Zdraví Archives - Strana 6 z 7

Plánované rodičovství – 3. část

Hormonální:

1. Hormonální tabletky

Kdo by neznal „prášky“, že? Ano, tabletky patří v současnosti mezi nejrozšířenější antikoncepční metodu v České republice. Je to pochopitelné, mají samé výhody a pár nevýhod. Jsou vysoce účinné, můžete si perfektně naplánovat těhotenství, navádí pravidelný menstruační cyklus, můžete si s ní regulovat menstruaci, menstruační bolesti jsou o dost menší a má pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.

Tak proč ne, že? Mohou se objevit výkyvy nálad, nechutenství nebo přibírání na váze, ale není to pravidlem. A čím nás vlastně chrání? Obsaženými hormony gestageny a estrogeny. Užívají se každý den (kromě menstruace) ve stejnou dobu.

2. Hormonální náplast

Je velmi snadno použitelná antikoncepce, ale hrozí riziko „sklouznutí“ apod. Je založena na ovlivnění kvality hlenu děložního hrdla pomocí hormonu progestinu. Spermie tak neproniknou do dělohy. Hormony se do krve dostávají pokožkou, tím pádem nejsou zatížená játra, jako při užívání tabletek. Náplast se aplikuje jednou za týden. Já říkám ano! A co vy?

3. Injekční hormonální antikoncepce

(229/365) Daily injection — Autor obrázku: Sarah

Je založena na stejném principu, jako náplast (ovlivnění kvality hlenu děložního hrdla pomocí progestinu). Injekce se aplikuje jednou za tři měsíce. Na českém trhu existuje pouze jediný preparát a to je medroxyprogesteroni acetas 150mg/ml inj.

Až 70% žen při této metodě ztrácí menstruaci. Návrat plodnosti je po vysazení této antikoncepce v rozmezí 5 – 18 měsíců. Zní to docela rozumně, žena je chráněna dlouho dobu a není tak velké riziko zapomenutí, jako třeba u pilulek. Ale ta menstruace, to je trochu nepřirozené, nezdá se vám?

Tak jsem vám to hezky rozepsala a teď běžte a chovejte se podle toho jestli chcete, nebo nechcete chovat.

Vaše Lucie Hanusová

Plánované rodičovství – 2. část

Nechci dítě!

V dnešní době existuje tak široká škála antikoncepce (ženské samozřejmě, muži mají pořád jen to své „S“ (kondomem) nebo „BEZ (kondomu)“ 😉 ) ,takže se občas chytám za hlavu, když slyším, že do toho nějaká nešťastnice „vlítne“ nechtěně. Spoléhat na to, že si váš milý „dá pozor“ je ta nejnespolehlivější metoda, která existuje! Která je ta nejspolehlivější? Neprovozovat sex :-D. Ne, teď vážně.

Určitě každá znáte „pilulku po“ (kdo by přece jen nevěděl, je to například lék Postinor, které se užívá až po styku a zabrání případnému uhnízdění oplozeného vajíčka). Ano, já říkám, proč ne, když je to nutné, ale nemělo by se z toho stávat pravidlo. Hlavní rozdělení antikoncepce je na nehormonální a hormonální.

Nehormonální jsou:

1. Metoda plodných a neplodných dnů

Je založena na omezené době životaschopnosti spermií a vajíčka. Vajíčko je po ovulaci schopno oplodnění asi 24 hodin a spermie v těle přežívají až 3 dny a plodné období u ženy je přibližně(!) tři dny před ovulací a jeden den po ní. Kdo by se s tím počítal, že? Notabene když to může být pokaždé trošku jinak.

2. Metoda kontroly děložního hlenu

Během ovulace má děložní hlen charakteristickou konzistenci. Když je hustý, lubrikační, čirý a tekutý je nejplodnější stadium, takže v tuto dobu žádné vylomeniny. Teď mě napadá, že toto se dá používat i naopak, že? Ale jak se toto kontroluje, si snad ani nechci představovat :-/.

3. Laktace (kojení) jako antikoncepce

Ano, i kojení může chránit, ale je to složité. Žena nesmí menstruovat, musí kojit minimálně 6krát denně a mezi kojením nesmí být delší čas než 6 hodit. Velice lákavé :-D.

4. Poševní pesar

Jedná se o gumový, umělohmotný, „klobouček“, který si žena zavádí před pohlavním stykem. Dá se používat opakovaně 1-2 roky. To zní rozumně, nemyslíte?

5. Chemické antikoncepční metody

Jsou to čípky, krémy a pěny, které obsahují spermicidní látky a tyto látky znehybňují nebo zabíjejí spermie. Aplikují se před pohlavním stykem, účinnost je 2-10 hodin. Co na to říkáte? Já dávám palec nahoru.

6. Nitroděložní tělísko

Toto tělísko narušuje pohyb spermií i přesun vajíčka a snižuje tak schopnost oplodnění. Pokud byste měli zájem, zeptejte se na gynekologii, tam vám ho zavedou do pochvy. Neměly by ho však používat ženy se silným a nepravidelným menstruačním krvácením, s častými záněty pochvy a také ty ženy, které často střídají sexuální partnery.

Velkou výhodou je jednoduchost používání (když je zavedené chrání a má dlouho dobu použitelnosti). Nevýhodou ovšem je zesílení menstruačního krvácení, mírné krvácení mezi cykly, určitá pravděpodobnost vypadnutí z pochvy, zvýšené riziko vzniku mimoděložního těhotenství a častá nutnost lékařských prohlídek. U této metody každý musí zvážit výhody i nevýhody

7. Sterilizace

Nevím, jestli se to dá vůbec počítat do antikoncepce, když se žena (nebo i muž ) zbaví možností mít potomstvo. Ale tato možnost se podle mě používá jen jako krajní řešení, když už dotyčná nebo dotyčný nějaké děti má a ví, že další chtít nebude (doufám!).

Je to chirurgický zákrok, při kterém dojde k chirurgickému přerušení vejcovodů ženy (u mužů uzavření chámovodů). Tento stav je trvalý a k oplodnění potom může dojít jen při umělém oplodnění. Pokud o sterilizaci uvažujete, mějte na paměti, že je to nevratný krok a velmi dobře ho zvažte!

Plánované rodičovství – 1. část

Málokteré téma bývá při diskusích tak často zdrojem emocí, jako antikoncepce a plánované rodičovství. Rozepře budí už samo označení. Proč? Protože pokud se s partnerem rozhodnete svým jednáním početí předejít, je to přeci také plánované rodičovství, nebo ne? Je snad plánované rodičovství jen to, když se snažíte otěhotnět a pro chráněný sex je správné označení jen antikoncepce? Ano, přesně toto je velmi sporné.

Chci dítě!

V tomto ohledu je příroda občas velmi nespravedlivá a dítětem obdarovává ženy, které až tak po dítěti netouží a ty opravdové, připravené „maminky“ nechává čekat a čím více miminko chtějí, tím déle čekají. Je to dáno psychikou. Tyto ženy „čekatelky“ jsou napnuté a milování berou jenom jako činnost, která je povinná, aby otěhotněly (to pochopitelně muže přestane brzy bavit).

Existuje totiž metoda, která vám poradí, kdy je správná chvíle pro oplození a tou metodou je měření bazální teploty (je to nejnižší teplota, které tělo dosáhne v klidu, u ženy je ovlivňována dvěma skupinami hormonů – estrogeny a gestageny). A v čem spočívá ten vtip? V době ovulace bazální teplota stoupne o 0,2 – 0,4 °C. Velká romantika říct: „miláčku, mám ovulaci, musíme na to hupsnout.“ Přeháním? Ani trochu! Slyšela jsem dokonce o mnoha případech, kdy si bezdětný pár dítě adoptoval a v tu ránu žena otěhotněla. Tušíte, čím to je, že? Ano, napětí a stres opadnuli.

IVF BUB.... — Autor obrázku: Nina Matthews

Pak je tu ale neplodnost. V některých případech se dá léčit, ale jsou i takové kterým není pomoci. Ale vlastně je, jak se to vezme (dá se to samozřejmě také řešit adopcí). Dnes už nejsou „děti ze zkumavky“ ničím neobvyklým, jak to bylo dříve. Už mnoha párům umělé oplodnění splnilo sen a vrátilo smysl života.

Není to ovšem záležitost laciná (i když část hradí pojišťovna do věku 40 let) a předchází dlouhá trnitá cesta. Od různých vyšetření, k hormonální léčbě, až k samotnému zákroku. A toto se může několikrát opakovat, protože ne vždy to vyjde na poprvé.

A jak to vlastně probíhá? Páni doktoři odeberou ženě vajíčko (nebo vajíčka) a v petriho misce ho oplodní spermiemi (od partnera nebo třeba i anonymního dárce) a oplodněné implantují do dělohy, která už je připravena, na jeho další vývoj. Poté už děj se vůle Boží!

Zoubky a zubaři

Vyklubání prvního zoubku je pro každého z Vás, rodičů, i pro Vaše dítko, velmi důležitým zážitkem. Radostným a bohužel někdy i bolestivým. Většinu miminek totiž klubání prvního zoubku provází bolestivé komplikace. Každé mimčo reaguje na „klubání“ jinak. Některé mají horečky i průjem, popřípadě doprovázené bolestí a nevrlostí.

V takovýchto případech přichází na řadu různé sirupy ulevující od bolesti, kousátka, homeopatika a co je nejdůležitější – trpělivost Vás, rodičů, protože děťátko bude plačtivé, nevrlé a celé nesvé. Ale jakmile se první zoubeček pořádně „proklofne“, máte vyhráno.

Tedy, až do doby, než vylezou i ostatní mléčné zoubky. Mnoho rodičů má takové zkušenosti, že ani nevědí, že nějaký zub jejich miminku vylezl, protože vůbec žádné komplikace nemají. Poznají to až v okamžiku, kdy se při kojení zahryznou svým zoubkem při sátí mléka a maminka pocítí lehkou bolest.

Každý zubař Vám řekne, abyste čistily zuby Vaší ratolesti již od miminkovských dob. A to v množství zubní pasty ve tvaru malé slzičky. Malé děti mají rády zubní pasty s různými příchutěmi a málokdy chtějí větrovou, jako dospělí.

Jakmile bude mít Váš potomek plnou pusinku zoubků, čeká Vás povinná návštěva poprvé u dětského zubaře. Většina lékařů doporučuje učinit tak až bude dítěti rok.

Naučte dítě čistit si zuby pravidelně a zároveň, přestože Vám příliš nerozumí, připravovat ho na první návštěvu u dětského zubaře. Například ho navnazovat na to, že paní doktorka, nebo pan doktor, si prohlídne jejich krásné zoubečky, jestli jsou zdravé a silné, aby mohli kousat papání a nemusely se bát, že jim nějaký ten zoubek upadne. A až skončí prohlídka, určitě je odmění nějakým hezkým obrázkem nebo malou hračkou.

U dětského zubaře si pak Vaše dítko posadíte na klín, a ani se nenadějete a už budete na odchodu. Většina těchto zubařů opravdu dítko odmění nějakým tím obrázkem nebo malou hračkou a Vaše děťátko bude nadšeno.

Od té doby bude rádo Vaše dítě chodit na pravidelné kontroly k dětskému zubaři, doma před chodem bude nadšeně poskakovat a ptát se stále dokola, kdy už půjdete k té hodné paní doktorce nebo panu doktorovi, co jim kontroluje jejich „raťafáčky“.

Nikdy Vaše dítě nestrašte. Někteří rodiče totiž dělají tu chybu, že pokud dítě zlobí, straší je, že půjdou k zubaři a ten jim vytrhne zlobivý zoubek, aby je ty rošťárny přešly, nebo že je ta sranda přejde, až jim budou vrtat zoubky. Tím jen spíše u dítěte vypěstujete averzi k návštěvám zubaře a budou odmítat hnout se z místa, natož vstoupit do ordinace. Proto se snažte dítě motivovat než půjde poprvé navštívit dětského zubaře. A za každý nově vyrašený zoubek jeho nebo ji nezapomeňte pochválit.

Časem se zcela jistě začne některý z těch zoubečků kývat a bude chtít ven, aby ho mohl nahradit jiný, nový. I v tomto případě Vaše dítě motivujte a ujistěte ho, že je to normální, když se mu kýve zoubek. Že brzy přijde „zoubková víla“ jako v pohádkách a jeho zoubek si odnese a nechá mu místo něj pod polštářem nějakou korunku.

Takže, milý rodičové, žádné strašení ale podpora a motivace.

A Vy, milé děti, růst zoubků je něčím výjimečné a i Vy jste výjimečné, nebojte se pánů doktorů přes zoubky. V případě potřeby Vám je jen opraví a Vy zase můžete s radostí kousat své oblíbené papání…

Odpolední spánek

Dokáže někdo z Vás určit pravou chvíli, kdy skončit s ukládáním Vašeho potomka k odpolednímu spánku? Někdy tohoto raritního zvyku využívají i dospělí a v některých částech světa, je to dokonce i součástí místních zvyků, lehnout si po obědě a trošku si „schrupnout“.

The Sleeping Child — Autor obrázku: Tiffany Lauren M.

Většina miminek pospává po celý den a budí se pouze na jídlo a přebalení, ale čím jsou starší, tím více je odpolední spánek důležitější.

Menší děti se velmi snadno unaví, a proto si rády po dobrém obídku pospí. Někdy bohužel i nerady. Děti, které již dokáží mluvit, se s Vámi budou dlouhé minuty dohadovat, že nechtějí jít spinkat. Prosebnýma očkama Vás budou prosit, ať s nimi máte slitování a nemusí jít odpočívat do postýlky. Budou argumentovat, že si zrovna hrají na to, či ono a nemohou s tím právě teď přece přestat. Dokonce Vás budou žádat, abyste „hajání“ odložilo o dalších deset minut, nebo i déle. Pak že půjdou spinkat dobrovolně.

Milý rodičové, rozhodně se nenechte obměkčit, protože pokud povolíte, pak ze zavedeného režimu, máte „holubník“.

Jakmile pak dítě nastoupí do školky, tam je obvyklým režimem, že po obědě, pokud si je rodiče nevyzvedávají, chodí odpočívat. Pokud nespí, musí alespoň ležet a odpočívat.

Dodržujte raději zavedený režim, i pokud nejsou doma nebo ve školce. Když bude dítě na prázdninách u babičky a dědy, dohodněte se i s nimi, aby přiměly dítě odpočívat, aby nevypadlo z pravidelného režimu.

Většinou se odpolední spánek dodržuje do začátku základní školní docházky, protože tam vlastně ani není šance si po obědě lehnout, a ani by Vám dítě samotné moc nepoděkovalo. Ve škole by se jim smály, že jsou mimina, protože je rodiče nutí po obědě chodit spát.

Bohužel se najdou i tací rodiče, kteří se snaží dospívající mládež kolem patnáctého roku, přimět ke spánku po obědě o víkendech. Většinou se jedná o situace, kdy rodiče spolu nežijí a najdou si nového partnera. Vezmou s sebou děti k novému partnerovi na víkend, ale chtěly by zároveň i určité soukromí jeden pro druhého, a tak se snaží děti přimět, aby si chvilku „dáchly“, že jim to neuškodí.

Je to, jako byste udělaly to největší společenské fo–pa, protože žádný puberťák se k odpolednímu spánku přemluvit nenechá. Neměly byste to po nich žádat, pokud si přejete soukromí, užijte si ho v době, kdy jsou děti někde venku na hřišti, nebo tráví víkend s druhým rodičem.

Takže odpolední spánek – ANO – ale u malých dětí. NE – u dospívajících puberťáků, protože ti Vás akorát někam pošlou…

Nevolnosti v těhotenství

Hodně žen si alespoň jednou, zažije to, jaké je mít těhotenské nevolnosti. Ať už jsou ranní, nebo celodenní, pořádně znepříjemňují život.

Je to v pořádku?

Téměř všechny ženy se s nevolnostmi „poperou“ dobře, oněch pár týdnů, nebo měsíců vydrží a většinou od čtvrtého měsíce prožívají poklidné těhotenství.

Většina těhontenství je v začátku doprovázeno nevolností, často díky ní žena zpozorní a zjistí, že jsou těhotné. Ikdyž to možná překvapí, ale nermální je zvracet jednou či dvakrát za den a ani úbytek pár kilogramů není hrozbou a nezvyklostí.

Častou změnou v těhotenství je i chuť a líbivost vůní. To, co vám chutnalo se stane námětem ke zvracení a nový drahý parfém odložíte hluboce do poličky s tajným přáním, že ho použijete po porodu.

Při nevolnostech se doporučuje zvýšit příjem tekutin a hned po probuzení sníst kousek sucharu, nebo chleba. Porce jídla by měly být malé a častější.

Úporné zvracení

Mysi has swine flu — Autor obrázku: craigfinlay

Asi dvě procenta žen však musí vyhledat lékařskou pomoc, protože zvrací vše a stále. Tomuto onemocnění se říká Hyperemesis gravidarum. Žena nejen že zvrací, ale její tělo není schopno těhotenství zvládat.

Nebezpečí nastává, když žena zvrací několikrát v průběhu dne, navíc po snědení různých druhů jídla či nápoje. Následuje vysoký úbytek váhy, malý nebo téměř nulový příjem potravy a tekutin, díky čemuž žena stále hubne, málo močí, moč je tmavá a zapáchá. V tomto případě je nutná hospitalize, protože hrozí kolaps, nebo k němu přímo dojde.

Koho nevolnosti potkají

Zdá se, že nevolnosti jsou dědičnou záležitostí. Pokud bylo špatně v těhotenství vaší matce, očekávejte, že vás potká s velkou pravděpodobností také.

Nezřídka se snaží těhotné a jejich okolí rozeznat díky nevolnostem pohlaví děťátka, které se má narodit. Tato spojitost je mylná, žena, která v prvním těhotenství „ani nevěděla“, že je těhotná a porodila chlapečka může při durhém těhotenství od začátku zvracet, prožívat motání hlavy, pachuť v ústech atd. a zase porodit chlapečka. Dvě naprosto odlišná těhotenství jedné ženy, dvě děti stejného pohlaví.

Děti a sport

Je sport pro Vaše dítě prospěšné? Tak na toto se ptá mnoho rodičů a mnoho odborníků Vám odvětí, že zajisté, ale pouze do určité míry. Nic se totiž nemá přehánět a některé děti i dospělí za honbou sportovního vyžití začnou používat i zakázané látky, které jim k dokonalému tělu dopomohou.

Těmto zakázaným látkám se rozhodně vyhněte Vy i Vaše děti. Nesmíte zapomenout na tyto neřesti zavčasu upozornit, aby na ně ani nepomyslely. Že mohou zničit jak jejich zdraví, tak i ducha, a navíc je to zákonem zakázáno a mohly by mít již od ranného věku problémy s policií.

Mnoho rodičů již v raném věku dítěte hodnotí, jaký je vhodný sport, kterému by se mohlo právě jejich dítě věnovat. Pokládáte si otázky, zda ten či onen sport by pro Vaše dítě byl zajímavý, zda by ho bavil natolik, že by se mu chtěl i do budoucnosti věnovat.

Děti ve skutečnosti nevědomky sportují již od útlých let. Běhání po domě i po dětských hřištích, tancování, skákání a dovádění s kamarády či rodiči, je vlastně také takový určitý druh sportu. Pohyb je důležitý pro spalování přebytečných kalorií a hlavně u malých dětí, protože po narození jsou většinou v poloze vleže a snadno nabírají kilogramy, takže jakmile se naučí chodit, začínají konečně používat pohybová ústrojí a v jistém slova smyslu sportovat.

Existuje tolik druhů sportů, z nichž mohou rodiče a jejich děti vybírat. Od těch lehčích až po ty, které jsou nárokově těžší. Musíte vybírat takové, které by Vaše dítě fyzicky zvládalo a hlavně se každý rodič v dnešní době dívá na cenovou hladinu nabízených druhů sportů.

Lze vybírat mezi různými sdruženími a sportovními kluby. Každý provozovatel sportu má určité požadavky na věk dětí a jejich fyzických dispozic a za přihlášení Vašeho potomka k nim do klubu požadují tzv. členské poplatky. Některé jsou dražší a některé tolik Váš rodinný rozpočet nezatíží.

Ptejte se Vašeho dítěte, zda by se chtělo nějakému sportu věnovat s ohledem na finanční možnosti a hlavně, zda by ho daný sport bavil.

Nikdy Vaše dítě nenuťte, aby provozovalo nějaký sport, pokud samo nechce! Protože jakmile začnete dítě nutit k něčemu, co ho nebaví, může docházet mezi Vámi a dítětem k různým názorovým výměnám. Mohou mít pak také pocit, že s jejich pomocí si pouze snažíte splnit Vaše vlastní ambice v dobrých výsledcích ve sportu, v němž jste se samy neměli možnost projevit, ať již z důvodů, že jste se vybranému sportu nemohly věnovat vůbec, nebo kvůli nějakému Vašemu vlastnímu zranění.

Mluvte o tom s dítětem otevřeně a proberte s ním to, že pokud si nějaký sport vybere, mělo by se mu věnovat do takové míry, aby nezapomínalo na přípravu do školy a jiné základní povinnosti doma. Některé děti volí například i posilovny a někdy jim ke štěstí stačí pouhé běhání či jízda na kole po okolí Vašeho bydliště nebo parku.

Volte po dohodě s dítětem takový sport, který bude vyhovovat všem a ve všech ohledech Vašich požadavků.

Jak obléct dítě

Každý rodič řeší otázku toho, jak správě obléct svého potomka, pokud se s ním chystáte vypravit ven. A to ať pouze na procházku, do školky či školy, na návštěvu přátel a rodiny, na úřad, kam se chystáte, Vy, rodiče a musíte své dítě vzít s sebou, nebo jen na obyčejný nákup.

Je třeba dbát na to, aby jste nejprve dostatečně zhodnotily počasí a dobře uvážily, co v daném ročním období a v daném dni, by bylo nejvhodnější.

V letních měsících je to trochu snadnější, ale ne vždy. Záleží právě na počasí, protože pokud venku svítí sluníčko a předpokládáte, že celý den bude parno, zvolte pouze něco lehkého, aby se Vaše dítě cítilo pohodlně a příjemně. V chmurnějších částech dne je potřeba se vybavit tepleji, popřípadě pláštěnkou.

Mnoho zkušených matek a možná i odborníků, Vám poví, abyste Vaše děti oblékaly podobně, jako se v danou chvíli obléknete Vy samy.

U děvčátek lze zvolit jednoduché šatičky či tričko se slušivou sukýnkou, které se hodí pro více příležitostí. Pokud však počítáte s tím, že s Vaším dítětem půjdete na dětské hřiště, neopomeňte si s sebou přibalit pro případ umazání i náhradní oblečení, jako kraťásky s tričkem, či teplákovou soupravu. V dnešní moderní době se již tolik nebazíruje na tom, aby dívky nosily jen sukně a šaty.

Pro jistotu si přibalte i lehčí svetřík, kdyby se znenadání změnilo počasí ze slunného na chladnější nebo dokonce deštivé. Raději buďte připraveni na všechny možnosti, takže i pláštěnka přihozená do kočárku se rozhodně neztratí.

U chlapců je to podobné, akorát místo šatiček volte kraťasy nebo kalhoty z lehčích látek. U chladnějších dnů přidejte lehčí bundu.

V zimních měsících nezapomeňte přidat čepičku, rukavice a šálu kolem krku. Pokud je to nutné obujte dítěti na nožičky ještě jedny teplejší ponožky než jim obujete boty, protože pokud se přepravují pouze v kočárku a nemají možnost se proběhnout, aby si lépe prokrvily nohy, tak je zcela jistě budou nožičky zábst.

Větší děti lze nechat, aby si samy vybraly, co si chtějí obléct, ale nejvhodnějším řešením však je, abyste Vy samy vybraly například tři druhy vhodného ošacení a děti si pak mohou z těchto tří kombinací zvolit to, co chtějí. Vy zase máte jistotu, že si nezvolí nemožné nebo nevhodné věci v křiklavých barvách a kombinacích.

I když je dnešní doba velmi rychlá a každý má jiný vkus, dokud nebudou děti dostatečně vyspělé, aby si tento vkus samy zvolily, je třeba určit určitý směr, který se bude dodržovat. Protože jinak se Vaše dítě bude potýkat s velkým problémem: bude stát před otevřenou skříní a usilovně přemýšlet: „co si asi tak obléknu?“ Hodinu takto bude přemýšlet, až to někdo v jeho blízkosti nevydrží a pěkně od plic ho poučí, aby „pohlo“ zadní částí těla, nebo že přijdete pozdě.

Takže volte s rozvahou a hlavně dle svého vkusu!

Děti a lékaři

Kdykoli je Vaše dítě nemocné nebo ho čeká očkování, je tu nutnost navštívit dětského lékaře. V těžších případech nebo úrazech například o víkendu i dětskou pohotovost.

Dokud děti nemají tušení, co přesně je čeká, bude vše v naprostém pořádku. V čekárně si budou poklidně hrát v dětském koutku, pokud jím tedy ordinace Vašeho dětského lékaře oplývá. Ale jakmile s nimi vstoupíte do ordinace, nastává samotné peklo. Zkušený lékařský personál si však s těmito dětmi dokáže hravě poradit.

Nechají Vaše dítě, aby se posadilo na Váš klín, abyste ho mohly v případě potřeby přidržet, než – li ho dokáže lékař nebo lékařka prohlédnout. Pokud se jedná o novorozeňata, uloží je na přebalovací pult a s přispěním sestřičky nebo zdravotního bratra, protože v dnešní době se již nebazíruje na to, zda je ve funkci sestry žena, nebo muž, Vaše dítko zabaví různými hračkami, aby ho mohl nebo mohla vyšetřit.

Pokud se jedná o různá povinná i nepovinná očkování, o to je to ještě horší. Zdravotní personál naštěstí velmi dobře ví, jak si dítě správně přidržet, aby v poslední chvíli nepohlo nožičkou nebo ručičkou, ale následné utěšování pláče miminka či většího dítěte, je zcela na Vás.

Lékaři či sestřičky se snaží vždy vyšetření či očkování urychlit, aby to pro dítě nebylo příliš traumatizující. Po každém zákroku obdarují dítě nějakým hezkých obrázkem či hračkou a tím si rozhodně Vašeho potomka získají.

Mnoho dětiček k dětským lékařům chodí rádo a beze strachu a Vaším úkolem je, abyste Vaše dítě před návštěvou lékaři nikdy nestrašili připomínkami, jako: „když nebudeš hodné, paní doktorka nebo pan doktor ti dají injekci a ono tě to zlobení hned přejde.“ Tím spíše vše zhoršíte a dítě bude odmítat k lékaři chodit. Bude se bát a Vy „potáhnete“ dítě za ruku za sebou, jen abyste ho tam dostaly.

Pokuste se ho vždy správně navnadit, že si bude moci v čekárně pohrát s velkým množstvím hraček, nebo že dostane určitě zase od sestřičky nějaký krásný obrázek či hračku, s níž si bude moci pohrát než dojedete zpět domů.

Nemocné malé děti Vám bohužel nemohou říci svými slovy, co přesně je bolí a kde, ale dětští lékaři jsou velmi dobře vyškoleni, jak potřebné informace zjistit.

Pokud však s Vaším pediatrem nejste spokojeni a plně nedůvěřujete jeho schopnostem dostatečně pečovat o zdraví Vašeho děťátka, máte tu vždy možnost tohoto pediatra změnit. Máte možnost volby lékaře, takže toho můžete kdykoli využít a při nedůvěře, nepříjemném chování k Vám či Vašemu dítěti, neváhejte požádat jiného lékaře, zda k němu nemůžete s Vaším dítětem přejít.

Nestrašte Vaše dítko, a hlavně důvěřujte schopnostem pediatra k němuž chodíte. Své práci rozumí a ví, jak se o dítě správně postarat a pokud přeci jen narazíte na nesprávné jednání, tak neváhejte požádat o konzultaci jiného lékaře.

Bolest bříška u miminek

Jistě to znáte, vaše ratolest pláče celé hodiny bolestí a bříško má nafouklé a tvrdé. Miminka ještě nemají dostatečně silné svaly a tak jim i malý větřík v bříšku může způsobit velkou bolest. Naštěstí existuje několik typů, jak svému dítěti pomoci.

Speciální krémy:

V lékárně se dá sehnat ohromné množství krémů, které vašemu uzlíčku pomohou. Masírujte bříško několik minut ve směru hodinových ručiček alespoň dvakrát denně. Já osobně jsem s pomocí krému valné úspěchy nesklidila, ale každé miminko je jiné a tak je třeba vyzkoušet vše.

Kapky:

Na trhu je mnoho různých kapek na větříky. Myslím, že nejoblíbenější je Espumisan pro děti s banánovou příchutí. Nepoužívejte ale kapky neustále. Snažte se pomoci dítěti, aby posílilo své svalstvo a bylo schopné to zvládnout samo. Kapky sice většinou pomohou, ale jejich zrádnost je v tom, že dítě si na ně může zvyknout a pak se nebude snažit samo.

Fenyklový čaj:

Myslím, že je mnohem účinnější, než mastičky na větry. Můžete koupit porcovaný fenyklový čaj nebo vyvařit samotný fenykl. Já zároveň s fenyklem vařím i několik zrníček kmínu a je to velmi účinné. Dávejte miminku čaj mezi jídly a jistě uvidíte výsledky

Teplý polštářek:

Má oblíbená pomůcka. Kupte polštářek naplněný třešňovými peckami a ohřejte ho v mikrovlnce. Pecky udrží teplo skutečně dlouho a zároveň bříško masírují. Teplo polštářku navíc často pomáhá dětem lépe usnout.

Cvičení:

Položte miminko na podložku a jemně mu přitiskněte kolínka k bříšku. Pak vezměte levou ruku a pravou nohu a křížem se snažte dotknout kolínka a lokte. Totéž opakujte s pravou rukou a levou nohou. A pak zase kolena jemně na bříško. Nejen že tím uvolníte větry, případně stolici, ale zároveň posilujete miminku svaly. Na toto cvičení nezapomínejte, i když už bude dítě pást hříbátka. Ležení na bříšku ještě neznamená konec bolesti bříška.

Teploměr a speciální hadičky:

Tato technika sice opravdu vždy zabere, ale raději ji použijte jen pokud to bude opravdu nezbytně nutné. Teploměrem můžete dítku při neopatrném zacházení ublížit. Navíc pokud používáte teploměr nebo speciální hadičky z lékárny, může vaše dítko zlenivět a vy se pak můžete ocitnout v začarovaném kruhu.

Tyto pomůcky totiž vašemu miminku pomohou prakticky bez námahy a některé děti si na toto snadno zvyknou a pak se přestanou snažit. Děti navyklé na časté zavádění hadiček nebo teploměru pak mohou mít problémy se střevy a to přece nechceme.