Máte rádi rostliny doma? Těší Vás pohled na kvetoucí orchidej nebo vzrostlou a stále zelenou juku? Rostliny jsou součástí většiny domácností, nějakou kytičku v květináči má téměř každý.
S nástupem dětí a domácích zvířátek je nutné nad florou v bytě přemýšlet i z pohledu nezávadnosti pro případné konzumenty. Některé květiny se mohou rázem stát nepřítelem pro Vaše děti a domácí mazlíčky. Jaké květiny jsou pro děti zcela nevhodné a co si s nimi počít?
Do dětského pokoje květiny nepatří
Nejen samotná květina, ale také její obal, substrát a třeba keramzit mohou být neodolatelným lákadlem pro Vaše děti. Mějte na paměti, že jsou děti zvídavé, rády zkouší nové věci a poznávají svět. Takže by mohly zkusit ochutnat hlínu nebo na sebe třeba zvrhnout květináč.
Kaktusovité rostliny jsou zcela nevhodné, koneckonců zranění už způsobily nejednomu dospělému, o to větší neplechu mohou napáchat v dětském pokoji. Pro dětský pokoj bohužel ani neplatí možnost umístění květin do vyšších poloh. Právě taková věc se stane pro zvídavé děti středem zájmu a jejich cílem.
Je jasné, že kvůli dětem neodsunete všechny květiny z bytu do sklepa. Pak je ale nutné je setřídit a odstranit ty jedovaté. Některé rostliny jsou sice jedovaté „jen“ lehce a způsobují ekzémy, záněty, vyrážku nebo otok.
U jiných hrozí zvracení, průjem a křeče, které mohou při pozření většího množství rostliny vést k postižení celého organismu a následné smrti. Dítě snadno utrhne a ochutná kousíček listu, u některých rostlin stačí dotyk jemnou dětskou pokožkou a malér je na světě.
Každý z Vás zcela jistě velmi rád vzpomíná na své školní lásky. A stejně jako Vy, dospělí, tak i Vaše děti tyto školní lásky zažívá každý den. Začíná to dětskými láskami ve školce, kde se vodí za ručičky a sem tam vlepí holčička chlapečkovi či naopak pusinku na tvářičku.
Předstírají, že si hrají na svatbu a paní učitelka šílí, protože při procházce zdržují zastávkami na onu sladkou pusinku. V pozdějších letech, na základní škole, už se pusinkují nejen na tváře, vodí se za ručičky a od svých spolužáků dostávají různé přezdívky typu: „radiátorový jezdci, lízátka či mucky cucky.“
Takovéto přezdívky vznikají následkem činů. Například „radiátorový jezdci“ vzniklo od toho, že daný páreček, neustále při přestávkách vysedává na radiátorech. „Lízátka a mucky cucky“ je zase odvozeno od neustálého ocicmávání na chodbách i ve třídách.
Snaha o to být důležití a moci se vytahovat před spolužáky tím, že už i tato dívka nebo chlapec mají svého školního partnera, je již velmi rozšířené. Tento problém je pro každého puberťáka velmi zásadní otázkou cti, protože pro mnoho spolužáků vypadají divně, pokud ještě žádného „miláčka“ nemají.
Ale hrnout se zbytečně do nějakého vztahu, jen proto, abyste nevypadaly divně před ostatními dětmi, to rozhodně nedělejte!
Láska je velmi důležitou součástí v životě každé lidské bytosti a mrháním city na nepravého partnera, vede leda tak ke zklamání, bolavému srdci a uplakaným očím. Někdy to může vést i k tomu, že dítě bude mít problém v dospělosti navazovat vztahy se skutečným celoživotním partnerem.
Stávají se však i takové případy, že školní láska vydrží a tento pár, který zažíval lásku od dětských let, spolu stráví zbytek svého života. Pak jsou to velmi šťastní lidé….
Mnoho lidí s úsměvem pozoruje, jak se po okolí prochází mladé miliskující se páry a rádi při pohledu na ně, vzpomínají na své vlastní školní lásky a v duchu si říkají: „Jó, kde, jsou ty doby, kdy jsme se takhle vodily za ručičku my?“
Takže, milý rodičové, mějte trochu ohledů vůči školním láskám svých ratolestí a Vy, milá dítka, na nic nespěchejte. Láska se projeví v okamžiku, kdy ji co nejméně čekáte a jen proto, že Vás někdo tlačí do něčeho, co ani samy podvědomě nechcete, se nesmíte nechat do ničeho „navrtat!“
Je to jen zcela na Vás a Vašich pocitech a odsuzování vrstevníků, je jen pouhá závist nad tím, že dokážete být šťastní i bez partnera. To že na nic nespěcháte, není žádná ostuda, právě naopak! Buďte na to hrdi.
Každý nastávající rodič se nemůže dočkat okamžiku, kdy lékař bude moci určit pohlaví miminka. Ty týdny a měsíce čekání a dohadování se, zda začít nakupovat oblečky v barvě růžové, červené nebo modré či zelené, jsou stále v nedohlednu.
Mnoho tatínků by si přála chlapce, aby spolu mohli trávit mnoho času a věnovat se těm „chlapským“ věcem. Maminky zase holčičku, aby se mohly věnovat „těm holčičím věcem“.
Co „horšího“ se však může stát? To že čekáte dvojčátka! Nebo dokonce vícerčata! Pak Vás bude čekat nakupování ve větším a navíc raději v neutrálních barvách. Navíc Vás čeká i výběr vhodných jmen a to pro obě dvě pohlaví.
Vždy je lepší mít připraveny obě varianty, protože se někdy i lékaři mohou zmýlit, a i přestože Vám budou až do poslední chvíle tvrdit, že například čekáte holčičku, jaké pak bude Vaše překvapení, když se narodí chlapeček.
O to pak bude horší, když nakoupíte výbavičku v barvách pro holčičku a následně pak budete muset řešit úplně jiný problém! Jak rychle sehnat správnou barvu výbavičky, aby Váš chudáček chlapeček, nemusel nosit červené tričko nebo růžové kalhoty.
Najdou se však i tací tatínci, kteří jsou štěstím bez sebe, když se jim narodí holčička. Tvrdí, že je mohou rozmazlovat a vytahovat se s ní před kolegy v zaměstnání, jak jsou roztomilé a stále více se podobají své mamince.
Milý nastávající rodiče, nezáleží vůbec na tom, zda se Vám má narodit holčička, nebo chlapeček, ale na tom, aby miminko bylo zdravé.
I tatínci mohou dělat mnoho věcí se svými dcerami, trávit s nimi čas, hrát si s nim. Stejně tak jako maminky se svými syny. Nesnažte se ze svých holčiček dělat chlapce, protože záleží čistě a pouze na dítěti, čemu se bude chtít věnovat ve svém volném čase a nutit ho do něčeho, co nechce, není právě tím nejvhodnějším řešením toho, že se Vám místo kluka narodila holčička.
Zdravé a šťastné dítě je tím nejdůležitějším, co v životě rodiny je, a to že se narodí opačné pohlaví, než jaké jste si ve skrytu duše tolik přáli, snad zase není taková tragédie.
A pro jistotu nezapomeňte na jména pro obě pohlaví a výbavičku v neutrálních barvách! No co kdyby….
Výběr vhodné školky je problémem každého rodiče, jakmile nastává ten vhodný okamžik. Tento vhodný okamžik může nastat kdykoliv, ale ve většině případů záleží na mnoha různých faktorech. Jedním z nich je – věk dítěte!
Většina školek totiž požaduje minimální věk dítěte 2-3 roky. Dvouleté děti však mají šanci na umístění do školky jen velmi malou. Obvykle se jedná o mateřské školky v menších městech či vesnicích. Tam je totiž dostačující kapacita pro takto malé dětičky.
Ve větších městechje však kapacita silně nedostačující, a proto ředitelé a ředitelky těchto mateřských školek, musí brát v potaz již zmíněné další faktory ovlivňující přijmutí dítěte do jejich zařízení. I v těchto případech hraje obrovskou roli věk a adresa trvalého bydliště.
Dávají v prvé řadě přednost dětem tzv. „předškolního věku“. Jedná se o děti, které jsou ve věku kolem pěti let a chybí jim pouhý rok do nástupu do základní školy. Dalším kritériem pro přijetí, je mít trvalý pobyt na území města, v němž se školka nachází. Dále pak mají šanci děti ve věku od 3-4 let, jejichž matka, popřípadě otec, bude ukončovat rodičovskou dovolenou a bude se vracet do zaměstnání.
Každého rodiče budoucího školáčka v mateřské školce, čeká mnoho papírování a zařizování. Je třeba si vyzvednout příslušné formuláře v dané školce.
Jedná se o :
– Žádost o přijetí
– Evidenční list
Některé části těchto formulářů vyplňují sami rodiče, některé zaměstnavatel a Evidenční list zase vyplňuje dětský lékař.
Další body k dobru pro přijetí, jsou za to, pokud již v dané školce je sourozenec dítěte, které se tam teprve hlásí, nebo podáváte žádost pro více svých dětí najednou. Takže zařizování přijetí dítěte do mateřské školky není vůbec žádná lehká prácička…..
Milý rodiče, obrňte se trpělivostí a nebojte se ve školkách dotázat na vše co Vás bude zajímat, přece jen jim budete svěřovat Vaše milované dítko a svěřit ho zařízení, o němž nic nevíte, může vést ke katastrofálním důsledkům.
A, Vy, milé dětičky, těšte se na čas trávený v mateřské školce, zažijete tam mnoho nového a zajímavého.
Kdo by neznal „prášky“, že? Ano, tabletky patří v současnosti mezi nejrozšířenější antikoncepční metodu v České republice. Je to pochopitelné, mají samé výhody a pár nevýhod. Jsou vysoce účinné, můžete si perfektně naplánovat těhotenství, navádí pravidelný menstruační cyklus, můžete si s ní regulovat menstruaci, menstruační bolesti jsou o dost menší a má pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Tak proč ne, že? Mohou se objevit výkyvy nálad, nechutenství nebo přibírání na váze, ale není to pravidlem. A čím nás vlastně chrání? Obsaženými hormony gestageny a estrogeny. Užívají se každý den (kromě menstruace) ve stejnou dobu.
2. Hormonální náplast
Je velmi snadno použitelná antikoncepce, ale hrozí riziko „sklouznutí“ apod. Je založena na ovlivnění kvality hlenu děložního hrdla pomocí hormonu progestinu. Spermie tak neproniknou do dělohy. Hormony se do krve dostávají pokožkou, tím pádem nejsou zatížená játra, jako při užívání tabletek. Náplast se aplikuje jednou za týden. Já říkám ano! A co vy?
Je založena na stejném principu, jako náplast (ovlivnění kvality hlenu děložního hrdla pomocí progestinu). Injekce se aplikuje jednou za tři měsíce. Na českém trhu existuje pouze jediný preparát a to je medroxyprogesteroni acetas 150mg/ml inj.
Až 70% žen při této metodě ztrácí menstruaci. Návrat plodnosti je po vysazení této antikoncepce v rozmezí 5 – 18 měsíců. Zní to docela rozumně, žena je chráněna dlouho dobu a není tak velké riziko zapomenutí, jako třeba u pilulek. Ale ta menstruace, to je trochu nepřirozené, nezdá se vám?
Tak jsem vám to hezky rozepsala a teď běžte a chovejte se podle toho jestli chcete, nebo nechcete chovat.
V dnešní době existuje tak široká škála antikoncepce (ženské samozřejmě, muži mají pořád jen to své „S“ (kondomem) nebo „BEZ (kondomu)“ 😉 ) ,takže se občas chytám za hlavu, když slyším, že do toho nějaká nešťastnice „vlítne“ nechtěně. Spoléhat na to, že si váš milý „dá pozor“ je ta nejnespolehlivější metoda, která existuje! Která je ta nejspolehlivější? Neprovozovat sex :-D. Ne, teď vážně.
Určitě každá znáte „pilulku po“ (kdo by přece jen nevěděl, je to například lék Postinor, které se užívá až po styku a zabrání případnému uhnízdění oplozeného vajíčka). Ano, já říkám, proč ne, když je to nutné, ale nemělo by se z toho stávat pravidlo. Hlavní rozdělení antikoncepce je na nehormonální a hormonální.
Nehormonální jsou:
1. Metoda plodných a neplodných dnů
Je založena na omezené době životaschopnosti spermií a vajíčka. Vajíčko je po ovulaci schopno oplodnění asi 24 hodin a spermie v těle přežívají až 3 dny a plodné období u ženy je přibližně(!) tři dny před ovulací a jeden den po ní. Kdo by se s tím počítal, že? Notabene když to může být pokaždé trošku jinak.
2. Metoda kontroly děložního hlenu
Během ovulace má děložní hlen charakteristickou konzistenci. Když je hustý, lubrikační, čirý a tekutý je nejplodnější stadium, takže v tuto dobu žádné vylomeniny. Teď mě napadá, že toto se dá používat i naopak, že? Ale jak se toto kontroluje, si snad ani nechci představovat :-/.
3. Laktace (kojení) jako antikoncepce
Ano, i kojení může chránit, ale je to složité. Žena nesmí menstruovat, musí kojit minimálně 6krát denně a mezi kojením nesmí být delší čas než 6 hodit. Velice lákavé :-D.
4. Poševní pesar
Jedná se o gumový, umělohmotný, „klobouček“, který si žena zavádí před pohlavním stykem. Dá se používat opakovaně 1-2 roky. To zní rozumně, nemyslíte?
5. Chemické antikoncepční metody
Jsou to čípky, krémy a pěny, které obsahují spermicidní látky a tyto látky znehybňují nebo zabíjejí spermie. Aplikují se před pohlavním stykem, účinnost je 2-10 hodin. Co na to říkáte? Já dávám palec nahoru.
6. Nitroděložní tělísko
Toto tělísko narušuje pohyb spermií i přesun vajíčka a snižuje tak schopnost oplodnění. Pokud byste měli zájem, zeptejte se na gynekologii, tam vám ho zavedou do pochvy. Neměly by ho však používat ženy se silným a nepravidelným menstruačním krvácením, s častými záněty pochvy a také ty ženy, které často střídají sexuální partnery.
Velkou výhodou je jednoduchost používání (když je zavedené chrání a má dlouho dobu použitelnosti). Nevýhodou ovšem je zesílení menstruačního krvácení, mírné krvácení mezi cykly, určitá pravděpodobnost vypadnutí z pochvy, zvýšené riziko vzniku mimoděložního těhotenství a častá nutnost lékařských prohlídek. U této metody každý musí zvážit výhody i nevýhody
7. Sterilizace
Nevím, jestli se to dá vůbec počítat do antikoncepce, když se žena (nebo i muž ) zbaví možností mít potomstvo. Ale tato možnost se podle mě používá jen jako krajní řešení, když už dotyčná nebo dotyčný nějaké děti má a ví, že další chtít nebude (doufám!).
Je to chirurgický zákrok, při kterém dojde k chirurgickému přerušení vejcovodů ženy (u mužů uzavření chámovodů). Tento stav je trvalý a k oplodnění potom může dojít jen při umělém oplodnění. Pokud o sterilizaci uvažujete, mějte na paměti, že je to nevratný krok a velmi dobře ho zvažte!
Málokteré téma bývá při diskusích tak často zdrojem emocí, jako antikoncepce a plánované rodičovství. Rozepře budí už samo označení. Proč? Protože pokud se s partnerem rozhodnete svým jednáním početí předejít, je to přeci také plánované rodičovství, nebo ne? Je snad plánované rodičovství jen to, když se snažíte otěhotnět a pro chráněný sex je správné označení jen antikoncepce? Ano, přesně toto je velmi sporné.
Chci dítě!
V tomto ohledu je příroda občas velmi nespravedlivá a dítětem obdarovává ženy, které až tak po dítěti netouží a ty opravdové, připravené „maminky“ nechává čekat a čím více miminko chtějí, tím déle čekají. Je to dáno psychikou. Tyto ženy „čekatelky“ jsou napnuté a milování berou jenom jako činnost, která je povinná, aby otěhotněly (to pochopitelně muže přestane brzy bavit).
Existuje totiž metoda, která vám poradí, kdy je správná chvíle pro oplození a tou metodou je měření bazální teploty (je to nejnižší teplota, které tělo dosáhne v klidu, u ženy je ovlivňována dvěma skupinami hormonů – estrogeny a gestageny). A v čem spočívá ten vtip? V době ovulace bazální teplota stoupne o 0,2 – 0,4 °C. Velká romantika říct: „miláčku, mám ovulaci, musíme na to hupsnout.“ Přeháním? Ani trochu! Slyšela jsem dokonce o mnoha případech, kdy si bezdětný pár dítě adoptoval a v tu ránu žena otěhotněla. Tušíte, čím to je, že? Ano, napětí a stres opadnuli.
Pak je tu ale neplodnost. V některých případech se dá léčit, ale jsou i takové kterým není pomoci. Ale vlastně je, jak se to vezme (dá se to samozřejmě také řešit adopcí). Dnes už nejsou „děti ze zkumavky“ ničím neobvyklým, jak to bylo dříve. Už mnoha párům umělé oplodnění splnilo sen a vrátilo smysl života.
Není to ovšem záležitost laciná (i když část hradí pojišťovna do věku 40 let) a předchází dlouhá trnitá cesta. Od různých vyšetření, k hormonální léčbě, až k samotnému zákroku. A toto se může několikrát opakovat, protože ne vždy to vyjde na poprvé.
A jak to vlastně probíhá? Páni doktoři odeberou ženě vajíčko (nebo vajíčka) a v petriho misce ho oplodní spermiemi (od partnera nebo třeba i anonymního dárce) a oplodněné implantují do dělohy, která už je připravena, na jeho další vývoj. Poté už děj se vůle Boží!
Pozorovaly jste někdy tvář Vašeho dítěte, když spí nebo když se na něco pečlivě soustředí? A všimly jste si u nich něčeho? Během mžiku dokáží ve tváři vystřídat několik grimas.
I ve spánku jsou toho schopni. Pokud se jim zdá o něčem krásném, objeví se jim na tváři úsměv, pak našpulí rtíky a v okamžiku, kdy se sen změní, mohou začít i pofňukávat a celý obličej se jim zkrabatí zamračením.
Při jednotlivých činnostech, se jejich výraz v obličeji dokáže změnit několikrát a aniž si to samy uvědomují, jsou mnohdy velmi úsměvné pro ostatní v jejich okolí.
Například když si hrají s novou hračkou a zjišťují, jak vlastně funguje, špulí ústa nebo mají dokonce povystrčený jazýček, jak se na danou hračku zkoumavě soustředí. Navíc k tomu dokáží i nakrčit nosík, takže výsledný efekt je pro rodiče přímo okouzlující a zároveň směšný.
Většinu grimas dokáží doprovodit různými těžko identifikovatelnými zvuky a Vás to dokáže často tak ohromit, že nevydáte ani hlásku, abyste jejich dovádění udělaly přítrž. U sourozeneckých šarvátek to bývá ještě zajímavější.
Rodiče stojí ve dveřích, pozorují a nestačí se divit, jak se nejmladší člen rodiny s vervou pustil malými pěstičkami do starších sourozenců. Nafoukne u toho tvářičky, jako křeček, který si právě do úst nasyslil spoustu dobrůtek, a hurá na staršího brášku nebo sestřičku. Povytáhnou obočí, aby vypadalo ještě zuřivěji a dalo tím najevo, že se mu počínání ostatní rozhodně nelíbí.
Pomocí grimas dokáží v jednom okamžiku vyjádřit své pocit radosti, štěstí, nelibosti, nevrlosti, vzteku i lásky.
Každá grimasa a změna výrazu ve tváři vyznačuje v jakém citovém rozpoložení se právě Váš potomek nachází , ale pozor, abyste si nevysvětlily jejich význam jinak, než bylo dítětem myšleno.
Zkuste, milý rodičové, chvíli Vaše dítka pozorovat a zcela jistě se neubráníte úsměvům.
Většina rodičů se snaží již od raného věku svých potomků dohlížet na to, aby sledovali jen takové pořady, které jsou pro ně vhodné. A co je vlastně pro děti vhodné a co nevhodné? Touto otázkou se zabývá jak mnoho rodičů, tak dětí i samotných odborníků.
Měly by to být takové pořady, které se budou líbit jak dětem, tak z určitého pohledu i Vám. Z určitého pohledu proto, protože například i u pohádek to může být ošemetné. Nejsou totiž pohádky jako pohádky.
Může se jednat o pohádky, které se sice líbí Vašemu potomkovi, ale Vám rozhodně ne. Pokud se v pohádce samotné objevuje násilí, nadávky nebo věci pro děti nepřístupné, pak rozhodně byste neměli nechat na takové pohádky Vaše děti dívat.
Některé pohádky se sice Vám osobně líbit nemusí, ale pokud v nich nejsou zmíněné „nevhodnosti“ a Vašemu dítku se líbí, pak ho raději nechte koukat a Vy se zatím než – li skončí pohádka, něčím zaměstnejte. Ku prospěchu by dětem však měly být pořady, které rozvíjejí jejich osobnost, nejen po stránce zručnosti, ale i šikovnosti a výřečnosti.
I takové dětské pořady v televizi, jako například „zpívánky“, mohou být šikovné. Vaše dítě se nejen naučí text písniček, ale i se tím zabaví. Zatancují si u toho a formou, jakou jsou tyto „zpívánky“ zpracovány, i vidí různé krajové tance.
V dnešní moderní době je však možné vidět mnoho dětských pořadů pro šikuly i hrané pohádky. Ne vždy však musí právě tyto pořady bavit Vaše potomky. Někdy je více baví sledovat různé dokumentární filmy, pořady o motorkách, autech, stavění domů či kutilství. A právě proto, že je každé dítě úplně jiné, jsou jiné i jejich zájmy a výběr pořadů, na které se chtějí dívat.
Takže pokud usoudíte, že daný pořad nijak příliš neškodí, neměli byste mu v jeho sledování bránit. Tedy pokud nedostanou od Vás zákaz ho sledovat, jako trest za nějakou lumpárnu.
Dejte si však, milý rodiče, pozor, nenechávejte až příliš Vaše děti sledovat televizi, protože byste je pak od ní také nemusely odtrhnout. Takže sledovat televizi ano, ale s rozumem.
Má Vaše děťátko narozeniny? Co Vás osobně čeká? No přece oslava! Je zcela úplně jedno o kolikáté narozeniny se jedná, ale v každém případě je velmi důležité, aby Vaše dítko bylo šťastné a co nejvíce spokojené.
Alespoň s měsíčním předstihem byste se měli pustit do příprav. Z rodinného rozpočtu si odložte určitou částku peněz na různě potřebné výdaje. S předstihem nezapomeňte navštívit cukrárnu a objednat tam, jako překvapení pro dítě, dortíček.
Dnes se již dá nechat upéct dort v různých zábavných tvarech a formách, od klasických kulatých či oblíbených postaviček z kreslených pohádek, až po autíčka či domečky. Někteří rodiče na dort nechávají dát jméno oslavence, a co nejdůležitější – svíčky. Každé dítě potěší, když na dortu vidí tolik svíček, kolik je mu let. A když pak následně může tyto svíčky sfouknout, je ještě šťastnější.
Někdy dort pečou šikovnější maminky samy doma, nebo požádají někoho z příbuzných či přátel, aby se tohoto úkolu zhostil. Jakmile máte zařízen dort, přichází na řadu, dárek.
Dárek vybírejte dle věku dítěte, jeho potřeb či přání. U menších dětí se jim nejvíce rozzáří obličejíček, když dostanou nějakou krásnou hračku, kterou si již velmi dlouho přály mít ve svém království chaosu hraček. U větších pak přichází na řadu oblečení, kredit do mobilu, různé technické vymoženosti, dle finančních možností rodičů.
Některé větší děti, hlavně v období puberty, dávají přednost hotovosti, za niž si mohou koupit, po čem jejich srdce prahne. Pokud jde o tuto formu dárku, pak opatrně, nebylo by vhodné dávat příliš vysoké částky, aby je neutratily za něco k neužitku. Měly by se Vám svěřit, co by si chtěly za obdrženou částku pořídit, abyste byli i Vy klidnější, že je neutratí za „hlouposti“.
U trochu starších dítek se pozvou jejich kamarádi, aby se zúčastnili připravované oslavy.
Bohatší rodiče zorganizují tuto oslavu někde v restauraci s dětským koutkem, kde se mohou sejít i rodiče kamarádů a pobaví se nejen děti ale i dospělí.
Tak a je tu den D, den oslavencových narozenin. Přivítat širší členy rodiny, popřípadě pokud se dostaví na oslavu i kamarádi, a můžete se pustit do oslav. Hraní si s hračkami, sfouknutí svíček, rozkrojení dortu a předání dárků.
Někteří rodiče i jejich děti, však dávají přednost oslavám pouze v kruhu rodinném a mnoho rodičů se snaží svým potomkům vštěpovat, že nejsou tak důležité dárky, ale to že si někdo na jejich narozeniny vzpomene a bude chtít čas strávit s oslavencem. Hmotné dárky nejsou vždy tím nejdůležitějším, ale láska a pochopení jeden druhého, ano!
Rozzářená tvář Vašeho dítěte, nadšeného, šťastného a smějícího se, se nedá vůbec ničím nahradit. Ani penězi ani hmotnými dary. Láska a štěstí nade vše.
