Dovolená s dětmi

Dovolená s dětmi

Než vyrazíme na dovolenou, měli bychom si uvědomit několik kritérií.

Vzdálenost z našeho místa bydliště

Nepojedeme v autě moc dlouho, zvládnou naše děti tak dlouho cestu? Nezvolíme raději jiný způsob dopravy?
Autor obrázku: Lauren Manning

Pokud ale zvolíme leteckou dopravu, musíme si uvědomit, že fronty, které musíme vystát na letišti při odbavení a potom čekací doba do příletu letadla, jsou taky stresové faktory pro naše děti. Pokud bude v letadle nějaký vážný problém, například zjistíme, že dítě má fobii z létání, pak se kvůli nám letadlo neobrátí a nezmění kurz směrem domů. V letadle musíme respektovat určitá pravidla a dítě chtě nechtě musí vydržet.

Rodinám přátelské hotely

Než vyberete místo, zapátrejte, jestli je hotel uzpůsoben pro rodiny s dětmi. V některém hotelu „nejsou zvědavi“ na malé děti, které se několikrát za noc budí a usedavým plakáním budí ze sna ostatní hotelové hosty. Ani nejsou zvědaví na naše malé tryskáče při svátečně prostřené tabuli.
A co děti – mají si kde hrát? Pokud je v dosahu dětské hřiště, s
trampolínou a venkovním bazénem (ideálně vnitřním), pak se jeví jako výborné místo pro rodiny s malými dětmi. Dospělí si konečně trochu odpočinou a dětičky dovádí na přilehlých atrakcích.
Výborným nápadem je také ranč nebo rodinná farma, na které se děti mohou vyřádit a zároveň se něco dozvědět o životě na vesnici (například i to, že kráva není fialová, ale krásně hnědá atd.) Na takto uzpůsobených farmách mají i doprovodné programy pro případ nepříznivého počasí, například společenské hry, ukázky výrobu sýrů či lidových řemesel.

Délka dovolené

Pak bychom měli promyslet délku dovolené. Pokud pojedeme na víkendovou
návštěvu farmy, pak je ideální zvolit tu nejbližší, protože by se mohlo stát, že většinu naší drahé dovolené strávíme v autě a z dovolené nebudou mít nic jednak naše děti, ani my sami.
Autor obrázku: surlygirl

Pokud jsme se rozhodli strávit s našimi ratolestmi alespoň pětidenní a vícedenní dovolenou, pak můžeme jet do vzdálenějších koutů naší republiky a prozkoumat krásy a taje, které náš region nenabízí.

Měli bychom myslet na nepřízeň počasí a pokud opravdu taková situace nastane, pak bychom měli mít připravený pán B, který se bude konat ve vnitřních ubytovacích prostorách, ideálně by takový program připravovalo samo ubytovací zařízení, ale pokud se tak nestane, měli bychom mít nějaké hry, které by nám ukrátili dlouhou chvíli.
Ať se chystáte kamkoli, nechte svoje starosti, trable s tchýní, pracovní zátěž doma a zkuste si dovolenou pořádně vychutnat a užít. Vždyť chodíte celý rok do práce a šetříte si na ni, těšíte si na ni a pak z ní budete ještě dlouhou dobu čerpat.

Nástup do mateřské školy

Nástup do mateřské školy

Autor obrázku: Scott & Elaine van der Chijs

Náš mazlíček už bude mít tři roky a my řešíme nejen svou vlastní práci, ale
taky jeho školku. Potažmo jsme to začali řešit už před rokem, kdy jsme
museli dítě do školky zapsat. Měli jsme štěstí a do školky, kterou jsme si
vybrali, naše dítě přijali. My jsme šťastni, je to o starost míň.

Ale co náš malý drobek, který byl dosud převážnou většinu svého života s námi doma a nemá moc rád, když ho dáváme na víkend k babičce nebo na chvilku ke kamarádce. Zvládne vůbec nástup do školky? Co bychom si měli před nástupem do předškolního zařízení uvědomit? Naše dítě bude muset splňovat několik základních záležitostí.

Co by mělo dítko umět

1. Většina školek nepřijímá dítě, které má dosud pleny – ať už na poobědové
spinkání nebo na celodenní nošení. Taky se školky brání tomu, aby dítě
chodilo na nočník, hovoří to o jeho nezralosti, a proto bychom si takové
dítě měli ještě nechat doma.

2. Před nástupem do školky by dítě mělo umět samo smrkat, nespoléhat se na
pomoc dospělého, kamaráda nebo rodiče, ale vzít si kapesník a sám si umět
vyčistit nos.

Autor obrázku: Mark Skipper

3. Další záležitostí je vyzouvání botiček. Pokud si neumí vyzout své
bačkůrky nebo jiné botky, které nejsou zrovna na zavazování, pak má maminka
problém. Proto by dítě mělo i tuto dovednost trénovat před nástupem do
školky.

4. Dále mají učitelky rády, když dítě umí hezky pozdravit a umí se nějak
dorozumět. Mělo by vědět své jméno – pro případ, že by se ztratilo – a taky
obec, ve které bydlí a svůj věk (alespoň jej ukázat na prstech).

5. Pokud bude dítě neustále plakat, když neuvidí své rodiče, také to se
považuje za rys sociální nezralosti. Mělo by si uvědomit, že maminka musí
taky chodit do práce, aby vydělala peníze na oblečení, na jídlo a na hračky
a že se pro dítě hned jak bude moct, do školky zastaví, vyzvedne si jej a
půjdou domů. Dítě by mělo být ubezepečno, že to, že je teď ve školce
neznamená, že už ho rodiče nemají rádi, ale že už je velké a může si hrát
samo bez maminky a tatínka, jen za doprovodu paní učitelky se svými
spolužáky. Taky najde ve školce řadu nových a krásných hraček, naučí se
hodně hezkých her, které může doma rodiče a sourozence naučit a taky si
najde nové kamarády.

6. Rodiče nesmí děti stresovat slovy: To dělat nesmíš, pokud to uděláš ve
školce, bude zle. Dítě se tak začne podvědomě školky obávat a místo, aby se
těšilo na nové místo, paní učitelku, kamarády a hračky, stane se pro něj
školka noční můrou.

Nástup do školky znamená začátek nové životní etapy pro vaše dítě, ale také
pro vás, protože někteří rodiče pochopí právě tímto krokem, že jejich dítě
už je natolik velké, že zvládne být celý den bez nich.

Dětské nádobí

Dětské nádobí

Učíte Vaše milované potomstvo, jak správně stolovat? Pak zcela jistě využijte šikovných pomůcek – tzv. dětského nerozbitného nádobí.

Dnes již existuje široká škála různých druhů tohoto dětského nádobí, jehož ohromnou výhodou je, že je vyrobené z pevného plastu či podobných nerozbitných materiálů.

Autor obrázku: Stephanie Chapman

Žádného rodiče totiž vůbec nepotěší, když dítku nešťastnou náhodou při obědě vypadne z jeho nešikovných malých ručiček, keramický talíř či hrneček na zem a roztříští se na milion malých střípečků. O to víc Vás bude mrzet, pokud se jednalo o díl soupravy, který jste například dostaly jako svatební dar. Mnoho rodičů sice nad tím jen mávne rukou, ale najdou se i tací, kteří nesnesou pomyšlení neúplného servisu.

Proto nemeškejte a vyražte na nákupy těchto chytrých udělátek. Seženete je dnes již na mnoha místech a za téměř zanedbatelné částky. Nezapomeňte pořídit vše, co by mohlo Vaše děťátko potřebovat.

Jedná se hlavně o:

– hluboký a plochý talířek

– menší talíře na sušenky

– mističky

– hrneček

– skleničku

– velkou i malou lžičku

– vidličku

– nožík

Autor obrázku: Shari

Pokud se vybavíte vším tímto dětským nádobím, máte ušetřenu spoustu námahy i starostí. Tyto produkty se navíc dají použít i do mikrovlnné trouby, umývat v myčkách a nehrozí jeho rozbití. Navíc si lze vybírat z mnoha různých pohádkových motivů i barevných variací.

Takže Vaše dítko bude mít zcela jistě radost ze svého vlastního talířku či příboru, a Vy, rodiče, zase z bezstarostné konzumace obědu s klidným vědomím, že v případě nehody, Vás nebude čekat úklid střepů či případného zranění – pořezání se.

Stačí si jen vybrat a navíc ještě ušetříte za neustálé dokupování chybějícího (rozbitého) nádobí.

Jak zabavit děti, když venku prší

Jak zabavit děti, když venku prší

Venku je ošklivo a nedá se chodit ani na vycházku, protože hrozí rychlé nastydnutí. Děti už neví coby a zlobí, zlobí a zlobí. Už vám dochází trpělivost? Tak se podívejte na pár tipů, které mohou zachovat rodinnou pohodu a nervy, které jsou na pochodu zase uklidnit a místo raráška mít doma zase to roztomilé a usměvavé dítě.

Nuda je onen zabiják dobré nálady

Proto se podívejte, jak nedopustit toho, aby se vkradla do vaší domácnosti nuda a znepříjemnila dětem i vám celý den:

1. Super tip je zabavit děti u kuchyňské linky. Stačí přistrčit dětskou židličku a nechat prcka, ať vám pomůže se svačinkou. Zapojte svou fantazii. Můžete vytvořit pohár nazvaný sladké pokušení a nakrájet do něj lahůdky ze zahrádky či obchůdku. Například můžete udělat z jahůdek postavičku Červené karkulky a z okurky Rákosníčka. Nejen že se všichni nasmějete, ale i se hezky najíte, zbystříte dětem smysly a zapojíte jejich fantazii, zručnost a pocvičíte jejich motoriku.

Autor obrázku: Jan Willem van Wessel

2. Dalším zajímavým tipem je maškarní bál. Vytahejte ze skříně staré oblečení, které už nenosíte, dlouhé šátky, klobouky po babičce, korálky a udělejte ze sebe hasiče, kosmonauty, princezny, víly, můžete si zahrát na vílu Amálku. Děti se vyřádí, vytančí a tak svou přebytečnou energii věnují na činnost, při které se zabaví oni a taky vy. Udělejte si pár fotek, které budou v budoucnu ozdobou vašeho rodinného alba. Až bude malé 18 let, ráda zavzpomíná na svá mladá léta.

3. Kreslete! Malujte! Zapomeňte na to, že kreslení je zábava pro holky. Inspirujte své dětičky k tomu, aby udělaly koláž a zapojili fantazii. Dejte téma, které je zaujme: ČÁRY MÁRY kouzelník – udělej kouzelný obrázek. Stříhej, trhej, nalep, poskládej veselé obrázky a vytvoř zajímavé umělecké dílo. Nezapomeňte výsledný výtvor pověsit na nástěnku a návštěvám připomínat, jak je váš andílek nadaný a kreativní. Při zapojení fantazie můžete použít textilie, bavlnky, rýži, čočku a pokud přelakujete lakem na vlasy kakao, vypadá na papíře skvěle!

4. Předvedu ti zvířátko. Pokud máte více dětí různého věku, zahrajte si hru, uhodni, koho předvádím. Předvádíte zvířátko a malé děti hádají díky vaší nápovědě: haf, haf, vrrr. Ostatní hádají, o jaké zvířátko se jedná. Kdo uhodne, ten se s vámi vystřídá. Se staršími dětmi můžete předvádět činnosti, pohádkové postavičky, písmenka, číslice atd. Fantazii se meze nekladou!

Autor obrázku: hottholler

5. Divadélko. Děti milují divadélko. To se dá sehrát jednoduše, stačí velká krabice, kterou uvnitř vyřízeneme, můžeme použít kousek látky nebo krepového papíru a divadlo je na světě. Loutky si děti vyrobí tak, že nakreslí obrázek na tvrdý papír, ten si pak vystřihnou a nalepí na špejli. Mají ho moc rádi, protože do něj dali kus sebe, nakreslí si postavičky, které mají rády. Pokud se vám nechce dělat s divadélkem, nebo nemáte velkou krabici, postačí když se přes stůl přehodí šátek nebo velký ubrus. A představení může začít. Když se rodiče hodí do gala a oblečou se jako na ples, děti budou hrát o to radostněji. Jako vstupenka do divadélka postačí čokoládové penízky. Nezapomeňte se v divadle chovat slušně a hodně tleskat, herci to mají rádi!

Jak správně vychovávat své děti?

Jak správně vychovávat své děti?

Don Bosco řekl:

„Vícekrát se mě ptalo mnoho lidí, jaké užívám metody, když s takovým zdarem uvádím mládež na cestu ctnosti. Vždy jsem odpovídal: Preventivní systém a láska! Je to systém, který jedná s každým mladým člověkem jako s přítelem a takovým jej i činí. Ve snu, který se mi zdál v devíti letech, mi Paní, která mi poručila, abych se zamíchal mezi skupinu hrubých klejících chlapců, řekla: „Ne bitím, ale vlídností a láskou máš získat tyto své přátele.“ Místo chlapců byla přede mnou v té chvíli záplava divokých zvířat: kozlů, psů, kocourů, medvědů. A Paní řekla: „Zde je tvé místo. To, co teď uvidíš, budeš uskutečňovat dobrotou u mých dětí.“ V té chvíli se z divokých zvířat stali bílí, přítulní beránci…“ Don Jan Bosco (1815-1888)

Autor obrázku: Gideon

Na tomto citátu známého učitele a vychovatele žijícího v 19. století je notný kus pravdy a vlastně všechno z toho, co navrhl už v době před dvěma staletími se dá aplikovat na výchovu dnešní mládeže. Pokud si uvědomíme, že příklady táhnou, a ne jen slova, ať už v podobě zákazů a příkazů, máme zpola vyhráno. To je onen preventivní systém. Ten, kdo má rád sebe, má rád i své okolí, svou rodinu, příbuzné a v neposlední řadě i své děti.

Pokud je naše dítě pro nás něčím výjimečným, někým, koho si vážíme a snažíme se mu předat to nejlepší ze sebe, pak tam funguje i druhý činitel, láska. Je pravda, že přísností a krutým zacházením si možná vysloužíme strach a jakousi formu respektu, která se ovšem můžeme kdykoliv zvrhnout, a to když ukážeme svoji slabost a chceme taky politovat.

Když ale otevřeme své srdce a duši a okolí pochopí, že jim dáváme nahlédnout dovnitř do naší duše a že se s nimi chceme podělit o své vnitřní já a o to, co je podle nás nejvzácnější, pak můžeme získat spřízněnou duši. Pak můžeme obrátit to „stádo“, tu mládež, tu verbež na beránky, na přítulné kamarády a mazlíčky.

Máme doma batole

Máme doma batole

Batole je dítě asi ve věku od jednoho do tří let věku. V tomto věku už začíná pomalu lozit, pak lezení zrychluje a poprvé se postaví na vlastní a nejistými krůčky začíná objevovat svět kolem sebe.

Autor obrázku: Jason Meredith

Začíná rozeznávat osoby, které jsou mu nablízku – to je maminka, tatínek, dědeček, babička, sestřička a bratříček. Dokonce začíná rozeznávat různé hračky, tvary a obrázky. Začne objevovat lžíci a i když zrovna není po ruce, snaží se krmit sám vlastníma rukama. Pokud to zrovna není jídlo, nevadí, objevuje svými ústy a ručičkami svět kolem sebe. Všechno ochutnává a ožužlává. Rostou mu první zoubečky a taky už mu můžeme česat vlásky, které koneně porostly.

Batole miluje tu volnost, kdy se začíná pohybově rozvíjet, hraje si s pískem a může ho přesívat donekonečna, zdrojem radosti jsou i vodní hry. A když se snaží napodobovat tatínka a maminku, má velkou radost.

Věci, se kterými si hraje, se stávají tím, co zrovna potřebuje – ať už princeznou, koníčkem nebo lokomotivou.

Dítě se v tomto období dokáže odrazit od slov jako je mňau-mňau, haf-haf a dokáže pochopit domluvené symboly. A to asi v počtu dvě nová slovíčka za jeden den. Ve dvou letech už dokáže skloňovat, časovat a je schopen reprodukovat krátké říkánky. Je tedy na nás, na rodičích, jak svého mazlíčka budeme citově, rozumově i duchovně stimulovat.

Autor obrázku: Edwart Visser

Batole se samo poznává v zrcadle a často slyšíme – Já!, Já sám! – kdy si začne uvědomovat sám sebe, což je velmi důležité pro rozvoj jeho osobnosti. V této etapě bychom jej také měli co nejvíce podporavat cíleně zvolenými hrami. A například se zeptat: Kdo je šikulka, kdo přišel za maminkou přes celou kuchyni? Nebo Kdo to všechno spapal, kdo je ten šikovný chlapeček?

K tomu, aby si dítě hezky pohrálo, potřebuje zejména bezpečné prostředí, takže si rodiče musí uvědomit, co by mohlo být potenciální hrozbou pro jejich dítě a všechno takové umístit tam, kde se dítě nemůže zranit.

Bezpečné prostředí

K tomuto fenoménu můžeme přiřadit sítka, plastové lahve, utěrky, stěrky, plastové vařečky, malé plastové nádoby seřazené od nejmenšího do největšího, papírové košíčky či plastové nádobí.

Naše děťátko chce všechno udělat samo, často už nespí dvakrát denně, ale jeho životní elán je nehasnoucí a často se ptátme, kdy se konečně unaví a zvolní tempo? Dítě je proto potřeba zaměstnávat tak, aby si samo zahrálo, zároveň se procvičilo v motorice, v získávání nových zkušeností a dovedností.

Dítě bere všechno nové jako hru, takže je velmi jednoduché jej nějak motivovat. Ale musíme si uvědomit, že interval jeho pozornosti je velmi krátkodobý, takže je potřeba aktivity velmi často střídat. Dítě samo je ukazatelem, který nám řekne, jestli už máme použít jinou taktiku nebo jestli ještě vnímá dostatečně starou hru.

Nejdůležitější ovšem je, aby bylo dítě šťastné a aby cítilo lásku svých bližních, rodičů, sourozenců, babiček, dědečků a prarodičů. To jsou největší stimuly, které má dítě do tří let a to by měli mít rodiče a vychovatelé na paměti.

ADHD neboli hyperaktivita

ADHD neboli hyperaktivita

I když máte doma neposedného raráška, nemusí se jednat o hyperaktivní dítě. O hyperaktivitu se jedná, pokud se přidají další projevy chování. Zatímco čiperné děti se dají dobře ovládat, hyperaktivita má jiná pravidla.

Chování hyperaktivních dětí

Autor obrázku: Jeremy McWilliams

Takové děti střídají velmi rychle činnosti, u ničeho moc dlouho nevydrží,
ani když se jedná o hru. Je brzy unaveno, neboť jejich nervová soustava i
svalstvo se rychle unaví a vyžaduje odpočinek. Proto by mělo dítě i
odpočívat a zklidnit se.

Ale pozor, rodič a pedagog musí umět rozlišovat jeho potřeby od jeho
rozmarů. Pokud se jedná o destruktivní činnosti, jako je trhání knížek, ničení hraček, tak to mu tolerovat nejde.

Hyperaktivita se vyskytuje s dalšími obtížemi psychiky, tento celek příznaků se nazývá lehká mozková dysfunkce.

Mezi další příznaky řadíme:

·  výrazně nerovnoměrný vývoj jednotlivých duševních funkcí

·  problematické učení se

·  dochází k výkyvu nálad, udržení pozornosti

·  dítě je méně obratné až neohrabané

·  mívá poruchy řeči a vnímání (mluví těžkopádně, mívá potíže s výslovností
složitějších a delších slov)

·  také nápadně neúhledné písmo svědčí o ADHD, má potíže v kreslení i ve
čtení

Co má tedy rodič udělat?

Nejlépe je navštívit odborníka v pedagogicko-psychologické poradně. Ten nám řekne, jak dál postupovat.

Příčiny poruch

Ty je potřeba hledat především v nervovém systému dítěte. Jedná se o drobná
poškození, či zvláštnosti v utváření mozkové tkáně vzniklé nejčastěji ještě
před narozením dítěte nebo při porodu. Každý rodič si musí uvědomit, že porucha netkví ve výchově či ve školním prostředí. I když je inteligence v pořádku, tak související potíže duševní výkonnost snižují.

Jaké jsou výchovné zásady?

Autor obrázku: Dave Parker

·  musíme být klidní, laskaví a trpěliví

·  dále posilujeme jeho sebevědomí, oceníme nejen výsledek, ale i snahu

·  koníčky i úkoly si rozdělíme na kratší etapy a vkládáme do nich
dostatečný odpočinkový interval

·  všestrannou podporu má dítě nacházet hlavně v rodině, a to u všech jejích
členů, nejen u některých, aby se mohlo cítit rovnoprávné

·  důležitá je také komunikace rodičů a personálu školy, kde dochází ke
zhodnocení dosavadních postupů, metod, výsledků

Křehkost dítěte

Křehkost dítěte

Autor obrázku: Pedro Cambra
„Poněvadž malý princ usínal, vzal jsem ho do náruče a vydal se znovu na
cestu. Byl jsem dojatl. Měl jsem pocit, jako bych nesl křehký poklad. Zdálo
se mi dokonce, že není na Zemi nic křehčího. Ve svitu měsíče jsem pozoroval
to bledé čelo, zavřené oči, kadeře chvějící se ve větru a říkal jsem si: Co
zde vidím, je jen skořápka. To nejdůležitější je neviditelné…“ Antoine de
Saint-Exupéry

Citát tohoto známého francouzského spisovatele je velmi příznačný. A mluví
prostými slovy o tom, co je velmi těžko definovatelné, o křehkosti dětské
duše a těla.

Dítě není malý dospělý, je to osobnost, která stojí na svém počátku a začíná se formovat. Je velmi zranitelná, a proto my dospělí, kteří ji pomáháme tvořit a hněteme ji do určitého tvaru, bychom si měli dávat velký pozor na to, jaká slova volíme, jaké metody a postupy volíme, když naše dítě přejde do fáze vzdoru, když se snaží posunout hranice, které jsme mu dali. Když se snaží objevovat svět kolem sebe a reaguje na něj svým naivním, přímým způsobem, které je pro nás dospělé předívdatelné.

Když máme své miláčky tak přečtené, jak to, že nedokážeme své reakce
adekvátně uzpůsobit tak, aby byly přiměřené dětskému věku, duši a způsobu vnímání světa? Ta malá dušička je natolik důvěřivá, že jako houba absorbuje to, co se do ní vleje. Onen koktejl, který pak vzniká může být výbušnou směsí a ona exploze nás zas a znovu překvapí.

Autor obrázku: D. Sharon Pruitt

Mnohdy je to jenom obrana dítěte proti tomu, čemu nerozumí nebo čeho se bojí. A i když je v našich očích neadekvátní, nemůžeme za to odsoudit dítě.
Přece i náš postoj a reakce k tomu, co udělá, řekne, ukáže, formuje jeho
povědomí o dospěláckém světě.

To, co vidíme napovrchu je jenom skořápka, která uzavírá velkou směs citů,
jež se dospělák bojí pustit ven. Dítě tento ventil nemá, proto se nám jeho
reakce mohou zdát přehnané a proto si někdo omylem odůvodní, že onen trest,
který dítko utržilo, je taky adekvátní. Ale naše životní zkušenosti, které
jsme získali, ten světonázor, který jsme si utvořili a naše osobnost, kterou
jsme si zformovali, by nás měla usměrnit a nasměrovat tím správným směrem.

Tak přeji všem dospělým, aby ve svých dětech viděli onu neobyčejnou a
neopakovatelnou křehkost bytí, která se dá velmi rychle neobratným jednáním
zničit.

Vzdělávání a výchova dětí

Vzdělávání a výchova dětí

Jedna dobrá matka znamená víc než sto učitelů.
Autor: Johann Gottfried von Herder

Myšlenka tohoto německého spisovatele, filosofa a průkopníka preromantické
estetiky v německu je velmi nosná a hluboká.

Autor obrázku: Tom Hart

Můžeme dětem zaplatit mnohé koníčky, chůvy, kroužky, záliby, ale pokud jim nevštípíme sami lásku a cit pro tyto aktivity, pokud nejsme sami zapáleni a pokud nevidí příklad a zapálení u svých rodičů, tak jim těžko budeme vysvětlovat, že fotbal je kolektivní hra, ve které se nejen vybijí, ale taky se naučí spolupracovat s hráči, vytvoří si kamarádství, posílí kolektivního ducha pokud my sami budeme od rána do večera vysedávat u počítače a křičet na ně kdykoliv se nás na něco zeptají.

V dětech jsou uloženy všechny naše vlastní velké možnosti.
Autor: Lev Nikolajevič Tolstoj

Další pravdou je, že pokud vidíme ve svých potomcích vlohy, které byly dány
i nám, můžeme je rozvíjet, můžeme děti správně zacílit a poskytnout jim
potřebné zázemí, oporu a ochranný štít. Pokud vidí, že my nadšeně
navštěvujeme ochotnický spolek a chodíme hrát divadlo, abychom pobavili lidi i sami sebe, pak bude pro dítě snadnější následovat náš příklad.

Autor obrázku: terren in Virginia

Děti potřebují spíš vzory než kritiku.
Autor: J. Joubert

Pokud dokážeme být svým dětem nápomocní a dokážeme ovládnout své vášně, emoce, které by mohli zadupat do země to malé semínko, jež vyrůstá někde hluboko v duši našeho dítěte. Musíme být živnou půdou, abychom poskytli podporu, hnojení a příznivé podmínky k růstu toho maličkého výrůstku. Laskavost, smír a podání pomocné ruky pomůže daleko víc než slova hany, která mohou dětskou dušičku zasáhnout a způsobit celoživotní šrámy.

Děti je třeba vychovávat k lásce k lidem a ne k sobě samému. A proto samotní rodiče musí mít rádi lidi.
Autor: Dzeržinskij

Opět jsme zpátky u pořekladla: Příklady táhnou. Pokud jsme my laskavými a
milými lidmi, kteří dokážou přehlédnout drobné nedostatky u ostatních lidí a
naopak ocenit jejich klady, pak nejspíš i naše děti budou mít vlastnost
empatie, budou oblíbení a budou se cítit mezi lidmi jako ryba ve vodě.
Dopřejme jim to, neboť člověk je bytost společenská, homo sapiens sapiens je
název, který nesme s hrdostí a naplňujme to, co označuje.

Šťastné dětství

Šťastné dětství

„Nemůžeme děti tvořit podle své vůle… musíme je mít, milovat a vychovávat co nejlépe a jinak je nechat na pokoji.“ (Johann Wolfgang von Goethe)

Autor obrázku: Elizabeth

Děti tu nejsou proto, aby naplňovali naše představy, ale my jsme tu proto, abychom jim pomáhali formovat šťastnou osobnost a naplňovali jejich první zkušenosti pozitivním nábojem, my se musíme snažit, aby naše dítě cítilo, že je milováno. Potom má šanci milovat samo sebe a taky lásku rozdávat. Netrpí komplexy méněcennosti, ale je zdravě sebevědomé, což je základ pro spokojeného člověka.

„Aby mohla dávat nejen mléko, ale i med, musí být nejen dobrou matkou, ale
také šťastným člověkem a toho mnoho lidí nedosáhne.“ (Erich Fromm)

Být dobrou matkou, to se lehko řekne, ale nejsou žádné školy, které by ženu
cvičily k tomu, aby byla dobrou matka. Každé dítě je jiné a je potřeba nejen
velké dávky empatie, ale také trpělivosti, soucitu, často i sebezapření. Aby matka zapomněla na sebe a myslela hlavně na své dítě a snažila se vnímat
svět a realitu jeho očima.

Jak píše Erich Fromm, nedá se říct, že by bylo hodně lidí kolem nás šťastných, za to opravdu může dětsví, odsud si řadu z nás odnáší neveselé vzpomínky, které formují jeho další roky, počínání, rozhodování a taky se to projeví jako projekce ve výchově vlastních dětí. Když se zamyslíme nad tím, co jsme sami neměli rádi, zjistíme, že podvědomě děláme podobné chyby. Musíme si s tím dát práci, abychom podobné nešvary vymýtitli, a to se opravdu nepovede každému.

„Existuje-li něco, co chcete změnit u svého dítěte, zamyslete se nejprve zda
to není něco, co byste měli změnit u sebe.“ (C.G.Jung)

Autor obrázku: MsBarrows

Často na dítěti vidí rodiče chyby, které jsou jejich vlastní, ale je jednodušší vidět je na někom jiném, potažmo na tom, kdo je nám nejblíž, naše děti. Protože jsou bezbranné, je jednodušší jim nadávat za to, co bychom rádi vymýtili sami na sobě. Už v Bibli se říká, že vidíme třísku v očích druhého, ale trám ve svém oku nevidíme. Je pro nás těžké přiznat si svou vlastní vinu. Ale když si uvědomíme, co vlastně požadujeme po našich malých přátelích, zjistíme, že jsou to často ony naše trámy, které bychom si měli první vyndat, abychom viděli svět lépe a čistěji.

„Dítě je zviditelněná láska.“ (Novalis)

A na závěr přikládám citát, který je jasný, krátký a výstižný. Dítě je přece
ztvrzením naší společné lásky a jako k takovému bychom k němu měli
přistupovat.