Hedy, Author at Bobeček.cz

Získávání pozornosti

Každé dítě, od nejmenších miminek, až po ty nejstarší puberťáky, se snaží za každou cenu získat veškerou pozornost jen pro sebe.

Malá miminka to projevují hlasitým pláčem či křikem. Dokonce i svými gesty se na sebe snaží strhnout nevědomky pozornost svého okolí. Mává ručičkami, kope nožičkami nebo dokonce na Vás „hodí vražedný pohled“, kterým jako by Vám říkal, „koukej se mi věnovat“.

Větší dítka to dokáží obdobným způsobem, jako miminka, ale k tomu přidají nové projevy nespokojenosti s nedostatkem pozornosti. Dokonce na to již mají mnoho fint a vychytávek. Nejčastěji je to chování způsobené nespokojeností či žárlivostí.

Děti, které po mnoho let žily v rodině jako jedináčci v okamžiku, kdy jim do jejich domova rodiče přinesou právě narozeného sourozence, začnou ho považovat za vetřelce. Tento malý vetřelec na sebe náhle strhává veškerou pozornost rodičů i blízkého okolí. Starší dítko si najednou připadá odstrčené, protože se vše točí kolem miminka a na něho již nemají rodiče tolik času.

Někdy se však malý darebové (sourozenci) domluví a snaží se na sebe upozornit všemi možnými způsoby, které dokáží trpělivé rodiče vytočí „na nejvyšší obrátky“. Například, když maminka vaří, děti se jí začnou plést pod nohama. Někdy se dokonce „přicucnou“ na Vaši nohu, jako líště a odmítá se jí pustit. Takže pak chodíte jako „kačer“ s přisátým potomkem na noze. V případě více dětí v rodině je budete mít přicucnuté na obou nohách, a budete mít co dělat, abyste udržely balanc a nesvalily se při prvním kroku na podlahu, jako pytel brambor.

NEW:.TATOO — Autor obrázku: Andrej Solic

Starší děti v pubertě mají velmi propracovaný systém, jak si získat pozornost. Začnou se výstředně oblékat a dívky se budou výrazně líčit. Chlapci se ozdobují různými náušnicemi, pearsingem či tetováním. I když v tomto ohledu dívky již s chlapci častou soutěží o to, kdo jich má na těle nejvíce. Když tyto metody na upoutání pozornosti nezabírají, vytasí se s dalším esem.

Časté hádky mezi sourozenci, či dokonce s vlastními rodiči. Nezastaví se ani před hádkami se spolužáky, učiteli, kamarády a někdy dokonce i s úplně cizími lidmi. Po očku budou sledovat reakce okolí na jejich chování, a přestože toto chování či oblékání není právě nejslušnější a nejvhodnější, je to jejich určitý způsob, jak na sebe upozornit a získat si Vaše plnou pozornost.

Jo, milý rodičové, již minuly doby, kdy Vám Vaši potomci pouze skákali do řeči nebo Vám šlapal na palce u nohou. Snažte se s Vašimi dětmi komunikovat, aby se nemusely uchylovat k extrémům, jen aby na sebe upozornily.

Nejlepším řešením bývá vytvoření kamarádského vztahu, ale zároveň, aby ve Vás Vaše děti viděly autoritu. Budou vědět pak mnohem snadněji, kde je jejich hranice a co si k Vám mohou či nemohou dovolit!

Hubenost vs. otylost

Téměř každý „puberťák“ řeší otázku toho, zda není příliš tlustý a je dostatečně hubený. Bohužel některé děti to příliš hrotí, až to nakonec vede i k onemocnění zažívacího traktu, extrémním dietám, někdy i anorexii či bulimii.

Ani jedna varianta není pro zdraví žádného dítěte dobrá. Proto je třeba s Vašimi dětmi hovořit o jejich váze, jako o jakýcholiv jiných běžných věcech, které pubertální děti trápí. Vždy je ujistěte, že to, jak vypadá není tak důležité, jako to, jak se chová ke svému okolí. Většina lidí by se měla řídit heslem, že nezáleží na tom, jak vypadáte, ale na tom, jaké máte srdce.

Pokud děti opravdu nejsou spokojeni se svou vahou, dá se upravit jednoduššími způsoby než zmíněnými extrémními dietami, které stejně většinou nedokáží dosáhnout vytyčené váhy. Diety sice špatné být nemusí, ale rozhodně ne extrémní, nebo to, že se bude dítě dopovat různými chemickými preparáty, které nakonec stejně nepomohou a budou Vás akorát tak stát zbytečné peníze.

Omezit tučná jídla, jíst více vyvážené stravy, složené z častější konzumace ovoce a zeleniny, nebo jíst menší porce jídla. To je jedním z řešením problémů s váhou kohokoliv, kdo se chce zbavit nadbytečných kil. Další možností je častější sportování, jako chození do posilovny, jízda na kole, běhání nebo dokonce dlouhé procházky, které napomohou spalování nadbytečných tukových ložisek.

Curried Carrot Soup — Autor obrázku: Joy

Mnoho dětí se tímto problémem zaobírají přespříliš a bojí se o tom se svými rodiči promluvit, aby před nimi nevypadaly divně. Není se za co stydět a bát se rodičů také nemusíte. Hlavu Vám rozhodně neutrhnou, spíše naopak. Překvapí Vás porozuměním a pokusí se Vám určitě pomoci.

A pokud se před rodiči stydíte o tomto problému hovořit, zcela jistě se ve Vašem okolí najde jiný člen rodiny, přítel či kamarád, který rád Vaše problémy vyslechne.

Nepouštějte se do rychlého shazování kil, spíše si tím uškodíte, a pak si můžete nést následky až do konce života.

Takže, milé děti, nebojte se přijít za Vašimi rodiči a mluvit s nimi o tom, co Vás trápí a při zbavování se kilogramů, které se Vám nelíbí, postupujte pomalu a s rozvahou. Trocha čekání na docílení požadovaného efektu se Vám rozhodně vyplatí.

Návyk na jídlo

Mnoho rodičů musí naučit během dětských let své potomky na určitý návyk rozmanitého jídelníčku. Docela snadno se totiž může stát, že Vaše děťátko bude odmítat jíst určitý druh jídla, a Vy pak budete mít obrovský problém. A to, jak vyřešit, aby daný druh jídla neodmítal a naučil se ho jíst.

Může se sice jednat pouze o dětskou zarputilost a nebo jídlo odmítají jen tak z trucu. Najdou se takové děti, které například v raném věku budou jíst všechny druhy jídla, jako omáčky, maso, polévky či zeleninu a ovoce. Ale jakmile padne určitá věková hranice, začnou pojídat pouze některé části jídel.

Například může v dětství jíst všechny druhy masa včetně uzenin a po určité době pak maso začne odmítat, ale přitom budou i nadále konzumovat uzeniny, jako párky, salámy i sekanou.

Je pochopitelné, pokud má dítě alergickou reakci na určitý druh ovoce nebo zeleniny. Výsledkem je vyrážka nebo co hůře závažnější průběh alergie. V tomto případě je samozřejmostí, že bude daný druh vyřazen z jídelníčků. Pokud ale jde o odmítání jednoho jídla, pak je to spíše tím, že mu buď přestalo již chutnat, nebo mu ho někdo zošklivil.

Je jedno, zda ho zošklivilo pouhé štěbetání kamarádů o tom, jak jim toto dané jídlo nechutná, nebo zda ho baštily několikrát nedlouho po sobě, nebo jste ho jen špatně okořenily. Výsledek bude stejný! Toto jídlo prostě do pusinky nevezmou a ještě k tomu přidají hysterický záchvat, až to nakonec vzdáte a přestanete mu ho nabízet.

Baby Mum-Mum — Autor obrázku: Joe Shlabotnik

Dítě ale nemůže být bez některých součástí složek jídla, které se například nachází pouze v mase, a proto Vám nezbývá nic jiného než – li zjistit, jak to vyřešit. V mateřské školce budou mít jen stěží velké pochopení pro to, aby pouze jednomu dítěti z desítky dalších, vařily jiné jídlo, než jaké papají všichni ostatní.

Tím, že však budete Vašemu potomkovi dané jídlo nutit, bude ho ještě více odmítat a rozčilováním a zákazy asi také ničeho nedosáhnete. Odborníci mohou radit to či ono, ale každý z rodičů musí vyzkoušet několik metod, než to úplně vzdá. Zkoušejte dítěti dané jídlo nabízet v malých porcích se sliby oblíbené dobrůtky, pokud jídlo alespoň ochutná, nebo slibem oblíbené činnosti. Ale ani to nemusí zabrat.

Prostě to musíte zkoušet stále dokola a pokud Vám toto jídlo nebo jídla bude i nadále odmítat, bude lepší zkusit jinou náhradu těchto složek potravin. Dnes již existuje mnoho náhražek masa stejně jako jiných surovin potřebných pro zdravý vývoj dítěte.

Takže pevné nervy a nevzdávejte to, milý rodičové. A Vy, milé děti, neohrnujte nos nad některými jídly, ona Vám pusinka ani bříško neupadne, když alespoň ochutnáte. Maminka i tatínek jistě ocení alespoň Vaši snahu si zobnout.

Převleky

Také Vám, milé maminky, vstávají vlasy hrůzou, jakmile zpozorujete pootevřené skříňky s oblečením? Pak rozhodně nejste jediné. Může to znamenat pouze jediné! Vaše milá ratolest se rozhodla, že vyzkouší téměř všechno oblečení, které ve skříňce má a zcela jistě si na sebe navleče několik vrstev oblečení najednou.

218. Faith — Autor obrázku: InAweofGod’sCreation

Nemá smysl se nad tím příliš rozčilovat, protože Vám stejně Vaše dítko s úsměvem na tváří oznámí, že si to oblečení musí přece vyzkoušet, aby vědělo, jestli z toho už náhodou nevyrostlo a rovnou že Vám předvede přímo módní přehlídku. V tu chvíli nevíte, zda se máte začít smát, nebo mu vyhubovat.

Nejčastěji to dělají malé holčičky, které se vždy rády líbí. Nejprve začnou „prsenkou“, aby byly jako jejich velké maminky, které nosí podprsenky. Následně bude následovat tílko, na to tričko s dlouhým rukávem, a na to ještě přidají vrstvu trička s krátkým rukávem.

To jim, ale stále nestačí. Na punčošky si navléknou tepláčky, nebo legíny a na to přidají sukýnku. Ale ani to nestačí! Přichází na řadu ještě šatičky, které přece patří úplně nahoru. Na nožičky ještě přidají několik vrstev ponožek a maminčiny nejlepší lodičky. Na hlavičku si „napaří“ zimní čepici a přehlídka může začít.

Maminka pak nestačí zírat, co vše si dokáže vlastní potomek na sebe navléci, jen aby předvedlo módní přehlídku pro své okolí.

A jak to vše dopadne? Budete muset Vaši holčičku pěkně svléci vrstvu po vrstvě, takže máte pocit, jako byste rozlupovali slupky cibule na jednotlivé části. Jen velmi ztěžka budete zadržovat smích nad jejich vynalézavostí a v konečné fázi Vás dozajista bude čekat přeskládání celé skříňky, protože celý obsah ošacení v jednotlivých poličkách bude přehrabáno a přeházeno.

Pobavíte se sice u toho, ale navíc Vám ještě přidělají práci navíc, která by bývala byla zbytečná, kdyby se tam „nehrabošila“. O to více Vám pak vstávají vlasy hrůzou, pokud máte doma dvě malé holčičky, a obě dvě se rozhodnou, že se pustí do zábavných PŘEVLEKŮ.

Takže, milá dítka, Vás to sice velice baví, ale Vaše rodiče asi už tolik ne. Rodiče se chudáci musí obrnit trpělivostí a porozuměním, protože jinak jim akorát tak ujedou nervy. Vyhrnout rukávy a hurá do úklidu!

Malování a líčení dívek

Už v dětství se každá malá holčička ráda maluje maminčinými malovátky. Rády se potají proplíží k místům, kde si maminka své malovátka schovává, a nenápadně se jich zmocní. Dokáží si poradit i s místy ve vyšších polohách a postačí jim k tomu jedna židlička nebo stolička.

Jakmile se těchto, pro ně zajímavých věciček zmocní, tak se každá maminka může připravit na to, že jí ze všech malovátek zbyde asi tak polovina. A zbytek skončí buď na samotné holčičce, v ústech, nebo na zdech či nábytku.

Rtěnka rozmazaná po obličejíčku dívenky od ucha k uchu, barevné oční stíny táhnoucí se po celém čele, tužkou na oči udělané pihy krásy po obou tvářích, popřípadě make – up, pudr či tvářenka bude přes všechny předchozí zkrášlovací procedury.

Finální výsledek? Vaše holčička bude zcela určitě vypadat v obličeji, jako malý klaun a další část těchto výrobků bude na oblečení a v okolí místa, kde se holčička rozhodla zkrášlovat.

A aby toho nebylo málo, svými zapatlanými prstíčky a ručičkami bude dělat různé obrazce po zdích, dveřích a nejbližších kusech nábytku. Zbytky zlomených rtěnek se budou povalovat po podlaze a navíc rozšlapané, protože v zápalu boje s malovátky si ani nevšimne, že po nich dupe.

Pak maminku čeká nejen praní prádla, ale i pořádný úklid, a co víc i koupě nových malovátek.

Starší dívky pak již mají, po náležité průpravě od maminky a zkušenějších kamarádek, o náležitý vzhled pečlivě postaráno. Dokáží se zkrášlit během několika minut a za pomocí jen několika malovátek. Bohužel to občas s množstvím použitého make – upu či moc výrazných očních stínů přeženou, a Vám jako jejich rodičům se to nebude příliš líbit.

Proto většina rodičů svým dcerám říká, že se líčit mohou, ale střídmě a s rozvahou. Většinou si ale dívky i s tímto problémem dokáží poradit. Vezmou si veškeré potřebné věci s sebou do školy a nalíčí se dle svého gusta při přestávkách.

Collective Lipsticks — Autor obrázku: egonzalesmarquez

Je to už jakási tradice, že se o přestávkách ve škole většina dívek sesedne u jedné lavice, vybavené vším potřebným. Veškerá líčidla jsou rozložena po celé délce lavice a každá z dívek si vybere ze všech nabízených možností tu nejvhodnější, která se jí nejvíce líbí, či po poradě ostatních dívek jí nejvíce sluší. Jakmile se vytasí se zrcátky, okamžitě se pustí do díla. Pokud se jim výsledná fazóna nelíbí, použijí odličovadla a zkusí to znovu, dokud nebudou všechny dívky dostatečně spokojeny se svým zjevem.

Každá dívka či žena má svůj vlastní vkus a styl, kterého se snaží držet a pokud mohou, poradí se s někým, kdo má s líčením více zkušeností, než ony samotné.

U malých holčiček je to spíše úsměvné, když ji načapete s rtěnkou rozmazanou přes půl obličeje a křikem, abyste se podívaly jak je krásná a jak jí to sluší. U starších nevhodné líčení může dospět až ke zdravotním problémům s pletí.

Takže, milé dívky, pokud jste v líčení nováčci, zeptejte se maminek, nebo starších kamarádek, jak na to.

A Vy, milé maminky, pokud nechcete přijít o vlastní sadu na líčení a zkrášlování, kupte Vašim dceruškám dětské sady na malování, které jsou v dnešní době již běžně k sehnání.

Slovo „lehké“ z úst učitelů

Obvykle většina žáků či studentů šílí, když učitel opět řekne, že je něco lehké. Ano, učitelům se to mluví, když se nejspíš narodili s přirozeným talentem pro daný předmět, vystudovali jej a učí ho už několik dlouhých let. Na co ovšem učitelé mnohdy zapomínají je to, že ne každému jde všechno, a že žáci či studenti musí umět X různých předmětů, na rozdíl od učitele, který učí předmět pouze jeden.

Někomu to jde

Samozřejmě, že není pravidlem, že všem všechno nejde. Rozdíl ovšem je, má-li někdo pouze dobrou paměť a dokáže se tak mnohdy doslovně naučit vše, co je napsáno, a umí-li někdo alespoň většinu teorie použít v praxi, anebo ji i vysvětlit vlastními slovy.

Takových studentů si učitelé mnohdy váží mnohem více než těch, kteří se pouze naučí to, co si napíší, ale vysvětlení vlastními slovy se od nich nedočkají.

Berme to s nadhledem

Ne vždy jim můžeme mít za zlé, když o něčem říkají, že je to lehké. Sami učitelé totiž mnohdy neumí rozlišit nebo pochopit, že právě předmět, který oni učí, se může ostatním protivit, anebo jim zkrátka nejde. Někdy to ale ani nemusí být samotným předmětem, jako učitelem, resp. formou výkladu. V takových případech si to pak obvykle berou učitelé velmi osobně.

Na něco je potřeba talent

Lenost je jednou z mnoha metel lidstva …každá teorie se dá naučit, a to min. vlastními slovy. Co už je ovšem horší, že existují i předměty, které se naučit nedají, a člověk na ně zkrátka potřebuje mít talent či logické chápání. Největším problémem mnoha studentů bývá matematika. A i když nejsou někdy postupy moc složité, i přesto je studenti nechápou, anebo je zkrátka jenom neumí aplikovat v rozdílném příkladu, než na jakém se to učili.

Buď a nebo

Pokud patříte k těm, kteří zkrátka postrádají logické chápání a v matematice nikdy mít dobré výsledky nebudou, zaměřte se na teoretické předměty. Ukážete-li totiž nejenom rodičům, ale i ostatním učitelům, že Vám nejde např. pouze matematika, ale teoretické předměty naopak zvládáte velmi dobře, jistě na Vás získají zcela nový pohled.

Rodiče a jejich starost o děti

Je dáno přírodou, že každý rodič, zejména matka, je velmi pevně citově vázána na své potomky. A i když s nimi zrovna v současné chvíli nemá nejlepší vztahy, téměř vždy by jim pomohla, kdyby bylo nejhůř.

Někteří rodiče, zejména opět matky, ovšem svou péči přehánějí, a tak dochází u dítěte nejenom k vyčlenění z kolektivu jeho vrstevníků, ale dokonce i ke změně názoru na ostatní lidi – kvůli opičí lásce se budou Vašim dětem akorát posmívat. V životě to pak nebude mít lehké a už jen velmi těžko dokáže změnit názor na ostatní.

Budou to mít těžké

Jak už je zmíněno v úvodním odstavci, opičí láska škodí. To si ovšem rodiče neuvědomují, a tak si i nadále myslí, že dělají pro své děti maximum. Očekávají, že to děti ocení …chápání dětí je ovšem někde úplně jinde, než by si dospělí představovali, a tak není dobré na ně klást příliš vysoké nároky.

Jednou to jistě ocení …ale jen velmi těžko to bude v 5-ti, v 10-ti, anebo snad v 15-ti letech. Ovšem tak či tak, opičí lásku rozhodně neocení nikdy a až si to plně uvědomí, může dojít i k rozpadu Vašich vztahů, neboť budou vinit za společenskou nepřízeň v první řadě Vás!

Chtějí jen to nejlepší

Libero Day 2011 in Athens Greece - SCA — Autor obrázku: SCA Svenska Cellulosa Aktiebolaget

Nesmíme mít rodičům za zlé, že chtějí pro své děti to nejlepší. Každý rodič dělá věci po svém, má jiné zvyky a metody, a tak nelze určit, zdali je to skutečně to nejlepší. Často rodiče raní, když jim jejich dítě řekne, že rodiče její kamarádky dělají něco takhle a že by chtěli, abyste to tak udělali také. Berou to tak, že ti druzí rodiče to jejich dítě učí jinak. To ovšem nemusí být pravda, protože dítě se tak mohlo rozhodnout úplně samo.

Více metod

Stejně jako má každý jinou chuť, stejně tak tomu může být i u metod či postupů při výchově dítěte. Ne na každého platí to či ono a ne každému se líbí přístup, který praktikujete. Každé dítě může mít rozdílné návyky a potřeby, a tak bychom je neměli nutit do něčeho, co jde proti jejich osobnosti, ale měli bychom mít spíše ke každému z dětí individuální přístup, byť to jde někdy velmi těžko.

Postižené děti

Čekáte miminko a náhle Vám Váš ošetřující lékař sdělí tu ohromující zprávu? Vaše miminko se nevyvíjí tak, jak by mělo. Vyskytl se nějaký důvod, díky němuž se vývoj Vašeho miminka otočil jiným směrem, než by měl? Pak rozhodně nehažte flintu do žita, protože tím se přece nemusí nic měnit. Pořád je to Vaše miminko, i když se narodí s určitým postižením nebo vývojovou vadou.

Budete ho milovat stejně, jako jste ho milovaly doposud, akorát s tím vyvstane spousta péče a lásky navíc. Mnozí rodiče si v okamžiku ortelu od lékaře myslí, že se jim právě zhroutil svět a vše skončilo. Raději se rozhodnou těhotenství ukončit, než – li snášet problémy okolo péče postiženého děťátka.

Myslí si, že nemají dostatek síly a odhodlání o takovéto dítě pečovat. Ale právě výraz „takovéto dítě“, není správným vyjádřením skutečnosti. Mezi dětmi žádný rozdíl přeci neexistuje! Pořád je to dítě a je úplně jedno, jestli je zdravé nebo nemocné.

A právě děti Vám dokáží toto i říci do očí. A zdravé dítě v rodině, kde se následně narodí postižené dítě, dokáže celé své okolí velmi překvapit. Bude se snažit rodině pomoci s péčí a předvede všem, jak chránit nemocného bratříčka nebo sestřičku, před nepochopitelnými nelidy i před celým světem.

Někdy se sice mohou zdravé děti cítit odstrčené, protože veškerá Vaše péče bude přednostně věnována nemocnému sourozenci, ale i když budete unavení, vždy si dokážete najít chviličku na všechny ostatní členy rodiny.

Někteří rodiče, kteří po pečlivém rozvážení situace rozhodnou, že péči o postižené dítě přenechají ústavní péči, neznamená ani v tomto případě, že máte o to míň své dítě rádi. Milujete ho pořád stejně, akorát je jeho péče nad Vaše síly, nebo dítě potřebuje speciální péči lékařů či asistenční pomoc.

Není to žádná ostuda, pokud se k takovémuto kroku rozhodnete. Protože ne všichni dokáží být natolik silní, aby veškeré strasti kolem 24hodinové péče, zvládly bez psychického zhroucení.

Je mnoho druhů postižení a nemocí, které ho ovlivňují, stejně jako stupně postižení. Některé jsou lehčího rázu a některé těžšího. Ale žádné z těchto postižení nelze zlehčovat, protože pro žádného rodiče to není jednoduché a uzpůsobit běh života malému dítěti s vývojovou vadou není nic snadného.

Postižení není takové nebo makové, stále se jedná o lidskou bytost, která patří do Vašeho života i do života všech ostatních lidí na celém světě. Buďte tolerantní vůči těmto lidem a hlavně dětem, protože každé příkoří na nich spáchané, o to hůře snášejí. Nemylte se, dokáží to vnímat velmi dobře, jen dělají, že jim to nevadí, aby nedaly najevo, jak jim i pouhá slova dokázala ublížit.

Všichni jsme si rovni a postižené děti, nejsou žádné zrůdy, ale dětské citlivé dušičky, která mají své sny a přání!!!

Děti vs. auto

(9) 353 - 1st Day Out — Autor obrázku: eyeliam

Miluje Vaše dítě jízdu autem? Pak rozhodně nejste jediná rodina, jejíž děti mají v oblibě tuto kratochvíli. Dokonce bylo zjištěno, že některé děti přímo potřebují jízdu v autě, aby například usnuly nebo se zklidnily. Pokud někdo takové dítko doma má, pak mu rozhodněte není co závidět. Dovedete si jistě živě představit, jak se takový rodič musí cítit, když musí během dne, nebo dokonce večer naložit dítě do auta a jezdit s ním po okolí, aby vůbec usnulo.

Nejenže to daného rodiče stojí peníze, protože musí neustále dotankovávat pohonné hmoty do vozidla, ale i veškeré věci okolo, jako oblékání a obouvání dítěte, není vůbec nic příjemného. Když dítko konečně usne, okamžitě s ním musí jet domů, spící přenést do postele a opatrně odstrojit. Poté je pak již mohou uložit do dětské postýlky a oddechnout si úlevou, že konečně spí. Tyto úkony jsou však zbytečné, a někdy velmi komplikující. A to pro kohokoliv, kdo je k tomuto řešení uspávání potomka nucen přistoupit.

Některé nastávající maminky, které v těhotenství jezdí velmi často autem, pak pozorují, že zvuk motoru jejich vozidla, zklidňuje či naopak „prudí“ jejich potomka, kterého nosí pod srdcem. Miminka v bříšku mnohdy dokáží být velmi živé a maminky pak mají pocit, že z něj bude fotbalista nebo dokonce karatista, protože bříško pod náporem ataků miminka vypadá, jako by tam někdo skákal na trampolíně.

A právě jízda autem a zvuk motoru, může miminko uspat či dokonce zklidnit natolik, že maminka má alespoň chvilku úlevy od neustálých kopanců. V opačném případě dokáže miminko za jízdy začít svou maminku tak šíleně „prudit“, jako by dávalo najevo, že konečně přestalo spinkat a má se čile k světu.

Větší dětičky, se pak s oblibou dožadují jízdy autem při každé možné příležitosti a je jim úplně jedno, zda se jedná o přesun do nedaleké vesničky do obchodu, nebo na delší trasu za kamarády. Pro ně je nejdůležitější, že se mohou svézt autem a popřípadě Vás poctít pěveckým výkonem po celou dobu přesunu vozidlem.

Pokud máte tu smůlu, že jste oněmi jedinci, kteří musí jezdit s potomkem po okolí, jen aby usnulo, pak se snažte vytrvat a pokoušejte se Vašeho potomka naučit na nějaký přijatelnější způsob usínání. Váš rodinný rozpočet by asi dlouho nezvládl takovouto finanční zátěž spojenou s nákupem pohonných hmot. Slibujte dítěti nějakou sladkou odměnu za to, že si půjde chvilku zdřímnout do postýlky.

Starší děti se dokonce mohou začít dožadovat o podrobnější informace ohledně technických věcí a velmi rády budou asistovat u oprav aut či jiných vozidel. A v dnešní době vůbec nezáleží na tom, zda se bude chtít v autech „vrtat“ dívka nebo chlapec. Hlavně že se budou věnovat něčemu, co je zajímá a baví.

A Vy, milé dětičky, raději nerozptylujte Vaše rodiče, když řídí! Mohlo by dojít k nehodě, nebo Vám budou vyhrožovat, že zastaví a Vy půjdete pěšky, jen aby nemusely poslouchat další hodinu Vaše vztekání, nebo pěvecké výkony! Zcela jistě je bude brzy bolet hlava!

Pokojové rostliny a děti – druhá část

Mezi nejčastější jedovaté rostliny v domácnosti patří:

Azalka, Lilie, včetně Lilie velkokvěté, Lilie tygrované a denivky, Kroton, Klívie, Tchýnin jazyk, Difenbachie, Narcisy, Kaládie, Fíkus, Filodendron, Monstera, Oleandr, Poinsettie (pryšec nádherný neboli vánoční hvězda), Lilek ozdobný (jeruzalémská třešeň), Plody cesmíny, Amarylis, Prvosenka nebo Petůnie. Pokud se těchto rostlin přeci jen nechcete vzdát, umístěte je na těžce dostupných místech na vysokou skříň, na police, zkrátka někam, kam se Vaše ratolest nedostane ani s velkou dávkou vynalézavosti a úsilí.

Kaktusy jsou další nevhodnou rostlinou. Jeho ostny mohou být nástrahou pro Vaše děti i domácí mazlíčky. Některé druhy jsou navíc ještě jedovaté (často ty, ze kterých vytéká mléčná šťáva) a po popíchání v rankách zůstávají zpětné háčky trnů, které se v kůži chovají jako tříska.

Rostliny tvoří kyslík

Není ale nutné se zbavovat všech rostlin. Může být pro děti velmi poučné sledovat, jak se maminka stará o květiny doma a pokud si nějakou květinku vypěstují děti samy a uvidí jak jim prospívá a roste, stane se pro ně velkou pýchou, domácím mazlíčkem, který roste.

Existuje mnoho rostlin, jejichž péči zvládnou děti samy, případně s malou pomocí. Volte vždy méně náročné květiny vzhledem k věku Vašeho dítěte. Velice vhodné jsou kvetoucí, pestré květy, které děti malují ve školách a školkách.

Takovou květinou může být:

Boy with flower — Autor obrázku: victoria

Begonia elatior (péče o ní je snadná, výsledek velmi vděčný. Begonie kvete i v zimě a může být dobrou inspirací pro Vaše děti).

Gerbera (je to nejčastěji malovaná květina ve školách, svou pestrostí barev vyvolává pozitivní náladu a úsměv na každé dětské tváři).

Rosa (přestože se děti trnů růže trochu bojí, její květy drží v ruce snad každá princezna. Rostlina je vhodná pro děti školního věku, je krásným příkladem, že ztráta květu neznamená hned zánik rostliny).

Rychlost a mrštnost dětí je někdy až neuvěřitelná, proto nespoléhejte jen Váš ostrozrak, že děti od květin uhlídáte. Prevence je v takovém případě rozhodně na místě.