Děti a nošení brýlí a rovnátek

Děti a nošení brýlí a rovnátek

V dnešní době má bohužel téměř každé dítě nějaký problém, ať už jde o nějakou dědičnou nemoc nebo jen krátkodobá „vada“. A právě takovou typickou, relativně krátkodobou vadou může být nošení brýlí a rovnátek, což se teď dotýká mnoho dětí.

Autor obrázku: D. Sharon Pruitt

Proč malé děti nechtějí nosit brýle nebo rovnátka?

Důvod je jednoduchý. Jednou věcí je, že se jim ostatní děti kvůli tomu, že nosí brýle nebo rovnátka začnou posmívat, že je krátkozraký a podobně. Kolikrát třeba naschvál takovému dítěti brýle vezmou, aby špatně vidělo, a pak si z něj dělají legraci a podobné hnusné kousky, které se velmi úzce dotýkají šikany. A druhou věcí je, že to dítě není zvyklé mít něco navíc na očích anebo v ústech a ta věc jim tam překáží a tak mají tendenci to nějak sundávat. (Ale to je jen síla zvyku, protože po nějaké době s tím dítě přestane.)

Co mají děti udělat, aby se posměchů od druhých zbavily?

Jsou děti, které si nad tím nedělají velkou hlavu a nějak výrazně je to netrápí. Ale pak jsou děti, které si to berou k srdci a jsou schopny skoro všeho, aby se zbavily těch brýlí nebo rovnátek. Malé dítě často své brýle nějak rozbije, jen aby je nemusel mít na očích. (Ale zároveň si neuvědomují, že dělají škodu rodičů, přece jenom nejsou takové brýle zadarmo, ale na to dítě nemyslí, ono chce hlavně, aby se mu ostatní děti nesmály.)

Jak dítěti vysvětlit, že nesmí brýle ani rovnátka ničit?

První co rodič vysvětluje je, že brýle nebo rovnátka má jen na nějakou dobu, aby se mu spravily oči či zoubky, že pak bude mít všechno perfektní a už nebude mít žádný problém, když to chvíli vydrží. A taky dobrou motivací je, ukázat mu nějaký vzor, který má taky rovnátka a třeba s nimi zpívají, anebo že je spousta celebrit, které nosí brýle a taky žijí a ke všemu jsou slavní. A nejlepším příkladem je někdo, koho sám obdivuje. (Klidně to může být nějaký člen rodiny – jako je třeba dědeček a podobně.)

Doučování dětí

Nikdo není dokonalý, a tak ani vaše děti nemohou být géniové ve všech oborech. V něčem vynikají a v něčem mají takový problém, že potřebují poradit.

Co předchází doučování?

Autor obrázku: Jörg Weingrill

Samozřejmě, že pokud dítě něco neví, tak by se měl zeptat vyučujícího, aby mu to ještě jednou zopakoval. Matematika, chemie, účetnictví, angličtina, ekonomie, odvětví se záludnostmi je spousta… Pokud mu to učitel vysvětlí znovu a dítě se stále nechytá, tak začíná mít problém. A jak se zachová?

1. Obrátí na některého ze svých spolužáků, kterému je učivo jasné a tak by to mohlo vašemu dítěti podat jako rovnocenný rádce. A v takovém případě mohou nastat dvě situace:

a) Ani tento žák nechápe toto učivo. A po průzkumu zjišťuje, že se z celé třídy najde pouze jedno, dvě děti, které rozumí – tak pak je problém v učiteli a ne v tom, že je vaše dítě nechápavé.

b) Tento žák to chápe a chce vašemu dítěti pomoc, ale vysvětluje mu to po několikáté a vaše dítě se stále nechytá. Vysvětlující přestane mít trpělivost.

2. Když dítě nenajde správné vysvětlení ani u svých spolužáků, tak ho nenapadne nikdo jiný, než rodiče (popř. chytrá babička, která žije ve společné domácnosti anebo poprosí někoho známého v okolí – třeba kluka ze sousedství). Ale problém může opět nastat, protože rodič bývá často zaneprázdněn svou prací a i když se třeba rozhodne, že chce svému dítěti pomoci, tak velmi často zjišťuje, že tohle učivo už je samému cizí, přece jenom je to nějaký ten pátek, co studoval.

Co máme jako rodiče udělat potom?

Když už jsme vyzkoušeli všechny možné i nemožné situace a stále svému dítěti nemůžete vysvětlit dané učivo, tak nezbývá nic jiného, než investovat nějaké peníze do učitele či jiného studovaného člověka, aby to vašemu dítěti vysvětlil. Problémem je, že pak se dítě může cítit špatně, protože je „hloupé“ když musí mít zvláštního učitele. Samozřejmě jde jen o to, jak to svému dítěti podáte.

Jak vybrat správného učitele na doučování?

Pokud dítě bylo nespokojeno s vysvětlením učitele, který mu učivo vysvětloval jako první, je zbytečné, aby šlo za ním. Učitel by učivo vysvětlil stejným způsobem a dítě by to stejně nechápalo. Každopádně jistou roli tu hraje i finanční obnos, který si daný učitel požaduje.

Také bychom měli dbát na to, aby měl nejen požadující znalosti, ale také, aby byl tomu dítěti sympatický. Když mu bude sympatický, tak se bude cítit dobře a nebude se bát zeptat se ho na nějakou věc znovu.

Učitel si zasedl na mé dítě – 2. část

Je vhodné přestoupit na jinou školu?

Na jednu stranu to vhodné řešení není, protože takový učitel cítí výhru a dovolí si to i na ostatní studenty. Žák, který prohrál, může ztratit sebevědomí a pak už na sebe nechá šlapat téměř kýmkoliv. Ale na tu druhou stranu, když se koukneme z pohledu studenta, který to bere jako jedinou možnost, tak bychom mu to měli umožnit. A také by to takový student měl brát jako cestu od začátku, tudíž zapomenout na trápení se s učitelem a dokonce se může zachovat tak, že hned zprvu ukáže, že je silný, má například výbornou paměť a znovu se nenechá zasednout učitelem.

Jak tomu všemu předejít?

Autor obrázku: woodleywonderworks

Někdo si myslí, že to nelze. Každopádně to nikdy nemůže stoprocentně zaručit. Ale jestli víme, že je naše dítě často nemocné, má třeba nějaký problém s imunitou a podobně, tak je dobré, abychom za učitelem došli a vysvětlili mu, proč tomu tak je a nějak rozumně se s ním domluvili, což by neměl být takový problém. Pakliže problém hrozí s kázní vašeho dítěte, tak je důležité naučit ho, aby se uměl ovládat. A pokud jde o nějaké konflikty mezi rodičem a učitelem, tak jako rodič bychom se také měli ovládnout a při nejhorším trochu přetvářovat, jen aby se naše dítě mělo dobře.

Takový Jirka měl problém se svým učitelem fyziky, protože po prvních třídních schůzkách zjistil, že Jirkova maminka je jeho bývalá spolužačka. A v době, kdy byli spolužáci, tak nynější pan učitel se do Jirkovy maminky zamiloval, ale ona dala přednost jinému muži a tohoto velmi zranila. A proto při zjištění, že je to zrovna ona, to Jirkovi velmi osladil, přestože Jirka měl fyziku rád, bavila ho a šla mu, tak najednou k ní cítil odpor. Ten problém se pak nějak vysvětlil, ale stálo to mnoho úsilí.

Co když se učitel na dítě nasedne, ale dítě to doma prezentuje jinak?

Je jasné, že i žák má nějakého učitele, kterého nemusí mít rád. A tak se může stát, že se chce takovému učiteli nějak uškodit. A když má doma velmi chápavé a starostlivé rodiče, tak to může zkusit přes to, že si na něj učitel bezdůvodně zasedl. A pak to takový rodič začne řešit a samozřejmě to není pro nikoho příjemné, protože rodič si stále myslí, že je jeho dítěti ubližováno, kdežto učitel ctí svou nevinu. A pak když se prokáže, že dítě lhalo, tak se rodič dostane do velmi trapné situace.

Samozřejmě se takové situace nestávají tak často, protože děti si uvědomí, jak velký trest by je mohl čekat a to nejen kázeňský ze strany školy, ale také třeba fyzický ze strany rodičů a zajisté se mu chce vyhnout.

Každopádně jsou to extrémy, ale nikdy nemůžete vyloučit, jestli se v takové situaci nenachází zrovna vaše dítě. Proto je důležité probírat se svým dítětem i jeho čas strávený ve školních lavicích.

Učitel si zasedl na mé dítě – 1. část

Jsou děti, které mají učitelé rádi a pak jsou i takové, co jsou u učitelů méně oblíbené a sem tam se najde i dítě, které učitel vyloženě nemá rád a pak mu může jeho hodiny velmi znepříjemnit. Z jakých důvodů učitel nemá rád mé dítě?

Vyrušování v hodinách

Je to první otázka, která vás napadne hned potom, co zjistíte, že si na vaše dítě nějaký učitel zasedl. Důvodů může být mnoho. Prvním z nich může být, že dítě v jeho hodinách nedává pozor. Žádné dítě ale nevydrží celou hodinu být pořád v klidu bez jakéhokoliv vyrušení a v neustálém pozoru.

Navíc by měl učitel brát ohledy, že je to dítě, takže pokud chce, aby vydrželo co nejdéle dávat pozor, tak by ho měl nějak zaujmout anebo mu dát nějaký úkol, tak aby dítě mělo něco na práci a nemělo čas na vyrušování. Samozřejmě pokud rodič ví, že má jeho dítě problém dávat pozor, tak je částečná chyba i na něm, protože by měl svému dítěti vysvětlit, jak se má chovat a proč, a tak by se mělo naučit vydržet, ale také je vina i na učiteli, který by si měl vybudovat respekt a dítě uměl usměrnit.

Nepravidelná školní docházka

Dalším důvodem může být, že je vaše dítě často nemocné, tudíž bývá často doma. A učitel má pak pocit, že to dítě školu zanedbává a tak má i méně znalostí. Ale pokud je dítko opravdu nemocné, zodpovědný rodič jej nemůže poslat do školy už jen pro to, aby nenakazilo ostatní děti.

Nedostatek sympatie

A pak může učitel zanevřít nad vaším dítětem jen kvůli tomu, že mu není sympatické, že dítě nemusí sdílet stejný názor. Či učiteli nesedí jeho charakter nebo dokonce se mu nemusí líbit vzhledově. Nebo kvůli tomu, že se učitel z nějakého důvodu nepohodne s rodičem. A to už se vina klade zejména na učitele, protože by měl být ke všem dětem stejně objektivní a jeho chování k dítěti nesmí nijak ovlivnit vzhled dítěte.

Příklad nevhodného chování učitele k dítěti, jen díky vzhledu, a zcela výjimečně jde o krásu:

Na zdravotnické škole se jeden rok objevila třída, kde nebyl ani jeden chlapec. Dívky, které tady studovaly, byly normální děvčata jako každá jiná, kromě jedné, co byla velmi krásná. Dokonce měla předpoklad jít do modelingu, ale sama takovou možnost odmítla, už jen proto, aby jí učitel nedělal ještě větší peklo. Už před touto nabídkou jí neustále urážel řečmi, že krásné holky to mají všechno jednodušší, že nemusí nic udělat a všichni se kolem nich budou točit. A že on jí nenechá, aby se spoléhala jen na svůj vzhled a že chce od ní vidět nějaký výkon. Ale přestože se dívka snažila, jak jen mohla, velmi tvrdě se učila, tak on jí osočoval, že jí poradil spolužák, protože se mu líbí. A když jí zkoušel a věděl, že to umí, tak začal vytahovat věci, s kterýma se ani nezmínil a podobně. Bohužel tato dívka nebyla ta, která by vyřvala do světa, že si na ní někdo zasedl a nechtěla to nijak řešit ani doma s rodiči a už vůbec ne ve škole. Až to nakonec došlo do takových mezí, že se rozhodla přestoupit na jinou školu.

Tak jak takový případ řešit?

První věc je, abychom to probrali se samotným dítětem. Je důležité, abychom na danou věc znali názor našeho dítěte. Samozřejmě všichni myslíme na to, abychom svému dítěti neublížili, protože se může stát, že když to jako rodič půjdete řešit do školy a neporadíte se svým dítětem, tak nejen, že ho můžete zesměšnit, což přispěje tak maximálně k tomu, že sám může tuto situaci zapřít, ale také ho můžete zklamat, že takovou situaci řešíte bez něho.

Ale na druhou stranu je dobré to řešit? Je jasné, že žádný rodič nenechá, aby si někdo bezdůvodně zasedl na jeho dítě, ale na druhou stranu mu může způsobit ještě horší nadělení, protože jestli ostatní učitelé zjistí, že do školy přijde rodič a začne tam řešit problém (a nedej bože takové dítě bude mít problém s kázní), tak se nad tím tito učitelé mohou pozastavit a pak se na něj budou dívat jinak. Anebo se také může stát, že to třeba ostatní učitelé budou ignorovat, ale ten, kterého se ho týče se místo nějakého zlepšení, začne ještě více bouřit a dítěti může udělat daleko větší problémy právě proto, že ze sebe udělalo chudáčka a zatáhlo do toho i rodiče.

Samozřejmě by to mělo fungovat tak, že pokud se takový psychický nátlak opravdu prokáže, tak by měl být učitel potrestán, aby se to dál neopakovalo. (ale také to může být i pro dospělého člověka, jako je třeba i učitel k motivaci pomsty, kdy právě toho žáka bude za to drtit)

A pak je otázka, zda má do toho rodič dále zasahovat, velmi těžká.

Nejlepší by bylo, aby se dítě samo prosadilo a ukázalo učiteli, že není takové, jak si učitel myslí a že má na to, co po něm požaduje, i když je třeba méně krásné, než jeho vrstevníci, či má problém s kázní a podobně. Ale pak se tu ukáže problém, že ne všechny děti se takto dokážou postavit. Protože učitel se zaměří na děti, co jsou introverty a pak se tyto děti raději nechají týrat, než aby se bránily.

Výslovnost

Mnoho dětí se potýká s problémem – špatnou výslovností písmenek, slov či vět. A Vy, rodiče, tento problém musíte ještě častěji řešit.

Jsou dva nejosvědčenější způsoby řešení tohoto problému

Opravování

Jakmile zaslechnete, že Vaše dítko špatně vyslovilo ve větě nějaké písmenko, okamžitě jej na to upozorněte. Opravte dítěti špatně vyslovené slovo, tak, aby bylo ve správném tvaru. Snažte se toto slovo vyslovovat pomalu a srozumitelně, aby dítě co nejlépe pochopilo, kde dělá chybu. Trvejte na tom, aby Váš potomek daný výraz nebo větu opakovalo co nejčastěji. Tímto způsobem se snadněji správnou výslovnost osvojí a nebude mu již dělat takový problém vyslovit to, co Vám chce sdělit a zároveň, aby mu všichni okolo dobře rozuměli.

Odborná pomoc

Pokud nezabere opakování správné výslovnosti toho či onoho slova, pak na řadu přichází pomoc odborníka. Většina školek i škol dokonce tuto variantu velmi často rodičům doporučuje.

Vyrazit na logopedii není žádná ostuda, spíše naopak. Odborník bude s Vaším potomkem provádět různá praktická slovní cvičení řeči, od rozdělování slov na slabiky, etapy, až po domácí úkoly, které je nutné doma s rodiči procvičovat formou různých her.

Autor obrázku: Dennis Harper

Dokonce i většina mateřských školek rodičům doporučují návštěvu logopeda, protože pokud dítě hůře vyslovuje a ostatní děti mu moc nerozumí, mohlo by mít dítě následně potíže při nástupu do první třídy základní školy.

Mnoho rodičů však raději volí kombinaci obojího. Důvodem bývá převážně to, že první způsob řešení špatné výslovnosti opravováním, příliš nepomáhá, a proto následně rodiče raději navštíví odborníka.

Tak či onak, Vy byste měly Vašim potomků rozumět, co se Vám snaží říci, a nespoléhat pouze, na to, že se to spraví samo od sebe. Mohlo by to totiž Vaše dítě poznamenat i do budoucnosti, nebo se může stát terčem posměchu a šikany.

Učební pomůcky

Autor obrázku: woodleywonderworks

Děti rostou velmi rychle, a tudíž Vám velmi brzy nastane čas, kdy se s nimi budete muset začít učit. Velkou pomocí v tomto ohledu rodičům bývají různé „učební pomůcky“.

Může se jednat o různé obrázkové knížky, písmenkové hrací karty či jiné pracovní sešity s písmenky (abecedou), barvami či číslicemi. Většina autorů těchto učebních pomůcek se zaměřuje na různé věkové kategorie Vašich potomků, takže si lze vybírat z různých nabídek určeným těm nejmladším i tem nejstarším školákům i předškolákům. Existuje mnoho „pracovních sešitů“, do nichž mohou děti zakreslovat, zapisovat i čerpat z nich nové vědomosti a znalosti.

Pro ty nejmenší dareby jsou vhodné různé hrací karty s písmenky, barvami i obrázky. Důležité jsou i různé stavebnice a hrací kostky, do nichž se vkládají další kostičky rozličných tvarů a barev. Díky těmto pomůckám si děti cvičí zručnost a zároveň barvy a tvary.

Pro starší předškoláčky i školáčky jsou praktičtější právě pracovní listy, knihy a ústní cvičení s Vámi rodiči. Neustálé opakování barev, čísel, písmenek i psaní formou her s rodiči, je nenahraditelnou součástí výuky pro všechny členy rodiny.

Děti si pak snadněji tyto věci zapamatují, protože při těchto hrách si vryjí do paměti, že si u toho či onoho zažily mnoho legrace, nebo že přirovnávaly tu či onu barvu a tvar, k tomu či onomu předmětu. Např. sluníčko má tvar kolečka. Zelená jako tráva.

Výuka dětí je velmi důležitá, proto ji, Vy, rodiče, nepodceňujte. Aktivně se zapojujte do výuky a nespoléhejte pouze na mateřské školky, že tam Vaše dítko naučí vše, co potřebuje znát do školy. Využijte internetu a různých učebních pomůcek, a uvidíte, že něco se naučit, nebude pro Vaše dítko, tak velkým problémem.

Šikana

Šikana

Slovo šikana může být vysvětlováno různými způsoby, ale v konečné fázi, se všichni shodují na jednom jediném: Ubližuje to dětem (i dospělým), a to nejen fyzicky, ale i po stránce citové.

Autor obrázku: Thomas Ricker

Nejčastěji se s tímto slovem setkáváme ve spojení s dětmi. Příkladem může být, pokud spolužáci ve škole či školce Vaše dítě neustále fyzicky i slovně napadají a to se pak i bojí bránit. Budou se cítit natolik ponižované, že se o svém problému budou bát s kýmkoli mluvit. Budou to držet v sobě, a užírat se a vinit se z toho, že si za to mohou samy.

Milé děti, pokud Vás někdo opakovaně šikanuje, svěřte se s tím komukoli! Není to Vaše vina a nesmíte si to nechat líbit, protože by to mohlo překročit i určité hranice a mohlo by dojít i k neštěstí. Lidská hloupost a tyranizování slabších nezná mezí, a pokud se proti tomuto jednání nebudete bránit, pak to nevěstí nic dobrého.

Dá se to řešit různými způsoby, a nejste ani první, ani poslední, kdo něčemu takovému musí čelit! Vaši rodiče dozajista budou hledat způsob, jak tomuto šikanování “přistřihnout křidýlka”! Buď domluvou se školou, která má povinnost tomuto jednání zamezit kázeňskými tresty, nebo jednáním s rodiči dětí, které toto příkoří Vašemu dítěti způsobují.

Pokud se šikanování dostane do fáze fyzického napadání, pak je potřeba zapojit i příslušné úřady, jako je např. Policie. Jedná se totiž již o trestný čin. Důležité jsou ve školách různé besedy na toto téma, protože mohou předcházet tomuto problému.

Řešte tento problém, dokud nepřerostl zúčastněným stranám přes hlavu, nebo to může skončit zraněním či co hůře smrtí a nezvratitelnou psychickou újmou.

Křeček přinese vašim dětem radost a naučí je zodpovědnosti

Pokud uvažujete, že byste koupili dětem domácího mazlíčka, třeba křečka, nemusíte se ničeho obávat a směle jim pokojíček tímto malým obyvatelem zpříjemnit. Jeho chov není náročný, ani nákladný a zvládne ho každé větší dítko, dejme tomu od první třídy. Jsou přítulní, dovedou se v rámci možností mazlit a je s nimi spousta legrace.

Autor obrázku: Sara Spildener

Druhy křečků

V prodejně chovatelských potřeb, tzv. zverimexu najdeme dva druhy křečků. Křeček zlatý (Mesocricetus auratus) a křeček džungarský (Phodopus sungorus). Mají v podstatě stejné povahy, pokud nemají důvod útočit, nebo nehrozí nebezpečí, jsou klidní. Samečci jsou často klidnější, než samičky.

Asi od druhého měsíce začnou být „alergičtí“ na jiné křečky, zvláště ty stejného pohlaví. Pokud chcete dětem nabídnout páreček, aby viděli i mláďátka a vše kolem, mějte na paměti, že křečci se velmi dobře množí a je možné, že budou mít mláďátka až 20x do roka v počtu 2-10 mláďat ve vrhu.

Dožívají se dvou až tří let.

Co je potřeba pro úspěšný chov

V chovatelských potřebách zakupte klícku, která bude mít uzaviratelný vrch. Je potřeba vystlat ji hoblinami, nesmí to být jemné piliny. Umístíme ji někde, aby nebyla v chladu a křeček vám nenastydnul.

Aby si křeček udělal hnízdo podle svého gusta, můžete mu poskytnout i natrhaný toaletní papír, nebo kapesníčky a seno. Jako domeček může posloužit květináč s vysoustruženým otvorem, nebo jednoduše půlka kokosového ořechu, do kterého také uděláme otvor o velikosti cca 3,5cm.

Nesmíme zapomenout na misku na jídlo, napáječku, kus dřeva na obrušování zoubků, které mu celý život rostou do délky. Nejvhodnější je nějaké z ovocných stromků. Také je potřeba zajistit křečkovi zábavu, takže kupte malý kolotoč na vyběhání, nebo prolézačku.

Ikdyž křečkovi bydlení maximálně zkonfortníme, musíme ho občas vyndat z klece a nechat ho proběhnout po pokojíku. Dávejte pozor na kabely, je potřeba pokojík upravit, aby byl pro křečka bezpečný. Také pozor na pády z výšky, aby dětem křeček nespadl.

Autor obrázku: cdrussorusso

Krmení

Můžeme sehnat již připravenou směs pro křečky, ta je také nejvhodnější. Křeček má rád i ovoce a zeleninu, ale opatrně, v ovoci je pro křečka hodně cukru. Dále můžeme křečkovi nabídnout různé semínka, nebo oříšky, ale také s mírou, protože jsou tučné. Mezi krmení můžeme zahrnout i tvrdý chleba, který také výborně poslouží k obrušování zbouků.

Když je křeček nemocný

Křečka můžou napadnout roztoči, kteří napadají kůži. V tomto případě vyhledejte odbornou pomoc.

Pokud jsme my sami nemocní, neměli bychom ke křečkovi moc chodit, mazlit se s ním… je velmi náchylný na „lidské“ nachlazení. Projevuje se schoulením křečka, kýcháním, mokrým čumáčkem. Pomocná může být teplá voda s medem, nebo mléko. Křečka nikdy nekoupeme, ani v teplé vodě.

Když má křeček vlhký ocásek, značí to průjem. Je většinou způsoben špatnou stravou. Pokud je moč načervenalá, bývá to znak toho stejného, ale lepší je poradit se se zvěrolékařem.

Zvláštní školy

Zvláštní školy

Kde-kdo si mylně myslí, že děti navštěvující zvláštní školy, jsou něčím méněcenní nebo dokonce hloupí. Omyl je pravdou. Mnohdy tyto školy navštěvují velice inteligentní a nadané děti. Ale mívají nějaký druh poruchy učení. Třeba dyslexii, dysgrafii a další jiné.

Někdy se jedná i o hyperaktivní děti, které se jen velmi těžko soustředí – porucha pozornosti.

Autor obrázku: Cali4beach

Může se však také jednat pouze o to, že v běžných základních školách se probíraná látka učí velmi uspěchaně a děti nestíhají pochopit veškerou učební látku.

Bohužel v dnešní době se učitelé snaží v jedné vyučovací hodině probrat i více než jednu učební látku, a ani není příliš času na opakování a podrobnější rozebírání, takže děti dostávají špatné známky, nebo jsou dokonce nuceni ročníky opakovat, protože propadnou – někdy i opakovaně.

Také Vy, rodiče, kteří jste těmito zvláštními školami prošli, ve vzteku porovnáváte: „To víš, já přece vychodil/a jen zvláštní školu a nejsem tak chytrý/á jako kdybych chodil/a do normální školy.“

Nepodceňujte sebe ani Vaše děti, pokud je budou muset navštěvovat. Není to žádná ostuda a podceňování hlavně u dětí, bude spíše podkopávat jejich sebevědomí. Učivo na těchto školách je stejné, jako na jakékoliv jiné „základce“, pouze se vše probírá s určitými ohledy na potřeby a poruchy jednotlivých žáků a hlavně pomaleji.

Dnes se již tolik nebere zřetel na to, zda dítě vychodilo tu či onu školu, protože při nástupu do zaměstnání se bere větší ohled na to, zda mají výuční list či maturitní vysvědčení. Proto, pokud Vaše dítě tu zvláštní školu navštěvuje, mávněte jen rukou nad „škarohlídy“ a snažte se Vaše děti podpořit všemi možnými i nemožnými způsoby.

Škola je škola a ten kdo se posmívá, nemá asi všech pět pohromadě.

Školní sběr

Školní sběr

Nebuďte překvapeni tím, až za Vámi vaše dítko přijde ze školy s tím, že bude potřebovat různé věci pro pořádání školního sběru.

Může se například jednat o:

  • sběr papíru a lepenky
  • pomerančovou kůru
  • drobný elektroodpad
  • oblečení pro charitu
  • humanitární pomoc
  • použité baterie
  • víčka z PET lahví

Některé školy mezi sebou dokonce soutěží, kdo nasbírá nejvíce školního sběru. Je to ale bohulibá činnost, která nejenže pomůže škole, samotnému dítěti ale i konečnému odběrateli sběru.

Autor obrázku: Steven Depolo

Škole může například sběr papíru a lepenky pomoci z finanční stránky. Za utržené peníze lze nakoupit mnoho školních potřeb. Vašemu dítku tato pomocná školní činnost zase zvedne sebevědomí, protože například u sběru víček z PET lahví, pomáhají tím lidem s různým zdravotním postižením a omezením.

Za utržené peníze se totiž těmto lidem dají pořídit různé zdravotní pomůcky, jako elektrické vozíčky, polohovací postele a mnoho dalších, pro ně běžně finančně nedostupných a přece velmi důležitých pomůcek, které jim usnadňují běžný život.

Sušená pomerančová kůra zase slouží k výrobě různých léků a kosmetiky.

No a co se týče například humanitární pomoci v období nějaké nepředvídatelné katastrofy, jako povodeň, nebo pomoc méně vyspělým vývojovým zemím, pak jistě každý činnost této školy i jednotlivců v ní, ze srdce ocení.

Vždy se tu projevuje jakási zpětná vazba mezi těmi, kdo sběr schraňují a těmi, kdo v konečné fázi využívají, ať finanční pomoc tak i tu věcnou.

Takže, milý rodičové, i Vy jste kdysi v mládí nosily školní sběr, a proto i Vaše děti v této činnosti s nadšením podporujte. Pomůže to nejen Vašemu vzájemnému vztahu, ale i mnoha milionům lidí kolem Vás.