Hedy, Author at Bobeček.cz

Jak si získat autoritu u dítěte

Správná výchova je otázkou, kterou řeší spousta rodičů. Pravidlo na to, jak děti správně vychovat, ale neexistuje. Co dělat, abychom u dětí získali autoritu?

Samozřejmě, že jsou lidé, kteří mají přirozeně větší autoritu a pak jsou tací, kteří ji moc nemají. Vypěstovat si autoritu je ale mnohem složitější, než se může na první pohled zdát. Můžete se k dětem chovat jako ke kamarádům, ale oni vás nesmí brát jen jako toho kamaráda, ale musí z vás v určitých situacích cítit respekt. Nicméně získat si respekt je velice těžké.

Děti jsou prozíravé a vaše slabé stránky prokouknou. Kamarádský vztah je ale asi to nejjednodušší, protože tímto způsobem se vám dítě mnohem více otevře a nebude před vámi tajit věci, které by normálně nepřiznalo.

Sebedůvěra je důležitá

Samozřejmě nečekejte, že vás bude mít rádo každé dítě, protože nikdy se nezavděčíte nebo nezalíbíte každému. Vždy se najde někdo, kdo na vás bude mít odlišný názor od ostatních. Proto, aby z nás autorita vyzařovala, je třeba mít sebedůvěru. Ta je velmi důležitá proto, abychom si uměli prosadit to, co chceme.

Jen těžko budeme dítě přesvědčovat o tom, že by nás mělo poslouchat, když budeme mluvit potichu, schovávat se za něco a řešit to, jestli se při rozhovoru například neztrapníme. Není nutné křičet, i když toto si spousta lidí myslí a za tím si také stojí. Pokud budete hluční a budete působit jako diktátor, tak dosáhnete spíše toho, že budete neoblíbení a tak by to být nemělo.

Nekřičte

Křikem si určitě nepomůžete. Když už máte pocit, že se neovládáte, tak raději odejděte a v klidu si promyslete co dál. Lidem i dětem kolem vás naslouchejte a nebuďte k nim lhostejní. Nikdy nebuďte k dětem uzavřeni. Pokud mají nějaký problém, anebo s vámi o něčem chtějí mluvit, tak je vyslechněte. Musí vědět, že ve vás mají oporu, ale tuto oporu je třeba poslouchat.

Získat si autoritu není otázkou pár dní, ale je třeba na tom hodně pracovat.

Sebepoškozování – projev bezmoci, smutku, hledání úlevy a pomoci

Už jste se setkali s někým, kdo trpní např. depresí a své potíže řeší žiletkou, vidličkou, příborovým nožem nebo třeba jen nevinným párátkem? Náctiletých, kteří si vyberou fyzickou bolest a pohled na vlastní krev jako útočiště před problémy a snaží se tím si pomoci a také upozornit okolí na potřebu pomoci, stále přibývá. Jde přitom o citlivé lidi, jestliže si myslíte, že se musí jednat o naprosté asociály, velmi se mýlíte. Většinou jde o dívky, ale i o kluky a dospělé, kteří žijí v nefungující rodině, nemají s kým si popovídat a svěřit své problémy „vrbě“, která by jim naslouchala, porozuměla a pomohla. Často k sobě bývají abnormálně kritičtí, tíží je problémy ve škole, s přáteli, láskou nebo jinou pro některé „banalitou“.

Sebepoškozování už na základní škole

Navštívíte-li Dětskou psychiatrickou kliniku UK 2. LF a FN Motol v Praze, můžete se přesvědčit o tom, že se zde vyskytnou i případy dětí navštěvující např. šestou třídu ZŠ! Častějšími případy jsou dívky, chlapci se upnou např. k vybití agrese sportem. Tak, jako je pro dospívající módní kouření, zkoušení a experimentace s drogami, stejným vzorem se může stát sebepoškozování. Sebepoškozování je totiž návykové a dá se říct, že je to druh drogy a mezi mladými je „nakažlivé“.

Místa nejčastěji postižena řezáním, škrábáním …

Nejvíce si osoby ubližují žiletkami na končetinách, ať už rukách, nohách, tak i na břiše a zádech. Občas se můžete setkat i s polykáním cizích předmětů nebo pálením se cigaretami, to však bývá zřídkavé. Ti, kdo se k sebepoškozování uchýlí, uvádějí, že ze zkoušky pár „zářezů“ se stane potřeba udělat jich víc a i když to nakonec nenávidí, zároveň pocit s touto činnosti milují.

Hojení, jizvy a následky

Na rukách i jinde po těle pak vznikají různě hluboké řezné či jiné rány. I když se zahojí, často po nich zůstanou dobře viditelné jizvy. Tělo se tak stává důkazem toho, k čemu docházelo a může osobám způsobovat mnohé potíže. Nosí chtě nechtě dlouhé rukávy, kalhoty, stydí se, obávají reakcí… z čehož plyne pochopitelně sociální izolace alespoň v částečném pojetí. Jizvy se dají odstranit odborně, jde však o nákladnou a nepříjemnou zkušenost.

Pokud se vaše dítě rozhodne pro sebepoškozování, nebo vy sami se sebepoškozujete, je nutné vyhledat lékařskou pomoc! Rady kamarádů ani rodičů v tomto případě nejsou dostačující. Nepomůže nemocnému snaha „otevřít oči“, vysvětlit, poukázat na jizvy… potřebuje terapie, které mu poskytne jen kvalifikované zařízení.

Dětský psycholog neznamená, že jste jako rodiče selhali

Dost možná i vy patříte mezi rodiče, kteří si neví rady s něčím, co má vliv na psychiku dítěte, a tak se chcete poradit s odborníkem. Pokud má vaše dítě psychický problém, neznamená to, že jste v něčem museli nutně selhat, ale pouze si nevíte rady, jak správně celou situaci řešit. Proto si jdete pro radu přímo k dětskému psychologovi.

Není to žádná ostuda a situaci, se kterou si rodiče neví rady, řeší velmi často s dětským psychologem. Je pravda, že jste mohli při výchově udělat chybu, ale chybovat je lidské a pokud chcete toto napravit, tak je dobře, že vám to není lhostejné, ale jste rozhodnuti situaci začít řešit.

U dobrých psychologů je dlouhá čekací lhůta, s tím počítejte. Psycholog je dnes doktor, který je běžný stejně jako třeba oční, nebo kožní lékař. Jsou děti, které mohou těžce nést rozchod svých rodičů, nebo jim dělá problém začlenit se do kolektivu a podobně. Vy si v této situaci nemusíte vědět rady, ale psycholog bude vědět, jak s dětskou dušičkou pracovat, proto je více než vhodné se s ním poradit a pravidelně k němu se svým dítětem docházet.

Stejně tak jako my, dospělí, mohou totiž mít někdy i velmi vážné psychické problémy naše děti. Pokud chcete k dětskému psychologovi docházet, je potřeba nejprve doporučení od dětského lékaře. V opačném případě si musíte platit služby psychologa a mnohdy to bývá velmi drahé. Cena se pohybuje od 500 – 1000 Kč za hodinu a spočítejte si, kolik hodin zde musíte být proto, aby léčba přinesla nějaké výsledky.

Sama jsem sháněla dětského psychologa v našem městě a musím říct, že to nebyla žádná legrace. Všichni dobří psychologové měli čekací lhůtu až 3 měsíce a já potřebovala problém se svou dcerou řešit co nejdříve a tak jsme se objednaly k dětskému psychiatrovi, kam nás vzal i bez doporučení a bez platby, stačí prý donést průkazku pojištěnce. I tak jsme ale na volný termín čekali přes měsíc.

Proč tolik párů nemůže mít děti

Neschopnost otěhotnět je v posledních letech velmi častá a důvodů je hned několik. Dříve ženy rodily děti velmi brzy. Nebylo výjimkou, že v 18 letech se stala žena matkou a právě v tomto období není vůbec těžké otěhotnět. Dnes je ale těhotenství odkládáno na neurčito a lidé se pak potýkají s tím, že se jim nedaří počít miminko.

S rostoucím věkem, roste také riziko toho, že se vám otěhotnět nepodaří a budete muset podstoupit umělé oplodnění. Věk po třicítce, natož tak po čtyřicítce, je už pro ženu riskantní a může se stát, že přirozenou cestou už to nepůjde. Stejný problém řeší jedna třetina našich obyvatel.

Tím, že miminko odkládáme riskujeme, že schopnost otěhotnět nebude jednoduchá. Jenže doba je taková, že lidé nejprve myslí na vzdělání, potom si budují kariéru a šetří peníze na to, aby si zařídili domácnost, pořídili automobil a pak teprve myslí na rodinu. Je to samozřejmě v této době přirozené, protože pořizovat si dítě do ničeho je holý nesmyls a doba tomu chce, abychom o dětech přemýšleli tak, jak přemýšlíme. Naše maminky si nás mohly dovolit mít brzy, protože dostaly vždy práci, dostaly i byt a jediné, co bylo překážkou byl fakt, že je otec na vojně, nebo má vojnu ještě před sebou.

Dnes je tomu jinak. I když je třeba zařídit si spousty věcí a vybudovat si kariéru, tak bychom početí neměli až tak odkládat. Určitě to není dobré a nemuseli bychom se pak početí přirozenou cestou vůbec dočkat.

Neplodnost ale může také způsobit psychické vypětí z toho, že se od nás něčeho žádá a my nejsme schopni tomu dostát. Nejvíce tlaků vzniká ze stran rodičů a okolí. To, že chceme skutečně miminko, však musí vstát z naší hlavy a při tom, kdy se o něj pokoušíme, nesmíme myslet na to, že to je našim cílem, ale že pokud to vyjde, bude to fajn. Není nutné na to jakkoliv myslet, protože psychika vám pak zabrání a na otěhotnění má ohromný vliv.

Kam s dětmi v zimě

V zimě je počasí samozřejmě takové, že se nic moc, kromě lyžování, bobování a bruslení venku dělat nedá, a pokud není sníh, tak jediné, co je možné, je chodit na procházky. Děti ale chtějí víc. Procházky pro ně nejsou až takovou zábavou, jako věc, která je baví, nebo motivuje.

Pokud se najde aktivita formou zábavy, pak jsou děti nadšené. V zimě se jim bude líbit na výtvarném kroužku, na keramice, v tělocvičně nebo třeba na literárním kroužku. Zní to sice pořádně nudně, ale literární kroužky jsou dneska naprosto o něčem jiném, než to, na co jsme byli zvyklí my, když jsme byli v dětském věku.

Kroužky jsou více promyšlené. Například v tom literárním se nejen čte, ale i hraje a to je to, co děti potřebují. Ony si chtějí hrát a ne jen sedět a poslouchat, co do nich někdo dostává. Proto jsou kroužky prolnuté s hraním, se začleňováním pohádkových postav do reality a také je velmi důležité, aby děti rozvíjely své myšlení a uměly se projevit i manuálně a proto mohou například vytvořit svůj vlastní komiks.

Kroužky, které jsou jednotvárné, děti nudí, proto jsou vymýšleny tak, aby se tam malí človíčkové těšili. V dnešní době je toho na výběr opravdu mnoho a děti si mohou vybrat z velkého množství zábavných kroužků, na které potom rády chodí.

Jakmile začne počasí trošku přát, je vhodné s dětmi vyrazit ven a sledovat, jaké akce se kde konají a co se zde může dít. V každém větším, ale i menším městě, se potom můžete těšit z různých dětských akcí, které se tu pro ně připravují. Většinou jsou tyto akce připravovány školkami, školami, obcemi, nebo občanskými sdruženími. Vymýšlí se po celý rok něco a už je minulostí fakt, že se něco koná pouze na Den dětí, 1.června. Děti rády soutěží a tak se pořádají soutěže, které se mohou konat jak venku, tak i třeba v tělocvičně. Většinou jsou připraveny odměny pro každého, kdo se účastní a nejen pro vítěze.

Udržujte své tělo v kondici s pomocí doplňku stravy s názem Colostrum

O dobrou kondici stojí každý z nás, ne všichni si ale dopřáváme vše, co by naše tělo potřebovalo. Pro ty, kteří pravidelně cvičí, udržují se v kondici a chtějí si dodávat vše, co je třeba, je tady vyvážený doplněk stravy s názvem Colostrum.

Colostrum je pro náš organismus výborným zdrojem bílkovin (minimálně 45%) s imunoglobinem G (minimálně 15%). Jde o důležitý zdroj výživných proteinů, uhlovodanů, tuků, minerálů a vitamínů. Obsahuje rovněž několik desítek biologicky aktivních molekul, které pozitivním způsobem ovlivňují jak imunitní systém, tak správný růstový vývoj. Colostrum obsahuje velmi zdravé kravské mléko, které je tělu velmi prospěšné.

Jaké je dávkování

Doporučené dávkování je 1-6 tablet denně. Je to velmi individuální. Pokud má člověk sedavé zaměstnání, pak postačí jedna tableta denně. Osoby s aktivnějším stylem života by měly užívat 2 tablety denně a osoby s náročným životním stylem potřebují 3 tablety denně. Rekonvalescenti a osoby s intenzivním a stresujícím životním stylem by měly užívat 4-6 kapslí denně v průběhu 2-4 týdnů. Posléze je třeba snížit dávku na 1 kapsli denně.

Jedno balení Colostrumu obsahuje 60 kapslí o ceně 248 Kč. Na následující webové stránce je také možné poradit se s lékařem, máte-li nějaké nesrovnalosti: http://www.prozdravi.cz/colostrum.html. Na téže stránce je možné doplněk stravy Colostrum objednat.

Co byste neměli přehlédnout

Jde o doplněk stravy, který není vhodný pro děti do 3 let a nejedná se o náhradu pestré stravy. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. V případě že si všimnete negativních vedlejších účinků (vyrážka, žaludeční potíže, chřipkové projevy), snižte denní dávku tak, aby byl dobře snášen. Negativní vedlejší účinky většinou po několika dnech ustoupí, v jiném případě kontaktujte lékaře. Skladujte na chladném a suchém místě při pokojové teplotě 15-30 °C. Chraňte jej také před přímým slunečním zářením a dejte ho mimo dosah dětí.

Podpořte své tělo a dodávejte mu přesně to, co potřebuje.

Pochování basy

Lidé, kteří bydlí na malých vesnicích, kde se dodržují tradice, zcela jistě vědí, co pochování basy znamená. Avšak existuje mnoho lidí, kteří nevědí, co to znamená. Možná si pod tím přestavují různé pojmy a zážitky, ale jen málokdo to ví s jistotou.

Co je to pochování basy?

Jedná se o tradiční vesnickou společenskou akci. Pochování basy by podle tradic mělo být ukončení plesové sezóny, proto by se také mělo konat, až proběhnou v dané vesnici všechny plesy.

Jak pochování basy probíhá?

Tradičně to bývalo, že nejprve byla klasická zábava, kde se tančilo a až poté se pochovala basa a s tímto vystoupením šli lidé domů. Avšak tato tradice se trochu přizpůsobila lidem, protože většina z nich se těší hlavně na vystoupení a ne všichni, zejména pokud jde o starší lidi, vydrží dlouho do noci, aby si na to počkali, proto je to naopak a začíná se vystoupením. Když skončí přednes, tak lidé to mohou oslavit a zároveň si naposledy užít taneční zábavy.

Jak vystoupení vypadá?

Nejprve se připravuje stůl a svíčky, což má navodit smuteční atmosféru. Potom jde průvod, kde vepředu jsou většinou dva hlasatelé, z toho jeden kropí svatou vodu na všechny okolo. Za nimi je starý muž, který veze basu (basu jako hudební nástroj) a pak jde zástup starších plačících žen, které drží svíčky. Tento průvod obejde celý sál a potom položí basu na stůl. A pak je vrchol večera, který je v rukou dvou hlasatelů. Ti začnou přednášet předem připravenou básničku, kterou trochu zhudební.

Čemu se tato básníčka týče?

Kromě toho, že se chtějí rozloučit s plesovou sezonou, tak pochování basy také znamená shrnutí všeho, co se za daný rok událo. A vzhledem k tomu, že je to vesnická zábava, tak je to vždy humorně pojato, aby se lidé trochu pobavili. Nejprve jsou připomenuty nové věci ze světa, které se za daný rok udály, pak z naší republiky a nakonec přijde to, na co se většina nejvíce těší. Jde o novinky, které se staly u obyvatelů dané vesnice. Někdy jsou kladné, někdy negativní, ale vždy s vtipem a pojaty, tak aby se to nikoho nedotklo, jen ať to všichni berou s humorem.

Kde mohu tuto akci navštívit?

Pravdou je, že pochování basy se již tolik neslaví jako před léty, takže mnohdy je dost obtížné dostat se na tuto akci. Ale stále existují malé vesničky, které to pořádají. Avšak pravdou je, že pokud půjdete do cizí vesničky, tak tam ty lidi nebudete znát a pak se může stát, že ten humor nepochopíte, ale aspoň si užijete ten ze světa a z republiky.

Jak se mám na takovou akci obléct?

Přestože jde o společenskou akci, tak nemusíte vytahovat vaši večerní robu. Na pochování basy můžete přijít normálně v riflích s nějakou pěknou blůzou, prostě tak ať se cítíte pohodlně.

Pochování basy je opravdu krásná tradice, která pobaví snad všechny věkové kategorie.

Šťastná země – zábava pro vaše děti

Šťastná země je přírodní zábavní park pro děti, který vznikl v roce 2004 a za svou dobu získal mnoho stálých návštěvníků a to především těch nejmenších. Toto hřiště bylo vyrobeno rozrůstající se firmou Tomovy parky s.r.o. Vaše děti to tu bude bavit a můžete si zde zajet jak o víkednu, tak např. o prázdninách nebo kdykoli vás napadne.

Otevírací doba je od 9.00 – 20.00 a to každý den. Vstupné je 100 Kč a to jak pro děti, tak pro dospělé. Pohybovat se pak můžete po celém parku a využívat herní prvky, jako jsou trampolíny, prožitkový geopark a podobné. Zdarma přichází každý 11. ve skupině dětí do 2 let, zdarma mohou přijít i zdravotně postižené osoby, dětské domovy a pěstounské rodiny.

Mezi placené atrakce pak patří aquazorbing, jízda na koni, crazy minigolf, malování na obličej, stříkané tetování a novinkou je lanové centrum. V areálu Šťastná země se můžete občerstvit a je zde pro vás provozovna občerstvení U piráta, kde si můžete dát rychlé občerstvení a také během různých akcí grilované speciality.

Psi v areálu mohou být, ale pouze na vodítku a s košíkem. V areálu můžete využít mikrovlnou troubu pro případ, že potřebujete ohřát dětské jídlo. V celém areálu můžete platit pouze místní měnou a to čtyřlístky, kdy jeden čtyřlístek odpovídá 20 korunám.

Děti si zde mohou pohrát na originálních výrobcích společnosti Tomovy parky s.r.o. Veškeré nosné a stabilizační prvky jsou vyrobeny z akátového dřeva, to je výjimečné díky vysoké trvanlivosti a je velmi odolné proti povětrnostním vlivům.

Vzduchová trampolína vám pomůže se krátkodobě odpoutat od gravitace. Dochází ke komplexnímu tréninku celého těla.

Ve spodní části areálu se nachází prožitkový geopark, je to dobrodružná, hravá a poučná stezka s interaktivními prvky. Naučná stezka ukáže dětem, jaké jsou nové cesty k dějinám země a vývoji krajiny. Projekt je hrazen z finanční podpory BDU.

Vysvědčení klepe na dveře, odměňte děti stavebnicí od Bloco

Bylo vaše dítě celý školní půl rok pilné a proto byste jej za vysvědčení měli jako rodičové odměnit? Pak je na čase vymyslet čím.

Mořský svět od Bloco

Co takhle stavebnici mořský svět, která je plná barevných rybiček, velkých chobotnic a také hrůzostrašných žraloků. Žralok však v podání stavebnice Bloco nevypadá tak strašně, jako ve skutečnosti, ale naopak je okouzlující. Ukažte svým dětem, kdo žije pod hladinou moře a nechte je vyrobit si tyto mořské živočichy z nové stavebnice. Ve stavebnici jsou dílky pro sestavení žraloka, chobotnice, pirani a rybičky. Uvidíte, že si vyhrají a hra je bude bavit. Mořský svět děti láká, protože jde o něco, co je nepoznané, co samy na vlastní oči s největší pravděpodobností ještě nespatřily.

Tato stavebnice byla vyrobena v Kanadě. Rodinná značka Bloco dětem rozumí jako nikdo dříve. Mořské živočichy lze snadno poskládat podle návodu. Pokud však chtějí děti složit i něco jiného, pak se fantazii meze nekladou. Mohou vytvořit i zcela něco jiného, než je na obrázcích. Kombinovat lze i s dílky jiných stavebnic.

Je vyrobena z vysoce kvalitní a patentované tvrzené pěny, kdy nezávadnost je naprostou samozřejmostí a vy se tak nemáte čeho bát. Dílky jsou nezávadné, netoxické a antibakteriální.

V krabici najdete 235 dílků a to dílků tvrzených pěnových a dále otočné spojky. Stavebnice je vhodná pro děti od 4 do 9 let. V každém balení je návod na sestavení. Cena je přijatelná, seženete ji zhruba za 500 Kč.

Chcete svým dětem udělat radost stejně tak, jako ony udělaly radost hezkým vysvědčením vám? Pak jim kupte zajímavou a kreativní hračku, díky které se budou navíc rozvíjet a procvičí si jemnou motoriku. Obdarujte je dárkem, se kterým si mohou hrát jak při sestavování, tak i po sestavení, kdy už budou mořští živočichové hotovi.

Emoční vývoj dítěte

To, jak se vyvíjí vaše dítě, je dané mnoha faktory. Jednak tím, jak moc jste vytížení, kolik na své dítě máte času, jestli je dítě z rodiny, která je celá nebo se rozpadla, a také je velmi důležité to, zda je rodina zaopatřená či nikoliv.

Emoční vývoj probíhá do desátého věku dítěte a tato doba je skutečně nejdůležitější pro vše. To, co se do této chvíle dítě naučí, si s sebou ponese již celý život.

Čím je dítě starší, tím lépe reaguje na své okolí. Emoce provázejí každého z nás. Reagujeme podle toho, jakou zrovna máme náladu. Jsme smutní, veselí, nadšení, unavení… Stejně tak to je pak i s dětmi. Než dítě dovrší hranici jednoho roku jeho života, tak zná pouze 4 druhy emocí. Radost, zlost, překvapení a strach. Do věku, než jde dítě do školy se pak emoce rozvíjejí.

Nejvíce dochází k rozvoji ve školním věku, proto je také pro dítě vhodné, když se učí a poznává nové věci. Děti bychom měli vést k tomu, aby byly připravené na všechny situace v jejich životě. Neměly by být tiché, ale měly by své emoce umět otevřít. Důležité je, aby jim nikdo nebránil vyjádřit svůj názor a to právě proto, že pokud toto budou umět, bude pro ně život o dost jednodušší, než když budou uzavření. Důležité je, aby se dítě naučilo prosadit se tam, kde je potřeba. Podporujte vaše dítě v tom, že své pocity bude umět ventilovat a rozhodně mu za to nenadávejte.

Samozřejmě není vhodné, aby upozorňovalo ostatní například na jejich nedostatky či podobné věci, ale určitě by se mělo umět vyjádřit a říct to, co ho trápí, jak situaci vidí, co by rádo. Není vhodné, aby bylo introvertem, ale naopak je třeba vědět, co cítí, co ho trápí a co je potřeba.

Hodně si s dětmi povídejte a říkejte jim, že je dobře, když vyjádří nesouhlas, nebo když sdělí nahlas to, co se jim nelíbí. Emoce dětí jsou pro nás důležité a pro ně samozřejmě také.