdy byli spolužáci, tak nynější pan učitel se do Jirkovy maminky zamiloval, ale ona dala přednost jinému muži a tohoto velmi zranila. A proto při zjištění, že je to zrovna ona, to Jirkovi velmi osladil, přestože Jirka měl fyziku rád, bavila ho a šla mu, tak najednou k ní cítil odpor. Ten problém se pak nějak vysvětlil, ale stálo to mnoho úsilí.

Co když se učitel na dítě nasedne, ale dítě to doma prezentuje jinak?

Je jasné, že i žák má nějakého učitele, kterého nemusí mít rád. A tak se může stát, že se chce takovému učiteli nějak uškodit. A když má doma velmi chápavé a starostlivé rodiče, tak to může zkusit přes to, že si na něj učitel bezdůvodně zasedl. A pak to takový rodič začne řešit a samozřejmě to není pro nikoho příjemné, protože rodič si stále myslí, že je jeho dítěti ubližováno, kdežto učitel ctí svou nevinu. A pak když se prokáže, že dítě lhalo, tak se rodič dostane do velmi trapné situace.

Samozřejmě se takové situace nestávají tak často, protože děti si uvědomí, jak velký trest by je mohl čekat a to nejen kázeňský ze strany školy, ale také třeba fyzický ze strany rodičů a zajisté se mu chce vyhnout.

Každopádně jsou to extrémy, ale nikdy nemůžete vyloučit, jestli se v takové situaci nenachází zrovna vaše dítě. Proto je důležité probírat se svým dítětem i jeho čas strávený ve školních lavicích.

Učitel si zasedl na mé dítě – 1. část

Jsou děti, které mají učitelé rádi a pak jsou i takové, co jsou u učitelů méně oblíbené a sem tam se najde i dítě, které učitel vyloženě nemá rád a pak mu může jeho hodiny velmi znepříjemnit. Z jakých důvodů učitel nemá rád mé dítě?

Vyrušování v hodinách

Je to první otázka, která vás napadne hned potom, co zjistíte, že si na vaše dítě nějaký učitel zasedl. Důvodů může být mnoho. Prvním z nich může být, že dítě v jeho hodinách nedává pozor. Žádné dítě ale nevydrží celou hodinu být pořád v klidu bez jakéhokoliv vyrušení a v neustálém pozoru.

Navíc by měl učitel brát ohledy, že je to dítě, takže pokud chce, aby vydrželo co nejdéle dávat pozor, tak by ho měl nějak zaujmout anebo mu dát nějaký úkol, tak aby dítě mělo něco na práci a nemělo čas na vyrušování. Samozřejmě pokud rodič ví, že má jeho dítě problém dávat pozor, tak je částečná chyba i na něm, protože by měl svému dítěti vysvětlit, jak se má chovat a proč, a tak by se mělo naučit vydržet, ale také je vina i na učiteli, který by si měl vybudovat respekt a dítě uměl usměrnit.

Nepravidelná školní docházka

Dalším důvodem může být, že je vaše dítě často nemocné, tudíž bývá často doma. A učitel má pak pocit, že to dítě školu zanedbává a tak má i méně znalostí. Ale pokud je dítko opravdu nemocné, zodpovědný rodič jej nemůže poslat do školy už jen pro to, aby nenakazilo ostatní děti.

Nedostatek sympatie

A pak může učitel zanevřít nad vaším dítětem jen kvůli tomu, že mu není sympatické, že dítě nemusí sdílet stejný názor. Či učiteli nesedí jeho charakter nebo dokonce se mu nemusí líbit vzhledově. Nebo kvůli tomu, že se učitel z nějakého důvodu nepohodne s rodičem. A to už se vina klade zejména na učitele, protože by měl být ke všem dětem stejně objektivní a jeho chování k dítěti nesmí nijak ovlivnit vzhled dítěte.

Příklad nevhodného chování učitele k dítěti, jen díky vzhledu, a zcela výjimečně jde o krásu:

Na zdravotnické škole se jeden rok objevila třída, kde nebyl ani jeden chlapec. Dívky, které tady studovaly, byly normální děvčata jako každá jiná, kromě jedné, co byla velmi krásná. Dokonce měla předpoklad jít do modelingu, ale sama takovou možnost odmítla, už jen proto, aby jí učitel nedělal ještě větší peklo. Už před touto nabídkou jí neustále urážel řečmi, že krásné holky to mají všechno jednodušší, že nemusí nic udělat a všichni se kolem nich budou točit. A že on jí nenechá, aby se spoléhala jen na svůj vzhled a že chce od ní vidět nějaký výkon. Ale přestože se dívka snažila, jak jen mohla, velmi tvrdě se učila, tak on jí osočoval, že jí poradil spolužák, protože se mu líbí. A když jí zkoušel a věděl, že to umí, tak začal vytahovat věci, s kterýma se ani nezmínil a podobně. Bohužel tato dívka nebyla ta, která by vyřvala do světa, že si na ní někdo zasedl a nechtěla to nijak řešit ani doma s rodiči a už vůbec ne ve škole. Až to nakonec došlo do takových mezí, že se rozhodla přestoupit na jinou školu.

Tak jak takový případ řešit?

První věc je, abychom to probrali se samotným dítětem. Je důležité, abychom na danou věc znali názor našeho dítěte. Samozřejmě všichni myslíme na to, abychom svému dítěti neublížili, protože se může stát, že když to jako rodič půjdete řešit do školy a neporadíte se svým dítětem, tak nejen, že ho můžete zesměšnit, což přispěje tak maximálně k tomu, že sám může tuto situaci zapřít, ale také ho můžete zklamat, že takovou situaci řešíte bez něho.

Ale na druhou stranu je dobré to řešit? Je jasné, že žádný rodič nenechá, aby si někdo bezdůvodně zasedl na jeho dítě, ale na druhou stranu mu může způsobit ještě horší nadělení, protože jestli ostatní učitelé zjistí, že do školy přijde rodič a začne tam řešit problém (a nedej bože takové dítě bude mít problém s kázní), tak se nad tím tito učitelé mohou pozastavit a pak se na něj budou dívat jinak. Anebo se také může stát, že to třeba ostatní učitelé budou ignorovat, ale ten, kterého se ho týče se místo nějakého zlepšení, začne ještě více bouřit a dítěti může udělat daleko větší problémy právě proto, že ze sebe udělalo chudáčka a zatáhlo do toho i rodiče.

Samozřejmě by to mělo fungovat tak, že pokud se takový psychický nátlak opravdu prokáže, tak by měl být učitel potrestán, aby se to dál neopakovalo. (ale také to může být i pro dospělého člověka, jako je třeba i učitel k motivaci pomsty, kdy právě toho žáka bude za to drtit)

A pak je otázka, zda má do toho rodič dále zasahovat, velmi těžká.

Nejlepší by bylo, aby se dítě samo prosadilo a ukázalo učiteli, že není takové, jak si učitel myslí a že má na to, co po něm požaduje, i když je třeba méně krásné, než jeho vrstevníci, či má problém s kázní a podobně. Ale pak se tu ukáže problém, že ne všechny děti se takto dokážou postavit. Protože učitel se zaměří na děti, co jsou introverty a pak se tyto děti raději nechají týrat, než aby se bránily.

Brigády v zahraničí

Mnoho studentů si chce vylepšit některý z jazyků, co se učí, a proto vyhledávají cestu, jak to nejjednodušeji a co nejbolestněji udělat. (= bez nějakého velkého namáhaní svých mozkových závitů a bez velké časové újmy.)

A proto se jim jako dokonalá cesta jeví brigáda v cizině, ať už chtějí vylepšit svůj německý jazyk v Německu či anglický v Británii. Samozřejmě je to poměrně dobrá myšlenka, protože student se nejen pokusí o zlepšení jazykových znalostí, ale také pracuje a co více se osamostatní a přestože jsou to pouze dva měsíce, tak i tak se dostane do situací, kdy bude muset řešit každodenní životní problémy sám. Protože si bude muset vařit a tak se starat i o nákup, prát si prádlo a všechny ostatní domácí práce, které za něj doma dělá jeho mamka.

Samozřejmě je horší, že studenti v letech, kdy chtějí odcestovat bývají většinou před maturitou, aby se na ní připravili, či hned po maturitě, aby zvládli svůj jazyk i na vysokých školách. Často si cizí jazykch chtějí ještě vylepšit před nástupem do zaměstnání, což není špatné, spíše naopak je to obdivuhodné.

Ale tito studenti už mají buďto stálého partnera, s kterým plánují budoucnost. A to bývá tím oříškem, protože takový pár nechce být od sebe odloučen, zvlášť na tak dlouhou dobu, jako jsou prázdniny. Na druhou stranu, když se rozhodnou vycestovat společně, tak se jim to bude dost špatně shánět. Pro jednoho se to ještě nějak dá, toho jde někam šoupnout, ale dva už bude horší. Je možné, že dostanou nabídku, ale takovou, že mohou být od sebe kilometry daleko a to už si pak zamilovaný pár raději vzdá.

Zdalipak má někdo v cizině nějaké známé či rodinu, tak to má vše jednodušší. Může poprosit své drahé příbuzné, aby se mu tam podívali po nějaké brigádě a levném ubytovaní, či si ho vezmou k sobě, tudíž mu zajistí ubytování a pak už si student najde brigádu sám a podobně.

V dnešní době existuje mnoho agentur, které takovým studentům pomáhají, aby v zahraničí měli nějakou příležitost. Ale ani takové agentury ne vždy zajistí, aby spolu byly páry. Je jasné, že se na ně student může obrátit, když jede sám. Ale druhou věcí je, že je samozřejmostí, že nikdo nepracuje zadarmo a i takovéto agentury si to naúčtují. A někdy nejsou nejlevnější, proto je lepší poradit se se známými, kteří mají nějaké zkušenosti či si přečíst třeba nějaké recenze na internetu.

Další a jedinečná možnost pro studenty je praxe v zahraničí, které nabízejí některé školy. Takových škol ale není nějak extra hodně. Ale pokud by se třeba vašemu dítěti dostalo takové možnosti, bylo by určitě vhodné vysvětlit mu, jak výborná situace ho potkala a za každou cenu ho v takové cestě podporovat.

Takže je to těžké, ale zkuste to, protože si odvezete nejen nějaké finanční ohodnocení, ale také plno dojmů, zkušeností a i lepší znalosti jazyka.

Výslovnost

Mnoho dětí se potýká s problémem – špatnou výslovností písmenek, slov či vět. A Vy, rodiče, tento problém musíte ještě častěji řešit.

Jsou dva nejosvědčenější způsoby řešení tohoto problému

Opravování

Jakmile zaslechnete, že Vaše dítko špatně vyslovilo ve větě nějaké písmenko, okamžitě jej na to upozorněte. Opravte dítěti špatně vyslovené slovo, tak, aby bylo ve správném tvaru. Snažte se toto slovo vyslovovat pomalu a srozumitelně, aby dítě co nejlépe pochopilo, kde dělá chybu. Trvejte na tom, aby Váš potomek daný výraz nebo větu opakovalo co nejčastěji. Tímto způsobem se snadněji správnou výslovnost osvojí a nebude mu již dělat takový problém vyslovit to, co Vám chce sdělit a zároveň, aby mu všichni okolo dobře rozuměli.

Odborná pomoc

Pokud nezabere opakování správné výslovnosti toho či onoho slova, pak na řadu přichází pomoc odborníka. Většina školek i škol dokonce tuto variantu velmi často rodičům doporučuje.

Vyrazit na logopedii není žádná ostuda, spíše naopak. Odborník bude s Vaším potomkem provádět různá praktická slovní cvičení řeči, od rozdělování slov na slabiky, etapy, až po domácí úkoly, které je nutné doma s rodiči procvičovat formou různých her.

Dokonce i většina mateřských školek rodičům doporučují návštěvu logopeda, protože pokud dítě hůře vyslovuje a ostatní děti mu moc nerozumí, mohlo by mít dítě následně potíže při nástupu do první třídy základní školy.

Mnoho rodičů však raději volí kombinaci obojího. Důvodem bývá převážně to, že první způsob řešení špatné výslovnosti opravováním, příliš nepomáhá, a proto následně rodiče raději navštíví odborníka.

Tak či onak, Vy byste měly Vašim potomků rozumět, co se Vám snaží říci, a nespoléhat pouze, na to, že se to spraví samo od sebe. Mohlo by to totiž Vaše dítě poznamenat i do budoucnosti, nebo se může stát terčem posměchu a šikany.

Školkové akce

Každá mateřská školka se snaží zpestřit svůj výukový program o různé sportovní a společenské akce. A to ať jsou to již různé olympiády zaměřené na sport, zručnost či účast na divadelních představeních.

A co to znamená pro Vás, rodiče?

Co se týče oněch olympiád a sportovních akcí, pro Vás, rodiče, to znamená vybavit Vaše dítko vhodným sportovním oblečením a popřípadě lahví s pitím.

U divadelních představení se sice většinou nemusíte zabývat tím, do čeho Vašeho potomka oblečete, ale bude Vás to rozhodně stát nějaké finance. Obvykle se totiž tato představení konají přímo v prostorách školky. Většinou se však naštěstí jedná o přijatelně zanedbatelné částky, které příliš nezatěžují Váš rodinný rozpočet.

Některé mateřské školky vybírají od rodičů poplatek na divadlo pár dní před jeho konáním, ale mnoho školek je toho názoru, že pro všechny zúčastněné strany je pohodlnější a praktičtější, pokud se s rodiči dohodnou na zaplacení určité částky peněz do tzv. Fondu, z něhož pak odečítají jednotlivé částky za jednotlivá divadla. Paní učitelky (učitelé) pak nemusí totiž žádat rodiče o drobné a rodiče se zase nemusí přehrabovat v peněženkách a pracně tyto drobné hledat.

Školky si dokonce vedou přesné záznamy o tom, zda se určité dítko dané akce zúčastnilo a v případě, že ano, potřebnou částku z celkové sumy odečtou. V případě, že dítko v době divadla není přítomno ve školce, převede se mu tato částka na další podobnou akci.

Pokud je zjištěno, že ve fondu není dostatečné množství peněz na pokrytí dalších akcí, neprodleně jsou o tom rodiče informováni za účelem dodání dalších finančních prostředků.

Velmi často se také stává, že školka obohacuje dětský program i mimo prostory mateřské školky. Navštěvují různé výstavy, planetária, a pokud má někdo z rodičů možnost zařídit nějakou zajímavou exkurzi, pak to školka jen uvítá. Často se stává, že celá třída se vypraví na prohlídku nějaké hasičské zbrojnice, policejní stanice či dokonce na prohlídku nějakého podniku, jež se například zabývá výrobou hraček nebo školních pomůcek.

Takovéto mimo výukové aktivity, nejenže obohatí děti o nové zážitky, legraci, ale také se mohou dozvědět zajímavé nové věci o dané organizaci.

Rozhodně se snažte, milý rodičové, aby Vaše děti o tyto akce nebyly připraveny. V žádném případě jim to neublíží a pro ně, je to obrovský zážitek a poznání něčeho nového a mnohdy i nepředstavitelného. Dozajista Vám za to budou Vaši potomci velice vděčni.

Návyky ve školce

Všechny děti navštěvující mateřskou školku si v tomto zařízení nejen užijí spousty legrace, ale také se naučí mnoho užitečných věciček. Každá školka má svůj vlastní výukový program, kterým se snaží formou her a obrázků, děti naučit základní návyky, jež by mělo dodržovat každé dítko.

Naučí se, jak se zapojit do kolektivu ostatních dětí, hrát si a dělit se s nimi o hračky. Nerušit ostatní děti při jídle, nebo neubližovat jinému dítěti je také samozřejmostí pro danou věkovou kategorii dané třídy.

Některé děti, které doma odmítají konzumovat například maso nebo ovoce a zeleninu, se při jídle ve školce snaží tento hendikep odbourat. Vidí totiž ostatní děti, které jí vše, a snaží se je napodobovat nebo dokonce soutěží o to, kdo si víckrát půjde přidat nebo toho daného jídla sní nejvíce. Dalším důležitým faktorem, který se děti naučí dělat automaticky je, že si jdou umýt ručičky po té co přijdou z toalety, nebo z procházky či hraní si na hřišti na pískovišti.

Uklízení hraček je v každé školce velmi důležitým aspektem, a proto paní učitelky (učitelé) vyžadují od dětí, aby si po sobě hračky s nimiž si v dané chvíli hrály, uklidily na místo jim určené, nebo je předaly dalšímu spolužákovi.

Naučí se používat nůžky, lepidlo, stejně jako vytváření různých výtvorů, při nichž vzniká mnoho nepořádku. Proto i zde je nutné, aby si dítě umělo tento nepořádek uklidit a odnést ho do koše, popřípadě zaklidit své pracovní pomůcky na jejich určené místo v třídě.

V době, kdy jdou děti odpočívat nebo dokonce i spinkat, musí děti dodržovat samostatné převlékání do pyžámka, nebo odpočívat na lůžku tak, aby nerušily ostatní děti, které usnou. Proto i vedení těchto mateřských školek apeluje na rodiče, aby své děti nechávali oblékat a svlékat samotné, bez jakékoli asistence a naučili se tak samostatnosti.

Kindergarten scout — Autor obrázku: Mats Eriksson

Dochvilnost je také velmi důležitým aspektem pro správný chod školky, protože každá školka se snaží dodržovat jakýsi rozpis předem daných aktivit, a pokud dítko přijde pozdě, musí čekat, než bude moci být zapojeno do této aktivity a je samozřejmostí, že může být zklamané, pokud o tuto aktivitu přijde. Tato otázka je ale spíše problémem rodičů, než – li samotných dětí. Proto raději, milý rodičové, vyrazte na cestu do školky s dostatečnou rezervou, aby pak nebylo nutné dítko ve školce utěšovat a na úkor ostatních dětí posunovat výuku psaní křestního jména, nebo počítání.

Při procházkách se celá třída učí, jak správně přecházet přes přechod, nebo jak se chovat v přítomnosti jiných dospělých.

Většinu těchto návyků by však měly mít zažité děti již z domova a jejich dodržování již nebývá takovým problémem. Proto se, milý rodičové, nespoléhejte, že všechno Vaše dítě naučí ve školce. To musíte, hlavně, Vy, být příkladem a snažit se mu vštěpovat tyto návyky již odmala.